Kůže

Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m², tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti. Kůže je složena ze tří hlavních částí: epidermis (pokožka), corium (dermis – škára) a tela subcutanea (subcutis – podkožní vazivo).(Histologický preparát)

Epidermis (pokožka)

Příčný průřez kůží

Epidermis je ektodermálního původu, tvoří vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící. Průměrná tloušťka je přibližně 0,3–1,5 mm. Do spodní hranice epidermis zasahují výběžky koria, tzv. papily. Zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní (na hlavě asi 14 dní), kdy se buňky nezhorovělých vrstev (keratinocyty) mění keratinizací v šupiny (korneocyty).

Rozlišujeme 5 vrstev dle typu buněk:

Stratum basale

jedna vrstva palisádovitě uspořádaných kubicko-cylindrických buněk (keratinocyty), zrnka melaninu tvoří nad jádrem čepičku
buňky jsou navzájem spojeny desmozomy, pripojení k zóne bazální membrány je prostřednictvím hemidesmozomů
cca 5 % buněk – melanocyty – neuroektodermální původ, tvoří melanin, početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolitých keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů)

Stratum spinosum

spolu s předchozí tvoří stratum germinativum Malpighii
polygonální buňky spojené pomocí desmozomů, mezibuněčné prostory vyplněné tkáňovým mokem, cytokeratinová filamenta v cytoplazmě zajišťují mechanickou odolnost kůže
při obnažení vlhne až mokvá

Stratum granulosum

jedna až více vrstev plochých buněk
bazofilně se barvící hrubá zrna keratohyalinu – meziprodukt rohovění
uvolnění granul exocytózou fosfolipidového charakteru do mezibuněčných prostor (chrání kůži oproti účinkům látek z okolí)

Stratum lucidum

tenká, 2–3 vrstvy buněk, jádra ztratila barvitelnost, cytoplasma homogenní
přeměna keratohyalinu v granula glykogenu a eleidinu
nápadněji vyvinuta na dlaních a chodidlech
důležitá bariéra

Stratum corneum

několik vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk (korneocytů)
nejsilnější na chodidlech a dlaních
podle tloušťky této vrstvy rozlišujeme tlustý a tenký typ epidermis
dělí se na dvě části: stratum conjunctum et disjunctum

Stratum conjunctum

spodní vrstva, kompaktní

Stratum disjunctum

horní vrstva, olupuje se

Langerhansovy buňky

Jedná se o dendritické buňky, prostupující všechny vrstvy epidermis. Vznikají v kostní dřeni, mají schopnost prezentace antigenů lymfocytům (,,antigen presenting cells"). Jejich počet je různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření. Mají dlouhé výběžky a světlou chromofóbní cytoplazmu. Od keratinocytů je lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+.

Merkelovy buňky

Jsou to mechanoreceptory, nachází se ve stratum basale a zevní epitelové pochvě vlasového folikulu. Mají oválná jádra, světlou cytoplazmu, jejich peptidová granula je možné prokázat imunohistochemicky.

Corium (škára, dermis, cutis)

Corium je mezenchymálního původu. Je tvořeno vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami.

Má dvě odlišné vrstvy:

Stratum papillare

část vybíhající směrem do epidermis jako papily
řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny
volná sens. nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerova, Ruffiniho

Stratum reticulare

pod papilární vrstvou
hustá pleteň kolagenních a elastických vláken, méně buněk, lalůčky tukových buněk
Vater-Paciniho tělíska

Vazivová složka – 4 druhy vláken:

kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže);
elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost, pružnost;
retikulinová – jemné;
kotvící fibrily – připojení bazální membrány ke kolagenním vláknům dermis.

Extracelulární matrix

Buněčné elementy − fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty.

Krevní cévy − dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký − mezi nimi jsou rami communicantes;

glomy − obličej, bříška prstů − termoregulace.

Mízní cévy − začínají v papilách, také tvoří 2 systémy.

Nervy

Senzitivní – jednoduché fibrily (volná nervová zakončení) nebo specializovaná zakončení (Paccini, Ruffini…):
- Ruffiniho tělísko – obaleno perineuriem+kolagen. vlákny;
- Meissnerovo tělísko – oválný tvar, větší rozměr než Ruffiniho, vyskytují se na břískách prstů, dlani, chodidle, rtu, jazyku, jde o nahromadění buněk Schwannových + kolagen. vláken, která poutají basální membránu k epidermis;
- Vater-Paciniho tělísko – 1-3 mm, oválný tvar, registruje tlakové vjemy, výskyt nejen v kůži, ale i ve stěnách vnitřních orgánů, v cévních svazcích, šlachách.
Vegetativní – funkce žláz, vazokonstrikce i dilatace, stahy m. arrectores pilorum.

Tela subcutanea (subcutis, podkoží)

mezenchymální původ;
vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení, žlázy potní;
nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější – hýždě, břicho, stehna (panniculus adiposus).

Kožní adnexa

Podrobnější informace naleznete na stránce Kožní adnexa.

Odkazy

Související články

Fyziologie kůže
Vývoj kože
Funkce kůže
Fototypy | Pigment | Poruchy pigmentace
Histologie: Kůže tlustého typu (histologický preparát) | Axilla/histologický preparát

Zdroj

Literatura

MARTÍNEK, Jindřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2393-8.

ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

JIRSOVÁ, Zuzana. Kůže [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 2011.

Externí odkazy

Příčný průřez kůží