Horečka dengue
| Horečka dengue | |
| Dengue Fever | |
 Symptomy horečky dengue | |
| Původce | Flavivirus (Arboviry) |
|---|---|
| Přenos | infikovanou krví (přenašeč komár) |
| Inkubační doba | 3–7 dní |
| Klinický obraz | febrilní viróza s exantémem (dvoufázový průběh) nebo závažná hemoragická horečka (krvácivé projevy, nevolnost,...) [1] |
| Léčba | symptomatická |
| Komplikace | u febrilní virózy s exantémem myokarditida, poškození NS [1] |
| Incidence v ČR | 29 případů v ČR (za rok 2014)[2] |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | A90 klasická forma, A91 hemoragická horečka |
| MeSH ID | D003715 |
| MedlinePlus | 001374 klasická forma, 001373 hemoragická horečka |
| Medscape | 215840 |
Horečka dengue je virová choroba, kterou způsobuje Flavivirus (Arboviry) přenášený komáry. Způsobena viry DENV1-4 (čtyři subtypy). Vyskytuje se v tropické Asii, Africe a Střední a Jižní Americe. Postihuje převážně mladé osoby včetně dětí.
Inkubační doba je 3–7 dní, potom nastupuje náhlý febrilní stav trvající 3–6 dní.[3] Častý je dvojfázový průběh. První fázi provází vysoké horečky a úporné myalgie a artralgie (breakbone fever). Ve druhé fázi se většinou objevuje makulopapulózní exantém, který je nejvíce vyjádřen na trupu, bez postižení plosek i dlaní. Současně dochází ke zvětšování krčních uzlin. Komplikací může být myokarditida či poškození nervové soustavy.[4]
Hemoragická forma se projevuje krvácivými projevy na kůži, může být provázena ascitem, zvracením, bolestí břicha; progrese se projeví hypotenzí, hypovolémií a šokem. Příčinou je opakovaná nákaza jiným sérotypem viru. [4]
Primoinfekce většinou samoúzdravná, riziková je reinfekce jiným kmenem, poté se zvyšuje riziko DHF (hemoragické formy). Vzhledem k neúplné protekci po prodělání dochází k tzv. ADE (antibody dependent enhancement, na protilátky vázané posílení), které při reinfekci jiným kmenem působí patologicky.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Typicky je přítomna leukopenie, trombocytopenie a zvýšení aminotransferáz a laktátdehydrogenázy. Diagnózu potvrdíme sérologicky. Méně citlivý je průkaz antigenu z krve (protein NS-1).
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Symptomatická. Doporučení vyvarovat se kys. acetylsalycilové na bolest pro vyšší riziko krvácení.
Prevence: Vakcína: QDenga: živá, atenuovaná, 2 dávky, 3 měsíce
Dengvaxia: po prodělání, dostupná v endemických oblastech, u Dengue naivních může zvyšovat riziko těžké Dengue.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Dobrá, s výjimkou hemoragické formy.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dengue
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 127, 128. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ Státní zdravotní ústav. Infekce v ČR 2015, kumulativně [online]. Poslední revize 2015, [cit. 2015-11-26]. <http://www.szu.cz/publikace/data/kumulativni-nemocnost-vybranych-hlasenych-infekci-v-ceske>.
- ↑ Dostál, V. et al.:Infektologie. Karolinum, Praha, 2004, str. 228
- ↑ a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. 338 s. s. 228. ISBN 80-246-0749-2.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
