Chirurgická léčba hydrocefalu: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

VizuálníWikitext
 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:CT - obstrukční hydrocefalus zapřičiněný stenózou aquaeductus Sylvii.jpg|náhled|CT - obstrukční hydrocefalus zapřičiněný stenózou aquaeductus Sylvii]]
__TOC__[[Soubor:CT - obstrukční hydrocefalus zapřičiněný stenózou aquaeductus Sylvii.jpg|náhled|CT – '''obstrukční hydrocefalus''' zapřičiněný stenózou ''aquaeductus Sylvii'']]
'''Hydrocefalus''' (HC) je označením pro abnormální hromadění [[Mozkomíšní mok|likvoru]] (CSF) v [[Komorový systém mozku|komorách mozku]]. Následně dochází k útlaku na okolní mozkovou tkáň. Charakteristická je přítomnost ventrikulomegalie.
'''Hydrocefalus''' (HC) je označením pro abnormální hromadění [[Mozkomíšní mok|likvoru]] (CSF) v [[Komorový systém mozku|komorách mozku]]. Následkem toho může dojít k útlaku okolní mozkové tkáně.  


Detailnější klasifikaci, příčiny a symptomatologii HC naleznete na stránce [[hydrocefalus]].
Detailnější klasifikaci, příčiny a symptomatologii HC naleznete na stránce [[hydrocefalus]].
HC je možné chirurgicky řešit třemi základními způsoby:
# '''drenáží''',
# '''odstraněním obstrukce''' (v případě obstrukčního HC, nejčastěji se jedná o tumory),
# '''endoskopicky''' <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Aschoff
| jméno1 = A.
| příjmení2 = Kremer
| jméno2 = Paul
| příjmení3 = Hashemi
| jméno3 = Bahram
| článek = The scientific history of hydrocephalus and its treatment
| časopis = Neurosurgical Review
| rok = 1999
| ročník = 2-3
| svazek = 22
| strany = 67-93
| issn = 0344-5607
| doi = 10.1007/s101430050035}}</ref>.
Na této stránce jsou představeny základní typy drenáží a endoskopická metoda ve formě ventrikulostomie III. komory. Řešení obstrukčního HC (odstranění specifické obstrukce) je popsáno individuálně v jednotlivých kapitolách [[Portál:Neurochirurgie|neurochirurgie]].


==Diagnostika==
==Diagnostika==
*[[Výpočetní tomografie|'''CT''']] – první volba, dle typu HC jsou zobrazitelné patologie (dilatace komor, původ obstrukce atd.);
*[[Nukleární magnetická rezonance|'''MR''']] – v porovnání s CT má výhodu zejména T2 MR, na níž je zobrazitelný CSF (''fluid-sensitive'' T2);
*'''[[ultrazvuk]]''' – zejména u kojenců a mladších pediatrických pacientů;
*'''LIT''' (lumbální infuzní test) – zjištění poruch resorpce CSF, provádí se zejména u pacientů s [[Normotenzní hydrocefalus|normotenzním hydrocefalem]] (NHP);
*'''LD''' (lumbální drenáž) – slouží ke zjištění pacientovy reakce na drenáž a zhodnocení následných postupů v léčbě (hlavně před definitivní aplikací VP shuntu u [[Normotenzní hydrocefalus|NHP]] pacientů) <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Greitz
| jméno1 = Dan
| článek = Radiological assessment of hydrocephalus: new theories and implications for therapy
| časopis = Neurosurgical Review
| rok = 2004
| ročník = 3
| svazek = 27
| strany = ?
| issn = 0344-5607
| doi = 10.1007/s10143-004-0326-9}}</ref><ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Graff-Radford
  | jméno1 = Neill R
  | příjmení2 = Jones
  | jméno2 = David T
  | článek = Normal Pressure Hydrocephalus
  | časopis = Continuum  Minneap Minn
  | rok = 2019
  | číslo = 1
  | svazek = 25
  | strany = 165-186
  | url = https://doi.org/10.1212/CON.0000000000000689
  | issn = 1080-2371 (print), 1538-6899
}}</ref>.


*[[Výpočetní tomografie|'''CT''']]
==Klasifikace drenážní léčby==
*'''MR'''
{{Podrobnosti|Drenáž}}
*'''utrazvuk''' - zejména u kojenců a mladších pediatrických pacientů
*'''LIT''' (lumbální infuzní test) - zjištění poruch resorpce CSF, provádí se zejména u pacientů s [[Normotenzní hydrocefalus|NHP]]
*'''LD''' (lumbální drenáž) - slouží k zjištění pacientovi reakce na drenáž a zhodnocení následných postupů v léčbě


<br />


==Ventrikulostomie III. komory==
Chirurgická léčba HC drenáží přímo závisí na daném typu hydrocefalu:
[[Soubor:Ventrikulostomie III. komory.png|náhled|Ventrikulostomie III. komory]]
# v případě '''akutního HC''' je indikována '''dočasná drenáž''',
[[Soubor:MRI T2 - postoperativní snímek ventrikulostomie III.komory (příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza aquaeductus Sylvii).jpg|náhled|MRI T2 - postoperativní snímek ventrikulostomie III.komory (příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza aquaeductus Sylvii)]]
# v případě '''chronického HC''' je cílem léčby '''dlouhodobá drenáž'''.
Neuroendoskopické vytvoření otvoru ve spodině III.komory. Řešení '''obstrukčního HC''' (někteří autoři uvádějí možnost aplikace ventrikulostomie i u jiných typů hydrocefalů, není to ale obvyklé).[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3409989/], [https://radiopaedia.org/articles/third-ventriculostomy?lang=us]


Provádí se cerebrotomie, [[endoskop]] se zavede přes laterální komoru do III.komory. Následem HC dochází k rozšíření foramen intraventriculare (foramen Monroi), je tedy možné provést revizi baze III.komory a perforaci arachnoidální blány. Docílíme možnosti cirkulace CSF přes III. komoru do interpedunkulárních cisteren na bazi.


Principem je '''opětovné umožnění cirkulace CSF''', jež byla následkem obstrukce omezena. Video s komentářem najdete [https://www.youtube.com/watch?v=UZtH8APMhM4 zde].
Tabulka shrnující jednotlivé typy drenáží v závilosti na době drenážní léčby:
{| class="wikitable"
!Typ léčby
!Dočasná
!Dlouhodobá
|-
| rowspan="3" |Typ drenáže
|zevní komorová drenáž
|ventrikuloperitoneální drenáž
|-
|zevní lumbální drenáž
|ventrikuloatriální drenáž
|-
|ventrikulosubgaleální drenáž
|lumboperitoneální drenáž
|}


=====Indikace=====
==Léčba akutního hydrocefalu==
U specifického obstrukčního HC, který vznikl sekundárně například následkem:
[[Soubor:EVD-ICH.jpg|náhled|250px|Zevní komorová drenáž (EVD)]]V případě '''akutních HC''' se dle individuálních predispozic pacienta může indikovat k '''dočasné drenáži'''. Nejčastěji se jedná o komorovou nebo lumbální drenáž, popř. ventrikulosubgaleální drenáž.
 
===Zevní komorová drenáž===
Zevní komorová drenáž (EVD – ''external ventricular drain'') je využívána především v případě '''akutních obstrukčních HC''', u kterých je zřetelné omezení toku CSF v likvorových cestách <ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Bender
  | jméno1 = Michael
  | příjmení2 = Schwarm
  | jméno2 = Frank
  | příjmení3 = Stein
  | jméno3 = Marco
  | kolektiv = ano
  | článek = Placement of External Ventricular Drain: Comparison of Two Methods
  | časopis = J Neurol Surg A Cent Eur Neurosurg
  | rok = 2019
  | číslo = 2
  | svazek = 80
  | strany = 116-121
  | url = https://doi.org/10.1055/s-0038-1676576
  | issn = 2193-6315 (print), 2193-6323
}}</ref>. Z '''laterální komory nedominantní hemisféry''' je CSF odváděn do rezervoáru.
 
====Indikace====
Indikace aplikace EVD (nemusí vždy jít pouze o akut. HC) jsou:
# '''snížení [[Intrakraniální hypertenze|intrakraniálního tlaku]]''' (např. akutní hydrocefalus, kraniotrauma);
# '''odvod zánětlivého CSF''' (infekce CNS – důvodem je prevence vzniku pozánětlivého obstrukčního HC, popř. vznik akutní obstrukce vývodných cest);
# '''odvod krvavého CSF''' (nejčastěji po [[krvácení]] nebo operaci (posthemorhagický HC), opět chceme předejít rizika vzniku obstrukčního HC či akutní obstrukce vývodných cest);
# '''odklonění přirozeného toku CSF''' (nejčastěji u hojení ran v oblasti fossa posterior) <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Fried
| jméno1 = Herbert I.
| příjmení2 = Nathan
| jméno2 = Barnett R.
| příjmení3 = Rowe
| jméno3 = A. Shaun
| článek = The Insertion and Management of External Ventricular Drains: An Evidence-Based Consensus Statement
| časopis = Neurocritical Care
| rok = 2016
| ročník = 1
| svazek = 24
| strany = 61-81
| issn = 1541-6933
| doi = 10.1007/s12028-015-0224-8}}</ref>.


*stenózy aquaeductus Sylvii
{{Poznámka|EVD je možné využít i perioperativně. Indikuje se tak v případě nutnosti docílení dekomprese u operací mozku (zejména u chirurgických resekcí lézí v oblasti fossa posterior).}}
*[[Dandy-Walkerova malformace|Dandy-Walkerovy malformace]]
*intraventrikulárního hematomu
*tumoru v posterior fossa
*[[Kraniostenóza|kraniosynostózy]]
*aj.


=====Výhody=====
===Zevní lumbální drenáž===
Kromě využití diagnostického má zevní lumbální drenáž (LD – ''lumbal drain'') využití i v léčbě '''akutního komunikujícího HC'''. Likvor je drénován z lumbální sekce páteře a stejně jako v případě EVD je odváděn do rezervoáru. Aplikuje se mezi L3–L5. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Doubi
| jméno1 = Aseel
| příjmení2 = Aljomah
| jméno2 = Dana
| příjmení3 = Alhargan
| jméno3 = Alanood
| článek = The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair
| časopis = Neurosciences
| rok = 2018
| ročník = 4
| svazek = 23
| strany = 281-285
| issn = 1319-6138
| doi = 10.17712/nsj.2018.4.20180116}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Ganti
| jméno1 = Latha
| článek = External Ventricular Drain Placement
| časopis = Atlas of Emergency Medicine Procedures
| rok = 2016
| ročník = ?
| svazek = ?
| strany = 241-245
| issn = ?
| doi = 10.1007/978-1-4939-2507-0_40}}</ref>


*efektivní kauzální léčba
====Indikace====
*narozdíl od shuntu pacient není vystaven riziku dysfunkce ventilu
Indikace jsou v porovnání s EVD velmi podobné, rozhodnutí o výběru typu drenáže je přímo úměrná individuálním projevům a komorbiditám jednotlivých pacientů:
# '''snížení [[Intrakraniální hypertenze|intrakraniálního tlaku]]''';
# '''odvod zánětlivého CSF''';
# '''odvod krvavého CSF''';
# '''odklonění přirozeného toku CSF''' <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Moza
| jméno1 = Kapil
| příjmení2 = McMenomey
| jméno2 = Sean O.
| příjmení3 = Delashaw
| jméno3 = Johnny B.
| článek = Indications for Cerebrospinal Fluid Drainage and Avoidance of Complications
| časopis = Otolaryngologic Clinics of North America
| rok = 2005
| ročník = 4
| svazek = 38
| strany = 577-582
| issn = 0030-6665
| doi = 10.1016/j.otc.2005.01.001}}</ref>.


=====Nevýhody=====
{{Poznámka|LD stejně jako EVD je možné využít i perioperativně pro docílení dekomprese u operací mozku (nejčastěji u resekcí lézí v oblasti fossa posterior, mozkového kmene). V určitých případech se aplikuje při [[likvorea|likvoree]], která může vzniknout jakožto postoperativní komplikace v případě nedokonalého uzavření dury aj., a pokud není nutná celková revize rány.}}


*vysoké riziko komplikací (jak morbidita, tak mortalita)
===Ventrikulosubgaleální drenáž===
*invazivní výkon
Tento typ drenáže se podobá zevní komorové drenáži, protože i v tomto případě je CSF drénován z '''laterální komory nedominantní hemisféry'''. Tentokrát ale likvor není odváděn do rezervoáru, ale do '''kapsy''' vytvořené v '''subgaleálním prostoru hlavy'''. Tam dochází k resorpci likvoru, případně může být [[Punkce|punktován]]. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Kuo
| jméno1 = Meng-Fai
| článek = Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants
| časopis = Biomedical Journal
| rok = 2020
| ročník = 3
| svazek = 43
| strany = 268-276
| issn = 2319-4170
| doi = 10.1016/j.bj.2020.03.006}}</ref>


===Komplikace===
Mezi nejčastěji přítomné komplikace drenážní léčby řadíme:
* '''[[krvácení]]''' <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bauer
| jméno1 = David F
| příjmení2 = Razdan
| jméno2 = Shantanu N
| příjmení3 = Bartolucci
| jméno3 = Alfred A
| článek = Meta-Analysis of Hemorrhagic Complications From Ventriculostomy Placement by Neurosurgeons
| časopis = Neurosurgery
| rok = 2011
| ročník = 2
| svazek = 69
| strany = 255-260
| issn = 0148-396X
| doi = 10.1227/neu.0b013e31821a45ba}}</ref>,
* '''infekce''',
* '''mechanické komplikace''' drenáže,
* '''předrénování systému''',
* '''chirurgické komplikace''' – malpozice drenáže, epidurální hematom atd. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Muralidharan
| jméno1 = Rajanandini
| článek = External ventricular drains: Management and complications
| časopis = Surgical Neurology International
| rok = 2015
| ročník = 7
| svazek = 6
| strany = 271
| issn = 2152-7806
| doi = 10.4103/2152-7806.157620}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Doubi
| jméno1 = Aseel
| příjmení2 = Aljomah
| jméno2 = Dana
| příjmení3 = Alhargan
| jméno3 = Alanood
| článek = The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair
| časopis = Neurosciences
| rok = 2018
| ročník = 4
| svazek = 23
| strany = 281-285
| issn = 1319-6138
| doi = 10.17712/nsj.2018.4.20180116}}</ref>


==Shunting==
==Léčba chronického hydrocefalu==
Princip spočívá v '''implantaci dvou katetrů společně s ventilem, jenž reguluje cirkulaci CSF'''. Nadměrný CSF v mozkových komorách, popř. v lumbální části páteře, se pomocí shuntu '''odvádí do jiné části těla''', kde je likvoru umožněna absorpce.[https://www.csnn.eu/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2014-1-7/chirurgicka-lecba-hydrocefalu-47204],
I v případě léčby chronického hydrocefalu se k chirurgii indikuje na základě individuální prezentace pacientů. Neplatí pravidlo, že se každý chronický hydrocefalus musí chirurgicky léčit. Léčba '''chronického HC''' je '''dlouhodobá'''.


Ventil musí reagovat na otevírací tlak a musí být jednocestný. Průtok CSF je regulován dle nastavení otevíracího tlaku ventilu.
===Ventrikulostomie III. komory===
[[Soubor:Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt).gif|náhled|Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)]]
Jedná se o neuroendoskopické vytvoření otvoru ve spodině [[Komorový systém mozku#Ventriculus tertius (III. mozková komora)|III. komory]], je řešením '''obstrukčního HC''' (někteří autoři uvádějí možnost aplikace ventrikulostomie III. komory i u jiných typů hydrocefalu, není to ale obvyklé). <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Algin
| jméno1 = Oktay
| příjmení2 = Ucar
| jméno2 = Murat
| příjmení3 = Ozmen
| jméno3 = Evrim
| článek = Assessment of third ventriculostomy patency with the 3D-SPACE technique: a preliminary multicenter research study
| časopis = Journal of Neurosurgery
| rok = 2015
| ročník = 6
| svazek = 122
| strany = 1347-1355
| issn = 0022-3085
| doi = 10.3171/2014.10.jns14298}}</ref>[[Soubor:Ventrikulostomie III. komory.png|náhled|'''Ventrikulostomie III. komory''' – umělé vytvoření další komunikace v rámci cirkulace CSF.]]


====Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)====
====Technika====
CSF je odváděn z laterálních komor do '''peritoneální dutiny'''.
Provádí se cerebrotomie v blízkosti ''sutura coronalis'', [[endoskop]] se zavede přes laterální komoru do III. komory. Následkem HC dochází k rozšíření ''foramen intraventriculare'', je tedy možné provést revizi baze III. komory a perforaci arachnoidální blány. Pro perforaci je využíváno monopolární elektrokoagulace. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Stachura
| jméno1 = Krzysztof
| příjmení2 = Grzywna
| jméno2 = Ewelina
| příjmení3 = Kwinta
| jméno3 = Borys M.
| článek = Endoscopic third ventriculostomy – effectiveness of the procedure for obstructive hydrocephalus with different etiology in adults
| časopis = Videosurgery and Other Miniinvasive Techniques
| rok = 2014
| ročník = ?
| svazek = 4
| strany = 586-595
| issn = 1895-4588
| doi = 10.5114/wiitm.2014.46076}}</ref>


Nejfrekventovaněji aplikovaný.[http://www.kinderneurochirurgie-leipzig.de/therapeuticfocus/hydrocephalus/radiologic-identification-of-vp-shunt-valves-and-adjustment/], [https://radiopaedia.org/articles/ventriculoperitoneal-shunt?lang=us]
Důležitá je následná dilatace otvoru, aby nedošlo k jeho uzavření díky regeneraci tkáně. Docílíme možnosti cirkulace CSF přes III. komoru do interpedunkulárních cisteren na bazi, skrz otvor ve spodině III. komory je možné vidět ''[[Cévy mozku#Arteria basilaris|a. basilaris]]''. <ref>{{Citace
<gallery caption="RTG - VP shunt">
| typ = článek
Soubor:RtgVPshunt1.jpg
| příjmení1 = Yadav
Soubor:RtgVPshunt.jpg
| jméno1 = Yad Ram
</gallery>
| příjmení2 = Parihar
| jméno2 = Vijay
| příjmení3 = Pande
| jméno3 = Sonjjay
| článek = Endoscopic third ventriculostomy
| časopis = Journal of Neurosciences in Rural Practice
| rok = 2012
| ročník = 02
| svazek = 03
| strany = 163-173
| issn = 0976-3147
| doi = 10.4103/0976-3147.98222}}</ref>
[[Soubor:MRI T2 - postoperativní snímek ventrikulostomie III.komory (příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza aquaeductus Sylvii).jpg|náhled|MRI – '''postoperativní snímek ventrikulostomie III. komory'''. Příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza ''aquaeductus Sylvii''.]]


====Ventrikuloatriální shunt (VA shunt)====
====Princip====
CSF je odváděn z laterálních komor do '''pravé srdeční předsíně''' ''atrium dextrum''.
Principem je '''opětovné umožnění cirkulace CSF''', jež byla následkem obstrukce omezena.


Není tak častý jako VP shunt, záleží na individuálních dispozicích pacienta a jeho komorbititách - často je k VA shuntu indikováno kvůli kontraindikacím nebo předešlé neúspěšné aplikaci VP shuntu.[https://radiopaedia.org/articles/ventriculoatrial-shunt?lang=us]
=====Indikace=====
[[Soubor:Porovnání VP a VA shuntu.jpg|náhled|Porovnání VP a VA shuntu]]
Primárně je ventrikulostomie III. komory aplikována u specifického obstrukčního HC, který vznikl sekundárně následkem například:
<br />


====Lumboperitoneální shunt (LP shunt)====
* stenózy ''aquaeductus Sylvii'',
CSF je odváděn '''z durálního vaku''' v oblasti lumbální sekce páteře do '''peritoneální dutiny'''. [https://radiopaedia.org/articles/lumboperitoneal-shunt?lang=us]
* [[Dandy-Walkerova malformace|Dandy-Walkerovy malformace]],
* intraventrikulárního [[hematom]]u,
* tumoru v fossa posterior či
* [[Kraniostenóza|kraniosynostózy]]. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Cinalli
| jméno1 = Giuseppe
| příjmení2 = Spennato
| jméno2 = Pietro
| příjmení3 = Nastro
| jméno3 = Anna
| článek = Hydrocephalus in aqueductal stenosis
| časopis = Child's Nervous System
| rok = 2011
| ročník = 10
| svazek = 27
| strany = 1621-1642
| issn = 0256-7040
| doi = 10.1007/s00381-011-1546-2}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Spennato
| jméno1 = Pietro
| příjmení2 = Mirone
| jméno2 = Giuseppe
| příjmení3 = Nastro
| jméno3 = Anna
| článek = Hydrocephalus in Dandy–Walker malformation
| časopis = Child's Nervous System
| rok = 2011
| ročník = 10
| svazek = 27
| strany = 1665-1681
| issn = 0256-7040
| doi = 10.1007/s00381-011-1544-4}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Marx
| jméno1 = Sascha
| příjmení2 = Reinfelder
| jméno2 = Maresa
| příjmení3 = Matthes
| jméno3 = Marc
| článek = Frequency and treatment of hydrocephalus prior to and after posterior fossa tumor surgery in adult patients
| časopis = Acta Neurochirurgica
| rok = 2018
| ročník = 5
| svazek = 160
| strany = 1063-1071
| issn = 0001-6268
| doi = 10.1007/s00701-018-3496-x}}</ref>


Kromě zmíněných tří typů shuntů existují i další, např. ventrikulopleurální shunty(VPL shunt) aj.
=====Výhody=====
Například:
* efektivní kauzální léčba,
* narozdíl od shuntu pacient není vystaven riziku dysfunkce ventilu.


===Komplikace===
=====Nevýhody=====
Nevýhody III. ventrikulostomie můžeme rozdělit do dvou základních bodů:
* vysoké riziko komplikací (jak morbidita, tak mortalita),
* invazivní výkon.


*infekce - (až 15%) nejčastěji [[Staphylococcus epidermidis|''Staphylococcus epidermidis'']], ventrikulitida, meningitida
===Shunt===
*selhání shuntu - obstrukce, zalomení katetru (nejčastěji v oblasti krku) atd.
Dlouhodobá drenáž, jejíž principem je '''implantace dvou katetrů společně s ventilem, jenž reguluje cirkulaci CSF'''. Nadměrný CSF v [[Komorový systém mozku|mozkových komorách]], popř. v lumbální části páteře, se pomocí shuntu '''odvádí do jiné části těla''', kde je likvoru umožněna absorpce.[[Soubor:Hydrocephalus Shunt Adult.png|náhled|'''Ventrikuloperitoneální shunt''' (VP shunt)]]
*distální komplikace - peritoneální pseudocysty, pleurální výpotek (primárně u ventrikulopleurálních shuntů)[https://radiopaedia.org/articles/ventriculoperitoneal-shunt?lang=us]


<br />
======Požadavky na ventil======
Ventil musí reagovat na otevírací tlak a musí být jednocestný. Průtok CSF je regulován dle nastavení otevíracího tlaku ventilu, který má různé hodnoty. Ventily dle hodnot otevíracího tlaku dělíme na vysokotlakové, střednětlaké a nízkotlaké. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Kuo
| jméno1 = Meng-Fai
| článek = Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants
| časopis = Biomedical Journal
| rok = 2020
| ročník = 3
| svazek = 43
| strany = 268-276
| issn = 2319-4170
| doi = 10.1016/j.bj.2020.03.006}}</ref>


==Reference==
====Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)====
Yadav YR, Parihar V, Pande S, Namdev H, Agarwal M. Endoscopic third ventriculostomy. ''J Neurosci Rural Pract''. 2012;3(2):163-173. doi:10.4103/0976-3147.98222
CSF je katetrem vedoucím z [[Komorový systém mozku#Ventriculi laterales (postranní mozkové komory)|laterální komory]] dále pod kůží odváděn do '''peritoneální dutiny.'''


Stachura K, Grzywna E, Kwinta BM et-al. Endoscopic third ventriculostomy - effectiveness of the procedure for obstructive hydrocephalus with different etiology in adults. Wideochir Inne Tech Malo Inwazyjne. 2014;9 (4): 586-95. doi:10.5114/wiitm.2014.46076
Je ze shuntů nejfrekventovaněji aplikovaný <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Choudhury
| jméno1 = Subhasis Roy
| článek = Hydrocephalus
| časopis = Pediatric Surgery
| rok = 2018
| ročník = ?
| svazek = ?
| strany = 55-59
| issn = ?
| doi = 10.1007/978-981-10-6304-6_9}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Mazzola
| jméno1 = Catherine A.
| příjmení2 = Choudhri
| jméno2 = Asim F.
| příjmení3 = Auguste
| jméno3 = Kurtis I.
| článek = Pediatric hydrocephalus: systematic literature review and evidence-based guidelines. Part 2: Management of posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants
| časopis = Journal of Neurosurgery: Pediatrics
| rok = 2014
| ročník = Supplement_1
| svazek = 14
| strany = 8-23
| issn = 1933-0707
| doi = 10.3171/2014.7.peds14322}}</ref>.
<gallery caption="RTG – VP shunt">
Soubor:RtgVPshunt1.jpg
Soubor:RtgVPshunt.jpg
</gallery>


Algin, Oktay, Murat Ucar, Evrim Ozmen, Alp Ozgun Borcek, Pinar Ozisik, Gokhan Ocakoglu, and E. Turgut Tali. Assessment of third ventriculostomy patency with the 3D-SPACE technique: a preliminary multicenter research study. ''Journal of Neurosurgery JNS'' 122.6 (2015): 1347-1355. < <nowiki>https://doi.org/10.3171/2014.10.JNS14298</nowiki>>. Web. 10 Apr. 2021.
====Ventrikuloatriální shunt (VA shunt)====
CSF je odváděn z laterálních komor žilním systémem do '''''atrium dextrum'''''.
[[Soubor:ShuntCT.png|náhled|CT – '''Ventrikuloperitoneální shunt''']]
Není tak častý jako VP shunt, záleží na individuálních dispozicích pacienta a jeho komorbiditách – často je k VA shuntu indikováno kvůli kontraindikacím nebo předešlé neúspěšné aplikaci VP shuntu.


Goeser CD, McLeary MS, Young LW. Diagnostic imaging of ventriculoperitoneal shunt malfunctions and complications. Radiographics. 1998;18 (3): 635-51
====Lumboperitoneální shunt (LP shunt)====
CSF je odváděn '''z durálního vaku''' (subarachnoidálního prostoru) v oblasti lumbální sekce páteře do '''peritoneální dutiny'''. Zavedení katetru se provádí '''pod úrovní obratle L2'''. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Karahan
| jméno1 = Oguz
| příjmení2 = Yavuz
| jméno2 = Celal
| příjmení3 = Demirtas
| jméno3 = Sinan
| článek = Reasons, procedures, and outcomes in ventriculoatrial shunts: A single-center experience
| časopis = Surgical Neurology International
| rok = 2013
| ročník = 1
| svazek = 4
| strany = 10
| issn = 2152-7806
| doi = 10.4103/2152-7806.106284}}</ref>


Wallace AN, McConathy J, Menias CO et-al. Imaging evaluation of CSF shunts. AJR Am J Roentgenol. 2014;202 (1): 38-53
Kromě zmíněných tří typů shuntů existují i další, např. ventrikulopleurální shunty (VPL shunt) aj. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Robles
| jméno1 = Luis A.
| příjmení2 = Messina-Lopez
| jméno2 = Mario
| článek = Spontaneous Extrusion of Ventriculopleural Shunt Catheter Associated with Pleural Effusion
| časopis = World Neurosurgery
| rok = 2020
| ročník = ?
| svazek = 139
| strany = 4-6
| issn = 1878-8750
| doi = 10.1016/j.wneu.2020.03.208}}</ref>


Yavuz C, Demırtas S, Calıskan A, et al. Reasons, procedures, and outcomes in ventriculoatrial shunts: A single-center experience. ''Surg Neurol Int''. 2013;4:10. doi:10.4103/2152-7806.106284
====Ventrikulocisternální shunt (Torkildsenův shunt)====
Pomocí implantovaného katetru je CSF odváděn z [[Komorový systém mozku#Ventriculi laterales (postranní mozkové komory)|laterální komory]] do '''cerebellomedulární cisterny''' <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Fox
| jméno1 = John L.
| příjmení2 = Al-Mefty
| jméno2 = Ossama
| článek = Percutaneous ventriculocisternal shunt. Technical note
| časopis = Surgical Neurology
| rok = 1985
| ročník = 2
| svazek = 24
| strany = 184-186
| issn = 0090-3019
| doi = 10.1016/0090-3019(85)90183-1}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Canbolat
| jméno1 = A.
| příjmení2 = Önal
| jméno2 = Ç.
| příjmení3 = Hepgül
| jméno3 = K.
| článek = A new ventriculocisternal shunt technique in treatment of noncommunicating hydrocephalus: A technical note with a brief discussion of the literature
| časopis = Acta Neurochirurgica
| rok = 1996
| ročník = 4
| svazek = 138
| strany = 466-469
| issn = 0001-6268
| doi = 10.1007/bf01420310}}</ref>.


H.A. Kale, A. Muthukrishnan, S.V. Hegde, V. Agarwal. Intracranial Perishunt Catheter Fluid Collections with Edema, a Sign of Shunt Malfunction: Correlation of CT/MRI and Nuclear Medicine Findings. (2017) American Journal of Neuroradiology. 38 (9): 1754.
====Komplikace====
I jako v případě léčby akutního HC, drenážní léčba v podobně aplikace shuntů je doprovázená spektrem možných komplikací:
* '''infekce''' – (až 15 %) nejčastěji [[Staphylococcus epidermidis|''Staphylococcus epidermidis'']], ventrikulitida, [[meningitida]];
* '''selhání shuntu''' – obstrukce, zalomení katetru (nejčastěji v oblasti krku) atd.;
* '''distální komplikace''' – peritoneální pseudocysty, [[pleurální výpotek]] (primárně u ventrikulopleurálních shuntů). <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Goeser
| jméno1 = C D
| příjmení2 = McLeary
| jméno2 = M S
| příjmení3 = Young
| jméno3 = L W
| článek = Diagnostic imaging of ventriculoperitoneal shunt malfunctions and complications.
| časopis = RadioGraphics
| rok = 1998
| ročník = 3
| svazek = 18
| strany = 635-651
| issn = 0271-5333
| doi = 10.1148/radiographics.18.3.9599388}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Kale
| jméno1 = H.A.
| příjmení2 = Muthukrishnan
| jméno2 = A.
| příjmení3 = Hegde
| jméno3 = S.V.
| článek = Intracranial Perishunt Catheter Fluid Collections with Edema, a Sign of Shunt Malfunction: Correlation of CT/MRI and Nuclear Medicine Findings
| časopis = American Journal of Neuroradiology
| rok = 2017
| ročník = 9
| svazek = 38
| strany = 1754-1757
| issn = 0195-6108
| doi = 10.3174/ajnr.a5291}}</ref><ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Starreveld
  | jméno1 = Y
  | příjmení2 = Poenaru
  | jméno2 = D
  | příjmení3 = Ellis
  | jméno3 = P
  | článek = Ventriculoperitoneal shunt knot: a rare cause of bowel obstruction and ischemia
  | časopis = Can J Surg
  | rok = 1998
  | číslo = 3
  | svazek = 41
  | strany = 239-40
  | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3950169/?tool=pubmed
  | issn = 0008-428X
}}</ref>
==Videotéka==
===Lumbální drenáž===
Aplikace LD, video s komentářem v anglickém jazyce.
{{Video|url=https://www.youtube.com/watch?v=f_uXKira4pE}}
===Endoskopická ventrikulostomie III. komory===
{{Video|url=https://www.youtube.com/watch?v=FoouJcGphEQ}}


Starreveld Y, Poenaru D, Ellis P. Ventriculoperitoneal shunt knot: a rare cause of bowel obstruction and ischemia. (1998) Canadian journal of surgery. Journal canadien de chirurgie. 41 (3): 239-40
==Odkazy==
===Související články===
* [[Hydrocefalus]]
* [[Hydrocefalus (neonatologie)]]
* [[Malformace CNS]]
* [[Normotenzní hydrocefalus]]
* [[Drenáž]]


Lollis SS, Mamourian AC, Vaccaro TJ, Duhaime AC. Programmable CSF shunt valves: radiographic identificaiton and interpretation. AJNR Am J Neuroradiol. 2010 Aug;31(7):1343-6. doi: 10.3174/ajnr.A1997.
===Externí odkazy===
* [https://www.neurosurgicalatlas.com/volumes/principles-of-cranial-surgery/lumbar-drain Lumbální drenáž – video a článek]
* [https://www.youtube.com/watch?v=3LWBNkcOnzk Ventrikulostomie III. komory – video s komentářem]
* [https://radiopaedia.org/articles/ventriculoperitoneal-shunt?lang=us VP shunt]


Choudhury S.R. (2018) Hydrocephalus. In: Pediatric Surgery. Springer, Singapore. <nowiki>https://doi.org/10.1007/978-981-10-6304-6_9</nowiki>
===Reference===
<references/>
[[Kategorie:Neurochirurgie]]
[[Kategorie:Chirurgie]]

Aktuální verze z 19. 10. 2024, 19:01

CT – obstrukční hydrocefalus zapřičiněný stenózou aquaeductus Sylvii

Hydrocefalus (HC) je označením pro abnormální hromadění likvoru (CSF) v komorách mozku. Následkem toho může dojít k útlaku okolní mozkové tkáně.

Detailnější klasifikaci, příčiny a symptomatologii HC naleznete na stránce hydrocefalus.

HC je možné chirurgicky řešit třemi základními způsoby:

  1. drenáží,
  2. odstraněním obstrukce (v případě obstrukčního HC, nejčastěji se jedná o tumory),
  3. endoskopicky [1].


Na této stránce jsou představeny základní typy drenáží a endoskopická metoda ve formě ventrikulostomie III. komory. Řešení obstrukčního HC (odstranění specifické obstrukce) je popsáno individuálně v jednotlivých kapitolách neurochirurgie.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • CT – první volba, dle typu HC jsou zobrazitelné patologie (dilatace komor, původ obstrukce atd.);
  • MR – v porovnání s CT má výhodu zejména T2 MR, na níž je zobrazitelný CSF (fluid-sensitive T2);
  • ultrazvuk – zejména u kojenců a mladších pediatrických pacientů;
  • LIT (lumbální infuzní test) – zjištění poruch resorpce CSF, provádí se zejména u pacientů s normotenzním hydrocefalem (NHP);
  • LD (lumbální drenáž) – slouží ke zjištění pacientovy reakce na drenáž a zhodnocení následných postupů v léčbě (hlavně před definitivní aplikací VP shuntu u NHP pacientů) [2][3].

Klasifikace drenážní léčby[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Drenáž.


Chirurgická léčba HC drenáží přímo závisí na daném typu hydrocefalu:

  1. v případě akutního HC je indikována dočasná drenáž,
  2. v případě chronického HC je cílem léčby dlouhodobá drenáž.


Tabulka shrnující jednotlivé typy drenáží v závilosti na době drenážní léčby:

Typ léčby Dočasná Dlouhodobá
Typ drenáže zevní komorová drenáž ventrikuloperitoneální drenáž
zevní lumbální drenáž ventrikuloatriální drenáž
ventrikulosubgaleální drenáž lumboperitoneální drenáž

Léčba akutního hydrocefalu[upravit | editovat zdroj]

Zevní komorová drenáž (EVD)

V případě akutních HC se dle individuálních predispozic pacienta může indikovat k dočasné drenáži. Nejčastěji se jedná o komorovou nebo lumbální drenáž, popř. ventrikulosubgaleální drenáž.

Zevní komorová drenáž[upravit | editovat zdroj]

Zevní komorová drenáž (EVD – external ventricular drain) je využívána především v případě akutních obstrukčních HC, u kterých je zřetelné omezení toku CSF v likvorových cestách [4]. Z laterální komory nedominantní hemisféry je CSF odváděn do rezervoáru.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Indikace aplikace EVD (nemusí vždy jít pouze o akut. HC) jsou:

  1. snížení intrakraniálního tlaku (např. akutní hydrocefalus, kraniotrauma);
  2. odvod zánětlivého CSF (infekce CNS – důvodem je prevence vzniku pozánětlivého obstrukčního HC, popř. vznik akutní obstrukce vývodných cest);
  3. odvod krvavého CSF (nejčastěji po krvácení nebo operaci (posthemorhagický HC), opět chceme předejít rizika vzniku obstrukčního HC či akutní obstrukce vývodných cest);
  4. odklonění přirozeného toku CSF (nejčastěji u hojení ran v oblasti fossa posterior) [5].


EVD je možné využít i perioperativně. Indikuje se tak v případě nutnosti docílení dekomprese u operací mozku (zejména u chirurgických resekcí lézí v oblasti fossa posterior).

Zevní lumbální drenáž[upravit | editovat zdroj]

Kromě využití diagnostického má zevní lumbální drenáž (LD – lumbal drain) využití i v léčbě akutního komunikujícího HC. Likvor je drénován z lumbální sekce páteře a stejně jako v případě EVD je odváděn do rezervoáru. Aplikuje se mezi L3–L5. [6][7]

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Indikace jsou v porovnání s EVD velmi podobné, rozhodnutí o výběru typu drenáže je přímo úměrná individuálním projevům a komorbiditám jednotlivých pacientů:

  1. snížení intrakraniálního tlaku;
  2. odvod zánětlivého CSF;
  3. odvod krvavého CSF;
  4. odklonění přirozeného toku CSF [8].


LD stejně jako EVD je možné využít i perioperativně pro docílení dekomprese u operací mozku (nejčastěji u resekcí lézí v oblasti fossa posterior, mozkového kmene). V určitých případech se aplikuje při likvoree, která může vzniknout jakožto postoperativní komplikace v případě nedokonalého uzavření dury aj., a pokud není nutná celková revize rány.

Ventrikulosubgaleální drenáž[upravit | editovat zdroj]

Tento typ drenáže se podobá zevní komorové drenáži, protože i v tomto případě je CSF drénován z laterální komory nedominantní hemisféry. Tentokrát ale likvor není odváděn do rezervoáru, ale do kapsy vytvořené v subgaleálním prostoru hlavy. Tam dochází k resorpci likvoru, případně může být punktován. [9]

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Mezi nejčastěji přítomné komplikace drenážní léčby řadíme:

  • krvácení [10],
  • infekce,
  • mechanické komplikace drenáže,
  • předrénování systému,
  • chirurgické komplikace – malpozice drenáže, epidurální hematom atd. [11][12]

Léčba chronického hydrocefalu[upravit | editovat zdroj]

I v případě léčby chronického hydrocefalu se k chirurgii indikuje na základě individuální prezentace pacientů. Neplatí pravidlo, že se každý chronický hydrocefalus musí chirurgicky léčit. Léčba chronického HC je dlouhodobá.

Ventrikulostomie III. komory[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o neuroendoskopické vytvoření otvoru ve spodině III. komory, je řešením obstrukčního HC (někteří autoři uvádějí možnost aplikace ventrikulostomie III. komory i u jiných typů hydrocefalu, není to ale obvyklé). [13]

Ventrikulostomie III. komory – umělé vytvoření další komunikace v rámci cirkulace CSF.

Technika[upravit | editovat zdroj]

Provádí se cerebrotomie v blízkosti sutura coronalis, endoskop se zavede přes laterální komoru do III. komory. Následkem HC dochází k rozšíření foramen intraventriculare, je tedy možné provést revizi baze III. komory a perforaci arachnoidální blány. Pro perforaci je využíváno monopolární elektrokoagulace. [14]

Důležitá je následná dilatace otvoru, aby nedošlo k jeho uzavření díky regeneraci tkáně. Docílíme možnosti cirkulace CSF přes III. komoru do interpedunkulárních cisteren na bazi, skrz otvor ve spodině III. komory je možné vidět a. basilaris. [15]

MRI – postoperativní snímek ventrikulostomie III. komory. Příčinou obstrukčního hydrocefalu byla stenóza aquaeductus Sylvii.

Princip[upravit | editovat zdroj]

Principem je opětovné umožnění cirkulace CSF, jež byla následkem obstrukce omezena.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Primárně je ventrikulostomie III. komory aplikována u specifického obstrukčního HC, který vznikl sekundárně následkem například:

Výhody[upravit | editovat zdroj]

Například:

  • efektivní kauzální léčba,
  • narozdíl od shuntu pacient není vystaven riziku dysfunkce ventilu.
Nevýhody[upravit | editovat zdroj]

Nevýhody III. ventrikulostomie můžeme rozdělit do dvou základních bodů:

  • vysoké riziko komplikací (jak morbidita, tak mortalita),
  • invazivní výkon.

Shunt[upravit | editovat zdroj]

Dlouhodobá drenáž, jejíž principem je implantace dvou katetrů společně s ventilem, jenž reguluje cirkulaci CSF. Nadměrný CSF v mozkových komorách, popř. v lumbální části páteře, se pomocí shuntu odvádí do jiné části těla, kde je likvoru umožněna absorpce.

Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)
Požadavky na ventil[upravit | editovat zdroj]

Ventil musí reagovat na otevírací tlak a musí být jednocestný. Průtok CSF je regulován dle nastavení otevíracího tlaku ventilu, který má různé hodnoty. Ventily dle hodnot otevíracího tlaku dělíme na vysokotlakové, střednětlaké a nízkotlaké. [19]

Ventrikuloperitoneální shunt (VP shunt)[upravit | editovat zdroj]

CSF je katetrem vedoucím z laterální komory dále pod kůží odváděn do peritoneální dutiny.

Je ze shuntů nejfrekventovaněji aplikovaný [20][21].

  • RTG – VP shunt
  • RtgVPshunt1.jpg
  • RtgVPshunt.jpg

Ventrikuloatriální shunt (VA shunt)[upravit | editovat zdroj]

CSF je odváděn z laterálních komor žilním systémem do atrium dextrum.

CT – Ventrikuloperitoneální shunt

Není tak častý jako VP shunt, záleží na individuálních dispozicích pacienta a jeho komorbiditách – často je k VA shuntu indikováno kvůli kontraindikacím nebo předešlé neúspěšné aplikaci VP shuntu.

Lumboperitoneální shunt (LP shunt)[upravit | editovat zdroj]

CSF je odváděn z durálního vaku (subarachnoidálního prostoru) v oblasti lumbální sekce páteře do peritoneální dutiny. Zavedení katetru se provádí pod úrovní obratle L2. [22]

Kromě zmíněných tří typů shuntů existují i další, např. ventrikulopleurální shunty (VPL shunt) aj. [23]

Ventrikulocisternální shunt (Torkildsenův shunt)[upravit | editovat zdroj]

Pomocí implantovaného katetru je CSF odváděn z laterální komory do cerebellomedulární cisterny [24][25].

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

I jako v případě léčby akutního HC, drenážní léčba v podobně aplikace shuntů je doprovázená spektrem možných komplikací:

Videotéka[upravit | editovat zdroj]

Lumbální drenáž[upravit | editovat zdroj]

Aplikace LD, video s komentářem v anglickém jazyce.

Endoskopická ventrikulostomie III. komory[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ ASCHOFF, A., Paul KREMER a Bahram HASHEMI. The scientific history of hydrocephalus and its treatment. Neurosurgical Review. 1999, roč. 2-3, vol. 22, s. 67-93, ISSN 0344-5607. DOI: 10.1007/s101430050035.
  2. ↑ GREITZ, Dan. Radiological assessment of hydrocephalus: new theories and implications for therapy. Neurosurgical Review. 2004, roč. 3, vol. 27, s. ?, ISSN 0344-5607. DOI: 10.1007/s10143-004-0326-9.
  3. ↑ GRAFF-RADFORD, Neill R a David T JONES. Normal Pressure Hydrocephalus. Continuum Minneap Minn [online]. 2019, vol. 25, no. 1, s. 165-186, dostupné také z <https://doi.org/10.1212/CON.0000000000000689>. ISSN 1080-2371 (print), 1538-6899. 
  4. ↑ BENDER, Michael, Frank SCHWARM a Marco STEIN, et al. Placement of External Ventricular Drain: Comparison of Two Methods. J Neurol Surg A Cent Eur Neurosurg [online]. 2019, vol. 80, no. 2, s. 116-121, dostupné také z <https://doi.org/10.1055/s-0038-1676576>. ISSN 2193-6315 (print), 2193-6323. 
  5. ↑ FRIED, Herbert I., Barnett R. NATHAN a A. Shaun ROWE. The Insertion and Management of External Ventricular Drains: An Evidence-Based Consensus Statement. Neurocritical Care. 2016, roč. 1, vol. 24, s. 61-81, ISSN 1541-6933. DOI: 10.1007/s12028-015-0224-8.
  6. ↑ DOUBI, Aseel, Dana ALJOMAH a Alanood ALHARGAN. The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair. Neurosciences. 2018, roč. 4, vol. 23, s. 281-285, ISSN 1319-6138. DOI: 10.17712/nsj.2018.4.20180116.
  7. ↑ GANTI, Latha. External Ventricular Drain Placement. Atlas of Emergency Medicine Procedures. 2016, roč. ?, vol. ?, s. 241-245, ISSN ?. DOI: 10.1007/978-1-4939-2507-0_40.
  8. ↑ MOZA, Kapil, Sean O. MCMENOMEY a Johnny B. DELASHAW. Indications for Cerebrospinal Fluid Drainage and Avoidance of Complications. Otolaryngologic Clinics of North America. 2005, roč. 4, vol. 38, s. 577-582, ISSN 0030-6665. DOI: 10.1016/j.otc.2005.01.001.
  9. ↑ KUO, Meng-Fai. Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants. Biomedical Journal. 2020, roč. 3, vol. 43, s. 268-276, ISSN 2319-4170. DOI: 10.1016/j.bj.2020.03.006.
  10. ↑ BAUER, David F, Shantanu N RAZDAN a Alfred A BARTOLUCCI. Meta-Analysis of Hemorrhagic Complications From Ventriculostomy Placement by Neurosurgeons. Neurosurgery. 2011, roč. 2, vol. 69, s. 255-260, ISSN 0148-396X. DOI: 10.1227/neu.0b013e31821a45ba.
  11. ↑ MURALIDHARAN, Rajanandini. External ventricular drains: Management and complications. Surgical Neurology International. 2015, roč. 7, vol. 6, s. 271, ISSN 2152-7806. DOI: 10.4103/2152-7806.157620.
  12. ↑ DOUBI, Aseel, Dana ALJOMAH a Alanood ALHARGAN. The Effect of lumbar drains on spontaneous cerebrospinal fluid leak repair. Neurosciences. 2018, roč. 4, vol. 23, s. 281-285, ISSN 1319-6138. DOI: 10.17712/nsj.2018.4.20180116.
  13. ↑ ALGIN, Oktay, Murat UCAR a Evrim OZMEN. Assessment of third ventriculostomy patency with the 3D-SPACE technique: a preliminary multicenter research study. Journal of Neurosurgery. 2015, roč. 6, vol. 122, s. 1347-1355, ISSN 0022-3085. DOI: 10.3171/2014.10.jns14298.
  14. ↑ STACHURA, Krzysztof, Ewelina GRZYWNA a Borys M. KWINTA. Endoscopic third ventriculostomy – effectiveness of the procedure for obstructive hydrocephalus with different etiology in adults. Videosurgery and Other Miniinvasive Techniques. 2014, roč. ?, vol. 4, s. 586-595, ISSN 1895-4588. DOI: 10.5114/wiitm.2014.46076.
  15. ↑ YADAV, Yad Ram, Vijay PARIHAR a Sonjjay PANDE. Endoscopic third ventriculostomy. Journal of Neurosciences in Rural Practice. 2012, roč. 02, vol. 03, s. 163-173, ISSN 0976-3147. DOI: 10.4103/0976-3147.98222.
  16. ↑ CINALLI, Giuseppe, Pietro SPENNATO a Anna NASTRO. Hydrocephalus in aqueductal stenosis. Child's Nervous System. 2011, roč. 10, vol. 27, s. 1621-1642, ISSN 0256-7040. DOI: 10.1007/s00381-011-1546-2.
  17. ↑ SPENNATO, Pietro, Giuseppe MIRONE a Anna NASTRO. Hydrocephalus in Dandy–Walker malformation. Child's Nervous System. 2011, roč. 10, vol. 27, s. 1665-1681, ISSN 0256-7040. DOI: 10.1007/s00381-011-1544-4.
  18. ↑ MARX, Sascha, Maresa REINFELDER a Marc MATTHES. Frequency and treatment of hydrocephalus prior to and after posterior fossa tumor surgery in adult patients. Acta Neurochirurgica. 2018, roč. 5, vol. 160, s. 1063-1071, ISSN 0001-6268. DOI: 10.1007/s00701-018-3496-x.
  19. ↑ KUO, Meng-Fai. Surgical management of intraventricular hemorrhage and posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants. Biomedical Journal. 2020, roč. 3, vol. 43, s. 268-276, ISSN 2319-4170. DOI: 10.1016/j.bj.2020.03.006.
  20. ↑ CHOUDHURY, Subhasis Roy. Hydrocephalus. Pediatric Surgery. 2018, roč. ?, vol. ?, s. 55-59, ISSN ?. DOI: 10.1007/978-981-10-6304-6_9.
  21. ↑ MAZZOLA, Catherine A., Asim F. CHOUDHRI a Kurtis I. AUGUSTE. Pediatric hydrocephalus: systematic literature review and evidence-based guidelines. Part 2: Management of posthemorrhagic hydrocephalus in premature infants. Journal of Neurosurgery: Pediatrics. 2014, roč. Supplement_1, vol. 14, s. 8-23, ISSN 1933-0707. DOI: 10.3171/2014.7.peds14322.
  22. ↑ KARAHAN, Oguz, Celal YAVUZ a Sinan DEMIRTAS. Reasons, procedures, and outcomes in ventriculoatrial shunts: A single-center experience. Surgical Neurology International. 2013, roč. 1, vol. 4, s. 10, ISSN 2152-7806. DOI: 10.4103/2152-7806.106284.
  23. ↑ ROBLES, Luis A. a Mario MESSINA-LOPEZ. Spontaneous Extrusion of Ventriculopleural Shunt Catheter Associated with Pleural Effusion. World Neurosurgery. 2020, roč. ?, vol. 139, s. 4-6, ISSN 1878-8750. DOI: 10.1016/j.wneu.2020.03.208.
  24. ↑ FOX, John L. a Ossama AL-MEFTY. Percutaneous ventriculocisternal shunt. Technical note. Surgical Neurology. 1985, roč. 2, vol. 24, s. 184-186, ISSN 0090-3019. DOI: 10.1016/0090-3019(85)90183-1.
  25. ↑ CANBOLAT, A., Ç. ÖNAL a K. HEPGÜL. A new ventriculocisternal shunt technique in treatment of noncommunicating hydrocephalus: A technical note with a brief discussion of the literature. Acta Neurochirurgica. 1996, roč. 4, vol. 138, s. 466-469, ISSN 0001-6268. DOI: 10.1007/bf01420310.
  26. ↑ GOESER, C D, M S MCLEARY a L W YOUNG. Diagnostic imaging of ventriculoperitoneal shunt malfunctions and complications.. RadioGraphics. 1998, roč. 3, vol. 18, s. 635-651, ISSN 0271-5333. DOI: 10.1148/radiographics.18.3.9599388.
  27. ↑ KALE, H.A., A. MUTHUKRISHNAN a S.V. HEGDE. Intracranial Perishunt Catheter Fluid Collections with Edema, a Sign of Shunt Malfunction: Correlation of CT/MRI and Nuclear Medicine Findings. American Journal of Neuroradiology. 2017, roč. 9, vol. 38, s. 1754-1757, ISSN 0195-6108. DOI: 10.3174/ajnr.a5291.
  28. ↑ STARREVELD, Y, D POENARU a P ELLIS. Ventriculoperitoneal shunt knot: a rare cause of bowel obstruction and ischemia. Can J Surg [online]. 1998, vol. 41, no. 3, s. 239-40, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3950169/?tool=pubmed>. ISSN 0008-428X. 
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Chirurgická_léčba_hydrocefalu&oldid=485854“