Alportův syndrom
| Alportův syndrom | |
 Sklerotické renální glomeruly | |
| Klinický obraz | glomerulonefritida (nefritický nebo nefrotický syndrom), oboustranné poruchy sluchu a očí (přední lentikonus, makulopatie, zadní polymorfní dystrofie rohovky a rohovkové eroze) |
|---|---|
| Příčina | strukturální defekt kolagenu IV [1] |
| Vyšetření v ČR | seznam pracovišť |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN-10 | Q87.8 |
| OMIM | 203780 AR Alportův syndrom, 104200 AD Alportův syndrom, 301050 X-vázaný Alportův syndrom |
| orphanet | ORPHA63 |
| MedlinePlus | 000504 |
| Medscape | 238260 |
Alportův syndrom je dědičné onemocnění, při kterém je postižena funkce ledvinových glomerulů. Dysfunkce spočívá ve ztenčení bazálních membrán glomerulů kvůli špatné syntéze α-řetězců kolagenu IV.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Tento syndrom je nejčastěji způsoben mutací genu pro α5 řetězec kolagenu IV (nejčastěji mutace genu COL4A5 na X chromozomu), méně často mutací genu pro α3 nebo α4 řetězec kolagenu IV. Dědičnost může být X-vázaná, autosomálně recesivní i autosomálně dominantní. Mutace způsobí tvorbu defektních řetězců, které jsou následně degradovány, nedojde k vytvoření komplexu α3,4,5 v bazální membráně. Z toho důvodu je bazální membrána více náchylná k proteolýze, což se projeví morfologickými změnami – rozvláknění bazální membrány a střídání jejích rozšířených a zúžených úseků.
| Mutované geny u Alportova syndromu | ||||
|---|---|---|---|---|
| Gen | Lokus | Protein | Dědičnost | % případů |
| COL4A5 | Xq22.3 | řetězec α5 kolagenu IV | X-vázaná | 80 % |
| COL4A3 | 2q36–q37 | řetězec α3 kolagenu IV | autozomálně recesivní/dominantní | 15 % u AR, 5 % u AD |
| COL4A4 | 2q36–q37 | řetězec α4 kolagenu IV | autosomálně recesivní/dominantní | 15 % u AR, 5 % u AD |
Důsledky[upravit | editovat zdroj]
Pro klasický Alportův syndrom je typické postižení funkce ledvin (projevuje se jako nefritický nebo nefrotický syndrom). U plně vyvinutého Alportova syndromu (jinak také progresivní hereditární nefritida) se přidávají oboustranné poruchy sluchu a očí.
K poruchám očí se řadí přední lentikonus (je prakticky patognomický), makulopatie, zadní polymorfní dystrofie rohovky a rohovkové eroze.
Kolagen IV se také vyskytuje v bazální vrstvě epidermis. Zde tento nedostatek nevede k žádným potížím a může být použit k určení diagnózy.
Jako tzv. syndrom tenkých bazálních membrán je nazývána mírnější forma X-vázaného Alportova syndromu, mutace genu COL4A3 nebo COL4A4. Tento syndrom také může být označen pro svou morfologii jako neprogresivní hereditární nefritida nebo pro svůj projev také jako tzv. benigní familiární hematurie.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diagnostika spočívá ve:
- Fyzikální vyšetření a anamnéza.
- Detailní rodinná anamnéza, ev. analýza moči u blízkých příbuzných.
- Imunohistochemickém vyšetření bazální membrány v renální nebo kožní biopsii.
- Vyšetření renální biopsie pomocí elekronového mikroskopu.
- Molekulárně genetickém vyšetření genů COL4A3, COL4A4 a COL4A5.
Pokud lékař objeví mikroskopickou hematurii, je třeba vždy pomýšlet na Alportův syndrom.
- Klinické příznaky podporující podezření na Alportův syndrom:
- Renalní – mikrohematurie, proteinurie, hypertenze a renální insuficience.
- Sluchové – oboustranná ztráta sluchu ve vysokých frekvencích.
- Oční – přední lentikonus (15–20 % případů), perimakulární hyperpigmentace (30 % případů).
- Rodinná anamnéza
- Často hematurie, hluchota a/nebo terminální fáze renálního selhání.
- Klinické příznaky podporující podezření na syndrom tenkých bazálních membrán:
- Přetrvávající hematurie bez renálního selhání jak u postiženého jedince tak v rodinné anamnéze
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Léčba je jen symptomatická a spočívá v korekci krevního tlaku a snížení proteinurie (inhibitory ACE a/nebo blokátory receptoru pro angiotensin). Jediná možná terapie u terminální fáze renálního selhání při Alportově syndromu je v současné době hemodialýza nebo transplantace ledviny. V budoucnosti se uvažuje o léčení pomocí genové terapie.
Historie[upravit | editovat zdroj]
Toto vrozené onemocnění popsal v roce 1927 doktor Cecil A. Alport díky rodině, ve které se vyskytovali v několika generacích muži postižení současně hluchotou a progredující nefropatií. Na podstatu onemocnění se přišlo až v 70. letech 20. století.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ORPHANET,. Alport syndrome [online]. [cit. 2015-12-08]. <https://www.orpha.net/consor/cgi-bin/Disease_Search.php?lng=EN&data_id=630&Disease_Disease_Search_diseaseGroup=alport-syndrome&Disease_Disease_Search_diseaseType=Pat&Disease(s)/group%20of%20diseases=Alport-syndrome&title=Alport-syndrome&search=Disease_Search_Simple>.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Alportův syndrom - YouTube video
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén : Karolinum, c2007. 430 s. ISBN 978-80-7262-494-2.
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : TRITON, 2010. 855 s. s. 541-542. ISBN 978-80-7387423-0.
- KASHTAN, Clifford E. Collagen IV-Related Nephropathies [online]. ©28. srpna 2001. Poslední revize 15. července 2010, [cit. 2011-03-06]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK1207/>.
