Adenom hypofýzy
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 30. 12. 2009, 16:47, kterou vytvořil Nemekar (Diskuse | příspěvky) (Nový článek.)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Adenom hypofýzy je benigní nádor, nejčastější nádor v oblasti tureckého sedla vyrůstající primárně z adenohypofýzy.

  • představuje asi 10% nitrolebních nádorů
  • maximum výskytu ve 3. a 4. dekádě věku se stejným zastoupením obou pohlaví
  1. mikroadenom – průměr do 1 cm
  2. makroadenom – větší

Klinický obraz

  • hypofyzární adenomy se rozdělují podle toho, zda produkují hormony či neprodukují
  • vyrůstají z předního laloku hypofýzy, která tvoří hormony (ACTH, TSH, gonadotropiny, STH, prolaktin), jež ovlivňují a řídí žlázy z vnitřní sekrecí, růst organismu a laktaci v těhotenství
  1. Hormonálně neaktivní adenomy – neprodukují žádný hormon, ale omezují normální funkci zdravé hypofýzy (panhypopituitarismus), nádor často nepozorovaně dorůstá značné velikosti a utlačuje zrakovou dráhu (chiasma opticum) – pacient ztrácí zrak s obrazem typického omezení zorného pole obou laterálních stran (bitemporální hemianopsie – „slepota koňských klapek“)
  2. Hormonálně aktivní adenomy – hormonální nadprodukce vede k typickým endokrinním syndromům
  • pituitární apoplexie – může postihnout obě sk. nádorů, u 3-9% makroadenomů, projeví se náhlou bolestí hlavy, zhoršením zraku, oftalmoplegií a somnolencí, je způsobena krvácením / infarktem v adenomu, pokud krvácení pronikne skrze kapsulu nádoru do chiasmatické cisterny → příznaky SAK
  • intrakraniální hypertenze a útlak hypotalamu mohou vést k bezvědomí
  • supraselární expanze způsobí akutní hydrocefalus
  • 1. lékařskou pomocí je rychlá aplikace hydrokortizonu
  • akutní chirurgická dekomprese nádoru se provádí při výpadku zorného pole, poruchách vědomí a při hydrocefalu

Diagnostika

  • všem nemocným s podezřením na adenom hypofýzy má být provedeno vyšetření hladin hypofyzárních hormonů a další endokrinologické testy – odhalí nádorovou hypersekreci / snížení hypofyzárních funkcí
  • poruchu zorného pole zmapuje perimetr
  • pro zobrazení adenomu je nejlepší MRI s kontrastem (CT není spolehlivé pro dg. adenomu)

Léčba

  • transsfenoidální přístup – nejčastější operační cesta vede nosní dutinou do sinus sphenoidalis (dutiny kosti klínové) a odtud na dno tureckého sedla přímo k adenomu, jde o velmi šetrný přístup, operatér vůbec nemanipuluje s mozkem, nemocný nemá viditelný řez
  • přístup z kraniotomie – provádí se pod čelním lalokem mozku k tureckému sedlu, používá se mnohem méně často, jen u velkých nádorů, kt. se šíří laterálně a do přední jámy daleko mimo osu transsfenoidálního přístupu
  • pooperačně je nutné zajistit substituční hormonální terapii:
  • hydrokortizon – hormon kůry nadledvin, neboť po operaci předpokládáme dočasně nedostatečnou sekreci ACTH, nepodání substituce ohrožuje život pacienta!
  • antidiuretický hormon (ADH) – ve formě kapek, podáváme, pokud se rozvine diabetes insipidus (tzn. snížená nabídka ADH v zadním laloku hypofýzy, porucha koncentrace moči v distálním tubulu ledvin, zvýšené vylučování hypotonické moči), při specifické hmotnosti moči pod 1005 g/l aplikujeme 2 kapky ADH do nosní dutiny
  • o dlouhodobé substituci rozhodne endokrinolog, snahou neurochirurga je zachovat zdravou tkáň hypofýzy, aby pacient nemusel užívat dlouhodobě hormonální substituci


Použitá literatura

SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.