Funkční vyšetření plic

Spirometrie – umožňuje objektivně zhodnotit funkci plic; odlišit obstrukční a restrikční poruchu plic; vyžaduje spolupráci pacienta.
1. Vyšetření klidových objemů a kapacit plic (spirogram: křivka objem/čas).
  - V_T (také TV, tidal volume) – dechový objem; objem vzduchu vdechnutý nebo vydechnutý jedním normálním vdechem nebo výdechem.
  - ERV – expirační rezervní objem; množství vzduchu, které lze ještě vydechnout po normálním výdechu.
  - IRV – inspirační rezervní objem; množství vzduchu, které lze ještě nadechnout po normálním nádechu.
  - VC – vitální kapacita; maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu vydechnout nebo po maximálním výdechu nadechnout (V_T + IRV + ERV).
  - IC – inspirační kapacita; maximální objem vzduchu, který lze nadechnout z klidového výdechu (V_T + IRV).
  - FRC – funkční reziduální kapacita; objem vzduchu v plicích po volném výdechu;
  - df – dechová frekvence; počet dechů za 1 minutu.
2. Vyšetření usilovaného výdechu a nádechu (spirogram: křivka průtok/objem a křivka objem/čas).
  - FVC – usilovná vitální kapacita; maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu prudce vydechnout.
  - FEV1 – usilovně vydechnutý objem za první sekundu; objem vzduchu vydechnutý s největším úsilím za 1. sekundu po maximálním nádechu.
  - FEV1/VC (%) – Tiffeneaův index – kolem 80 %.
  - PEF – vrcholový výdechový průtok; nejvyšší rychlost na vrcholu usilovného výdechu (odpovídá vzduchu v horních DC).
  - MEF – maximální výdechové průtoky (rychlosti) na různých úrovních FVC, kterou je ještě třeba vydechnout (nejčastěji na 75 %, 50 % a 25 % FVC).
  - FEF – usilovné expirační průtoky na různých úrovních již vydechnuté FVC (25 %, 50 % a 75 %).
  - PIF – maximální průtok dosažený na vrcholu nádechu.
  - MIF50 – střední nádechový průtok na úrovni 50 % nadechnuté FVC.
Spiroergometrie – spirometrie při zátěži; měří se spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého; slouží k posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému.
Celotělová pletyzmografie (bodypletyzmografie) – k měření nepřímo měřitelných plicních objemů (tj. objemu plynu v hrudníku) a proudových odporů dýchacích cest. V kabině je možno vyšetřovat parametry, které nelze určit spirometricky. Na základě těchto měření je možno následně stanovit všechny statické a dynamické plicní objemy.