Chikungunya
| Chikungunya | |
 Výskyt Chikungunya, červeně označené země (v letech 1952 až 2006) | |
| Původce | Chikungunya virus (Alphavirus) |
|---|---|
| Přenos | přenašeč komár rodu Aedes |
| Inkubační doba | 3–7 dnů (maximálně 12)[1] |
| Klinický obraz | náhle vysoká horečka, zimnice, nauzea, retrobulbární bolest hlavy, bolesti kloubů a svalů, makulopapulózní vyrážka na trupu a končetinách[1] |
| Léčba | symptomatická [1] |
| Komplikace | meningoencefalitida[1] |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A92.0 |
| MeSH ID | D065632 |
Chikungunya je tropické virové onemocnění. Poprvé bylo popsáno v roce 1952 v Tanzánii. Slovo Chikungunya pochází z jazyka Makonde a v překladu znamená: „to, co ohýbá/ kroutí".[2] Název vystihuje nejvýraznější projev nemoci, držení těla postižených způsobené krutou bolestí.
Původce[upravit | editovat zdroj]
Toto onemocnění způsobuje Chikungunya virus, alphavirus patřící mezi arboviry (čeleď Togaviridae). Jedná se o jednovláknový RNA virus.[3]
Přenos[upravit | editovat zdroj]
Přírodním rezervoárem tohoto viru jsou opice. Infekce se díky vysoké virémii šíří také z člověka na člověka kousnutím komára Aedes aegypti v Africe a Aedes albopictus („Asian Tiger Mosquito") v Asii.[4] Tito komáři se krmí hlavně za úsvitu a západu slunce. Aktivní jsou ale přes celý den. Mají typický vzhled: černé tělo s bílými pruhy.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Onemocnění se poprvé bylo popsáno v roce 1952 v Tanzánii, rozšířilo se dále do Afriky a Asie. Dnes se onemocnění vyskytuje hlavně v rovníkové Africe a jihovýchodní Asii. Případy nakažení touto nemocí byli také hlašené v Austrálii, USA nebo Itálii.
Příznaky[upravit | editovat zdroj]
Inkubační doba je obvykle 4–8 dní.[2] U 72–95 % nakažených probíhá Chikungunya symptomaticky.[5]
Mezi symptomy patří: náhlá zvýšená teplota (nad 39 °C), bolesti hlavy a kloubů, otoky kloubů, bolest zad a v 50 % vyrážka. Během 7–10 dnů symptomy odezní. Vzácně může dojít k meningoencefalitidě, neuritidě nebo myokarditidě. Do diferenciální diagnostiky patří horečka Dengue, leptospiróza a postinfekční bolesti kloubů.
Prevence, léčba a diagnostika[upravit | editovat zdroj]
K prevenci patří ochrana proti komárům, izolace nemocného na infekčním oddělení a hlášení onemocnění. Léčba je nespecifická. Očkování zatím neexistuje. Diagnóza onemocnění se provádí pomocí metody PCR nebo serologického prokázání protilátek IgM.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
<references>
- ↑ a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 128. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ a b http://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/chikungunya,
- ↑ https://www.cdc.gov/chikungunya/transmission/index.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/aktuality-v-oblasti-neuroinfekci-451459
- ↑ https://www.cdc.gov/chikungunya/fact/index.html
