Fyziologické změny v organismu matky v těhotenství a jejich význam
Z WikiSkript
Těhotenství je spojeno se změnami téměř ve všech orgánových soustavách. Změny odráží adaptaci organismu ženy na nároky, které má vyvíjející plod v děloze. Změny zabraňují poškození mateřského organismu v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Adaptační změny v organismu jsou obvykle reverzibilní a po porodu se navrací zpět.
Fyziologické změny[upravit | editovat zdroj]
- změny rodidel
- děloha
- hypertrofie dělohy (z 50 g na 1 kg), v menší míře i hyperplázie
- děloha se rozpíná, dochází ke zvýšení kapacity až na 5 litrů
- isthmus uteri se rozšiřuje v dolní segment dělohy (na rozdíl od horního segmentu má tenčí stěnu a cirkulárním kontrakční Müllerovým kruhem)
- cévy se hypertrofují a prodlužují, zvyšuje se průtok krve (až 10x)
- cervix
- hypertrofie a překrvení cervixu
- zvýšená produkce hlenu (ochrana před infekcí, funguje jako zátka)
- klesá množství kolagenu pro lepší dilataci při porodu
- vagina
- vulva – překrvení, zvýšení pigmentace kůže
- prsa – zvětšení prsů i bradavek, zvýšená vaskularizace i pigmentace dvorců
- děloha
- krevní oběh
- zvýšení minutového srdečního objemu – o 40%
- zvýšení srdeční frekvence i tepového objemu
- pokles diastolického tlaku
- srdce se zvětšuje a mění polohu (tlakem na bránici)
- periferní vazodilatace, zvýšení průtoku krve kůží, ledvinami a dělohou
- ke konci těhotenství dochází k žilní stáze a otoku nohou
- krev
- objem krve (plazmy i krvinek) se zvětšuje pro uspokojení vyšších nároků – až o 20%
- pokles koncentrace hemoglobinu v krvi (objem plazmy se zvětší více než krvinky)
- fyziologická hemodiluční anémie
- vzestup bílých krvinek (hlavně neutrofilů) až na 15 . 109/l
- zvýšení sedimentace
- pokles osmolarity (klesá koncentrace proteinů)
- zvýšená srážlivost krve (zvyšuje se koncentrace některých faktorů) – ochrana před krvácením, ale zvyšuje riziko tromboembolií
- dýchací systém
- brániční a prohloubené dýchání
- zvyšuje se respirační objem a minutová ventilace (pro pokrytí zvýšené spotřeby kyslíku)
- hyperventilace – klesající pCO2 usnadňuje odvod oxidu uhličitého z plodu
- gastrointestinální trakt
- těhotenská nauzea a zvracení – nejčastěji v 6. – 14. týdnu, tzv. ranní nevolnost (po prvním trimestru mizí)
- časté pálení žáhy, dyspepsie, hyperacidita žaludku, zácpa – motilita trávicího traktu je snížená, takže se žaludek hůře vyprazdňuje a peristaltika je zpomalená
- zvýšená chuť k jídlu a žízeň
- změny čichu
- změny dietních zvyklostí (chuť i na neobvyklé látky)
- močové cesty
- zvýšená glomerulární filtrace až do posledního měsíce těhotenství, zvýšená clearance mnoha látek (cukry, vitaminy, proteiny)
- snížená urea a kreatinin (kvůli zvýšené filtraci)
- zvýšená tvorba reninu a angiotenzinu vyvažuje natriuretický efekt progesteronu
- rozšíření pánvičky i močovodů
- častější vezikoureterální reflux
- sklon k infekcím
- pohybový aparát
- mění se těžiště tehotné
- zvětšuje se bederní lordóza
- symfyzeolýza (rozestup spony stydké)
- rozvolnění pánve vlivem relaxinu před porodem
- kolébavá (kachní) chůze
- endokrinní systém
- pokles gonadotropinů, vzestup prolaktinu, ACTH, TSH a MSH (hyperpigmentace)
- na začátku porodu vzestup oxytocinu
- vzestup kortikosteroidů (příčina strií, glykosurie a časté hypertenze)
- zvětšení štítné žlázy, zvýšená produkce i spotřeba tyroxinu
- vzestup bazálního metabolismu o 15 – 20%
- přírůstek hmotnosti průměrně o 12,5 kg (částečně vlivem retence tekutin)
- kůže
- žlutohnědé pigmentace na obličeji, dvorcích bradavek a břiše (vlivem vzestupu MSH)
- na břiše je patrná linea nigra
- strie
- napínání kůže na břiše + efekt kortikosteroidů
- výskyt kromě břicha i na stehnech a prsech