Rhinitidy
Rhinitida (rýma) je zánětlivé onemocnění nosní sliznice.[1] Při rhinitidě je postižena celá sliznice HCD – v menší či větší míře jsou tedy vždy postiženy i vedlejší nosní dutiny a hovoříme o rhinosinusitidě.
Klasifikace
Rhinitidy se dá dle průběhu rozdělit na akutní a chronické. Mezinárodní konsensus z roku 1995 klasifikuje rhinitidy podle etiologie následujícím způsobem:[2]
| Alergická |
|
| Infekční |
|
| Ostatní |
|
Klinický obraz
Do obrazu rhinitidy obecně patří snížená nosní průchodnost až obstrukce, 
výtok z nosu (rhinorea), kýchání, svědění, bolesti hlavy, hyposmie nebo anosmie. Kromě toho mohou být přítomné příznaky charakteristické pro jednotlivé druhy rhinitid různé etiologie.
Alergická rýma
Symptomy mohou být persistentní (celoroční) nebo intermitentní (sezónní), dle stupně tíže se rozlišuje mírná, středně těžká a těžká alergická rýma.
Charakteristická pro alergickou rhinitidu je vodnatá sekrece z nosu, kýchání a svědění, zarudnutí nebo v akutní fázi i prosáknutí sliznic. Mohou se vyskytovat také oční nebo průduškové obtíže.
Infekční rýma
Infekční rýma virové etiologie se obvykle projevuje vodnatou sekrecí z nosu po dobu 5-7 dnů.
Bakteriální zánět většinou vzniká jako superinfekce virového onemocnění. Charakteristická je pro ně blokáda ostiomeatální jednotky (oblasti v meatus nasi medius, kde ústí sinus maxillaris, sinus frontalis a cellulae ethmoidales anteriores). Dojde-li k uzavření ostií paranazálních dutin, vznikne bakteriální sinusitida. Akutní bakteriální rhinosinusitida trvá do 12 týdnů, projevuje se bolestí a tlakem postižené dutiny (u dospělých nejčastěji maxilární sinusitida, u dětí etmoiditida), při rinoskopii stéká ze středního průchodu hnis. Pokud zánět přetrvává po dobu delší než 12 týdnů, jde o chronickou bakteriální rhinosinusitidu. Má podobné klinické příznaky jako akutní, někdy se může projevit pouze zhoršením chronické bronchitidy nebo bronchiálního astmatu.
Mykotické rhinosinusitidy se vyskytují u nemocných s poruchou imunity nebo dlouhodobou imunosupresivní terapií. Klinický obraz odpovídá bakteriální infekci, na léčbu ATB ale nereaguje.
Diagnostika
Zásadní je anamnéza s uvedením počátku, doby trvání, frekvence a okolností vzniku příznaků, je nutné se také zaměřit na rodinnou anamnézu a faktory životního prostředí. V rámci diagnostiky může být provedeno ORL vyšetření včetně endoskopie nosu a nosohltanu, vyšetření pomocí zobrazovacích metod (semiaxiální snímek vedlejších dutin nosních, event. CT), alergologické testy, kultivace, cytologie, dále vyšetření mukociliární funkce (např. sacharinový test), nosní průchodnosti (rinomanometrie) a vyšetření čichu.[2]
Terapie
Terapeutický postup záleží na etiologii a stupně závažnosti onemocnění. V případě alergické rýmy je nutné omezit styk s alergenem, aplikují se lokální kortikoidy (v těžkých případech i na omezenou dobu systémově) a antihistaminika, event. imunoterapie. U virových rhinitid se používají dekongesční látky (maximálně 7 dnů). Pro léčbu bakteriálních rhinitid je typické použití antibiotik a dekongesčních látek, v případě potřeby může být provedena punkce sinus maxillaris. U rhinitid plísňové etiologie se uplatňuje systémová nebo lokální antimykotická terapie.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
Reference
- ↑ NZIP. rýma [online]. ©2024. [cit. 22.11.2024]. <https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/362>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b SMILEK, Pavel. ZÁNĚT SLIZNICE NOSNÍ DUTINY. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI [online]. 2004, roč. 2, s. 70-73, dostupné také z <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/02/05.pdf>. ISSN –.
