Diabetes mellitus, dyslipidemie, obezita (1. LF UK, NT)

Diabetes mellitus (DM)

• 1. typ − selektivní destrukce β-buněk pankreatu (autoimunita, LADA) − absolutní nedostatek inzulínu
• 2. typ − inzulínová rezistence s relativním nedostatkem inzulínu
• sekundární − pankreatogenní (op. odstranění pankreatu, destrukce zánětem, nádorem, úrazem) − nedostatečná nebo žádná sekrece inzulínu
• gestační − hyperglykemie v průběhu těhotenství (nadměrná velikost plodu)

Příznaky diabetes mellitus

Porušená glukózová tolerance (IFG − rozmezí lačné glykemie 5,6−6,9 mmol/l, IPG − postprand. glykémie 2. hod. 7,8−10,9 mmol/l) DM (2).

• Onemocnění je charakterizované hyperglykémií;
• fyziologické rozmezí glykémie 3,9–5,5 mmol/l;
• stanovení glykémie, inzulínu, C-peptidu, glykovaného hemoglobinu (glyk.Hb), event. protilátek (anti GAD, ICA) − dif.dg. DM.

Diagnostická kriteria

• Lačná glykémie > 7 mmol/l, postprandiální glykémie za 2 hod. > 11 mmol/l.

Vyšetření pacienta stran diabetických komplikací

• Makrovaskulámí (CMP, AIM, ICHDK);
• mikrovaskulární (retinopatie, nefropatie, neuropatie).

Anamnéza, vyšetření

• Polydipsie — nadměrná žízeň spojená s excesivním příjmem tekutin;
• polyurie — nadměrné močení;
• recidivující infekty bakteriální i mykotické — urogynekologické, respirační, kožní;
• komplikace DM — oční, neurologické, nefrologické, angiologické, kardiologické vyš.

Terapie

Dietní opatření − základní terapeutická modalita:

1. normalizace lačné a postprandiální glykémie (obsah sacharidů v potravinách, rychlost vstřebávání sacharidů − glyk.index);
2. dosažení optimálního složení krevních lipidů (^TAG, HDL);
3. zajištění dostatečného přívodu energie;
4. prevence a léčba pozdních komplikací.

Dieta

• 5−6 jídel/den − druhá večeře;
• chlebové jednotky (výměnná jednotka, VJ);
  • VJ obsahuje 10−12 g sacharidů = 2 kostky cukru (redukční diabetická dieta se 175 g S/den = 16 VJ = 32 kostek cukru);
• rozdíly v dietě u diabetika 1. a 2. typu.

Inzulín

Farmakoterapie

• PAD
  • ovlivnění inz. rezistence − biquanidy, thiazolidindiony (glitazony)
• sekretagoga − deriváty sulfonylurey, nesulfonylureová (glinidy)
  • inhibice trávicích enzymů v GIT (α-glukosidázy, lipázy)
  • inhibitory dipeptydylpeptidázy IV (gliptiny)
• inzulíny (humánní, rekombinantní, analoga)

Dyslipidémie (DLP)

Dyslipidémie

• Synonyma − dyslipoproteinemie, hyperlipidemie, hyperlipoproteinemie;
• lipidogram (lipidový profil) − celkový cholesterol TC, triacylglyceroly TAG, low density lipoprotein LDL, high density lipoprotein HDL, apolipoprotein B (apo B), apolipoprotein AI (apo AI);
• dyslipidemie (DLP) je charakterizována změněnou koncentrací cholesterolu a/nebo triacylglyceridů a/nebo HDL cholesterolu;
• aterogenní lipidový fenotyp − TAG, jLDLsd, J.HDL.

Dělení

• etiologie
  • primární − faktory genetické a životospráva (složení i množství stravy, kouření, alkohol, fyzická aktivita a tělesná hmotnost)
  • sekundární − na rozvoji DLP se podílejí jiná onemocnění

Z praktického i terapeutického hlediska jsou DLP děleny na tři skupiny:

1. izolovaná hypercholesterolemie
   • zvýšení celkového cholesterolu (TC), většinou ve frakci LDL cholesterolu (LDL−C), při normální koncentraci triacylglycerolů (TAG);
2. izolovaná hypertriacylglycerolemie
   • zvýšení TAG v kombinaci s normální koncentrací cholesterolu (TC);
3. kombinovaná hyperlipidemie
   • současné zvýšení TC i TAG.

Terapie

Režimová opatření

• dieta, zákaz alkoholu, kouření, pohybová aktivita.

Dieta

• omezení příjmu tuků do 60 g/den, příjem cholesterolu 300 mg/den (vaječný žloutek obsahuje 250 mg), konzumace vlákniny 30 g/den − 500 g ovoce a zeleniny, zpracování potravin.

Farmakoterapie

• statiny (atorva, simva, fluva, rosuvastatin)
• fibráty (fenofibrát)
• ezetimib
• pryskyřice (Questran)
• kombinované preparáty (simva/ezetimib)

Závěr

Snaha dosáhnout cílových hodnot lipidogramu, váhy, TK − výrazné snížení kardiovaskulární morbidity a mortality.

Obezita

Obezita

• Nadměrné uložení tuku v organismu;
• klasifikace kvantitativní (BMI), kvalitativní (androidní typ, gynoidní typ);
• fyziolog. množství tuků v org. ženy 25−30 %, muži 20−25 %;
• BMI = hmotnost (kg)/výška (m)².

Klasifikace tělesné hmotnosti dle BMI

Antropometrie

• obvod pasu − místo měření: viditelný pás, event. ve vzdálenosti mezi lopatou kosti kyčelní a posledními žebry;
  • fyziologie − muži do 94 cm, ženy do 80 cm
• 4 kožní řasy − bicipitalní, tricipitální, subkapsulární, suprailická;
• bioimpedančně procento tuku.

Terapie

• Cílem redukce hmotnosti o 5−10 % a udržení této váhy;
• významné snížení manifestace DM, hypertenze, nádorových onemocnění;
• snížení mechanických komplikací obezity − onemocnění pohybového aparátu, dušnosti a syndrom spánkové apnoe.

Dietoterapie

• redukční diety − pravidelnost, 5−6 jídel/den, vhodné zastoupení bílkovin, méně tuků, cukrů, omezení kuchyňské soli (605 kcal/den−1770 kcal/den)
• farmakoterapie − antiobezitika: sibutramin, orlistat, rimonabant (již nepoužíván kvůli negativním účinkům na lidskou psychiku)
• fyzická aktivita − zátěžové vyšetření (ergometrie)

Metabolický syndrom (MS)

Ravenův syndrom, syndrom X

• dle IDF 2005: pas M 94 cm a více, Ž 80 cm a více, zvýšení TAG, arteriální hypertenze, DM nebo porušená glukózová tolerance
• výrazné ovlivnění kvality života, zvýšení morbidity (komplikace DM, dyslipidemie...), mortality (KVO)

Anamnéza

• RA: DM, endokrinopatie, KVO, MS
• OA: komorbidity − DM + komplikace, KVO, nefropatie, endokrinopatie, infekce
• GA: porody, hmotnost plodu (více než 4 kg), potraty
• Abusus: kouření, konzumace alkoholu, drogy
• FA: kortikoidy, HAK, HST, tyroidální hormony, psychofarmaka, PAD, inzulín

Závěr

• komplexní přístup − psychologie, psychopatologie, pacientovy návyky, zázemí
• úprava režimových opatření − fyzická aktivita
• dietoterapie − vypracování jídelníčku

Odkazy

Související články

• Diabetes mellitus
• Dyslipidémie
• Obezita
• Metabolický syndrom
• Hepatogenní diabetes a metabolizmus sacharidů

Zdroj

• DUŠEJOVSKÁ, M.. Diabetes mellitus, dyslipidemie, obezita [online]. [cit. 2012-03-11]. <https://el.lf1.cuni.cz/att00082/>.

• KAREN, Igor a Štěpán SVAČINA. Diabetes mellitus v primární péči. 2. vydání. Praha : Axonite CZ, 2014. ISBN 978-80-904899-8-1.

• GANONG, William F, et al. Přehled lékařské fysiologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 1995. 681 s. ISBN 80-85787-36-9.

• SVAČINA, Štěpán. Poruchy metabolismu a výživy. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 505 s. ISBN 978-80-7262-676-2.