Smrt

Definice

Nevratná ztráta celovztaženého uspořádání organizmu (Šikl) – ireverzibilní, nevratná zástava všech funkcí organizmu

smrt je většinou způsobena porušením některého z řídících systémů (atria mortis – srdce, plíce, mozek)

tkáně jsou v okamžiku smrti morfologicky nezměněny, ale postupně u nich dochází k vyrovnání fyzikálních a chemických potenciálů, jež v tkáni způsobují posmrtné (kadaverózní) změny

zástava cirkulace a kontrakce cév – krev v cévách po smrti klesá především pod vlivem zemské tíže, na kůži tak vznikají posmrtné skvrny (krev žilního charakteru, neboť přežívající orgány spotřebují kyslík – barva namodralá až červenofialová, objevují se asi 1 hodinu po smrti)
v nejníže položených částech těla (podle polohy umírajícího, většinou na zádech mezi lopatkami a na hýždích, do 24 hodin po smrti je lze vytlačit – na místech, které jsou přímo vystaveny tlaku podložky se nevyskytují)

změny na vnitřních orgánech, jejichž nejnižší části jsou více naplněné krví (např. paravertebrální oblasti plic)

prosáknutí tkání vystavených tekutinám, které se projeví rozvolněním tkáňových struktur až macerací, kdy je pokožka rozvolněná a odlupuje se v cárech (např. při intrauterinním odumření plodu – fetus maceratus, u utopených)
v močovém měchýři se odlupování sliznice projeví zkalením moči (jako by v ní byl hnis), difuze žluči do sliznice žlučníku, únik krevního barviva z cév – posmrtné prosvítání cév

činností střevních bakterií vznikající H₂S difunduje do okolních cév a působí na hemoglobin – vzniká zelený verdohemoglobin, který je příčinou zelenošedého zbarvení břišních orgánů a břišní stěny (pseudomelanóza)

zejména na místech, kde byla porušena kůže (u plodu – fetus papyraceus) x suchá gangréna (vzniká zaživa)

dána vyčerpáním ATP nutného pro disociaci aktin-myosinových komplexů, nastupuje asi 2 hodiny po smrti směrem kraniokaudálním (obličej, trup, HK, DK – posmrtná ztuhlost se zjišťuje tak, že uchopíme DK pod kolenem a nadzvihneme – když se koleno neohne „je posmrtná ztuhlost vyznačena“)
trvá 2–3 dny (dokud nedojde k autolýze svalových vláken), pak ustupuje opět směrem kraniokaudálním
obdobně se mění též myokard – při pitvě brzo po smrti je srdce kontrahované, do 24 hod. kontrakce mizí a srdce se jeví jako ochablé

vzniká důsledkem poškození endotelu a uvolněním tkáňového tromboplastinu
posmrtně vzniklé krevní sraženiny se označují jako koagula, mohou být červená nebo jantarová (sražená plazma poté, co došlo k sedimentaci krvinek, hlavně v srdci), jsou lesklá, poddajná a z cévní stěny je lze snadno sloupnout
na rozdíl od trombů, které vznikají srážením krve intra vitam, které mají povrch matný, jsou tuhá a nelze je dobře sloupnout ze stěny cév

je způsobeno uvolněnými lysozomálními enzymy, nejvíce v tkáních s vysokým obsahem proteáz (žaludek, střevo, pankreas)
makroskopicky se projeví odlupováním sliznic, měknutím orgánů a stíráním jejich struktury
mikroskopicky je nejvíce patrná na jádru – pyknóza (svraštění a ztmavnutní jader), karyolýza, nástěnná hyperchromatóza (chromatin se shlukuje na vnitřní straně jaderné membrány), karyorhexe (rozpad jádra na fragmenty), ribonukleázy štěpící RNA odbarvují původně bazofilní cytoplasmu, glykogenázy jsou příčinou vymizení zrn glykogenu z buněk
později se buňky rozpadají

hnilobou nazýváme účast mikroorganizmů na posmrtné autolýze
důležité jsou zejména hnilobné bakterie produkující plyn – ve tkáních se hromadí plyn, vznikají dutinky, tkáň se stává křehkou a rozpadá se)
mikroskopicky lze prokázat bakterie v cévách

Nekompletní citace webu. PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. <http://langenbeck.webs.com>.