Fórum:Kvalita

Tato stránka má sloužit k diskusi o možnosti zavedení systému podpory kvality článků. Myšlenka tohoto projektu se nadhodila na 33. WikiVíkendu v reakci na obdobnou myšlenku dobře fungující na Wikipedii. Navrhovatel je dle vlastní dobré zkušenosti s WP David.Mirth, bude ale rád, když kdokoliv bude mít jiný návrh ;).

Založen portál Kvalita!! Zatím několik pilotních článků, přidejte i své, nebo se účastněte recenzí!

     Kvalita

Koncept

(Tady prezentuji svůj osobní názor na to, jak WS fungují a fungovat by mohla, ať je o čem diskutovat, budu rád i za připomínky, pokud si myslíte, že se v tomhle mýlím.)

Existující kontrolní mechanismy WS

V současné době máme na WS systém redakční kontroly, která by měla u článku sloužit k tomu, aby zkontrolovala, jestli neobsahuje chyby v typografii a podobně. Primárním cílem redakční kontroly není dotažení textu na nejvyšší možnou odbornou a pedagogickou úroveň. Redakční kontrola zajišťuje spíše standardizovanou technickou kontrolu a případnou identifikaci a odstranění zjevných chyb. (Ačkoliv budiž chválen kdokoliv, kdo je tak poctivý, že k redakční kontrole přistupuje s vyšším cílem a posune odbornou a pedagogickou úroveň textu k limitám možného.)

Dále na WS funguje doporučení učitelem ke studiu, bývalá kontrola učitelem. Cílem tohoto "udělátka" byla původně snaha vyhovět externímu požadavku na kontrolu textu autoritou. My sami, jako zastánci sociálního konstruktivismu, jsme to brali jako úlitbu starým bohům. Postupem času se navíc ukázalo, že nelze pravidelně chtít po učitelích, aby kontrolovali články o věcech, o kterých napsali učebnice. Obvykle si na to nenajdou čas, případně když už, tak nahodile a nesystematicky. S posunem doby, která v praktických projevech chování lidí potvrdila naše pedagogické východiska, jsme mohli tuto umělou konstrukci opustit, a hledat pro zavedené udělátko nové použití.

Doporučení se tedy začalo využívat především tak, že pokud byla nějaká díra na znalostním trhu (například v českých skriptech z genetiky není nic kloudného o evoluci), tak učitel může doporučit ke studiu náš článek, a případně v něm něco poupraví.

Návrh Třetího pilíře

Na WikiVíkendu jsme se tak nějak ale shodli, že vzhledem k množství článků, které máme, bychom mohli zkusit vymyslet nějaký systém, který bude podporovat kvalitu článků spoluprácí mezi redaktory ve smyslu obsahu a přínosnosti nezávisle na učitelích. Spoustu nováčků už ani neví, jak s psaním obsahu začít – naučí se dobře práci redakční, ale ve svém okruhu znalostí neumí najít nějaké články, které by napsal nové. Chybí nám platforma, jak zapojit redakci do práce na zlepšování kvality článků.

Ve Wikipedii celkem dobře funguje systém Dobrých a Nejlepších článků. Zjednodušeně systém funguje takto:

1. Někdo se odhodlá dát do kupy článek a chce ho dostat mezi Dobré. (Často to nemusí být nutně autor, ale někdo, kdo článek významně vylepšil.)
2. Navrhne článek k recenzi. Články k recenzi jsou samostatná kategorie, kterou vidí všichni, často ji kontrolují především členové WikiProjektu Kvalita, někdy i v oborových pododdílech.
3. Ostatní uživatelé článek upraví, vylepší, okomentují, vše se v tu chvíli živě diskutuje na diskusní stránce článku. (Obvykle se popisuje i to, co uživatel změnil, případně navrhuje, co by bylo zásadní přepsat, doplnit, vylepšit.)
4. Navrhovatel komunikuje s recenzenty a doplní, co je třeba.
5. Hlasuje se o zařazení do kategorie Dobré (případně Nejlepší) články.

Pro příklad konkrétního článku se podívejte například na článek Fryderyk Chopin.

Jak to použít na WikiSkriptech? Diskuse

David N.

Nemám úplně konkrétní představu, jak tento systém implementovat u nás, tady mám pár svých představ:

• Asi bych byl pro zavedené schéma, že jako první bod bude u každého článku redakční šablona, když už ji máme. ;)
• Líbí se mi ten Wiki princip, že se někdo ujme článku, dá ho dokupy, pak ho nechá recenzovat a bude se o něj v průběhu toho recenzování starat. Takhle by to mohli dělat jak zkušenější se svými „vymazlenými“ články, tak naopak novější redaktoři, kteří by se ujali nějakého článku, klidně takového, který napsal někdo před nimi, ale nezdá se úplně skvělý, který by třeba za pomoci tutora dali nějak dohromady, ale pak by k němu získali víc komentářů od zkušenějších redaktorů.
• Jak organizovat recenzenty? Asi by to nějak redakci chtělo naučit, že něco takového existuje, nebát se do diskusí psát své názory, i nováček má ke článku a jeho čitelnosti, kvalitě a účelnosti jistě věcné námitky.
• Jak označit Dobrý článek? Nějakým podobným symbolem jako Doporučené články vpravo nahoře? Nebude potom moc takových známek? Já bych ale asi byl pro.
• Jak vybírat články k recenzi? Podle mě je základem to, že se někomu nějaký článek líbí a chce, aby byl dobrý. Pokud by někdo rád postupoval systematicky, podle mě je asi nejlogičtější brát nejnavštěvovanější články podle Google Analytics.

-- David Novotný (diskuse), redakce WikiSkript 6. 5. 2020, 23:06 (CEST)

Johannes

Více-méně souhlasím s Davidem. Jak jsem nadhodil posledně na videohovoru v rámci 33. wikivíkendu, který se sešel v poměrně komorní sestavě :))). David a CeSt měli zajímavé podněty a připomínky, takže jsem pochopil, že to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Ale podle přísloví "kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody" se hodlám svého názoru držet jako *** košile :-))). V zásadě jsem pro "recenzní řízení" jak ho popsal výše David. Jsem ale pro to, aby místo stávajícího piktogramu hvězdy bylo něco do očí bijícího natolik, aby každý nově příchozí uživatel věděl, o co jde. Otevřenost WS zůstane, hodnocení článků také, ale nějaké "rigorózní" řízení a vnímání veřejností i studenty bude trochu systematičtější a spolehlivější. Budu to prokládat připomínkami s kurzívou. Příklad:

• Nový uživatel Lojza může přijít a editovat jako dosud. Začne psát článek o homeopaticích.
  • Kam se podělo tlačítko "uložit jako rozpracované? Dost mi chybí - navíc nově příchozí s touhle šablonou nemusí vůbec umět nakládat.
• Pokud Lojza článek dopíše, nebo jej nechá rozpracovaný po 30 dnech, redakce se dle libosti vyřádí s prolinky, typografií a celkově udělají redakční kontrolu.
  • U editací bych ponechával nikoliv šablonu, ale nějaký piktogram (typu cave) v případě, že se jedná o aktuání téma, nebo článek bude s největší pravděpodobnosti podléhat v čase aktualizacím. Nastavit nějaký jasný předěl není dost dobře možné, ale asi se shodneme, že článek "Antibiotika" bude nejspíše stále podléhat změnám, zatímco m. gluteus maximus zůstane na svém místě (úpon ani funkci nezmění, maximálně poněkud nabude objemu po Vánocích/karanténě/jiná výmluva)
• Součástí redakční šablony bude nějaké upozornění pro redakci (nebo vytvoření jiného jmenného prostoru), která začne s recenzním řízením.
  • Noví členové, ideálně ti co mají poprvé zapsaná WS jako volitelný předmět (hahá!) projdou těch 10 tisíc článků a společnými silami se zbaví sirotčích stránek, slepých stránek, článků hodných smazání (kromě homeopatik) a celkově se mrknou na články, které roky nikdo nečetl.
• Redakce (a ze zřejmých důvodů pouze redakce sensu stricto: redaktoři+správci+administrátoři, dále jen označováni jako RSA) se shodne, že v článku nejsou faktické chyby, nemá výrazné nedostatky ani nedostatečné zdrojování (prostě půjde o "basic factors") a zveřejní zelenou fajfku s popiskem "Ověřeno redakcí".
  • Po "odfajfkování" dojde k tomu, že změny budou moci provádět pouze registrování uživatelé s e-mailem, a tato změna musí být schválena RSA (případně např. "ověřeným" uživatelem s více než 100 editacemi - tady může taky přibýt poznámka na vlastní nebo diskuzní stránku uživatele).
  • Ad typografické úpravy - chybí mi pokročilejší možnosti formátování textu. Podtržený text, ani zvýraznění textu jinou barvou bych připnul na lištu.
  • Hvězdičkové hodnocení pro jakéhokoliv čtenáře zůstane, ale bude ryze subjektivní, a bude to zmíněno. Pokud někdo ohodnotí článek méně než 7*, bude muset hodnocení zdůvodnit výběrem z rozbalovacího menu. Může klidně zůstat Mistrikovo skóre.
  • Se skinem stránky a úvodní stránkou WS - evergreen téma - bych si taky trochu pohrál. Teď už na mě úvodní strana nepůsobí stylem "přidejte se" ale stylem "dočtěte se" - chybí obrázky žluťáků, videa, interaktivní text (např. "napište jeden z chybějících článků"). Můžeme se inspirovat wikipedií a přidat "Víte že..."
• "Ověřeno redakcí" bude znamenat, že za článkem a informacemi v něm si - coby redakce - stojíme.
• Následně se článek o homeopaticích předá učiteli či absolventovi ke zkontrolování. Např. paní doktorka z oboru homeopatie ohodnotí Lojzův článek jako věcně správný a přibude k zelené fajfce i hvězdička s popiskem "Ověřeno odborníkem".
• V případě následného zásahu do stránky by bylo možno článek upravovat pouze redakcí (teď se bavíme především o neaktuálních a zejména kontroverzních tématech), nebo až po schválení redakcí (pouze RSA + uživatelé, které známe osobně).
• V případě věcných úprav by bylo nutno požádat opět o kontrolu učitelem, nebo by byla ponechána pokud by nebyla "zásadně" změněna informační hodnota stránky.
• V případě věcných úprav u "Ověřeno redakcí" by zůstala fajfka i nadále, změna by ale musela být zkontrolována.
  • Vymazal bych dosavadní hodnocení článků a možnost jej resetovat pro všechny členy RSA. Proč? Protože pokud 100 lidí ohodnotí nějaký odfláknutý článek coby odpad, já jej pak přepracuji, ale hodnocení zůstane - nesmysl.

Než někdo namítne, že se tím "vymezujeme" nebo "vytváříme autoritu" - neplatný argument. Je krajně nepravděpodobné, že neregistrovaný uživatel odněkud z Horní Lhoty přijde na stránku m. gluteus maximus a přidá fyziologický mechanismus vzniku steatopygie. Ano, můžete namítnout, že takoví uživatelé přesto jsou. Já tvrdím, že jich je jako šafránu, ale "teoreticky nesprávných článků" máme bezmála 10 000 - |vrať počet článků zkontrolovaných učitelem|. Daleko pravděpodobnější je vandalismus a skutečnost, že článků ověřených redakcí, nebo ověřených učitelem/odborníkem bude přibývat rychleji, než článků zcela nových ((viz kvalita vs. kvantita), a my se pak můžeme zaměřit na vylepšování stávajících. Jaký to má smysl, říkáte si? No ten, že WS začnou být dříve či později vnímána jako hodnotný a reliabilní zdroj informací i těma nejzarytějšími odpůrci-učiteli.

Těším se na zpětnou vazbu, a klidně po procesní stránce můj návrh změňte. Nezapomínejte však, že argumentační fauly a odvolávání se na míru svobody coby autoritu (a zároveň odmítat autority jako takové) nezmění skutečná fakta. A fakta jsou taková, že máme čtenáře mezi laiky, a pouze odborníci a studenti se dívají do historie editací a případně na zdroje. Jenže my chceme především důvěru odborné veřejnosti, nikoliv široké veřejnosti. Protože Wikiskripta nejsou Wikipedie. --JanKozinski (diskuse) 7. 5. 2020, 23:38 (CEST)

Odpovědi na Johannesův komentář

Jak jsem zmínil už na WV, dost nesouhlasím s tím, aby se cokoliv jakkoliv uzamykalo. Podle mě má být cílem hlavně podpořit zvýšení kvality článku, ne se snažit kvalitní články jednoznačně označit. Určitě si každopádně nemyslím, že by uživatel z Horní Lhoty nějak snížil kvalitu už zkvalitněného článku, takže nevím, proč to uzamknout. Jinými slovy, ačkoliv recenzní proces vnímáme podobně, vnímáme dost odlišně celkovou myšlenku, určitě nechci nějakou rigidní strukturu, která bude znamenat, že si za něčím stojíme, že jsme to ověřili a podobně. Já bych chtěl jenom navrhnout systém, který vytvoří podporu pro práci na kvalitě oproti kvantitě. Ani by mi nakonec nevadilo, kdyby se recenzované dobré články jenom zařadily do kategorie, aby se vědělo, že na nich už není třeba tolik pracovat a bylo by hezké se zase zaměřit na články jiné. To ale neznamená, že by ten článek zase jednou někdo nemohl vzít a přepracovat. -- David Novotný (diskuse), redakce WikiSkript 7. 5. 2020, 12:28 (CEST)

Já jsem ale netvrdil že by se článek nedal přepracovat. Zkus to přečíst ještě jednou, prosímtě. Já jen tvrdím, a jsem s to dodat rigorózní důkaz, že nemůžeš usilovat o kvalitu a kvantitu zároveň - to, co v zásadě říkáš je "Chceme co nejotevřenější systém" (kvantita) a zároveň "Chceme co nejvalitnější materiály" (kvalita) - odkud prosímtě pramení Tvoje přesvědčení, že to jde zároveň? Podívej se na českou wikipedii. Má více článků, více uživatelů, (tady je dobře vyřešená ta otevřenost) ale spousta článků je prostě plná nepřesných a zavádějících informací. Samozřejmě že wikipedii používám, protože pokud nevím, kdy se udála bitva u Trafalgaru, pravděpodobně se tam dozvím dost pravdivých informací na to, abych si udělal rámcovou představu (a v tu chvíli mě asi nebude zajímat, jestli jedno vojsko padlo následkem podvýživy, nebo byli prostě horší - případnou chybu tedy neřeším). Jenže na wikiskriptech by asi tenhle přístup nebyl nejmoudřejší, že? Protože kdybych dovedl Tvoji logiku ad absurdum (a možná ani tam ne), tak říkáš "Jo, klidně ať je tam sem tam chyba a blbost, je to lepší než nic a furt se to vyplatí. Vždyť ti lidi nakonec stejně budou jenom zachraňovat životy."

Vím, že jsi nic takového neřekl, ale pověz mi, nakolik jsi si jistý, že tady v textech nenajdeš chyby, které by mohly vést ke katastrofě, nebo (v lepším případě) k vyhazovu od zkoušky. Ty chceš navrhnout systém podporující kvalitu, ale o nějakém omezeném přístupu nechceš slyšet. Hele, vzpomeň si na tohle jednoho dne, až Ti pacient-kuřák řekne, že chce antitusika, ale nechce přestat kouřit ;-). Jan Kozinski (diskuse), redakce WikiSkript 7. 5. 2020, 23:38 (CEST)

No WikiSkripta sice nejsou Wikipedie, ale také nejsou UpToDate, Pubmed nebo Müller's Anaesthesia (dosaď si každý dle svého oboru příslušnou základní literaturu). Jejich cílem určitě není podávat stoprocentně pravdivé informace, naopak je podle mě velmi nebezpečné si zkoušet hrát na to, že jsme „zkontrolovali“ obsah jako redakce a dá se tomu věřit a nedej bože podle toho léčit. Historik také přece nezakládá svůj výzkum na informacích o bitvě u Trafalgaru na Wikipedii. Ano, snažíme se být důvěryhodnější, ale primárním cílem přece není být nejkvalitnější zdroj, kterému se dá stoprocentně věřit, k tomu prostě nedokážeme dojít. Naším cílem je podat rychle dostupnou informaci, která umožní se nějak zorientovat v základech, připomenout si něco, co jsem zapomněl, doplnit mezery v literatuře pro studenty, napsat něco lidštějšími slovy. Můj náhled vždycky byl a vždycky bude, že náš princip je v tomto v zásadě podobný Wikipedii, že tvoříme obsah na zásadě otevřenosti, tak, aby byl především co nejdostupnější a rychle aktualizovatelný. Jako například žádná česká odborná literatura, pokud vím, nedokázala tak rychle aktualizovat článek o SARS-CoV-2, jako s tím začal pan asistent Vejražka. Jsme určitě díky našemu tematickému zaměření o něco důvěřyhodnější, také díky spolupráci s odborníky v oboru. Ale nejsme primární zdroj pro získávání ověřených informací, to ani nepíše článek, který odkazuješ.

K odpovědi na Tvůj první bod, že nemůžeme chtít kvalitu a kvantitu zároveň. Zaprvé neříkám, že říkáš, že by se článek nedal přepracovat. Taky neříkám, že chci kvantitu, naopak říkám, že chci už přibrzdit psaní nových článků. Chci otevřenost, tedy kvantitu editací, tak maximálně :) Ne ale kvantitu článků. Jinak myslím, že z mých příspěvků už je taky jasné, že můj názor se nijak nevylučuje, protože chci 1) otevřenost a možnost editovat pro každého a teprve 2) co nejvyšší kvalitu. Tedy sice teď se snažím vymyslet systém, který kvalitu podpoří, ale rozhodně ne za cenu omezení otevřenosti, to prostě potom nebudu chtít teda zlepšovat kvalitu. -- David Novotný (diskuse), redakce WikiSkript 8. 5. 2020, 19:17 (CEST)

Aha, tak to jsi mě dostal. Já totiž měl za to, že cílem WS je naopak podávat co nejkvalitnější informace. Analogie s historikem je sice lichá, ale především nikdo neříká nic o stoprocentní věrohodnosti. Já naopak polemizuju nad mírou otevřenosti a kvality, které jsou navzájem nepřímo úměrné. A máš sice pravdu o aktualizaci SARS-CoV-2 a samozřejmě to není zdaleka jediný případ :). Ale setkal jsem se nejednou s názorem potenciálních redaktorů, že si nehodlají dávat záležet na článku, který pak někdo zmrví, nebo je nikdo nepochválí. A dokážu si jen z hlavy vzpomenout na minimálně půl tuctu členů redakce, kteří se právě z tohoto důvodu do redakční práce už nijak horlivě nepouštějí. A abych byl upřímný, je to taky můj případ. Když se podívám na tu hromadu článků, které bych radši celé smáznul, než tam nechávat jen pravdivé informace, protože by z toho zbyl jen pahýl - mluvím zejména o portálu z psychiatrie, z velké části neuro a farmačku, Ivana Pádárová zase přepracovala prakticky celou patobiochemii - tak mi to přijde jako pořádně Donquijotská práce. Je to jeden z důvodů, proč mám 22 fakt dopodrobna vypracovaných článků ve wordu, které jsem na WS nikdy nedal. A zpětně musím - bohužel - říct, že jsem dobře udělal. Jestli chceš napsat, že právě o tom WS jsou, posluž si. Ale s tímhle přístupem pak nikdy nedosáhnou toho, co popisuješ. Pokud děláš něco ze solidarity, bez nároku na odměnu nebo pochvalu, dřív či později Tě to přejde. A pokud ne Tebe, tak budeš jeden z mála. Při tolika lidech pak hodně štěstí při budoucích snahách dosáhnout toho, co popisuješ. AFAIK mám totiž pocit, že popisuješ osud ne nepodobný Wikilectures. Jan Kozinski (diskuse), redakce WikiSkript 8. 5. 2020, 22:02 (CEST)

Osobně jsem napsal víc článků, některé považuji za celkem kvalitní, vytvořil různá procvičování apod. Nikdy se mi ale nestalo, že by mi někdo můj článek „zkazil“ tak, že by mě to naštvalo. Pár lidí mi tam opravilo odkazy, víckrát někdo opravil překlep. Někde někdo něco doplnil nebo změnil formulaci za lepší. Máš opravdu zkušenost, že by někdo zkazil dobrý článek? Přijde mi, že spojuješ to, že spousta článků na WS je nekvalitních (což je rozhodně pravda) s tím, že by to bylo nějak nakažlivé pro články dobré a že by se zkazily, protože by je někdo upravil. Tuhle zkušenost já nemám a z toho plyne i moje neochota přijmout, že bude mít zamykání jakékoliv výhody. Co se týče obecného směřování WS, tedy kvalita vs otevřenost, tady se očividně prostě neshodneme a nemá smysl se dále přít, uvidíme, co další diskutující :) -- David Novotný (diskuse), redakce WikiSkript 9. 5. 2020, 21:42 (CEST)

Něco málo od Zefa

Těší mě, že někdo oprášil a má chuť se zabývat nápadem nějakého způsobu zkvalitňování již existujících článků. Za mě osobně nezáleží, jakým způsobem podpoříme zájem o práci na wikiskriptech - pokud je situace opravdu taková, že máme zájemce o práci na ws, ale nevědí co psát (zfleku poradím :-)) a rádi by se chopili nějakého článku, jen když jim někdo poradí co s ním, tak paráda, jsme napůl cesty. Lépe než sáhodlouhé diskuze o nějakých pravidlech, ke kterým se schýlilo hned nade mnou je podle mě začít na malém vzorku článků (třeba 5) a vylepšovat metodou kontinuální reformy (buzzworkd pro pokus-omyl :D). Tzn. navrhuji:

• vybrat článek - dle posledního bodu Davida N.
• recenzenty poskládat z aktivních členů redakce
• zrecenzovat a předat (vrátit) upravujícímu
• zpětně zanalyzovat výsledek a ev. pak řešit v případě potřeby ikonky dobrého článku/ikonky ověření/organizaci recenzentů aj.

Proč až v případě potřeby? Protože jak patrno nade mnou sklouzává se k teoretizování co je a není potřeba a jak věci dělat, když ani nevíme, jestli to bude mít celé smysl. Místo té stěny textu už mohla být 1 recenze na světě. (nepopírám, že je potřeba něco probrat předem, ale očividně jste to řešili na tom distančním wv + se to řešilo na minulých wv, akorát se to nezrealizovalo) -- Zef _d|^p 12. 5. 2020, 10:39 (CEST)

Souhlas se všemi body, tak já udělám nějaký provizorní portál a třeba navrhnu 2 svoje články k recenzi a porozhlídnu se, kdo by třeba taky moh nějakej článek k recenzi poslat? Třeba od školenky, nějakej kratší? :) Zní to jako dobrej začátek :) -- David Novotný (diskuse), redakce WikiSkript 12. 5. 2020, 18:17 (CEST)

Třeba tak, paráda... Pokud budu mít co říct aspoň k nějakému z těch článků, tak se pokusím o recenzi. -- Zef _d|^p 12. 5. 2020, 23:28 (CEST)

Nightshift LH

Uh, tohle mě stálo čas na večerní čtecí odměnu (a to si, chlapče, David.Mirth, vyřídíme). Myšlenka je každopádně fajn a doufám, že se pro ni najde dostatek nadšenců. Ostatně, mám pocit, že něco podobného aktuálně nárazově dělá Valtameri, která 'dovádí k dokonalosti' značnou část pediatrie. Ad výběr článku – zvážila bych ještě využití článků značených ve zpětné vazbě jako 'příliš stručné/nesrozumitelné..', jinak mi kritéria přijdou bezva. Obecně mi nepřijde ani špatný nápad zařadit jmenný prostor/tlačítko/část redakční šablony, která pošle článek k recenzování. Ad blok pro registrované – určitě ne. Šafrán třeba chránit. Ad recenzenti – jak budeme definovat 'aktivní uživatele'? Ad celý koncept – bude dobrost článku nějak vyprchávat? Zcela jistě u některých článků se nic nemění, například již zmíněná anatomie, ale naopak jsou témata, která jsou dost dynamická. (Nechávám pro zamyšlení, určitě jsem pro to spustit, čas ukáže, jak to obstojí.) -- Lucie Hoznauerová, (grafik WikiSkript) 14. 5. 2020, 00:06 (CEST)

Ad Valtameri – její příspěvky by byly ideálními kandidáty na recenzi, zkusím jí napsat, jestli nechce s námi na tomhle projektíku spolupracovat :).

Ad články se zpětnou vazbou – myslíš tím články s Černým puntíkem? To zní dobře :)

Ad vyprchávání – to se pojí s otázkou, zda vůbec ty dobré články chceme v první vlně označovat, jestli nám nebude stačit jenom ten samotný recenzní proces, který tu stránku zkvalitní.

Ad recenzenti – jsem pro, aby recenzovali všichni, nezávisle na šarži. Jinak aktivní uživatel je nějakým způsobem definice dle WikiMedia, dáno množstvím editací za nějaký čas, využíváme to občas ve statistikách. —- David Novotný (diskuse), redakce WikiSkript 15. 5. 2020, 06:48 (CEST)

Stanovení kritérií, "balast"

Možná budu příliš stručná, ale se vším, co jste doposud napsali, úplně souhlasím. Napadá mě jenom, jestli by nebylo vhodné vymyslet nějaká konkrétní kritéria, podle kterých se články budou recenzovat. Asi by měly být jednotné pro všechny recenzenty a neměli bychom zapomenout do nich zahrnout (moje oblíbené) skóre čtivosti. S kvalitou článků souvisí i další věc - některé "výtvory" od uživatelů jsou opravdu na nic. V systému redakční kontroly jsou zastoupeny a mnozí se jimi zbytečně prodírají (když chtějí někde provést typografické úpravy). Nešlo by je nějak speciálně označit? Jinak otázkou je taky jak moc do autorského článku externě zasahovat za účelem zvýšení jeho kvality.--Markéta Šťáhlavská, redakce WikiSkript 15. 5. 2020, 00:22 (CEST)

Můžete dát příklad výtvoru, který je na nic? Dokážu si představit špatný článek (často bývají z dílny "nucené tvorby" v rámci volitelných předmětů), ale abychom sladili své představy...pokud jste na nějaký recentně narazila, odkážete na něj?

Obecné pravidlo k rozsahu "externího zásahu" za účelem zvýšení jeho kvality neexistuje. Uživatelé, kteří přispějí na ws obsahem zveřejněním své editace souhlasí s pravidly vč. toho, že jim můžeme do díla zasahovat. Takže zasahujeme, tolik, kolik je potřeba.

K recenzentským kritériim myslím, že je škoda je nějak rigidně stanovovat na začátku projektu kvality, postupně se nám ozřejmí až bude pár "cyklů" recenze a dopracování hotových. Kvalitní články z různých oborů budou mít totiž různé parametry (článek z radiologie bez obrázku vs článek o infekční noxe bez faktorů virulence)... Díky za příspěvek. -- Zef _d|^p 15. 5. 2020, 11:49 (CEST)

Je pravda, že třeba na Wikipedii pravidla pro hodnocení kvality mají, ale taky bych se asi přiklonil k tomu, že bychom ze začátku se stanovením pravidel nemuseli spěchat :) Myslím, že co se týče míry zásahu bych taky nedával přísná pravidla, ale tak osobně třeba pokud vidím dobrý článek, tak opravím akorát jasné chyby (překlepy, chyby věcné, ...) a návrhy na změny bych dopsal do diskuse, pokud to není vyloženě jednoznačné :) -- David Novotný (diskuse), redakce WikiSkript 15. 5. 2020, 15:25 (CEST)