Zajištění žilního přístupu
(přesměrováno z Žilní katetr)
Přístup do žilního řečiště je možný trojím způsobem:
- Venepunkce – nabodnutí žíly a zavedení kanyly nebo katetru:
- periferní žíly – v loketní jamce (v. basilica, v. cephalica), na předloktí a hřbetu ruky;
- centrální žíly – v. subclavia, v. jugularis externa nebo interna, vzácně v. femoralis (centrální žilní katetr = katetr, jehož konec leží v duté žíle).
- Venesekce – chirurgické obnažení žíly, její otevření a zavedení kanyly (není-li možné provést venepunkci, např. jsou-li žíly kolabovány při velké krevní ztrátě) – v. basilica, v. cephalica, v. jugularis externa, v. saphena magna.
- Intraoseální žilní přístup – je-li pokus o kanylaci žíly neúspěšný, speciální jehla se závitem se zavádí do dřeně dlouhých kostí (tibie pod tuberositas tibiae, distální část femuru, nad vnitřním kotníkem, do spina iliaca)
Žilní přístupy slouží k aplikaci intravenosních infuzí (indikace: podávání náhradních roztoků při krevní ztrátě, při anestézii, dlouhodobé podávání antibiotik, parenterální výživy…) nebo krevních transfúzí, případně k monitorování hemodynamiky (měření centrálního žilního tlaku…).
Při rozhodování o venepunkci nebo venesekci dáváme přednost HK nebo krku (na DK je riziko vzniku flebotrombózy) a provádíme ji co nejperiferněji (aby bylo možno stejnou žílu napíchnout vícekrát) a pokud možno ne nad kloubem (aby pacient nebyl omezován v pohybu).
Výhody a nevýhody jednotlivých typů přístupů[upravit | editovat zdroj]
Typ vstupu | Výhody | Nevýhody | Maximální doba zavedení |
---|---|---|---|
Periferní kanyla | Rychle a snadno přístupná Malé riziko komplikací Velké periferní kanyly umožní největší průtok při masivní volumosubstituci Malé riziko komplikací |
Nelze aplikovat všechny typy léků (vazoaktivní látky, parenterální výživa) Periferie nemusí mít kvalitní žíly pro punkci |
Záleží na přítomnosti lokálních komplikací (zánět, bolest, ...), pokynech výrobce, typu katetru a zvyku pracoviště. Obvykle cca 5 dní |
Centrální žilní katetr | Možno podat všechna léčiva Umožňuje měření centrálního žilního tlaku Lze zavést i při špatných periferních žilách |
Musí zavádět vyškolený lékař Riziko koplikací (PNO, punkce arterie) |
Záleží na přítomnosti lokálních komplikací (zánět, bolest, ...), pokynech výrobce, typu katetru a zvyku pracoviště. Obvykle u netunelizovaných katetrů cca 14 dní Tunelizované katetry a podkožní porty mohou být používány v řádu měsíců až let |
Intraoseální vstup | Rychlé zavedení i zdravotnickým záchranářem Jistota vstupu při špatné periferii Možno podat všechna léčiva Rychlý nástup účinku |
Vysoké riziko infekce Obtížná manipulace Riziko dislokace a krvácení |
12 hodin, výjimečně 24 |
Venesekce | Výjimečný přístup při nemožnosti punkčního zavedení katetru, obvykle úspěšný | Operační přístup s nutností anestezie a s ní spojených komplikací, vyšší riziko místních komplikací | Záleží na typu zavedeného katetru |
Techniky punkčních přístupů[upravit | editovat zdroj]
- Katetr přes jehlu;
- katetr skrze jehlu;
- katetr skrze kanylu;
- po drátěném vodiči (Seldingerova technika).
Komplikace žilních přístupů[upravit | editovat zdroj]
- Propíchnutí žíly;
- paravenosní aplikace léku;
- vzduchová embolie;
- zánět a trombóza v místě vpichu;
- pneumotorax, hemotorax;
- u dlouhodobě zavedených katetrů: trombóza, infekce až katetrová sepse.
Z důvodu především infekčních komplikací je třeba odstranit každý katetr, který nebude dále používán, u kterého se vyskytly komplikace (otok, zarudnutí, bolest, ...) a také do 48 hodin vyměnit katetr, který byl zaveden za nestandardních podmínek (například RZP).
Postup při zajištění periferní žíly[upravit | editovat zdroj]
Provádíme na přístupné periferní žíle. Nejčastěji v. basilica, v. cephalica, vény na předloktí, hřbetu ruky. Ve výjimečných případech lze použít i žíly dolních končetin případně krku. Postupujeme obdobně jako při odběru žilní krve. Pracujeme vždy v rukavicích.
- Nasazení škrtidla (turniketu);
- vyhledání vhodné žíly;
- pečlivá desinfekce místa vpichu;
- zavedení kanyly do žíly;
- uvolnění turniketu;
- zajištění kanyly proti pohybu;
- vyjmutí jehly a ponechání plastového katetru;
- napojení na příslušnou infuzi.
Barevné značení periferních žilních kanyl[upravit | editovat zdroj]
Barevné značení žilních kanyl | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Velikost v Gauge | 24 | 22 | 20 | 18 | 17 | 16 | 14 |
Barva | žlutá | modrá | růžová | zelená | bílá | šedá | oranžová |
Zevní průměr
(mm) |
0,7 | 0,9 | 1,1 | 1,3 | 1,5 | 1,7 | 2,2 |
Vnitřní průměr
(mm) |
0,4 | 0,6 | 0,8 | 1,0 | 1,1 | 1,3 | 1,7 |
Průtok
(ml/min) |
13 | 36 | 61 | 103/96 | 128 | 196 | 343 |
Délka vpichu
(mm) |
19 | 25 | 33 | 33/45 | 45 | 50 | 50 |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Zajištění periferního žilního přístupu – podrobně
- Centrální žilní katetr
- Kanylace centrální žíly (pediatrie)
- Arteriální katetr
- Kanylace tepny – podrobně
- Zavedení Swan-Ganzova katetru (pediatrie)
- Intraoseální infuze
- Seldingerova technika
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Invazivní zajištění kriticky nemocného 2019 — interaktivní algoritmus + test
- Vážné poranění hlavy – invazivní přístupy – interaktivní algoritmus + test
- Kanylace periferní žíly
- Přehled přístupů do žilního řečiště – včetně intraosseálního přístupu
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. -]. <http://langenbeck.webs.com>.