Hyperemie: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (citace) |
|||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
* orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderinu]], který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]). | * orgány mají při venostáze '''temně fialovou barvu''' ([[cyanóza|cyanotická]] indurace, např. [[slezina|sleziny]] při pravostranném [[srdeční selhání|srdečním selhání]]). Výjimkou jsou [[plíce]], u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu '''rezavé indurace''' (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba [[hemosiderinu]], který je [[fagocytóza|fagocytován]] alveolárními [[makrofágy]]). | ||
== | <noinclude> | ||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
=== Zdroj === | |||
{{Citace | |||
|typ = web | |||
|korporace = | |||
|příjmení1 = Pastor | |||
|jméno1 = Jan | |||
|příjmení2 = | |||
|jméno2 = | |||
|příjmení3 = | |||
|jméno3 = | |||
|kolektiv = | |||
|název = Langenbeck's medical web page | |||
|rok = | |||
|datum_revize = | |||
|citováno = 2009-09-01 | |||
|url = http://langenbeck.webs.com | |||
}} | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Patologie]] | [[Kategorie:Patologie]] |
Verze z 3. 11. 2010, 20:19
Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.
Typy hyperémie
Fyziologická – arteriální (aktivní, fluxní)
- cévy, které jsou normálněv klidu uzavřené, se o tevírají a rozšiřují, nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa)
- jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu
Patologická
Peristatická
- vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol
- tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace)
Venostatická (pasivní)
- kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár)
- vzniká tvz. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil)
- zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny)
- nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace
- orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých kongesce při levostranném srdečním selhání má podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).
Odkazy
Související články
Zdroj
PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009-09-01]. <http://langenbeck.webs.com>.