Dysekvilibrační syndrom

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 26. února 2019 v 13:21.

Dysekvilibrační syndrom je komplikace dialýzy, jež se může vyskytnout u dialyzovaných pacientů jako následek rychlého snížení osmolality plazmy následkem poklesu množství močoviny v plazmě v průběhu nebo po skončení dialýzy.

Může doprovázet léčbu chronické renální insuficience, při které se hromadí dusíkaté metabolity. Močovina, jakožto neefektivní solut, se za fyziologických podmínek nepodílí na vzniku koncentračních gradientů, protože je schopna volně procházet plasmatickou membránou buněk. Komplikace vznikne jejím rychlým odstraněním z plazmy, přičem prostup skrze hematoencefalickou bariéru je pomalejší. Tím vytvoří koncentrační gradient, na základě kterého prostupuje voda do intracelulárního kompartmentu za vzniku příznaků edému mozku.

Klinické projevy

• edém mozku
  • neklid
  • bolesti hlavy
  • zmatenost
  • nauzea, zvracení
  • záškuby až křeče
  • alterace vědomí až bezvědomí

Terapie

Primárně je nutno předcházet vzniku samotného edému, zejména při první dialýze. Při výskytu mírných klinických projevů je nutno dialýzu zpomalit. V případe výskytu vážnějších komplikací přerušit, případně zvýšit osmolalitu plazmy (manitol).

Odkazy

Související články

• Osmotický demyelinizační syndrom

Externí odkazy

• UpToDate - Dialysis disequilibrium syndrome

Zdroj

• NEČAS, Emanuel, et al. Obecná patologická fyziologie. 3. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2009. 377 s. ISBN 978-80-246-1688-9.

• KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 4. vydání. Praha : Galén, 2011. 1174 s. ISBN 978-80-7262-705-9.