Slinné žlázy

Dutina ústní obsahuje malé slinné žlázy ve slizničním vazivu a velké slinné žlázy, které jsou uloženy kolem dutiny ústní. Mezi velké slinné žlázy patří: glandula parotis (příušní žláza), glandula submandibularis (podčelistní) a glandula sublingualis (podjazyková).

Obecná histologie slinných žláz

Obecná charakteristika

Schéma serózní buňky: 1 – bazální membrána, 2 – drsné endoplasmatické retikulum, 3 – serózní granula, 4 – Golgiho aparát, 5 – jádro s jadérkem, 6 – mitochondrie

Velké slinné žlázy jsou obaleny pouzdrem. To je tvořeno hustým kolagenním vazivem. Z pouzdra vybíhají vazivová septa, která dělí žlázu na jednotlivé lalůčky (lobuli). V septech probíhají četné cévy a nervová vlákna. Jedná se o žlázy exokrinního typu, což znamená, že sekret, který produkují, je dopraven systémem vývodů do cílového místa. Slinné žlázy jsou tedy složeny ze systému vývodů a sekreční složky, jež je reprezentována buňkami dvojího typu: serózními a mucinózními. Podle převažujícího počtu daného typu buněk rozlišujeme, zda se jedná o žlázu muciózní, serózní či seromuciózní (též smíšené). U smíšených žláz ještě určujeme, která ze složek (serózní/mucioózní) převažuje.

Serózní buňky

Serózní buňky často tvoří serózní alveoly (aciny). Tyto buňky se vyznačují pyramidovitým tvarem, bazofilií a světlým jádrem lokalizovaným v centrální části buňky. Svojí širokou bazí nasedají na bazální laminu. V apikální části se vyskytují zymogenní granula, ty jsou z buňky uvlňovány exocytózou. V oblasti pod jádrem mají bohatě vyvinuté endoplazmatické retikulum, což značí, že secernují proteiny. Mají mohutně vyvinutý Golgiho komplex a málo mitochondrií.

Mucinózní buňky

Schéma mucinózní buňky: 1 – bazální membrána, 2 – jádro, 3 – granula s hlenem (mucinem), 4 – Golgiho aparát, 5 – drsné endoplasmatické retikulum, 6 – mitochondrie

Mucinózní buňky jsou typické hlen secernující buňky. Jsou kubického nebo cylindrického tvaru a tvoří mucinózní tubuly. Jádra mají oválná, uložená při bazi buňky. Stejně jako serózní buňky i muciózní produkují proteiny a mají bohatě vyvinuté endoplazmatické retikulum, Golgiho komplex a navíc se zde nacházejí četné mitochondrie. V apikální části se vyskytují četná světlá mucinózní granula s obsahem hlenu. Ten se špatně barví bazickými barvivy, pro jejich lepší znázornění tedy používáme PAS reakci či alciánovou modř.

Vývody

Systém žlázových vývodů začíná vsunutými vývody, které jsou vystlány mezotelem. Spojují se ve vývody intralobulární, vývody žíhané. Buňky, které vystýlají žíhané vývody mají eosinofilní cytoplazmu a v bazální oblasti podélné žíhání, které tvoří tzv. bazální labyrint. Jsou to záhyby buněčné membrány, na kterých se uskutečňuje aktivní přenos iontů pomocí sodíkové pumpy. Kolmo k lamině basalis jsou orientovány četné mitochondrie. Žíhané vývody se spojují ve vývody interlobulární, uložené v tenkých septech, které oddělují jednotlivé lalůčky slinných žláz. Jsou vystlány jednovrstevným cylindrickým epitelem. Interlobulární vývody se dále spojují, tvoří vývody lobární a nakonec jeden hlavní vývod. Ve větších vývodech se vyskytuje epitel vrstevnatý cylindrický. Hlavní vývod, který ústí do ústní dutiny je vystlán epitelem vícevrstevným dlaždicovým nerohovějícím.

Myoepitelové buňky

Žlázy obsahují i myoepitelové buňky, což jsou ploché epitelové buňky, které leží mezi bazální laminou a sekreční buňkou, kterou obemykají svými tenkými výběžky. Obsahují aktinová a myosinová filamenta, která jim umožňují schopnost kontrakce. Výběžky mírně,,zmáčknou" sekreční buňku, aby se sekret rychleji vypudil. Díky přítomnosti filament odpovídajících za kontrakci se tento typ buněk označuje jako svalový epitel (má stejnou strukturu jako buňky hladké svaloviny).

Velké slinné žlázy

Uložení velkých slinných žláz

1. Gl. parotis 2. Gl. submandibularis 3. Gl. sublingualis

inervace z ganglion pterygopalatinum
produkují na základě nervového podnětu
cévní zásobení zabezpečuje a. fascialis (podčelistní žláza), a. temporalis superficialis (příušní žláza), a.lingualis (podjazyková žláza) a v. jugularis externa
glandula sublingualis – seromucinózní s převahou mucinózní složky
- hl. vývod této žlázy vyúsťuje spolu s vývodem gl. submandibularis na dně dutiny ústní na sliznicové papile - caruncula sublingualis
glandula submandibularis – seromucinózní s převahou serózní složky
- vývod žlázy - ductus submandibularis - vyústění má společné s gl. sublingualis - caruncula sublingualis
glandula parotis
90% serózní, 10% mucinózní

vývod - ductus parotideus (vyústění do vestibulum oris na úrovni druhé stoličky)
žlázou prochází nervus facialis, ale neinervuje ji, pokračuje k mimickým svalům
inervace z ganglion oticum skrze nervus auriculotemporalis

Mnemotechnická pomůcka: pa-ro-tis = se-ró-zní; sub-man-di-bu-la-ris = se-ro-mu-ci-nó-zní; sub-lin-gua-lis = mu-ci-nó-zní

Malé slinné žlázy

inervace z ganglion pterygopalatinum
produkce slin je nepřetržitá
všude v ústní dutině (glandulae labiales, buccales, molares, palatinae, linguales)

Syntopie

žlázy submandibulární – mimo dutinu ústní, podél musculus mylohyoideus
žlázy sublinguální – uvnitř dutiny ústní

Klinické poznámky

sialogram – kontrastní zobrazení slinných žláz s vývody
- vývod může být ucpán kamenem: sialolithiasis
slinivka břišní má podobnou strukturu, z této podobnosti je proto odvozen její název (slinivka)

Odkazy

Související články

Procvičování histologických preparátú

Použitá literatura

MARTÍNEK, J. a Z. VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2393-8.

KONRÁDOVÁ, V. , J. UHLÍK a L. VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. H&H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.

MESCHER, Anthony L.. Základy Histologie. 1. vydání. Galen, 2018. ISBN 978-80-7492-324-1.