Hypothalamo-hypofysární systém
Hypothalamo-hypofyzární systém je součástí neuroendokrinního systému (systému propojujícího nervové signály se signály endokrinními) a řídí ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Skládá se ze dvou částí: hypothalamu a hypofýzy.
Hypothalamus[upravit | editovat zdroj]
Hypothalamus je část diencefala obsahující řídící centrum autonomního nervového systému organismu. Sám tvoří hormony, a to:
- liberiny a statiny, které regulují uvolňování hormonů adenohypofýzy (obecně platí, že liberiny "uvolňují hormony" - kortikoliberin a statiny naopak inhibují uvolňování - somatostatin)
- antidiuretický hormon (z nucleus supraopticus hypothalami) a oxytocin (z nucleus paraventricularis hypothalami).
Je s hypofýzou spojený, a to:
- cévně – s adenohypofýzou je spojen portálním systémem. A. hypophysialis superior, větev a. carotis interna, se rozpadá v primární kapilární pleteň na úrovni eminentia mediana hypothalami, kde jsou do něj uvolňovány liberiny a statiny. Primární kapilární pleteň se znovu spojuje v portální žíly, které následně rozpadají v sekundární pleteň. Ta se nachází kolem adenohypofýzy, kde se liberiny a statiny vstřebávají. Naopak do krve přechází hormony produkované samotnou adenohypofýzou. Ze sekundární pleteně odcházejí vv. hypophysiales do sinus cavernosus. Tento jev, kdy dochází k vsunutí kapilárního plexu mezi cévy stejného typu se nazývá rete mirabile, v tomto případě se jedná o rete mirabile venosum (pleteň je vsunuta mezi žíly).
- nervově – s neurohypofýzou je spojen nemyelinizovanými axony neuronů jader hypothalamu (nucleus supraopticus et paraventricularis). Tyto axony tvoří stopku hypofýzy a jsou jimi do zadního laloku hypofýzy dopravován antidiuretický hormon (ADH, vazopresin) a oxytocin. Dráha tvořené těmito axony se nazývá tractus hypothalamo-hypophysialis.
Hypofýza[upravit | editovat zdroj]
Hypofýza je oválné rozšíření konce infundibulárního výběžku hypothalamu. Je uložena v sella turcica kosti klínové a složena ze dvou anatomicky, funkčně a vývojově odlišných částí – adenohypofýzy (s epiteliální strukturou) a neurohypofýzy (s neurální strukturou). Neurohypofýza a adenohypofýza jsou navzájem propojeny krátkým portálním oběhem (a. hypophysea inferior).
Adenohypofýza[upravit | editovat zdroj]
Adenohypofýza je přední lalok hypofýzy. Produkce hormonů adenohypofýzou je regulována liberiny a statiny z hypothalamu. Je s ním cévně spojená hypofyziálním portálním oběhem. Skládá se ze tří částí
- pars distalis – hlavní část adenohypofýzy zodpovědná za tvorbu většiny hormonů, tvořena trámci buněk chromofobních a chromofilních. Buňky chromofilní se dále dělí na buňky acidofilní a bazofilní.
- pars intermedia – málo vyvinutá část tvořená zejména bazofilními buňkami (kortikotropní), chromofobními buňkami a Rathkeho cystami
- pars tuberalis – obsahuje především buňky bazofilní (gonadotropní)
Hormony adenohypofýzy[upravit | editovat zdroj]
Acidofilní buňky produkují jednoduché proteiny a v trámčitém epitelu převažují, patří mezi ně dva hlavní typy buněk:
- somatotropní buňky − somatotropin (STH), růstový hormon - podporuje proteosyntézu, a tím růst jedince, působí na proliferaci chondrocytů v růstových ploténkách;
- mammotropní buňky − prolaktin (PRL), stimuluje rozvoj mléčné žlázy a produkci mléka.
Bazofilní buňky pars distalis secernují glykoproteiny – jsou PAS pozitivní:
- thyreotropní buňky − thyreotropní hormon (TSH), stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy;
- gonadotropní buňky − folikuly stimulující hormon (FSH), u žen stimuluje zrání ovariálního folikulu, u mužů podporuje spermatogenezi a luteinizační hormon (LH), inhibuje růst vajíčka a zvyšuje efekt estradiolu na skladování a spotřebu cholesterolu v granulóza luteinních buňkách, podporuje tvorbu pohlavních hormonů;
- kortikotropní buňky − adrenokortikotropní hormon (ACTH), stimuluje růst kůry nadledvin a v ní produkci glukokortikoidů.
V bazofilních buňkach pars intermedia je navíc tvořen:
- melanocyty stimulující hormon (MSH) – stimuluje melanocyty k produkci melaninu a přenosu jeho granul do keratinocytů v kůži a ve vlasech.
Neurohypofýza[upravit | editovat zdroj]
Neurohypofýza neboli zadní lalok hypofýzy je tvořen axony neurosekrečních neuronů a dále gliovými buňkami (tzv. pituicity). Je nervově spojený s hypothalamem a touto cestou se do něj také dostávají antidiuretický hormon a oxytocin, které jsou v hypofýze už pouze skladované a po stimulaci akčním potenciálem uvolňované do krve exocytózou.
- oxytocin – navozuje kontrakce dělohy při porodu a kontrakci mlékovodů při kojení.
- antidiuretický hormon – zvyšuje zpětnou resorpci Na+ a vody v distálním tubulu a sběracím kanálku ledvin.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
- JUNQUEIRA, L. Carlos a Chosé CARNEIRO. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H&H, 1999. ISBN 8085787377.