Hemoragický infarkt plic (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení

Hemoragický infarkt plic je hemoragická nekróza plic vzniklá nejčastěji v důsledku předchozí ischemie z uzávěru periferní větve arteria pulmonalis embolem (nejčastěji tromboembolem) při současném městnání krve v malém oběhu (srdeční insuficience při selhávání levého srdce). Přibližne v 75 % jsou postiženy dolní laloky.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Plíce (preparát).

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Ložisko je nevzdušné, tužší, klínovitého tvaru s bazí v oblasti pleury a hrotem směrujícím k hilu plic. Barva se časem mění od červenomodré v první fázi, přes hnědočervenou (kvůli hemosiderinu) až po šedobílou jizvu. Nad ložiskem bývá přítomna fibrinózní pleuritida (pleura zkalená, se šedorůžovými nálety fibrinu).

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Nekrotická alveolární septa jsou stínovitě zachována a alveoly jsou vyplněny erytrocyty. Na hranici nekrózy a zdravé tkáně jsou alveoly vyplněné neutrofilními leukocyty, makrofágy a edematózní tekutinou – demarkační lem. Na pleuře nad infarktem může být fibrinový povlak ("plaménky" z eosinofilního homogenního materiálu). V okolní plicní tkáni je obraz městnání (rozšířené kapiláry, v alveolech erytrocyty a siderofágy).

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Ve více než 95 % případů embolie plicnice je zdrojem trombóza hlubokých žil dolních končetin (lýtkových, stehenních, kyčelních), dále žilních pletení malé pánve, dutých žil a pravého srdce. Nejohroženější skupinou lidí jsou dlouho ležící imobilní pacienti, nemocní po chirurgických výkonech na dolních končetinách nebo po traumatizaci této oblasti, pacienti se selhávajícím srdcem, diseminovaným nádorem a ženy užívající hormonální antikoncepci.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.