Infekce v novorozeneckém věku: Porovnání verzí

Verze z 3. 11. 2018, 19:00

Mezi infekce v novorozeneckém věku řadíme:

novorozeneckou sepsi
meningitidu
omfalitidu
osteomyelitidu, artritidu
konjunktivitidu
mastitidu
paronychium^[1]

V novorozeneckém věku se také projevují prenatální infekce:

Rizikové faktory

Rizikové faktory pro vznik infekce v novorozeneckém věku:

vystavení plodu infekci (akutní infekce matky, osídlení porodních cest, …) a nezralá imunita dítěte (absence IgM, nízká hladina komplementu, …)
prematurita, nízká porodní hmotnost, předčasný odtok plodové vody, infekce matky kolem porodu (infekce močových cest), zkalená plodová voda (chorioamnionitis), špatné sociální poměry matky, děti s defekty imunity a metabolickými vadami^[1]

Vstupní brána: ascendentní cesta při odtoku vody, vdechnutí, sliznice, spojivka, pupečník, …

Nejčastější agens: Streptococcus agalactiae (GBS), Enterobacter, Chlamydia, Mycoplasma, Virus varicella-zoster (VZV), Virus Herpes simplex (HSV), Enteroviry

Postnatální sepse

Podrobnější informace naleznete na stránce Sepse u novorozence.

Novorozenecká sepse je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %.^[2]

je buď časná (adnátní) nebo pozdní (nozokomiální)
- časná sepse – do 3. dne, vysoká mortalita, fulminantní průběh
  - agens: nejčastěji GBS a Escherichia coli, dále S. aureus, pneumokok, Listeria
- pozdní sepse – po 3. dni, často při pobytu na JIP, častěji jsou lokalizované (pneumonie, meningitida, pyelonefritida)
  - agens: hlavně G⁻: E. coli, Klebsiella, Pseudomonas, ale i S. aureus a S. epidermidis, Serratia, Candida albicans, listerie, Haemophilus influenzae

rizikové faktory: nezralost, infekce matky, předčasný odtok plodové vody (PROM), adnátní infekce, stavy po KPR, asfyxii, aspiraci mekonia, invazivní výkony
hlavní vektor: ruce personálu
cesty průniku infekce: hematogenní, transplacentární, aspirace infikované plodové vody, osídlení kůže nebo sřeva novorozence, vertikální přenos z matky na novorozence během porodu^[2]

klinické projevy: nespecifické, variabilní – změny chování, termonestabilita, tachypnoe, tachykardie, hypotenze, špatné periferní prokrvení, nechutenství/zvracení/průjem, metabolické příznaky, …

terapie zpočátku empirická (do výsledků kultivace a citlivosti) – používáme dvojkombinace ATB
- na časnou sepsi – aminopenicilin + aminoglykosid 7–10 dní i. v. (Augmentin + Gentamicin)
- na pozdní sepsi – snažíme se cíleně dle osídlení oddělení, příp. širokospektrá ATB
komplexní intenzivní péče, monitoring

Meningitida

nejčastěji v 1. měsíci života, má vysokou mortalitu (30–60 %), přes 50 % přeživších má trvalé následky
nejčastější agens: streptokoky B (GBS) a E. coli
klinické příznaky: podobné jako u sepse, napjatá velká fontanela je obvykle pozdním příznakem
terapie: lékem 1. volby je dvojkombinace ATB ampicilin + gentamicin, dále dle citlivosti (vhodné např. cefalosporiny III. generace (ceftriaxon, …))

Konjunktivitida

agens: chlamydie, stafylokoky, streptokoky, Haemophilus influenzae, E. coli
prevence: už na porodním sále vykápneme oči Ophthalmo-Septonexem
terapie: u hlenové sekrece Ophthalmo-Septonex, u hnisavé lokálně ATB (Pamycon, Floxal, …)
při dlouhotrvající sekreci nereagující na ATB je nutné myslet na neprůchodnost slzných kanálků
při purulentní perzistující konjuntivitidě špatně reagující na lokální ATB je nutno pomýšlet na Chlamydii trachomatis – na ní je nutné nasadit celkově makrolidy

Omfalitida

klinický obraz: zarudnutí a hnisavá sekrece z pupku, při diseminaci jsou i známky celkové infekce
nejčastější agens: S. aureus
terapie: ATB dle citlivosti, lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace, penicilin stabilní na betalaktamázy nebo ampicilin
- čistit spodinu pupku, hospitalizovat

Mastitida

nejčastěji ve 2.–3. týdnu
klinický obraz: zarudnutí, zduření, bolestivost a hnisavá sekrece prsní žlázy
terapie: ATB dle citlivosti, u abscesu – incize, drenáž
dif. dg.: nutno odlišit hormonální reakci (Halbanova reakce)

Osteomyelitida, artritida

nejčastěji bývá postižen proximální humerus a femur
klinické příznaky: omezení pohyblivosti končetin, bolestivost, zarudnutí či otok, příp. celkové příznaky
vyšetření: typicky je vysoká sedimentace erytrocytů, rtg může být zpočátku normální

Paronychium

prevence: nestříhat nehty v prvních týdnech života
při izolovaném výskytu léčit lokálně (setřít lihem, koupele v hypermanganu, Framykoin)
při mnohočetném výskytu ATB celkově – lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace

Odkazy

Externí odkazy

JEŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas novorozenecké patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-527-hypertextovy-atlas-novorozenecke-patologie.html>.

Reference

↑ Skočit nahoru k: ^a ^b HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 82. ISBN 80-7262-178-5.
↑ Skočit nahoru k: ^a ^b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.

Zdroj

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.

[hrodek-1] Skočit nahoru k: ^a ^b HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 82. ISBN 80-7262-178-5.

[muntau-2] Skočit nahoru k: ^a ^b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+__TOC__
 Mezi '''infekce v novorozeneckém věku''' řadíme:
 * [[Novorozenecká sepse|novorozeneckou sepsi]]