Příčina nemoci: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (odstavec) značka: editace z Vizuálního editoru |
m (odstavec) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
Dále lze rozdělit příčiny nemoci na somatogenní, psychogenní a další.<br /> | Dále lze rozdělit příčiny nemoci na somatogenní, psychogenní a další.<br /> | ||
* '''Somatogenní''' (somatická) onemocnění mají určitý organický podklad, jako je například zánět, tumor nebo vaskulární změny. | * '''Somatogenní''' (somatická) onemocnění mají určitý organický podklad, jako je například zánět, tumor nebo vaskulární změny. | ||
* '''Psychogenní''' (psychosomatická) onemocnění jsou taková, u kterých organický základ nenajdeme. Vzájemný vliv duševního a tělesného stavu je dobře znám a výrazné působení psychiky se ukázalo i u řady onemocnění. Nápadný je tento vztah například u průduškového astmatu, žaludečního vředu, ekzémů, zánětlivých chorob střev. Známé jsou např. astmatické záchvaty vyprovokované duševní zátěží. V léčbě se proto uplatňuje zejména psychoterapie.<ref>VOKURKA, Martin a Jan HUGO. ''Velký lékařský slovník''. 10. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf, 2015. Jessenius. ISBN 978-80-7345-456-2</ref><br /> | * '''Psychogenní''' (psychosomatická) onemocnění jsou taková, u kterých organický základ nenajdeme. Vzájemný vliv duševního a tělesného stavu je dobře znám a výrazné působení psychiky se ukázalo i u řady onemocnění. Nápadný je tento vztah například u průduškového astmatu, žaludečního vředu, ekzémů, zánětlivých chorob střev. Známé jsou např. astmatické záchvaty vyprovokované duševní zátěží. V léčbě se proto uplatňuje zejména psychoterapie.<ref>VOKURKA, Martin a Jan HUGO. ''Velký lékařský slovník''. 10. aktualizované vydání. Praha: Maxdorf, 2015. Jessenius. ISBN 978-80-7345-456-2</ref><br /><br /><br /> | ||
* '''Iatrogenní''' (řec. ''iatros'' – lékař) onemocnění, jsou onemocnění zaviněné lékařem. | * '''Iatrogenní''' (řec. ''iatros'' – lékař) onemocnění, jsou onemocnění zaviněné lékařem. | ||
{{Podrobnosti|Iatrogenní poškození}}<br />Pokud je příčina neznámá, označujeme stav jako '''idiopatický''' (esenciální, kryptogenní). <br /> | {{Podrobnosti|Iatrogenní poškození}}<br />Pokud je příčina neznámá, označujeme stav jako '''idiopatický''' (esenciální, kryptogenní). <br /> | ||
* '''Monofaktoriáln'''''í'' onemocnění vzniká na podkladě jednoho etiologického faktor. | * '''Monofaktoriáln'''''í'' onemocnění vzniká na podkladě jednoho etiologického faktor. | ||
* Onemocnění '''multifaktoriální''' je takové, k jehož vzniku je třeba současného působení více hlavních etiologických faktorů. Například faktor rodinné zátěže a faktor exogenní – časné ischemické choroby srdeční v rodinné anamnéze a kouření. <br /> | * Onemocnění '''multifaktoriální''' je takové, k jehož vzniku je třeba současného působení více hlavních etiologických faktorů. Například faktor rodinné zátěže a faktor exogenní – časné ischemické choroby srdeční v rodinné anamnéze a kouření. <br /><br /> | ||
* '''Kongenitální''' onemocnění vyvolávají faktory, které působí prenatálně, jako jsou nejrůznější [[teratogeny]]. | * '''Kongenitální''' onemocnění vyvolávají faktory, které působí prenatálně, jako jsou nejrůznější [[teratogeny]]. | ||
{{Podrobnosti|Vrozené vývojové vady}} | {{Podrobnosti|Vrozené vývojové vady}} | ||
Verze z 8. 12. 2017, 21:45
Příčina nemoci (řec. aitiā – příčina; logos – věda) jinak také etipatogeneze či etiologie.
Etiopatogeneze je popis vzniku nemoci zahrnující jak její příčinu, etiologii, tak další procesy, které její vznik a rozvoj provázejí. [1]
Faktor, který způsobí onemocnění, označujeme jako faktor etiologický – noxa či etiologické agens.
Rozlišujeme příčiny:
- vnitřní – endogenní,
- vnější – exogenní,
- nebo kombinované.
Exogenní příčiny
Exogenní příčiny nemoci mohou být fyzikální, chemické nebo biologické.
Fyzikální příčiny
Mezi fyzikální příčiny nemoci patří například vlivy mechanické, vliv teplotních změn a ionizujícího záření nebo prudké změny atmosférického tlaku.
- Mechanické vlivy – způsobující úrazy nebo dekubity.
Podrobnější informace naleznete na stránce Úraz. Podrobnější informace naleznete na stránce Dekubitus.- Teplotní změny – způsobující popáleniny nebo naopak omrzliny. Celkovým působením abnormální teploty na organismus vzniká hypotermie nebo přehřátí.
Podrobnější informace naleznete na stránce Popáleninový úraz. Podrobnější informace naleznete na stránce Omrzliny.
- Ionizující záření – způsobující například nemoc z ozáření.
Podrobnější informace naleznete na stránce Ionizující záření. Podrobnější informace naleznete na stránce Nemoc z ozáření.- Změny atmosférického tlaku – způsobující kesonovou nemoc nebo výškovou nemoc.
Podrobnější informace naleznete na stránce Akutní horská nemoc. Podrobnější informace naleznete na stránce Kesonová nemoc.Chemické vlivy
- Chemické látky – jako jsou louhy, kyseliny nebo jedy (např. hadí).
Podrobnější informace naleznete na stránce Požití kyselin a louhů.- Toxický vliv léčiv na organismus – způsobující například hepatotoxicitu, nefrotoxicitu, neurotoxicitu.
Podrobnější informace naleznete na stránce Toxicita, účinky nox.Biologické vlivy
Do této skupiny patří veškeré viry, bakterie či parazité.
Endogenní příčiny
Endogenní příčina nemoci může plynout jak z genetické informace jedince, zde se uplatňují nejrůznější mutace – například cystická fibróza nebo hemofilie.
Mohou též představovat náchylnost k onemocnění – predispozici, jako je například věk, pohlaví nebo rodinná zátěž.
Jiné typy rozdělení
Dále lze rozdělit příčiny nemoci na somatogenní, psychogenní a další.
- Somatogenní (somatická) onemocnění mají určitý organický podklad, jako je například zánět, tumor nebo vaskulární změny.
- Psychogenní (psychosomatická) onemocnění jsou taková, u kterých organický základ nenajdeme. Vzájemný vliv duševního a tělesného stavu je dobře znám a výrazné působení psychiky se ukázalo i u řady onemocnění. Nápadný je tento vztah například u průduškového astmatu, žaludečního vředu, ekzémů, zánětlivých chorob střev. Známé jsou např. astmatické záchvaty vyprovokované duševní zátěží. V léčbě se proto uplatňuje zejména psychoterapie.[2]
- Iatrogenní (řec. iatros – lékař) onemocnění, jsou onemocnění zaviněné lékařem.
Podrobnější informace naleznete na stránce Iatrogenní poškození.
Pokud je příčina neznámá, označujeme stav jako idiopatický (esenciální, kryptogenní).
- Monofaktoriální onemocnění vzniká na podkladě jednoho etiologického faktor.
- Onemocnění multifaktoriální je takové, k jehož vzniku je třeba současného působení více hlavních etiologických faktorů. Například faktor rodinné zátěže a faktor exogenní – časné ischemické choroby srdeční v rodinné anamnéze a kouření.
- Kongenitální onemocnění vyvolávají faktory, které působí prenatálně, jako jsou nejrůznější teratogeny.
Podrobnější informace naleznete na stránce Vrozené vývojové vady.- Etiologické faktory působící postnatálně vyvolávají onemocnění získaná – akviziční (lat. acquīrere – získat).
Důležité tedy je, v kterém období etiologický faktor působil, nikoli kdy se nemoc začala projevovat klinicky.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- ŠEDÝ, Jiří. Kompendium stomatologie. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2016. ISBN 9788073875435..
