Cysty a abscesy jater
(přesměrováno z Absces jater)
Jaterní cysty[upravit | editovat zdroj]
Dělíme je na cysty kongenitální, (parenchymatózní, žlučové) a získané, (neoplazmatické a traumatické).
Kongenitální cysty[upravit | editovat zdroj]
Vyskytují se buď solitárně nebo jako polycystóza.
Solitární[upravit | editovat zdroj]
Jsou nejčastěji v pravém laloku, vznikají poruchou ve vývoji žlučovodů. Menší cysty sledujeme pomocí USG či CT, jen málokdy jsou symptomatické a téměř nerostou. Větší cysty je nezbytné chirurgicky odstranit – cystektomie a sutura. Každou odstraněnou cystu musíme histologicky vyšetřit, zda nejde o cystadenokarcinom.
Polycystóza[upravit | editovat zdroj]
Kongenitální polycystóza se projeví u kojenců. Je často spojena s cystózou jiných orgánů (ledvin, pankreatu). Těžké formy jsou indikací k transplantaci.
Získané cysty[upravit | editovat zdroj]
Mezi příčiny patří např. echinokokózy způsobené parazitem Echinococcus granulosus (velké cysty vyplněné tekutinou) nebo Echinococcus multilocularis (cysty tenkostěnné s okolní infiltrací). Vzniká tzv. echinokoková cysta.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Neurčité obtíže s pocitem plnosti nadbřišku, někdy hmatný tumor. Méně často je přítomen ikterus z tlaku na žlučovody, cholangitidy při fistulaci do žlučových cest, krvácení do GIT z tlaku na cévy.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Využívá se USG, CT, sérologie, kožní testy a sledování eozinofilie. Při podezření na parazitární původ je kontraindikovaná punkce.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Instilace 20% NaCl, 50% glukózy nebo 0,5% argentnitrátu (prevence šoku při rozlití obsahu cysty po peritoneu) a pak operačně odstraníme. Provádí se cystektomie a pericystektomie, popř. resekce s částí jater. Výkon je kryt mebendazolem. Recidivy hrozí při kontaminaci břišní dutiny.
Jaterní abscesy[upravit | editovat zdroj]
Jsou buď solitární (60 %) nebo mnohočetné (40 %). Nejčastěji jsou lokalizovány v pravém laloku. Mezi původce patří bakterie, améby nebo plísně.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Nejčastěji vznikají sekundárně jako následek operace, traumatu, cholangitidy nebo infekce pseudocysty, např. hematologickým rozsevem přes v. portae (při divertikulitidě, idiopatických zánětech tlustého střeva, apendicitidě a střevní perforací) nebo arteriálně při sepsi. Kultivačně prokazujeme E.coli, Klebsiella, Enterobakter, anaeroby (Bacteroides). Méně často vzniká jako kryptogenní absces, kdy dochází k přímému přestupu z okolí (nejčastěji ze žlučníku). V poslední době přibývá abscesů po provedených endoskopiích žlučových cest.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Vysoké teploty bývají u bakteriálních abscesů, u mykotických nikoli. Tlaková bolest v nadbřišku, nevolnost, pocit nemoci, frenikový příznak.
Vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- palpačně – plnost a citlivost v pravém epigastriu
- RTG – vysoký stav bránice, stejnostranný fluidothorax
- potvrzení diagnózy – USG, CT, cílená punkce
- v KO – leukocytóza, anémie, zvýšení ALP, hyperalbuminémie
- hemokultura nemusí být pozitivní!
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Abscesy je třeba drénovat a to buď punkčně pod USG či CT kontrolou nebo otevřeně. Dutinu odsáváme a vyplachujeme roztoky antibiotik. Antibiotika podáváme i celkově.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
U solitárních je dobrá. Multilokulární mohou být vyléčitelné.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 5.5.2010]. <http://jirben.wz.cz>.