Angelmanův syndrom

Angelmanův syndrom
pětiletá dívka z Mexika s Angelmanovým syndromem
Klinický obraz	málo rozvinutá řeč, těžká mentální retardace, motorické problémy, bezdůvodné záchvaty smíchu, hypotonie, mikrocephalie, abnormální EEG
Příčina	delece v úseku 15q11–13 na maternálním chromosomu
Diagnostika	postnatální (karyotyp, klinický obraz)
Incidence ve světě	1/16 000 narozených
Prognóza	lék neexistuje, jedinci potřebují pomoc s základnými činnostmi, doživají se průměrného věku, klinický obraz se věkem mění (může se zmírňovat)
Klasifikace a odkazy
MKN-10	Q93.5
MeSH ID	D017204
OMIM	105830
orphanet	ORPHA72
MedlinePlus	007616

Chromozom 15 - červená: delece u Angelmanova syndromu

Angelmanův syndrom (AS, Happy puppet syndrome) je mikrodeleční syndrom, způsobený nejčastěji delecí v úseku 15q11–13 na maternálním chromosomu (tzn. určitého úseku na dlouhém raménku 15. chromosomu) nebo uniparetální dizomií otcovského 15. chromosomu.
Incidence toho syndromu je asi 1/16 000.

Etiologie

Etiologie Angelmanova syndromu úzce souvisí se syndromem Prader-Willi. Oba syndromy mají rozlišný fenotyp, ale úsek delece je shodný u obou. O tom, kterým z nich bude jedinec postižený, tak rozhoduje genomový imprinting.

70% mikrodelece chromozomu (15q11–13)mat

• V deletovaném úseku se vyskytují dva kritické genové úseky, které označujeme :
  • PWCR
  • ASCR
• Angelmanův syndrom potom vzniká tak, že na maternálním patnáctém chromosomu dochází sice k deleci obou úseků, ale důsledkem toho je na otcovském homologním chromosomu methylován úsek ASCR, čímž dojde k jeho inaktivaci. Zůstává tedy aktivní pouze úsek PWCR na otcovském chromosomu.
• Pro úplnost syndrom Prader Willi vzniká naopak tím, že delece nastala na otcovském 15. chromosomu, a tím pádem byl inaktivován úsek ASCR na maternálním.

Uniparentální dizomie otcovského nebo mateřského chromozomu

• V některých případech, kdy u postiženého nelze prokázat deleci 15q11–13 je syndrom pravděpodobně způsoben uniparentální dizomií. To znamená, že jedinec dostal oba chromosomy 15 od jednoho rodiče a má tedy dvě identické kopie jednoho chromosomu od jednoho z rodičů. To od kterého z rodičů chromosomy zdědil opět ovlivňuje projev příslušného syndromu. Tedy pokud :
  • má oba chromosomy od matky – vzniká Prader-Willi syndrom, a dochází k inaktivaci obou úseků PWCR
  • má oba chromosomy od otce – vzniká Angelmanův syndrom a oba úseky ASCR jsou methylovány

Jiné mutace

• speciálními molekulárně biologickými vyšetřeními byly zjištěny i jiné příčiny vzniku Angelmanova syndromu jako například
  • mutace genu E6–AP (UBE3A), který kóduje ubikvitin-protein ligázu nebo
  • u 7–9 % pacientů postižených Angelmanovým syndromem byly prokázány mutace imprintingového centra, řídícího imprinting ostatních genů a nacházejícího se právě v kritickém úseku.

Klinický obraz

Syndrom se častěji vyskytuje u dívek, ale není to pravidlem. Děti potřebují celoživotní asistenci a asi 70 % z nich se dokáže naučit vykonávat jednoduché domácí práce.

Fenotyp Angelmanova syndromu

• u všech postižených pozorujeme :
  • málo rozvinutou řeč – pouze minimum slov, spíše neverbální projev
  • těžká mentální retardace v pásmu debility až imbecility
  • motorické problémy – ataktické pohyby, strnulá chůze (připomínající pohyby loutky)
  • bezdůvodné záchvaty smíchu
• asi u 80 % se vyskytuje:
  • porucha pozornosti
  •  hypotonie
  • mikrocephalie
  • abnormální EEG
• u 20–80 % se může objevit i :
  • šilhání
  • poruchy polykacího reflexu
  • hypopigmentace
  • oploštělé záhlaví
  • hyperaktivita
  • epileptické záchvaty

Odkazy

Související články

• Genový imprinting a lidské patologie
• Genový imprinting
• Beckwithův-Wiedemannův syndrom
• Prader-Williho syndrom
• Uniparentální disomie

Externí odkazy

• OMIM:105830 (Angelman syndrome)
• angelman.cz
• angelman.org
• Angelman syndrome (anglická wikipedie)

Zdroj

• KOČÁREK, Eduard, Martin PÁNEK a Drahuše NOVOTNÁ. Klinická cytogenetika I.: úvod do klinické cytogenetiky, vyšetřovací metody v klinické cytogenetice. 1. vydání. Praha : Karolinum, 0000. 120 s. ISBN 80-246-1069-8.

• ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <https://www.stefajir.cz/>.