Chronická gastritis (preparát)
Histologie[upravit | editovat zdroj]
Příčina[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější příčinou je Helicobacter pylori. Mezi další příčiny patří autoimunitní reakce, léky, radiace, mechanické dráždění a další.
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
1. Chronická neatrofická gastritida
- Spojena s infekcí Helicobacter pylori.
- Postihuje především antrum žaludku.
2. Chronická atrofická gastritida
- a) Typ A – autoimunitní
- Tvorba protilátek proti parietálním buňkám a většinou i vnitřnímu faktoru.
- Postupná destrukce žaludečních žlázek až vymizení žlázové vrstvy.
- Postihuje především fundus a tělo.
- b) Typ B – bakteriální
- Postihuje především antrum a tělo.
Makroskopie[upravit | editovat zdroj]
Většinou nepříznačný endoskopický obraz s překrvením sliznice, tečkovitými hemoragiemi a erozemi. U atrofické gastritidy bývá sliznice snížená a vyhlazená.
Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]
V lamina propria je mononukleární zánětlivá celulizace (lymfocyty a plazmatické buňky), v případě aktivního zánětu s přítomností neutrofilních granulocytů. Ložiskovité nahromadění lymfocytů může vést k vytvoření lymfatických folikulů. V epitelu mohou být reaktivní změny.
V případě zánětu asociovaného s helikobakteriemi jsou v hlenu na povrchu sliznice a v luminu foveol mikroorganismy rohlíčkovitého tvaru (H. pylori – ve speciálním barvení (Warthin-Starry) – stříbření mají černou barvu).
Atrofický zánětu je spojený s redukcí až vymizením žlazové vrstvy.
Dále může být přítomna intestinální metaplázie (náhrada epitelu žaludeční sliznice epitelem intestinálního typu s přítomností pohárkových a někdy i Panethových buněk). Jde o prekancerózu.
Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]
- U atrofické gastritidy bývá nedostatečná produkce HCl až achlorhydrie kvůli redukci žlázek a perniciózní anémie v důsledku nedostatku vitaminu B12 . Snížená produkce HCl stimuluje uvolňování gastrinu a vede k hyperplazii neuroendokrinních buněk (G buněk) až ke vzniku neuroendokrinního tumoru.
- Možnost vytvoření žaludečního (i duodenálního) vředu i karcinomu žaludku.
- Vznik MALT lymfomu ze slizničních lymfatických folikulů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.