Hypomagnesémie

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Jako hypomagnesémii označujeme hladinu hořčíku < 0,7 mmol/l.

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Hypomagnesémie snižuje sekreci PTH a inhibuje odpověď kostí na PTH a proto vede k hypokalcémii. Tato hypokalcémie je rezistentní k léčbě do té doby, než upravíme sníženou hladinu magnesia v krvi. Hyperexcitabilita nervosvalového systému se projeví při poklesu magnesia < 0,5 mmol/l. Nedostatek magnesia vede k hypokalcémii a hypokalémii, které nelze řešit přívodem jen vápníku nebo draslíku.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Kwashiorkor;
malabsorpční syndromy;
katabolismus;
dlouhodobá parenterální výživa;
průjmy;
nedonošenci;
ztráty Mg močí: Connův syndrom, Bartterův syndrom, RTA, diuretická léčba;
tubulointersticiální nefritidy toxického původu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Hypomagnesémie se projevuje podobně jako hypokalcémie latentní nebo manifestní tetanií, tremorem, křečemi. Pozorovat můžeme změny osobnosti, nauzeu, zvracení, nechutenství. Na EKG nacházíme prodloužení QT intervalu.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Léčba spočívá v přívodu hořčíku v infuzích. Podáváme 10% MgSO₄ (1 ml = 0,4 mmol magnesia) v dávce 0,2 až 0,5 ml/kg pomalu i.v. při potvrzené hypomagnesémii < 0,5 mmol/l. Potřeba hořčíku se ale velmi obtížně odhaduje. Je třeba mít na mysli význam podávání hořčíku při léčbě hypokalémie a hypokalcémie (zejm. pokud podání kalcia při hypokalcémii nevede k úpravě klinické symptomatologie!).