Infekce v novorozeneckém věku: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (prolinkování) |
m (Robot: kosmetické úpravy) |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
'''Vstupní brána''': ascendentní cesta při odtoku vody, vdechnutí, sliznice, spojivka, pupečník, … | '''Vstupní brána''': ascendentní cesta při odtoku vody, vdechnutí, sliznice, spojivka, pupečník, … | ||
'''Nejčastější agens''': [[Streptococcus agalactiae]] (GBS), Enterobacter, [[ | '''Nejčastější agens''': [[Streptococcus agalactiae]] (GBS), Enterobacter, [[Chlamydia]], [[Mycoplasma]], [[VZV|Virus varicella-zoster]] (VZV), [[HSV|Virus Herpes simplex]] (HSV), [[Enteroviry]] | ||
==Postnatální sepse== | == Postnatální sepse == | ||
{{Podrobnosti|Sepse u novorozence}} | {{Podrobnosti|Sepse u novorozence}} | ||
'''Novorozenecká sepse''' je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %.<ref name="muntau">{{Citace |typ = kniha |příjmení1 = Muntau |jméno1 = Ania Carolina|kolektiv = ne |titul = Pediatrie |vydání = 4 |místo = Praha |vydavatel = Grada |rok = 2009 |strany = 30-31|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref> | '''Novorozenecká sepse''' je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %.<ref name="muntau">{{Citace |typ = kniha |příjmení1 = Muntau |jméno1 = Ania Carolina|kolektiv = ne |titul = Pediatrie |vydání = 4 |místo = Praha |vydavatel = Grada |rok = 2009 |strany = 30-31|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref> | ||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
* komplexní intenzivní péče, monitoring | * komplexní intenzivní péče, monitoring | ||
==Meningitida== | == Meningitida == | ||
* nejčastěji v 1. měsíci života, má vysokou mortalitu (30–60 | * nejčastěji v 1. měsíci života, má vysokou mortalitu (30–60 %), přes 50 % přeživších má trvalé následky | ||
* nejčastější agens: streptokoky B (GBS) a E. coli | * nejčastější agens: streptokoky B (GBS) a E. coli | ||
* klinické příznaky: podobné jako u sepse, napjatá velká fontanela je obvykle pozdním příznakem | * klinické příznaky: podobné jako u sepse, napjatá velká fontanela je obvykle pozdním příznakem | ||
* terapie: lékem 1. volby je dvojkombinace [[Antibiotika|ATB]] ampicilin + gentamicin, dále dle citlivosti (vhodné např. cefalosporiny III. generace (ceftriaxon, …)) | * terapie: lékem 1. volby je dvojkombinace [[Antibiotika|ATB]] ampicilin + gentamicin, dále dle citlivosti (vhodné např. cefalosporiny III. generace (ceftriaxon, …)) | ||
==Konjunktivitida== | == Konjunktivitida == | ||
* agens: chlamydie, stafylokoky, streptokoky, Haemophilus influenzae, E. coli | * agens: chlamydie, stafylokoky, streptokoky, Haemophilus influenzae, E. coli | ||
* prevence: už na porodním sále vykápneme oči Ophthalmo-Septonexem | * prevence: už na porodním sále vykápneme oči Ophthalmo-Septonexem | ||
| Řádek 54: | Řádek 54: | ||
* při purulentní perzistující konjuntivitidě špatně reagující na lokální ATB je nutno pomýšlet na Chlamydii trachomatis – na ní je nutné nasadit celkově [[makrolidy]] | * při purulentní perzistující konjuntivitidě špatně reagující na lokální ATB je nutno pomýšlet na Chlamydii trachomatis – na ní je nutné nasadit celkově [[makrolidy]] | ||
==Omfalitida== | == Omfalitida == | ||
* klinický obraz: zarudnutí a hnisavá sekrece z pupku, při diseminaci jsou i známky celkové infekce | * klinický obraz: zarudnutí a hnisavá sekrece z pupku, při diseminaci jsou i známky celkové infekce | ||
* nejčastější agens: S. aureus | * nejčastější agens: S. aureus | ||
| Řádek 60: | Řádek 60: | ||
** čistit spodinu pupku, hospitalizovat | ** čistit spodinu pupku, hospitalizovat | ||
==Mastitida== | == Mastitida == | ||
* nejčastěji ve 2.–3. týdnu | * nejčastěji ve 2.–3. týdnu | ||
* klinický obraz: zarudnutí, zduření, bolestivost a hnisavá sekrece prsní žlázy | * klinický obraz: zarudnutí, zduření, bolestivost a hnisavá sekrece prsní žlázy | ||
| Řádek 66: | Řádek 66: | ||
* dif. dg.: nutno odlišit hormonální reakci (Halbanova reakce) | * dif. dg.: nutno odlišit hormonální reakci (Halbanova reakce) | ||
==Osteomyelitida, artritida== | == Osteomyelitida, artritida == | ||
* nejčastěji bývá postižen proximální [[humerus]] a [[femur]] | * nejčastěji bývá postižen proximální [[humerus]] a [[femur]] | ||
* klinické příznaky: omezení pohyblivosti končetin, bolestivost, zarudnutí či otok, příp. celkové příznaky | * klinické příznaky: omezení pohyblivosti končetin, bolestivost, zarudnutí či otok, příp. celkové příznaky | ||
* vyšetření: typicky je vysoká sedimentace erytrocytů, [[rtg]] může být zpočátku normální | * vyšetření: typicky je vysoká sedimentace erytrocytů, [[rtg]] může být zpočátku normální | ||
==Paronychium== | == Paronychium == | ||
* prevence: nestříhat nehty v prvních týdnech života | * prevence: nestříhat nehty v prvních týdnech života | ||
* při izolovaném výskytu léčit lokálně (setřít lihem, koupele v hypermanganu, Framykoin) | * při izolovaném výskytu léčit lokálně (setřít lihem, koupele v hypermanganu, Framykoin) | ||
| Řádek 105: | Řádek 105: | ||
* {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Hrodek|jméno1 = Otto|příjmení2 = Vavřinec|jméno2 = Jan|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2002|strany = |isbn = 80-7262-178-5}} | * {{Citace|typ = kniha|příjmení1 = Hrodek|jméno1 = Otto|příjmení2 = Vavřinec|jméno2 = Jan|kolektiv = ano|titul = Pediatrie|vydání = 1|místo = Praha|vydavatel = Galén|rok = 2002|strany = |isbn = 80-7262-178-5}} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Pediatrie]] | [[Kategorie:Pediatrie]] | ||
[[Kategorie:Neonatologie]] | [[Kategorie:Neonatologie]] | ||
[[Kategorie:Infekční lékařství]] | [[Kategorie:Infekční lékařství]] | ||
Verze z 30. 11. 2014, 16:52
Mezi infekce v novorozeneckém věku řadíme:
- novorozeneckou sepsi
- meningitidu
- omfalitidu
- osteomyelitidu, artritidu
- konjunktivitidu
- mastitidu
- paronychium[1]
V novorozeneckém věku se také projevují prenatální infekce:
Rizikové faktory
Rizikové faktory pro vznik infekce v novorozeneckém věku:
- vystavení plodu infekci (akutní infekce matky, osídlení porodních cest, …) a nezralá imunita dítěte (absence IgM, nízká hladina komplementu, …)
- prematurita, nízká porodní hmotnost, předčasný odtok plodové vody, infekce matky kolem porodu (infekce močových cest), zkalená plodová voda (chorioamnionitis), špatné sociální poměry matky, děti s defekty imunity a metabolickými vadami[1]
Vstupní brána: ascendentní cesta při odtoku vody, vdechnutí, sliznice, spojivka, pupečník, …
Nejčastější agens: Streptococcus agalactiae (GBS), Enterobacter, Chlamydia, Mycoplasma, Virus varicella-zoster (VZV), Virus Herpes simplex (HSV), Enteroviry
Postnatální sepse
Podrobnější informace naleznete na stránce Sepse u novorozence.Novorozenecká sepse je bakteriální onemocnění charakterizované klinickými příznaky s bakteriemií. Ve 25 % případů postihuje i mozkové pleny (meningitida) a významně se podílí na morbiditě a mortalitě novorozenců. Postihuje zhruba 2 % živě narozených (incidence stoupá s nezralostí), při předčasném odtoku plodové vody (PROM) je incidence 3−5 %.[2]
- je buď časná (adnátní) nebo pozdní (nozokomiální)
- časná sepse – do 3. dne, vysoká mortalita, fulminantní průběh
- agens: nejčastěji GBS a Escherichia coli, dále S. aureus, pneumokok, Listeria
- pozdní sepse – po 3. dni, často při pobytu na JIP, častěji jsou lokalizované (pneumonie, meningitida, pyelonefritida)
- agens: hlavně G−: E. coli, Klebsiella, Pseudomonas, ale i S. aureus a S. epidermidis, Serratia, Candida albicans, listerie, Haemophilus influenzae
- časná sepse – do 3. dne, vysoká mortalita, fulminantní průběh
- rizikové faktory: nezralost, infekce matky, předčasný odtok plodové vody (PROM), adnátní infekce, stavy po KPR, asfyxii, aspiraci mekonia, invazivní výkony
- hlavní vektor: ruce personálu
- cesty průniku infekce: hematogenní, transplacentární, aspirace infikované plodové vody, osídlení kůže nebo sřeva novorozence, vertikální přenos z matky na novorozence během porodu[2]
- klinické projevy: nespecifické, variabilní – změny chování, termonestabilita, tachypnoe, tachykardie, hypotenze, špatné periferní prokrvení, nechutenství/zvracení/průjem, metabolické příznaky, …
- terapie zpočátku empirická (do výsledků kultivace a citlivosti) – používáme dvojkombinace ATB
- na časnou sepsi – aminopenicilin + aminoglykosid 7–10 dní i. v. (Augmentin + Gentamicin)
- na pozdní sepsi – snažíme se cíleně dle osídlení oddělení, příp. širokospektrá ATB
- komplexní intenzivní péče, monitoring
Meningitida
- nejčastěji v 1. měsíci života, má vysokou mortalitu (30–60 %), přes 50 % přeživších má trvalé následky
- nejčastější agens: streptokoky B (GBS) a E. coli
- klinické příznaky: podobné jako u sepse, napjatá velká fontanela je obvykle pozdním příznakem
- terapie: lékem 1. volby je dvojkombinace ATB ampicilin + gentamicin, dále dle citlivosti (vhodné např. cefalosporiny III. generace (ceftriaxon, …))
Konjunktivitida
- agens: chlamydie, stafylokoky, streptokoky, Haemophilus influenzae, E. coli
- prevence: už na porodním sále vykápneme oči Ophthalmo-Septonexem
- terapie: u hlenové sekrece Ophthalmo-Septonex, u hnisavé lokálně ATB (Pamycon, Floxal, …)
- při dlouhotrvající sekreci nereagující na ATB je nutné myslet na neprůchodnost slzných kanálků
- při purulentní perzistující konjuntivitidě špatně reagující na lokální ATB je nutno pomýšlet na Chlamydii trachomatis – na ní je nutné nasadit celkově makrolidy
Omfalitida
- klinický obraz: zarudnutí a hnisavá sekrece z pupku, při diseminaci jsou i známky celkové infekce
- nejčastější agens: S. aureus
- terapie: ATB dle citlivosti, lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace, penicilin stabilní na betalaktamázy nebo ampicilin
- čistit spodinu pupku, hospitalizovat
Mastitida
- nejčastěji ve 2.–3. týdnu
- klinický obraz: zarudnutí, zduření, bolestivost a hnisavá sekrece prsní žlázy
- terapie: ATB dle citlivosti, u abscesu – incize, drenáž
- dif. dg.: nutno odlišit hormonální reakci (Halbanova reakce)
Osteomyelitida, artritida
- nejčastěji bývá postižen proximální humerus a femur
- klinické příznaky: omezení pohyblivosti končetin, bolestivost, zarudnutí či otok, příp. celkové příznaky
- vyšetření: typicky je vysoká sedimentace erytrocytů, rtg může být zpočátku normální
Paronychium
- prevence: nestříhat nehty v prvních týdnech života
- při izolovaném výskytu léčit lokálně (setřít lihem, koupele v hypermanganu, Framykoin)
- při mnohočetném výskytu ATB celkově – lékem 1. volby jsou cefalosporiny I. generace
Odkazy
Externí odkazy
- JEŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas novorozenecké patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-527-hypertextovy-atlas-novorozenecke-patologie.html>.
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 82. ISBN 80-7262-178-5.
- ↑ Skočit nahoru k: a b MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 30-31. ISBN 978-80-247-2525-3.
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
