Hypotrofický novorozenec

Z WikiSkript

(přesměrováno z Hypotrofie)

Hypotrofický novorozenec je dítě s porodní hmotností (PH) nízkou vzhledem ke gestačnímu věku – tedy s PH pod 10. percentilem pro daný gestační věk či podle jiných definic 2 směrodatné odchylky (SD) pod průměrem pro daný gestační věk. Hypotrofie má různé příčiny – může být důsledkem nějakého patologického procesu (IUGR) nebo se může jednat o konstitučně malý plod (SGA). Hypotrofický novorozenec může být jak nedonošený, tak donošený nebo dokonce přenošený. Prevalence hypotrofie je 4–7 % dětí narozených zdravým matkám v rozvinutých zemích. U rizikových matek (preeklampsie, hypertenze) je incidence vyšší.[1]

Příčiny nedostatečného vzrůstu (hypotrofie) plodu:

  • 70 % SGA (Small for Gestational Age) – konstitučně malý plod;
  • 24 % IUGR/FGR (Intrauterine/Fetal Growth Restriction, nitroděložní/fetální růstová retardace) asymetrická;
  • 6 % IUGR/FGR symetrická.


Small for gestational age (SGA) je označení pro novorozence s porodní hmotností a/nebo délkou ≤ 2 standardní odchylky (SD) pro daný gestační věk či podle jiných definic ≤ 10., 5. anebo 3. percentil.[1] SGA je označení vycházející ze statistických údajů dané populace. Až v 70% procentech případů SGA se jedná o normálně rostoucí, konstitučně malé, zdravé plody/novorozence. Výskyt SGA je zvýšen u vícečetných těhotenství. Asi 90 % SGA dětí vykazuje růstový výšvih (catch-up) do 6 měsíců věku, ale zbylých asi 10 % zůstává výškou pod 3. percentilem i ve věku 2–3 let. Tyto děti mohou mít prospěch z léčby růstovým hormonem.[2]

Růstová restrikce plodu (FGR, fetal growth restriction) neboli intrauterinní růstová restrikce/retardace (IUGR, intrauterine growth restriction) je stav, kdy plod není schopen dosáhnout své geneticky podmíněné velikosti, tzn. plod je malý v důsledku nějakého patologického procesu. Výsledkem může být novorozenec hypotrofický, tzn. s porodní hmotností pod 10. percentilem, ale i novorozenec s normální porodní hmotností, tedy nad 10. percentilem.[1]

Příčiny růstové restrikce jsou různorodé (fetální, maternální, placentární aj.), nejčastější jsou problémy ze strany placenty. Plody a novorozenci s růstovou restrikcí mají zvýšenou morbiditu i mortalitu. V porovnání s normálně rostoucími zdravými plody mají přinejmenším 10krát vyšší riziko perinatální úmrtnosti. V rozvinutých zemích je FGR nejčastější příčinou potratů a druhou nejčastější příčinou perinatální úmrtnosti (nejčastější příčinou je předčasný porod). Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří dlouhodobá hypoxie, porodní asfyxie, nedonošenost a vrozené anomálie. Růstová restrikce způsobuje komplikace nejen v období bezprostředně kolem porodu, ale i v pozdějším věku, kdy může být příčinou opožděného vývoje či dětské mozkové obrny. V dospělosti vede ke sklonu k obezitě a rozvoji metabolického syndromu. Léčba růstové restrikce neexistuje. Důležitá je primární prevence rizikových faktorů ze strany matky, zejména ukončení kouření. Klíčové je pečlivé sledování těhotenství (ultrazvukem včetně Dopplerovských parametrů) a správné načasování porodu. FGR/IUGR je častou příčinou předčasného porodu.[2]

Klasifikace hypotrofů dle porodní hmotnosti (PH):

  • hypotrofický novorozenec – PH pod 10. percentilem či 2 SD pod průměrem pro daný gestační věk;
  • středně hypotrofický novorozenec – PH mezi 3. a 10. percentilem;
  • těžce hypotrofický novorozenec – PH pod 3. percentilem.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Hypotrofie proporcionální (symetrická)[upravit | editovat zdroj]

  • Asi 25 % hypotrofických novorozenců.[1]
  • Plod má (prenatálně) všechny růstové parametry (biparietální průměr, obvod hlavy, obvod břicha a délku stehenní kosti) stejně opožděné oproti gestačnímu stáří.
  • Novorozenec má (postnatálně) nízkou porodní váhu i délku a menší obvod hlavy (< 10. percentilem či − 2 SD).
  • Příčina je často v plodu samotném – intrauterinně proběhlá infekce či dědičná choroba.
  • Předpokládá se chronické působení nebo začátek v časném stádiu (před 28. gestačním týdnem).
  • Menší obvod hlavy je známkou postižení CNS ve fetálním období – často v postnatálním období následuje mikrocefalie a trvalá vývojová postižení.
  • Prognóza růstu je horší – často přetrvává i do vyššího věku.[3]

Hypotrofie disproporcionální (asymetrická)[upravit | editovat zdroj]

  • Asi 75 % hypotrofických novorozenců.
  • Plod má (prenatálně) malý obvod břicha (dominuje postižení jater a úbytek abdominálního tuku) a zvětšuje se poměr obvod hlavy/obvod břicha.
  • Novorozenec má (postnatálně) nízkou porodní hmotnost, ale tělesná délka a obvod hlavy jsou přiměřené gestačnímu věku, nebo se odchylují méně než hmotnost.
  • Při porušené výživě plodu v posledních fázích těhotenství – např. při mikroplacentě nebo jiné poruše fetoplacentárního oběhu.
  • Úbytek podkožního tuku a svalstva, ztráta turgoru, snížení obsahu glykogenu v parenchymových orgánech.
  • Relativně dobrá prognóza růstu (v prvních měsících života rychle vyrostou a doženou tak své vrstevníky – tzv. catch-up růst) i psychomotorického vývoje[3]


Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Růstová restrikce plodu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 2013. s. 207-217. ISBN 978-80-204-2994-0.
  2. ↑ a b RENNIE, JM, et al. Textbook of Neonatology. 5. vydání. Churchill Livingstone Elsevier, 2012. ISBN 978-0-7020-3479-4.
  3. ↑ a b PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra. 1. vydání. Galén, 2005. s. 34. ISBN 80-7262-283-8.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Hypotrofický_novorozenec&oldid=484071“