Chondrom (preparát)
Histologie[upravit | editovat zdroj]
Makroskopie[upravit | editovat zdroj]
Šedobělavá či modrobělavá průsvitná solidní ložiska chrupavčitého vzhledu. Typicky se nachází v krátkých kostech končetin v jejich centrálních (enchondrom) nebo periostálních (juxtakortikální chondrom) částech.
Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]
Nádorová tkáň má strukturu dobře diferencované hyalinní chrupavky. Většinou převažuje hypocelulární, avaskulární chrupavčitá matrix s variabilní mineralizací, s lakunárně uloženými chondrocyty. Mitózy většinou nebývaji zastiženy. Míra mineralizace je variabilní.
Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]
Nádor se může se projevovat zduřením s nebo bez bolestivosti, může způsobit patologickou zlomeninu kosti. Při mnohotném výskytu (Ollierova choroba a Maffucci syndrom, charakterizovaný kromě enchondromů i přítomností vřetenobuněčných hemangiomů) a lokalizaci v dlouhých kostech může dojít k malignizaci.
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
Objevuje se především ve 2.−5. dekádě.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.