Geigerův-Müllerův počítač
Feedback

Z WikiSkript

Geiger-Müllerův počítač

Geiger-Müllerův počítač (GM počítač) je detektor ionizujícího záření. Geiger-Müllerův počítač se nejčastěji používají pro detekci záření beta. Pro měření záření gama se vzhledem ke své nízké detekční účinnosti dnes již tolik nevyužívá. Při vhodném uspořádání se používá i pro částice α. Pro detekci záření α a β se také užívají okénkové trubice.

Zařízení se skládá z trubice naplněné inertním plynem (Geigerovy trubice). Na jednom konci je v ose trubice izolovaně upevněna drátová elektroda spojená se zdrojem vysokého napětí (500 V). Na druhém konci trubice je vstupní okénko. Trubice je obvykle vyplněna héliem, neonem nebo argonem s příměsí například par metylalkoholu či bromu, sloužících jako tzv. zhášedlo. To ukončuje vzniklý výboj a zabraňuje tak vzniku stálého proudu, který by znemožnil další měření a mohl by poškodit elektrody nebo plynovou náplň.


Vznik impulzu[upravit | editovat zdroj]

lavinový efekt
0:02
Zvuk Geiger-Müllerova počítače při nízké úrovni záření
0:04
Zvuk Geiger-Müllerova počítače při vysoké úrovni záření

Ionizující záření proniká okénkem do trubice. Při srážce s atomy plynu dochází k ionizaci plynu. Uvolněné elektrony jsou urychlovány k anodě, kladné ionty ke katodě. Po nárazu těchto primárních urychlených elektronů do dalších atomů se vyrážejí z dosud neionizovaných atomů sekundární elektrony, které mohou po urychlení vyrážet další elektrony. Tento proces se nazývá lavinový efekt. Zároveň se vznikem volných nosičů náboje obou znamének dochází i k jejich zániku vzájemnou rekombinací elektronů a kationtů. Pro vznik výboje je pak podstatné to, že vznik volných nosičů náboje ionizací převáží jejich zánik rekombinací.

Zhášedlo slouží k tomu, aby se omezilo trvání výboje na několik mikrosekund.

Počítač nemůže detekovat dvě částice přicházející bezprostředně po sobě. Po ionizaci jednou částicí je detektor krátkou dobu necitlivý – tato doba se nazývá mrtvá doba. Délka mrtvé doby patří mezi důležité charakteristiky GM trubic. V průběhu mrtvé doby dochází k průletu částic, tím vznikají chyby v měření. Chyby se odstraňují korekčním výpočtem.

Použití[upravit | editovat zdroj]

Jako měřiče kontaminace, hlásiče radiace, monitorovací systémy. Nepoužívají se k přesnějším měřením, protože dochází k systematickým chybám. Výhodou je schopnost měření v rozsahu několika řádů.

Synonymní názvy[upravit | editovat zdroj]

  • Geigerův-Müllerův počítač
  • Geiger-Müllerův čítač
  • Geigerův-Müllerův čítač
  • Geigerova-Müllerova trubice
  • Geiger-Müllerova trubice
  • GM trubice

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří, Daniel JIRÁK a František VÍTEK. Základy lékařské fyziky. 5. vydání. [Praha] : Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-5398-3.