Kyselina listová
Kyselina listová se označuje též jako vitamin B9, folát či folacin. Zahrnuje skupinu sloučenin: kyselina listová (obsahuje pterin, kyselinu p–aminobenzoovou a glutamovou) a foláty. Spolu s vitaminem B12 je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro syntézu DNA, účastní se přenosu jednouhlíkových radikálů a ve všech procesech buněčného dělení, je proto důležitá ve tkáních s vysokou mitotickou aktivitou.
Resorbuje se v proximálních částech tenkého střeva. Při nadbytku se vylučuje do moči.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Játra, kvasnice, listová zelenina, ale i celozrnné obiloviny, maso, mléko, vejce a luštěniny.
Doporučená denní dávka pro dospělé: 400 μg[1]. V těhotenství se doporučuje 600 μg jako prevence kongenitálních malformací (zejména rozštěpů neurální trubice).
Deficit[upravit | editovat zdroj]
Deficit vitaminu B9 se objevuje při nedostatečném přívodu, vstřebávání nebo při zvýšené potřebě v těhotenství. Vzniká megaloblastová anémie, která je charakterizována přítomností abnormálních prekurzorů červených krvinek v kostní dřeni. Ve srovnání s normálními erytrocyty mají erytrocyty vznikající z těchto abnormálních prekurzorů odlišný tvar, větší velikost, nižší životaschopnost a omezenou schopnost transportovat kyslík. Spolu s nedostatkem železa je její nedostatek významnou příčinou anémií v rozvojových zemích. Nedostatek v těhotenství je příčinou rozštěpu neurální trubice u plodu.
- Laboratorní hodnocení: v séru hladina folátu, celkového homocysteinu (zvyšuje se při nedostatku, též při nedostatku vitaminu B12).
Nadbytek[upravit | editovat zdroj]
Vysoký příjem kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B12, proto je jako horní hranice denního příjmu doporučováno maximálně 1000 μg/den.
Interakce[upravit | editovat zdroj]
Cytostatikum metotrexát je strukturním analogem kyseliny listové, který působí jako její antimetabolit (inhibuje dihydrofolátreduktázu).
Podrobnější informace naleznete na stránce metotrexát.Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Kyselina listová [online]. Poslední revize 18. 2. 2009, [cit. 10. 11. 2010]. <https://web.archive.org/web/20160306065550/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Kyselina_listová>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
↵
Vzorec kyseliny listové
Kyselina listová se označuje též jako vitamin B9, folát či folacin. Zahrnuje skupinu sloučenin: kyselina listová (obsahuje pterin, kyselinu p–aminobenzoovou
a
glutamovou
) a foláty. Spolu s
vitaminem B12
je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro syntézu
DNA
, účastní se přenosu jednouhlíkových radikálů a ve všech procesech
buněčného dělení
, je proto důležitá ve tkáních s vysokou mitotickou aktivitou.
Resorbuje se v proximálních částech tenkého střeva. Při nadbytku se vylučuje do moči.
Zdroj
Játra, kvasnice, listová zelenina, ale i celozrnné obiloviny, maso, mléko, vejce a luštěniny.
Doporučená denní dávka pro dospělé: 400 μg[1]. V těhotenství se doporučuje 600 μg jako prevence kongenitálních malformací
(zejména rozštěpů neurální trubice).
Deficit
Deficit vitaminu B9 se objevuje při nedostatečném přívodu, vstřebávání nebo při zvýšené potřebě v těhotenství. Vzniká megaloblastová anémie
, která je charakterizována přítomností abnormálních prekurzorů
červených krvinek
v kostní dřeni. Ve srovnání s normálními
erytrocyty
mají erytrocyty vznikající z těchto abnormálních prekurzorů odlišný tvar, větší velikost, nižší životaschopnost a omezenou schopnost transportovat
kyslík
.↵Spolu s nedostatkem
železa
je její nedostatek významnou příčinou anémií v rozvojových zemích. Nedostatek v těhotenství je příčinou rozštěpu neurální trubice u plodu.
Laboratorní hodnocení: v séru hladina folátu, celkového homocysteinu (zvyšuje se při nedostatku, též při nedostatku vitaminu B12).
Nadbytek
Vysoký příjem kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B12, proto je jako horní hranice denního příjmu doporučováno maximálně 1000 μg/den.
Interakce
Cytostatikum metotrexát
je strukturním analogem kyseliny listové, který působí jako její antimetabolit (inhibuje
dihydrofolátreduktázu
).
Souhrnné video
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Kyselina listová [online]. Poslední revize 18. 2. 2009, [cit. 10. 11. 2010]. <https://web.archive.org/web/20160306065550/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Kyselina_listová>.
Reference
- ↑ Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
