Kůže

Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m², tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti. Kůže je složena ze tří hlavních částí: epidermis(pokožka), corium' (dermis- škára) a tela subcutanea (subcutis- podkožní vazivo).

Epidermis (pokožka)

Příčný průřez kůží

• vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící;
• průměrná tloušťka: 0,3–1,5 mm;
• spodní hranice – jdou do ní výběžky koria – papily;
• zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní (na hlavě asi 14 dní) kdy se buňky nezhorovělých vrstev (keratinocyty) mění keratinizací v šupiny (korneocyty);
• rozlišujeme 5 vrstev dle typu buněk.

1. Stratum basale
   • jedna vrstva palisádovitě uspořádaných kubicko-cylindrických buněk (keratinocyty), zrnka melaninu tvoří nad jádrem čepičku;
   • buňky jsou navzájem spojeny hemidesmozomy;
   • cca 5 % buněk – melanocyty – neuroektodermální původ, tvoří melanin, početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolitých keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů).
2. Stratum spinosum
   • spolu s předchozí tvoří stratum germinativum Malpighii;
   • polygonální buňky spojené pomocí desmozomů, mezibuněčné prostory vyplněné tkáňovým mokem, cytokeratinová filamenta v cytoplazmě zajišťují mechanickou odolnost kůže;
   • při obnažení vlhne až mokvá.
3. Stratum granulosum
   • jedna až více vrstev plochých buněk;
   • bazafilně se barvící hrubá zrna keratohyalinu – meziprodukt rohovění;
   • uvolnění granul exocytózou fosfolipidového charakteru do mezibuněčných prostor (chrání kůži oproti účinkům látek z okolí).
4. Stratum lucidum
   • tenká, 2–3 vrstvy buněk, jádra ztratila barvitelnost, cytoplasma homogenní;
   • přeměna keratohyalinu v granula glykogenu a eleidinu;
   • nápadněji vyvinuta na dlaních a chodidlech;
   • důležitá bariéra.
5. Stratum corneum
   • několik vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk (korneocytů);
   • nejsilnější na chodidlech a dlaních;
   • podle tloušťky této vrstvy rozlišujeme tlustý a tenký typ epidermis;
   • stratum conjunctum − spodní vrstva, kompaktní;
   • stratum disjunctum − horní vrstva, olupuje se.

• Langerhansovy buňky
  • dendritické buňky, prostupující všechny vrstvy epidermis;
  • vznik v kostní dřeni, prezentace antigenů lymfocytům (,,antigen presenting cells");
  • počet různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření;
  • mají dlouhé výběžky a světlou chromofóbní cytoplazmu;
  • od keratinocytů lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+.
• Merkelovy buňky
  • mechanoreceptory;
  • ve stratum basale a zevní epitelové pochvě vlasového folikulu;
  • oválná jádra, světlá cytoplazma, peptidová granula je možné prokázat imunohistochemicky.

Corium (škára, dermis, cutis)

• mezenchymální původ
• tvořena vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami
• Stratum papillare
  • část vybíhající směrem do epidermis jako papily;
  • řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny;
  • volná sens. nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerova, Ruffiniho.
• Stratum reticulare
  • pod papilární vrstvou;
  • hustá pleteň kolagenních a elastických vláken, méně buněk, lalůčky tukových buněk;
  • Vater-Paciniho tělíska.

Vazivová složka – 3 druhy vláken:

1. kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže);
2. elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost, pružnost;
3. retikulinová – jemné.

Extracelulární matrix

Buněčné elementy − fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty.

Krevní cévy − dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký − mezi nimi jsou rami communicantes;

• glomy − obličej, bříška prstů − termoregulace.

Mízní cévy − začínají v papilách, také tvoří 2 systémy.

Nervy

• Senzitivní – jednoduché fibrily (volná nervová zakončení) nebo specializovaná zakončení (Paccini, Ruffini…):
  • Ruffiniho tělísko – obaleno perineuriem+kolagen. vlákny;
  • Meissnerovo tělísko – oválný tvar, větší rozměr než Ruffiniho, vyskytují se na břískách prstů, dlani, chodidle, rtu, jazyku, jde o nahromadění buněk Schwannových + kolagen. vláken, která poutají basální membránu k epidermis;
  • Vater-Paciniho tělísko – 1-3 mm, oválný tvar, registruje tlakové vjemy, výskyt nejen v kůži, ale i ve stěnách vnitřních orgánů, v cévních svazcích, šlachách.
• Vegetativní – funkce žláz, vazokonstrikce i dilatace, stahy m. arrectores pilorum.

Tela subcutanea (subcutis, podkoží)

• mezenchymální původ;
• vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení, žlázy potní;
• nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější – hýždě, břicho, stehna (panniculus adiposus).

Kožní adnexa

 Podrobnější informace naleznete na stránce Kožní adnexa.

Odkazy

Související články

• Fyziologie kůže
• Vývoj kože
• Funkce kůže
• Fototypy | Pigment | Poruchy pigmentace
• Histologie: Kůže tlustého typu (histologický preparát) | Axilla/histologický preparát

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 4.11.2010]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

Literatura

• MARTÍNEK, Jindřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2393-8.

• ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

• JIRSOVÁ, Zuzana. Kůže [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 2011. 

Externí odkazy

• Příčný průřez kůží