Vrozená cytomegalová infekce

Vrozená cytomegalová infekce postihuje asi 1–2 % živě narozených dětí. Asi v 90 % je při narození asymptomatická, ale u 5–10 % dětí vede k rozvoji poruch sluchu v předškolním věku.

Etiopatogeneze

Cytomegalovirus neboli HHV-5 je velmi rozšířený virus z čeledi Herpesviridae. Přenáší se především tělesnými tekutinami (slinami, močí, krví, slzami, spermatem, cervikálním sekretem a mateřským mlékem), patří mezi sexuálně přenosné infekce. Lze přenést z matky na plod transplacentárně. Nákaza CMV probíhá nejčastěji asymptomaticky, ale může být provázena horečkou, bolestmi v krku, malátností, otokem žláz, nebo se může manifestovat jako mononukleóza či hepatitida. Po nákaze zůstává virus doživotně v organismu a může docházet k reaktivacím nebo k nákaze dalším typem CMV.

V těhotenství může dojít k primoinfekci matky, k reaktivaci infekce, nebo k infekci jiným kmenem CMV (tzv. non-primární infekci).

CMV se na plod/novorozence přenáší transplacentárně, během porodu z infikovaných porodních cest anebo postnatálně infikovaným mateřským mlékem. Transplacentární přenos je výrazně častější při primoinfekci v první polovině těhotenství. Může se na novorozence přenést i krevními deriváty, proto se podává krev od seronegativních dárců, mrazená v glycerolu nebo zbavená leukocytů.

Klinický obraz

Buňka infikovaná CMV v mikroskopickém obrazu: zvětšená buňka s intranukleárními inkluzemi.

CMV prostupuje placentou i hematoencefalickou bariérou. CMV infekce v časné fázi těhotenství má teratogenní potenciál, může způsobit např. poruchy migrace neuronů. CMV se může přenést na plod při primární i non-primární infekci matky, riziko kongenitální CMV infekce je významně vyšší při primární infekci matky (k infekci plodu dochází asi ve třetině případů). Infekce placenty vede k jejímu zánětu a zhoršené funkci, tedy zhoršené schopnosti dodávat plodu kyslík a živiny. Virémie plodu vede k multiorgánovému poškození (postižení zejm. CNS, oči, játra, plíce, ledviny).

Vrozená cytomegalová infekce je při narození asi v 90 % asymptomatická, asi v 10 % případů se manifestuje některými z následujících příznaků:

• petechie, purpura;
• intrauterinní růstová restrikce;
• hepatosplenomegalie;
• žloutenka;
• mikrocefalie, intrakraniální kalcifikace;
• (chorio)retinitida.

Novorozenci se symptomatickou CMV infekcí mají mortalitu 20 – 30 %.

V předškolním věku se manifestuje jednostrannou či oboustrannou senzorineurální poruchou sluchu různé tíže. Rozvíjí se asi u třetiny dětí se symptomatickou CMV infekcí a asi u 10 % dětí asymptomatických při narození. Může progredovat až do 7 let věku.

Mezi dlouhodobé důsledky vrozené CMV infekce patří kromě poruch sluchu také psychomotorické opoždění, poruchy zraku, mikrocefalie a křeče. Tyto problémy se častěji objevují u dětí se symptomatickým průběhem při narození.

Diagnostika

Průkaz DNA CMV v moči v prvních 2–4 týdnech života pomocí PCR. Lze retrospektivně prokázat vrozenou CMV dodatečným vyšetřením screeningové kartičky (tj. ze „suché kapky“) pomocí PCR, vyšetření má ale nízkou senzitivitu.

Léčba

Při symptomatické vrozené CMV infekci postihující CNS pravděpodobně zlepšuje prognózu parenterální podávání gancicloviru po dobu 6 týdnů. Dále je možné orální podávání valgancicloviru. Během léčby ganciclovirem je nutné monitorovat hladinu neutrofilů pro riziko rozvoje významné neutropenie.

Odkazy

Související články

• Syndrom infekční mononukleózy • Cytomegalovírus
• Infekce ohrožující plod: Vrozená syfilis • Kongenitální toxoplazmóza • Vrozená listerióza • HBsAg pozitivní matka a novorozenec • HIV infekce v těhotenství • Význam chlamydií a mycoplasmat v perinatologii • Adnátní HSV infekce
• Infekce v novorozeneckém věku

Externí odkazy

• NRL pro herpetické viry, SZÚ: CMV