Kůže: Porovnání verzí

Aktuální verze z 2. 3. 2025, 13:07

Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m², tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti.

Kůže je složena ze tří hlavních částí: epidermis (pokožka), corium (dermis – škára) a tela subcutanea (subcutis – podkožní vazivo).

Příčný průřez kůží

Histologický preparát

Pokožka (Epidermis)[upravit | editovat zdroj]

Vrstvy epidermis na histologickém preparátu

Epidermis je ektodermálního původu, tvoří vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící. Průměrná tloušťka je přibližně 0,3–1,5 mm. Do spodní hranice epidermis zasahují výběžky koria, tzv. papily. Zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní, např. na hlavě toto zrání trvá 14 dní. Buňky z nezrohovělých vrstev, keratinocyty, se mění keratinizací v šupiny, korneocyty.

Rozlišujeme 5 vrstev dle typu buněk: stratum basale, stratum spinosum, stratum granulosum, stratum lucidum a stratum corneum.

Stratum basale (bazální vrstva)

Stratum basale tvoří jedna vrstva palisádovitě uspořádaných kubicko-cylindrických buněk keratinocytů a zrnka melaninu, která tvoří nad jádrem čepičku. Buňky jsou navzájem spojeny desmozomy, připojení k zóně bazální membrány je prostřednictvím hemidesmozomů. Přibližně 5 % buněk tzv. melanocytů tvoří melanin. Melanocyty tvoří početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolních keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů). Melanocyty nejsou připojeny k sousedním keratinocytům desmozomy, ale jsou připojeny hemidesmosomy k bazální membráně. Kvůli tomuto nádorové buňky (melanom) rychle a snadno metastazují.

Stratum spinosum

Spolu se stratum basale tvoří stratum germinativum Malpighii. Jedná se o polygonální buňky spojené pomocí desmozomů (pod mikroskopem vypadají jako trny). Jejich mezibuněčné prostory jsou vyplněny tkáňovým mokem. Mechanickou odolnost kůže zajišťují cytokeratinová filamenta.

Stratum granulosum

Obsahuje jednu nebo více vrstev plochých buněk. Mají bazofilně se barvící hrubá zrna keratohyalinu (keratin, trichohyalin, profillagrin,...), která jsou meziproduktem rohovění. Chrání kůži před účinkem látek z okolí pomocí uvolnění granul glykolipidového charakteru exocytózou do mezibuněčných prostor (Odlandova tělíska).

Stratum lucidum

Stratum lucidum je tenká vrstva epidermis obsahující 2–3 vrstvy buněk. Jádra již nejsou barvitelná, cytoplasma je homogenní. V této vrstvě se přeměňuje keratohyalin v granula glykogenu a eleidinu. Tvoří důležitou bariéru a nejnápadněji je vyvinuta na dlaních a chodidlech.

Stratum corneum

Skládá se z několika vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk, korneocytů. Podle tloušťky této vrstvy rozlišujeme tlustý a tenký typ epidermis. Nejsilnější typ je na chodidlech a dlaních. Stratum corneum se dělí na dvě části - stratum conjunctum (spodní kompaktní vrstva) a stratum disjunctum (horní olupující se vrstva).

Langerhansovy buňky[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o dendritické buňky, prostupující všechny vrstvy epidermis. Vznikají v kostní dřeni, mají schopnost prezentace antigenů lymfocytům (,,antigen presenting cells"). Jejich počet je různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření. Mají dlouhé výběžky a světlou chromofóbní cytoplazmu. Od keratinocytů je lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+.

Merkelovy buňky[upravit | editovat zdroj]

Jsou to mechanoreceptory, nachází se ve stratum basale a zevní epitelové pochvě vlasového folikulu. Mají oválná jádra, světlou cytoplazmu, jejich peptidová granula je možné prokázat imunohistochemicky.

Škára (Corium)[upravit | editovat zdroj]

Corium je mezenchymálního původu. Je tvořeno vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami.

řídké kolagenní vazivo stratum papillare

Má 2 odlišné vrstvy stratum papillare a stratum reticulare.

Stratum papillare

Tato část vybíhá směrem do epidermis v podobě papil. Utváří řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny. Nachází se zde volná sensitivní nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerovo, Ruffiniho...

Stratum reticulare

Stratum reticulare najdeme pod papilární vrstvou v podobě husté pleteně kolagenních a elastických vláken. Je zde méně buněk, obsahuje ale lalůčky tukových buněk a Vaterova–Paciniho tělíska.

Stavba škáry[upravit | editovat zdroj]

Vazivová složka

Tvoří ji 4 druhy vláken:

kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže)
elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost a pružnost
retikulinová – jemné
kotvící fibrily – připojení bazální membrány ke kolagenním vláknům dermis

Extracelulární matrix

Buněčné elementy

Mezi buněčné elementy patří fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty.

Krevní cévy

Dělíme na dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký. Mezi nimi jsou rami communicantes.

Mízní cévy

Začínají v papilách a také tvoří 2 systémy.

Nervy

V rámci sensitivních nervů se jedná o jednoduché fibrily (volná nervová zakončení) nebo specializovaná zakončení. Mezi tyto zakončení patří Ruffiniho tělísko, Meissnerovo tělísko či Vaterovo–Paciniho tělísko. Ruffiniho tělísko je obaleno perineuriem a kolagenními vlákny. Meissnerovo tělísko má oválný tvar, větší rozměr než Ruffiniho a vyskytuje se na bříškách prstů, dlaních, chodidlech, rtech, jazyku. Jde o nahromadění buněk Schwannových a kolagenních vláken, která poutají bazální membránu k epidermis. Vaterovo–Paciniho tělísko o velikosti 1-3 mm má oválný tvar. Registruje tlakové vjemy, vyskytuje se nejen v kůži, ale i ve stěnách vnitřních orgánů, v cévních svazcích a šlachách. Vegetativní nervy mají funkce žláz, jsou schopny vazokonstrikce i dilatace. Jsou příčinou i stahů m. arrectores pilorum.

Tela subcutanea[upravit | editovat zdroj]

Podkoží má mezenchymální původ. Vyskytuje se zde vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení a potní žlázy. Nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější na hýždích, břiše a stehnech.

Kožní adnexa[upravit | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Kožní adnexa.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články

Zdroj

Literatura

MARTÍNEK, Jindřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2393-8.

ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

JIRSOVÁ, Zuzana. Kůže [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 2011.

Externí odkazy

Příčný průřez kůží

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m<sup>2</sup>, tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti.
-Kůže je složena ze tří hlavních částí: '''epidermis''', '''corium''' (dermis) a '''tela subcutanea''' (subcutis).
+Kůže je složena ze tří hlavních částí: '''epidermis''' (pokožka), '''corium''' (dermis – škára) a '''tela subcutanea''' (subcutis – podkožní vazivo).[[Soubor:Skin.jpg|náhled|Příčný průřez kůží]][[:Soubor:Axilla 5.jpg| Histologický preparát]]
-== Epidermis (pokožka) ==
+==Pokožka (Epidermis)==
-[[Soubor:Skin.jpg|right|thumb|Příčný průřez kůží]]
+[[Soubor:Epidermal layers.svg|náhled|Vrstvy epidermis na histologickém preparátu]]
-* průměrná tloušťka: 0,3–1,5 mm
+Epidermis je ektodermálního původu, tvoří vrstevnatý dlaždicový [[epitel]] rohovějící.
-* spodní hranice – jsou do ní výběžky koria – papily
+Průměrná tloušťka je přibližně 0,3–1,5 mm.
-* zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní (na hlavě asi 14 dní)
+Do spodní hranice epidermis zasahují výběžky koria, tzv. papily.
-# '''Stratum basale'''
+Zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní, např. na hlavě toto zrání trvá 14 dní. Buňky z nezrohovělých vrstev, [[keratinocyt]]y, se mění keratinizací v šupiny, [[korneocyt]]y.
-#* jedna vrstva palisádovitě uspořádaných buněk (keratinocyty), zrnka [[melanin]]u tvoří nad jádrem čepičku
-#* cca 5 % buněk – [[melanocyt]]y – neuroektodermální původ, tvoří melanin, početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolitých keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů)
-# '''Stratum spinosum'''
-#* spolu s předchozí tvoří stratum germinativum Malpighii
-#* polygonální buňky spojené pomocí desmozomů, mezibuněčné prostory vyplněné tkáňovým mokem
-#* při obnažení vlhne až mokvá
-# '''Stratum granulosum'''
-#* jedna až více vrstev plochých buněk
-#* hrubá zrna keratohyalinu – meziprodukt rohovění
-# '''Stratum lucidum'''
-#* tenká, 2–3 vrstvy buněk, jádra ztratila barvitelnost, cytoplasma homogenní
-#* přeměna keratohyalinu v glykogen a eleidin
-#* nápadněji vyvinuta na dlaních a chodidlech
-#* důležitá bariéra
-# '''Stratum corneum'''
-#* několik vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk
-#* nejsilnější na chodidlech a dlaních
-#* '''stratum conjunctum''' − spodní vrstva, kompaktní
-#* '''stratum disjunctum''' − horní vrstva, olupuje se
-* všechny vrstvy prostupuje síť dendritických Langerhansových buněk
-** vznik v [[Kostní dřeň|kostní dřeni]], prezentace [[antigen]]ů [[lymfocyt]]ům
-** počet různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření
-** od keratinocytů lze odlišit průkazem [[ATPáza|ATPázy]]; protein S 100+
-* Merkelovy buňky − [[mechanoreceptory]]
-== Corium (škára, dermis, cutis) ==
+Rozlišujeme 5 vrstev dle typu buněk: stratum basale, stratum spinosum, stratum granulosum, stratum lucidum a stratum corneum.
-* [[mezenchym]]ální původ
-* vybíhá směrem do epidermis jako papily = pars papillaris, pod ní je – pars reticularis
-* tvořena vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami
-'''Vazivová složka''' – 3 druhy vláken:
-# kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže)
-# elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost, pružnost
-# retikulinová – jemné
-'''Extracelulární matrix'''
+'''Stratum basale (bazální vrstva)'''
-'''Buněčné elementy''' − fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty
+Stratum basale tvoří jedna vrstva palisádovitě uspořádaných kubicko-cylindrických buněk keratinocytů a zrnka [[melanin]]u, která tvoří nad jádrem čepičku. Buňky jsou navzájem spojeny desmozomy, připojení k zóně bazální membrány je prostřednictvím [[buněčná spojení#adhesní|hemidesmozomů]]. Přibližně 5 % buněk tzv. [[melanocyt]]ů tvoří melanin. Melanocyty tvoří početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolních keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů).              Melanocyty nejsou připojeny k sousedním keratinocytům desmozomy, ale jsou připojeny hemidesmosomy k bazální membráně. Kvůli tomuto nádorové buňky ([[melanom]]) rychle a snadno metastazují.
-'''Krevní cévy''' − dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký − mezi nimi jsou rami communicantes
+'''Stratum spinosum'''
-* glomy − obličej, bříška prstů − [[termoregulace]]
-'''Mízní cévy''' − začínají v papilách, také tvoří 2 systémy
+Spolu se stratum basale tvoří stratum germinativum Malpighii. Jedná se o polygonální buňky spojené pomocí desmozomů (pod mikroskopem vypadají jako trny). Jejich mezibuněčné prostory jsou vyplněny tkáňovým mokem. Mechanickou odolnost kůže zajišťují [[cytokeratin|cytokeratinová filamenta]].
+'''Stratum granulosum'''
+Obsahuje jednu nebo více vrstev plochých buněk. Mají bazofilně se barvící hrubá zrna [[keratohyalin]]u (keratin, trichohyalin, profillagrin,...), která jsou meziproduktem rohovění. Chrání kůži před účinkem látek z okolí pomocí uvolnění granul glykolipidového charakteru exocytózou do mezibuněčných prostor (Odlandova tělíska).
+'''Stratum lucidum'''
+Stratum lucidum je tenká vrstva epidermis obsahující 2–3 vrstvy buněk. Jádra již nejsou barvitelná, cytoplasma je homogenní. V této vrstvě se přeměňuje keratohyalin v granula glykogenu a [[Eleidin|eleidinu]]. Tvoří důležitou bariéru a nejnápadněji je vyvinuta na dlaních a chodidlech.
+'''Stratum corneum'''
+Skládá se z několika vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk, korneocytů. Podle tloušťky této vrstvy rozlišujeme tlustý a tenký typ epidermis. Nejsilnější typ je na chodidlech a dlaních. Stratum corneum se dělí na dvě části - stratum conjunctum (spodní kompaktní vrstva) a stratum disjunctum (horní olupující se vrstva).
+====Langerhansovy buňky====
+Jedná se o dendritické buňky, prostupující všechny vrstvy epidermis.
+Vznikají v [[Kostní dřeň|kostní dřeni]], mají schopnost prezentace [[antigen]]ů [[lymfocyt]]ům (,,antigen presenting cells").
+Jejich počet je různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem [[UV záření]].
+Mají dlouhé výběžky a světlou chromofóbní cytoplazmu. Od keratinocytů je lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+.
+====Merkelovy buňky====
+Jsou to [[mechanoreceptor]]y, nachází se ve stratum basale a zevní epitelové pochvě vlasového folikulu.
+Mají oválná jádra, světlou cytoplazmu, jejich peptidová granula je možné prokázat imunohistochemicky.
+==Škára (Corium)==
+Corium je [[mezenchym]]álního původu. Je tvořeno vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami.
+[[Soubor:Connective Tissue Loose Aerolar (39977986900).jpg|náhled|řídké kolagenní vazivo stratum papillare]]
+Má 2 odlišné vrstvy stratum papillare a stratum reticulare.
+'''Stratum papillare'''
+Tato část vybíhá směrem do epidermis v podobě papil. Utváří řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny. Nachází se zde volná sensitivní nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerovo, Ruffiniho...
+'''Stratum reticulare'''
+Stratum reticulare najdeme pod papilární vrstvou v podobě husté pleteně [[kolagen]]ních a [[elastin|elastických]] vláken. Je zde méně buněk, obsahuje ale lalůčky tukových buněk a Vaterova–Paciniho tělíska.
+===Stavba škáry===
+'''Vazivová složka'''
+Tvoří ji 4 druhy vláken:
+#kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže)
+#elastická – podpůrné, obkružují [[kožní adnexa|adnexa]], pevnost a pružnost
+#retikulinová – jemné
+#kotvící fibrily – připojení bazální membrány ke kolagenním vláknům dermis
+''' Extracelulární matrix '''
+'''Buněčné elementy'''
+Mezi buněčné elementy patří fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty.
+'''Krevní cévy'''
+Dělíme na dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký. Mezi nimi jsou ''rami communicantes''.
+'''Mízní cévy'''
+Začínají v papilách a také tvoří 2 systémy.
 '''Nervy'''
-* '''senzitivní''' – jednoduché fibrily nebo specializovaná zakončení (Paccini, Ruffini…)
-* '''vegetativní''' – funkce žláz, vazokonstrikce i dilatace, stahy m. arrectores pilorum
-== Tela subcutanea (subcutis, podkoží) ==
+V rámci '''sensitivních''' nervů se jedná o jednoduché fibrily (volná nervová zakončení) nebo specializovaná zakončení. Mezi tyto zakončení patří Ruffiniho tělísko, Meissnerovo tělísko či Vaterovo–Paciniho tělísko. Ruffiniho tělísko je obaleno [[perineurium|perineuriem]] a kolagenními vlákny. Meissnerovo tělísko má oválný tvar, větší rozměr než Ruffiniho a vyskytuje se na bříškách prstů, dlaních, chodidlech, rtech, jazyku. Jde o nahromadění buněk Schwannových a kolagenních vláken, která poutají bazální membránu k epidermis.
-* mezenchymální původ
+Vaterovo–Paciniho tělísko o velikosti 1-3 mm má oválný tvar. Registruje tlakové vjemy, vyskytuje se nejen v kůži, ale i ve stěnách vnitřních orgánů, v cévních svazcích a šlachách.
-* vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení, žlázy potní
+'''Vegetativní''' nervy mají funkce žláz, jsou schopny vazokonstrikce i dilatace. Jsou příčinou i stahů ''m.&nbsp;arrectores pilorum''.
-* nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější – hýždě, břicho, stehna (panniculus adiposus)
+==Tela subcutanea==
+Podkoží má mezenchymální původ. Vyskytuje se zde vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení a potní žlázy. Nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější na hýždích, břiše a stehnech.
-== Kožní adnexa ==
+==Kožní adnexa==
 {{Podrobnosti|Kožní adnexa}}
-== Odkazy ==
+==Odkazy==
-=== Související články ===
+'''Související články'''
-* [[Fyziologická činnost kůže|Fyziologie kůže]]
+*[[Fyziologická činnost kůže|Fyziologie kůže]]
-* [[Vývoj kože]]
+*[[Vývoj kůže]]
-* [[Funkce kůže]]
+*[[Funkce kůže]]
-* [[Fototypy]] | [[Pigment]] | [[Poruchy pigmentace]]
+*[[Fototypy]] | [[Pigment]] | [[Poruchy pigmentace]]
-* '''Histologie:''' [[Kůže tlustého typu (histologický preparát)]] | [[Axilla/histologický preparát]]
+*[[Kůže tlustého typu / Thick skin - HE]]
+*'''Histologie:''' [[Kůže tlustého typu (histologický preparát)]] | [[Axilla/histologický preparát]] | [[Procvičování:Kožní systém]]
-=== Zdroj ===
+'''Zdroj'''
 * {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály
 |rok = 2007
@@ Řádek 75: / Řádek 106: @@
 |url = http://jirben2.chytrak.cz/
 }}
-=== Literatura ===
+''' Literatura '''
+* {{Citace
+| typ = kniha
+| isbn = 978-80-247-2393-8
+| příjmení1 = Martínek
+| jméno1 = Jindřich
+| příjmení2 = Vacek
+| jméno2 = Zdeněk
+| titul = Histologický atlas
+| vydání = 1
+| místo = Praha
+| vydavatel = Grada
+| rok = 2009
+| rozsah = 136
+}}
 * {{Citace
 | typ = kniha
@@ Řádek 88: / Řádek 134: @@
 | isbn = 978-80-7262-371-6
 }}
-=== Externí odkazy ===
+* {{Citace
-* [http://www.infovisual.info/03/share/036_en.html Příčný průřez kůží]
+| typ = přednáška
+| příjmení = Jirsová
+| jméno = Zuzana
+| téma = Kůže
+| předmět = Histologie a embryologie
+| obor = Všeobecné lékařství
+| fakulta = 1. LF
+| univerzita = UK
+| místo = Praha
+| datum = 2011
+}}
+'''Externí odkazy'''
+*[https://infovisual.info/03/share/036_en.html Příčný průřez kůží]
 [[Kategorie:Dermatovenerologie]]
 [[Kategorie:Anatomie]]
+[[Kategorie:Fyziologie]]
+[[Kategorie:Histologie]]