Dermatofytózy
Synonymem pro dermatofytózu je pojem tinea. Dermatofyty jsou přirozené patogeny zvířat. Mohou se šířit na lidskou populaci nepřímým kontaktem. Jedná se o plísně napadající kůži, vlasy a nehty. Jde o keratinofilní houby, které k růstu potřebují dlouhou inkubační periodu. Patří do rodu:
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Mykózy kůže a sliznic mají pestrý vzhled. Na plísňovou infekci pomýšlíme vždy, když se na ní začínají manifestovat svědivé, mapovité či girlandovité plošky, které se na periferii olupují se subjektivním pocitem hojení v centru.
Mezi nejčastější mykotická onemocnění kůže patří postižení meziprstí na noze. Meziprstní plísně v evropské oblasti postihují až 50 % mladistvých. Kromě bělavých šupinek rohoviny tu spatříme i drobné trhlinky. Plísně nehtů (onychomykózy) nohou i rukou často následují postižení meziprstí.
Mykóz ochlupených partií (vlasů, vousů) přibývá. Infekce z koček, psů a drobných hlodavců způsobují rodinné endemie, pocházející od jediného domácího zvířete. Infekce plísněmi ze zvířat postihují hlavně děti.
Tinea pedis[upravit | editovat zdroj]
etiologie: Trichophyton rubrum, T. interdigitale, Epidermophyton floccosum, dále lze vykultivovat i kvasinky
- Interdigitální forma
Začíná nejčastěji ve 4. meziprstí jako bílá macerovaná kůže, svědí. Po odeznění akutní fáze zůstává suché olupování bez subjektivních potíží, které může přetrvávat dlouhá desetiletí. Občas dochází k akutním exacerbacím. Představuje vstupní bránu pro erysipel dolní končetiny.
- Hyperkeratotická forma
Charakterizovaná červenými zhrubělými ložisky s drobným olupováním. Nevyvolává subjektivní potíže, má chronický průběh. Na plosce, na patě a na hranách nohy („mokasínový typ“).
- Vesikulo-bulózní forma
Výsevy vezikul a pustul na ploskách ve střídavých atakách a remisích, silně svědí. Diferenciální diagnózy: plantární psoriáza, dyshidrotický ekzém.[1]
Tinea unguium[upravit | editovat zdroj]
Onychomykóza je širší pojem než tinea unguium, protože vedle dermatofytických afekcí (které jsou nejčastější) zahrnuje také postižení vyvolané kvasinkami a oportunními hyfomycetami.
- Distální subungvální typ (nejčastější)
Začíná jako onycholýza na volném okraji nehtu a postupuje směrem k zadnímu nehtovému valu. Vznikají podnehtové hyperkeratózy, ztluštění, deformace a dyskolorace nehtu. Etiologie: T. rubrum
- Proximální subunguální forma (vzácná)
Začíná od zadního nehtového valu. Etiologie: oportunní hyfomycety.
- Povrchová bílá forma (leukonychia mycotica) (vzácná)
U osob s imunodeficitem. Etiologie: T. interdigitale nebo kvasinky.
- Totální dystrofická onychomykóza
Charakteristická pro chronickou mukokutánní kandidózu.[1]
Tinea corporis[upravit | editovat zdroj]
Postihuje nevlasatou kůži trupu a proximálních částí končetin. Projevem jsou anulární erytematoskvamózní ložiska s infiltrovaným papulózním lemem, centrifugální progresí a hojícím se centrem, zpravidla svědí.[1]
Tinea cruris[upravit | editovat zdroj]
Vyskytují se v tříselné oblasti, nejčastěji u mladých mužů v letních měsících a po zapaření v těsném oděvu. Projevem je anulární ložisko s vyvýšeným papulózním lemem.[1]
Tinea capitis[upravit | editovat zdroj]
Je to obvykle infekce zoofilními dermatofyty postihující děti do puberty. Nejčastější příčinou je Microsporum canis a zdrojem jsou koťata. Projevem jsou okrouhlá ložiska krátce ulámaných vlasů ve kštici.[1]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
K přímému průkazu hub na kůži, nehtech či ve vlasech se používá KOH. Lepšího výsledku dosáhneme přidáním dimethylsulfoxidu (DMSO), který urychluje keratinolýzu a umožňuje rychlejší vizualizaci. Kromě mikroskopického průkazu se diagnostika opírá rovněž o kultivaci. K primární izolaci je možno použít:
- Sabouraudův dextrózový agar (SDA) s antibiotiky.
- Dermatofytové testovací médium (DTM) aj.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GILLESPIE, SH a KB BAMFORD. Medical Microbiology and Infection at a Glance. 1. vydání. London : Blackwell Science, 2000. ISBN 978-1405111737.
- BERAN, GW a KB BAMFORD. Handbook of Zoonoses, Section A: Bacterial, Rickettsial, Chlamydial and Mycotic. 2. vydání. Florida : CRC Press, 1994. ISBN 978-0849332050.
- University of South Carolina. Microbiology and immunology online [online]. ©2007. Poslední revize 2009, [cit. 2009-12-07]. <http://www.sc.edu/study/colleges_schools/medicine/education/basic_science_departments/pathology_microbiology_and_immunology/index.php>.
