Fyziologické změny v organismu matky v těhotenství

Těhotenství je spojeno se změnami téměř ve všech orgánových soustavách. Změny odráží adaptaci organismu ženy na nároky, které má vyvíjející plod v děloze. Změny zabraňují poškození mateřského organismu v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Adaptační změny v organismu jsou obvykle reverzibilní a po porodu se navrací zpět.

Změny ženských pohlavních orgánů

0:17CC

4D ultrazvuk

V průběhu těhotenství děloha hypertrofuje z 50 g na 1 kg, v menší míře dochází i k hyperplázii. Děložní stěny se ztenčují a rozepínají se aníž by došlo ke zvýšení nitroděložního tlaku. Ve výsledku se kapacita dělohy zvětšuje až na 5 litrů. Již v prvním trimestru se mohou objevit slabé děložní kontrakce, které se stávají výraznější a frekventnější v posledním trimestru.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Děložní kontrakce.

Obvykle nerozeznatelný isthmus se rozšiřuje v 8-10 cm dlouhý dolní segment dělohy, který na rozdíl od horního segmentu má tenčí stěnu a je ohraničen cirkulárním kontrakčním Müllerovým kruhem. Cévy se hypertrofují a prodlužují, až 10x se zvyšuje průtok krve (z 50 ml na 500-500 ml).

Vzniká hypertrofie a  překrvení cervixu. Hypertrofické žlázy produkují vyšší množství hlenu, který funguje jako zátka a slouží jako ochrana před infekcí. Postupně klesá množství kolagenu cervixu pro lepší dilataci při porodu. U prvorodiček hrdlo obvykle má kónický tvar, obě branky jsou uzavřené po celou dobu těhotenství až do porodu. U žen, které mají v anamnéze porod, je hrdlo cylindrického tvaru, zevní branka může být prostupná pro prst.

Pochva také hypertrofuje a prodlužuje se, čímž umožňuje vzestup zvětšující se dělohy z malé pánve. Vaginální sliznice je  hyperemická (lze pozorovat fialově modré zbarvení portio vaginalis), střádání glykogenu ve vaginálním epitelu a masivní deskvamace vedou k výraznému poševnímu  výtoku kyselého pH (cca 4,0), což slouží jako ochrana před mikroorganismy, ale zvyšuje riziko kandidózy.

Vulva je překrvená, cévy jsou dilatované až varikózní, zvyšuje se pigmentace kůže zevního genitálu.

V graviditě dochází ke zvětšení prsů i bradavek, je zvýšená vaskularizace i pigmentace dvorců.

Extragenitální změny

Složení krve a kardiovaskulární systém

V důsledku zvýšených metabolických nároků v těhotenství dochází ke zvýšení objemu krve, plazmy a červených krvinek (až o 20%), přičemž objem plazmy stoupá více než objem erytrocytů, což vede k poklesu koncentrace hemoglobinu a ve výsledku k hemodiluční anémii. Stoupá také i počet bílých krvinek (hlavně neutrofilů) až na 15 . 10⁹/l. Počet destiček zůstává stejný, může se ale mírně zvýšit jejích průměrný objem jako výsledek zvýšeného zániku a převahy mladých trombocytů. Sedimentace je zvýšená, oslomarita plazmy prudce klesá z důvodu poklesu celkové koncentrace bílkovin. Stoupá také krevní srážlivost (hlavně se zvyšuje množství fibrinogenu a f.VII a f.VIII), což funguje jako ochrana před krvácením, ale zároveň zvyšuje riziko tromboembolií.

Změny v krevním oběhu jsou výrazné jíž v prvním trimestru těhotenství: dochází ke zvýšení minutového srdečního objemu o 40% a srdeční frekvence o 10-15%. Systolický tlak obvykle zůstává stejný, ale diastolický tlak klesá. Srdce se mírně zvětšuje a mění polohu působením tlaku dělohy na bránici. Stejným mechanismem ke konci těhotenství dochází k žilní stáze a  otoku nohou. Typická je také periferní vazodilatace, zvýšení průtoku krve kůží, ledvinami a dělohou.

Těhotenství

Respirační systém

Tlak zvětšené dělohy je příčinou bráničního a prohloubeného dýchání v důsledku vysokého stavu bránice. Zvyšuje se respirační objem a minutová ventilace vzhledem ke zvýšené spotřebě kyslíku (stoupá cca o 20%). Minutová ventilace ale stoupá o 50%, což vede k hyperventilaci s poklesem parciálního tlaku oxidu uhličitého – předpokládá se že tento mechanismus usnadňuje odvod oxidu uhličitého z plodu.

Gastrointestinální trakt

Většina gravidních žen se setkává s těhotenskou  nevolnosti a  zvracením – nejčastěji v 6. – 14. týdnu, tzv. ranní nevolnost, která obvykle mizí po prvním trimestru. Časté je  pálení žáhy,  dyspepsie, hyperacidita žaludku a  zácpa. Příčinou je snížená motilita trávicího traktu, takže se žaludek hůře vyprazdňuje a peristaltika je zpomalená. U těhotných se může vyskytovat zvýšená chuť k jídlu a žízeň, změny čichu a dietních zvyklostí (chuť i na neobvyklé látky).

Močové cesty

Zvýšení krevního průtoku ledvinami vede ke zvýšení glomerulární filtrace až o 60%, což se udržuje až do posledního měsíce těhotenství. Vyšší GF vede ke snížení plasmatických koncentrací urey a kreatininu. Tubulární resorpce naopak zůstává nezměněná, jako následek se zvyšuje clearance mnoha látek (cukry, vitaminy, proteiny). Zvýšená tvorba reninu a angiotenzinu vyvažuje natriuretický efekt progesteronu. Kromě toho v těhotenství dochází k rozšíření pánvičky i močovodů, někdy se vyskytuje vyšší sklon k infekcím.

Pohybový aparát

V průběhu gravidity se těžiště těhotné mění, zvětšuje se bederní lordóza, chůze může být kolébavá (kachní). Působení hormonu relaxinu před porodem způsobuje rozvolnění pánve a symfyzeolýzu (rozestup spony stydké).

Endokrinní systém

Linea nigra

V těhotenství stoupají hladiny pohlavních ženských hormonů (progesteron, estrogeny) jejích masivní tvorbou v placentě. V hypofýze klesá tvorba gonadotropinů, ale dochází k vzestupu produkce prolaktinu, ACTH, TSH a MSH (hyperpigmentace), na začátku porodu a během laktace se zvyšuje sekrece oxytocinu. Nadledviny produkují více kortikosteroidů (příčina strií,  glykosurie a časté  hypertenze), hladiny hormonů dřeně zůstávají neovlivněné. Štítná žláza se v graviditě zvětšuje (až 2x) kvůli vyšší exkrecí jodu a jeho nižších hladin v plazmě, estrogeny pozitivně ovlivňují tvorbu globulinu. Zvýšená spotřeba (bazální metabolismus stoupá asi o 15 – 20%) způsobuje to že koncentrace tyroxinu v krvi zůstává nezměněna. Přírůstek hmotnosti je průměrně o 12,5 kg, částečně vlivem retence tekutin.

Kožní změny

V graviditě se mohou objevovat žlutohnědé pigmentace na obličeji, dvorcích bradavek a břiše (vlivem vzestupu MSH), na břiše je patrná linea nigra. Také se mohou vyskytovat strie na břiše, stehnech a prsech kvůli napínání kůže na břiše a působením kortikosteroidů.

Odkazy

Související články

• Těhotenství
• Porod

Použitá literatura

• HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3.. vydání. Grada, 2014. s. 576. ISBN 978-80-247-4529-9.