Tako-tsubo kardiomyopatie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
(Léčba a prognóza)
(na presynaptických neuronoch sympatiku je mediatorom acetylcholín, NA a neuropeptid Y sú postsynaptické neurotransmitery)
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Tako-tsubo kardiomyopatie''' (někdy zvaná jako apical ballooning cardiomyopathy, syndrom zlomeného srdce, stress cardiomyopathy) je '''vzácné onemocnění nevyjasněné etiologie'''. Dnes je nejvíce přijímána teorie o omráčení myokardu vysokou koncentrací '''[[katecholaminy|katecholaminů]]''' v oběhu. Katecholaminy působí přímo toxicky na myokard a sekundárně způsobují přechodnou mikrovaskulární dysfunkci. Onemocnění '''mimikuje akutní koronární syndrom''' a manifestuje se většinou reverzibilním akutním srdečním selháním (Braunwald). Postižení je sice většinou reverzibilní, ale mohou se objevit i závažné a život ohrožující komplikace. Nemocniční mortalita také není zanedbatelná.
'''Tako-tsubo kardiomyopatie''' (někdy zvaná jako apical ballooning cardiomyopathy, syndrom zlomeného srdce, stress cardiomyopathy) je '''vzácné onemocnění nevyjasněné etiologie'''. Dnes je nejvíce přijímána teorie o omráčení myokardu vysokou koncentrací '''[[katecholaminy|katecholaminů]]''' v oběhu. Katecholaminy působí přímo toxicky na myokard a sekundárně způsobují přechodnou mikrovaskulární dysfunkci.<ref name="čl1">{{Citace| typ = web| příjmení1 = Paleček| jméno1 = Tomáš| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/474_palecek-nesarkomerickehypertrofickekmp.pdf/| název = Nesarkomerické hypertrofické kardiomyopatie, Takotsubo kardiomyopatie| podnázev = II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha; ICRC-FNUSA, Brno| citováno = 2014-03-27}}</ref><ref name="čl2">{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Mann| jméno1 = Douglas L| kolektiv = ano| titul = Braunwald´s Heart Disease| podnázev = A Textbook of Cardiovascular Medicine| vydání = 10th Edition| rok = 2015| isbn = 978-0-323-29429-4}}</ref> Onemocnění '''mimikuje akutní koronární syndrom''' a manifestuje se často akutním srdečním selháním.<ref name="čl2"></ref> Postižení je sice většinou reverzibilní, ale mohou se objevit i závažné a život ohrožující komplikace.  


Tako-strubo kardiomyopatie je klinický syndrom, který kromě tranzientního akutního srdečního selhání a silného fyzického či emocionálního stresového vyvolávající faktoru (zhruba do 5 dní před manifestací obtíží) charakterizuje i porucha kinetiky myokardu přesahující distribuci jedné koronární arterie (JACC). Pacienti dále mají změny na EKG, většinou mírnější elevaci troponinu a výrazně zvýšenou hladinu natriuretického peptidu (JACC). 
Slovo Tako-tsubo pochází z Japonska a označuje speciální koš japonských rybářů, určený k lovu chobotnic, jehož tvar je podobný klasické žárovce.
 
Slovo Tako-tsubo pochází z Japonska a označuje speciální koš japonských rybářů, určený k lovu chobotnic, jehož tvar je podobný klasické žárovce.
==Etiopatogeneze==
==Etiopatogeneze==
Patofyziologie tako-tsubo kardiomyopatie '''není stále vyjasněná'''. Jedna hypotéza pracuje s omráčením myokardu působením cirkulujících '''katecholaminů'''. Některé práce tuto teorii zpochybňují a zvýšenou hladinu katecholaminů označují za kompenzační mechanismus (JACC). Zkoumána je teorie '''působení noradrenalinu a neuropeptidu Y''', což jsou neurotransmitery presynaptických neuronů sympatické části autonomního nervového systému.  Je zde určitá obdoba s pacienty s mrtvicí, u kterých se také může vyvinout přechodná dysfunkce myokardu (JACC). Tyto látky mohou toxicky působit na myokard a vést k epikardiální a mikrovaskulární dysfunkci. Není jasné, proč se u některých lidí po vystavení vyvolávajícím faktorů nemoc vyvine a u jiných nikoliv.   
Patofyziologie tako-tsubo kardiomyopatie '''není stále vyjasněná'''. Jedna hypotéza pracuje s omráčením myokardu působením cirkulujících '''katecholaminů'''. Některé práce tuto teorii zpochybňují a zvýšenou hladinu katecholaminů označují za kompenzační mechanismus.<ref name="čl2"></ref><ref name="čl3">{{Citace| typ = článek | příjmení1 = Medina de Chazal | jméno1 = Horacio | příjmení2 = Del Buono | jméno2 = Marco Giuseppe | příjmení3 = Keyser-Marcus | jméno3 = Lori| článek = Stress Cardiomyopathy Diagnosis and Treatment| časopis = Journal of the American College of Cardiology| rok = 2018| ročník = 16| svazek = 72| strany = 1955-1971| issn = 0735-1097| doi = 10.1016/j.jacc.2018.07.072}}</ref> Zkoumána je teorie '''působení [[Noradrenalin|noradrenalinu]] a [[Neuropeptid Y|neuropeptidu Y]]''', což jsou neurotransmitery postsynaptických neuronů sympatiku.<ref name="čl3"></ref> Tyto látky mohou toxicky působit na myokard a vést k epikardiální a mikrovaskulární dysfunkci. Není jasné, proč se u některých lidí po vystavení vyvolávajícím faktorům nemoc vyvine a u jiných nikoliv. Roli pravděpodobně hraje '''genetická predispozice''' stran účinku katecholaminů a dalších látek na myokard.<ref name="čl3"></ref><ref name="čl4">{{Citace| typ = článek | příjmení1 = Ghadri | jméno1 = Jelena-Rima | příjmení2 = Wittstein | jméno2 = Ilan Shor
  | příjmení3 = Prasad | jméno3 = Abhiram| článek = International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part I): Clinical Characteristics, Diagnostic Criteria, and Pathophysiology| časopis = European Heart Journal| rok = 2018| ročník = 22| strany = 2032-2046| issn = 0195-668X| doi = 10.1093/eurheartj/ehy076}}</ref> 


Vyvolávající faktor není zjištěn až u třetiny pacientů. '''Spouštěči jsou emocionální nebo fyzické faktory'''. Mezi emocionální jsou řazeny silné stresové situace jako ztráta partnera, násilí, přírodní katastrofa, velká finanční ztráta. Mezi ty fyzické jsou řazeny například akutní vážné úrazy a nemoci, operace, meningitida, mrtvice, sepse, exacerbace CHOPN atd.  
Vyvolávající faktor není zjištěn až u třetiny pacientů.<ref name="čl3"></ref> '''Spouštěči jsou ve většině případů fyzické nebo emocionální faktory, což ovšem není vždy podmínkou.''' '''Převažují fyzické vyvolávající faktory.'''<ref name="čl4"></ref> Mezi emocionální (zhruba do 5 dní před manifestací obtíží) jsou řazeny silné stresové situace jako ztráta partnera, násilí, přírodní katastrofa, velká finanční ztráta. Mezi ty fyzické jsou řazeny například akutní vážné úrazy a nemoci, operace, meningitida, mrtvice, plicní embolizace, chemoterapie, podání katecholaminů, sepse, exacerbace CHOPN atd.<ref name="čl2"></ref><ref name="čl3"></ref><ref name="čl4"></ref>
==Epidemiologie==
==Epidemiologie==
Tako-tsubo kardiomyopatie velice často mimikuje akutní koronární syndrom. Z celkového počtu koronarografií provedených pro suspektní akutní koronární syndrom je nakonec tako-tsubo kardiomyopatie diagnostikována u zhruba 1-2 % pacientů (údaj z USA), (Braunwald, JACC). V až 90 % se jedná o ženy, většinu tvoří '''postmenopauzální pacientky starší 65 let'''. Důvodem jsou nejen emoční či fyzické stresory u pacientek, ale i kombinace zvýšeného tonu sympatiku, endoteliální dysfunkce a zvýšené sekrece neuropeptidu Y s nižší koronární rezervou.(JACC)
Tako-tsubo kardiomyopatie velice často mimikuje [[Ischemická choroba srdeční|akutní koronární syndrom]]. Z celkového počtu koronarografií provedených pro suspektní akutní koronární syndrom je nakonec tako-tsubo kardiomyopatie diagnostikována u zhruba 1-2 % pacientů (údaj z USA).<ref name="čl2"></ref><ref name="čl3"></ref> V až 90 % se jedná o ženy, většinu tvoří '''postmenopauzální pacientky starší 65 let'''.<ref name="čl3"></ref> Důvodem je mimo jiné kombinace zvýšeného tonu sympatiku, endoteliální dysfunkce a zvýšené sekrece neuropeptidu Y s nižší koronární rezervou.<ref name="čl3"></ref>


==Klinický obraz==
==Klinický obraz==
Nejčastěji jsou postiženy ženy po menopauze (90 %). V 80 % je zjistitelný emoční či fyzický vyvolávající stresový faktor. Dominujícím příznakem je '''akutní bolesti na hrudi''' charakteru anginy pectoris. Dalším častým příznakem je '''dušnost''', která může souviset s rozvinutým plicním edémem. Může být přítomná '''závrať a synkopa'''. Poslední dva příznaky souvisí s hypotenzí a hypoperfuzí a mohou indikovat rozvíjející se kardiogenní šok nebo ventrukulární tachyarytmii.
Nejčastěji jsou postiženy ženy po menopauze (90 %). Dominujícím příznakem jsou '''akutní bolesti na hrudi''' charakteru [[Angina pectoris|anginy pectoris]].<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref> Dalšími častými příznaky jsou '''dušnost,''' '''závrať a synkopa'''. Poslední dva příznaky souvisí s hypotenzí a hypoperfuzí a mohou indikovat rozvíjející se [[kardiogenní šok]] nebo ventrukulární tachyarytmii.<ref name="čl3"></ref>


==Diagnóza==
==Diagnóza==
[[Soubor:ECG tako-tsubo.jpg|náhled|EKG nález u Tako-tsubo kardiomyopatií. Viditelné jsou inverze T vln v prekordiálních svodech.]]
[[Soubor:ECG tako-tsubo.jpg|náhled|EKG nález u Tako-tsubo kardiomyopatií. Viditelné jsou inverze T vln v prekordiálních svodech.]]
Diagnostika se řídí doporučeními odborných společností (odkazy). Uplatňuje se klinický obraz, typické změny na zobrazovacích metodách a markery myokardiálního poškození. Důležitým diagnostickým kritériem je také to, že '''systolická dysfunkce levé komory je reverzibilní''' v řádu několika týdnů až měsíců od začátku potíží. Důležité je u všech pacientů s tako-tsubo kardiomyopatií vyloučit akutní koronární syndrom, myokarditidu a kardiomyopatii na podkladě feochromocytomu.  
Diagnostika se řídí doporučeními odborných společností.<ref name="čl3"></ref><ref name="čl4"></ref><ref name="čl5">{{Citace| typ = článek | příjmení1 = Ghadri
| jméno1 = Jelena-Rima | příjmení2 = Wittstein | jméno2 = Ilan Shor | příjmení3 = Prasad | jméno3 = Abhiram| článek = International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part II): Diagnostic Workup, Outcome, and Management| časopis = European Heart Journal| rok = 2018| ročník = 22| svazek = 39| strany = 2047-2062
| issn = 0195-668X| doi = 10.1093/eurheartj/ehy077}}</ref> Uplatňuje se klinický obraz, typické změny na zobrazovacích metodách a markery myokardiálního poškození. Důležitým diagnostickým kritériem je také to, že '''systolická dysfunkce levé komory je reverzibilní''' v řádu několika týdnů až měsíců od začátku potíží.<ref name="čl3"></ref> V diferenciální diagnostice je nutné vyloučit akutní koronární syndrom, [[Myokarditida|myokarditidu]] a kardiomyopatii na podkladě [[Feochromocytom|feochromocytomu]].<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref>


'''Typickým obrazem''' na zobrazovacích metodách (včetně ventrikulografie) je snížená kontraktilita apikálních segmentů levé komory, která je kompenzována zvýšenou kontraktilitou bazálních segmentů. To může společně s dopředným pohybem předního cípu mitrální chlopně vést k obstrukci výtokového traktu levé komory a tvorbě apikálních trombů. Hypokinetické mohou být ovšem i bazální nebo střední segmenty levé komory. Vyskytovat se může i biventrikulární typ. U těchto forem je hemodynamická nestabilita často větší.  
'''Typickým obrazem''' na zobrazovacích metodách (včetně [[ventrikulografie]]) je snížená kontraktilita apikálních segmentů levé komory, která je kompenzována zvýšenou kontraktilitou bazálních segmentů. To může společně s dopředným pohybem předního cípu mitrální chlopně vést k obstrukci výtokového traktu levé komory a tvorbě apikálních trombů. Hypokinetické mohou být ovšem i bazální nebo střední segmenty levé komory. Vyskytovat se může i biventrikulární typ. U těchto forem je hemodynamická nestabilita často větší. Porucha kinetiky myokardu přesahuje distribuci jedné koronární arterie.<ref name="čl1"></ref><ref name="čl2"></ref><ref name="čl3"></ref><ref name="čl4"></ref> 


'''[[EKG]]''' je abnormální ve většině případů. Většinou jsou přítomné ST elevace a inverze T vlny. Časté je také '''prodloužení QT intervalu''', což souvisí s vyšším rizikem komorových tachykardií a komorové fibrilace. Pacienty je tedy nutné telemetricky monitorovat. {{Cave|Na základě EKG nelze jasně odlišit Tako-subo kardiomyopatii a akutní koronární syndrom! <ref name="Sharkey">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Sharkey| jméno1 = Scott W| článek = Spectrum and Significance of Electrocardiographic Patterns, Troponin Levels, and Thrombolysis in Myocardial Infarction Frame Count in Patients With Stress (Tako-tsubo) Cardiomyopathy and Comparison to Those in Patients With ST-Elevation Anterior Wall Myocardial Infarction| časopis = The American Journal of Cardiology| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0002914908003597| rok = 2008| svazek = 101| strany = 1723–1728| issn = 00029149| doi = 10.1016/j.amjcard.2008.02.062}}</ref>}}
'''[[EKG]]''' je abnormální ve většině případů. Většinou jsou přítomné '''ST elevace a inverze T vlny'''. Časté je také '''prodloužení QT intervalu''', což souvisí s vyšším rizikem komorových tachykardií a komorové fibrilace.<ref name="čl3"></ref> Pacienty je tedy nutné telemetricky monitorovat. {{cave|Na základě EKG nelze jasně odlišit tako-tsubo kardiomyopatii a akutní koronární syndrom!<ref name="čl1"></ref>}}


K vyloučení akutního koronárního syndromu je u pacientů provedena diagnostická '''koronarografie'''. Vyšetření by nemělo odhalit významné aterosklerotické změny koronárních arterií. Při provedení vetrikulografie může být vidět typický morfologický nález.
K vyloučení akutního koronárního syndromu je u pacientů provedena diagnostická '''koronarografie'''. Vyšetření by nemělo ve většině případů odhalit významné [[Ateroskleróza|aterosklerotické]] změny koronárních arterií.<ref name="čl3"></ref>


Při '''echokardiografickém''' vyšetření jsou viditelné stejné známky jako u ventrikulografie. Kromě toho zobrazí i případnou obstrukci výtokového traktu levé komory a s tím související mitrální regurgitaci. Je základní a kvůli dynamice onemocnění velmi důležitou zobrazovací metodou při sledování stavu pacienta a '''stratifikaci rizika komplikací'''. [[Soubor:TakoTsubo scheme.png|náhled|350px|Levostranná ventrikulografie schematicky − Tako-tsubo kardiomyopatie - apikální forma (A), normální nález (B)|alt=]]
'''Echokardiografie''' kromě typických poruch kontraktility zobrazí i případnou obstrukci výtokového traktu levé komory a s tím související [[Mitrální insuficience|mitrální regurgitaci]].<ref name="čl2"></ref><ref name="čl3"></ref><ref name="čl5"></ref> Je základní a kvůli dynamice onemocnění velmi důležitou zobrazovací metodou při sledování stavu pacienta a '''stratifikaci rizika komplikací'''. [[Soubor:TakoTsubo scheme.png|náhled|350px|Levostranná ventrikulografie schematicky − Tako-tsubo kardiomyopatie - apikální forma (A), normální nález (B)|alt=]]


Biomarkery myokardiálního poškození mívají odlišnou dynamiku než je tomu u akutního koronárního syndromu. '''Elevace troponinu a CK-MB je většinou mírná'''. Naopak je u většiny pacientů '''výrazná elevace natriuretických peptidů''' (BNP či pro-BNP), která je obvykle vyšší než u koronárního syndromu.  
Biomarkery myokardiálního poškození mívají odlišnou dynamiku než je tomu u akutního koronárního syndromu. '''Elevace troponinu a CK-MB je většinou mírná'''. Naopak je u většiny pacientů '''výrazná elevace natriuretických peptidů''' (BNP či pro-BNP), která je obvykle vyšší než u koronárního syndromu.<ref name="čl2"></ref><ref name="čl3"></ref><ref name="čl4"></ref><ref name="čl5"></ref>


'''Magnetická rezonance srdce''' je užitečná pro potřeby '''diferenciální diagnostiky''' a odlišení tako-tsubo kardiomyopatie od myokarditidy a ischemického postižení myokardu. Obvykle je přítomný edém myokardu. Ložiska pozdního sycení gadoliniem se mohou vyskytovat, ale do 6 měsíců by měla vymizet. Výhoda magnetické rezonance spočívá i v lepším rozlišení myokardiálních segmentů, včetně pravostranných oddílů, a případných trombů v hrotu levé komory.  
'''[[Magnetická rezonance|Magnetická rezonance srdce]]''' je užitečná pro potřeby '''diferenciální diagnostiky''' a odlišení tako-tsubo kardiomyopatie od myokarditidy a ischemického postižení myokardu. Obvykle je přítomný edém myokardu. Výhoda magnetické rezonance spočívá i v lepším rozlišení myokardiálních segmentů, včetně pravostranných oddílů, a případných trombů v hrotu levé komory.<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref>


===Komplikace===
===Komplikace===
Nemocniční mortalita se pohybuje v rozmezí 2-5 %. Tako-tsubo kardiomyopatie je sice tranzientním onemocnění, ale je nutné '''pečlivě sledovat stav pacienta'''. Systolické srdeční selhání je přítomné až u poloviny pacientů. Současná mitrální regurgitace, obstrukce výtokového traktu levé komory a postižení pravostranných oddílů mohou srdeční selhání zhoršit. Zároveň představují vyšší riziko rozvoje kardiogenního šoku. Zhruba u čtvrtiny pacientů se vyskytují arytmie. Jsou charakteru fibrilace síní či v důsledku prodloužení QT intervalu torsade do pointes. Mezi další komplikace patří výskyt trombů v dutině levé komory a vzácně ruptura stěny levé komory.  
Tako-tsubo kardiomyopatie je sice tranzientním onemocnění, ale je nutné '''pečlivě sledovat stav pacienta'''. Systolické '''srdeční selhání''' je přítomné až u poloviny pacientů.<ref name="čl3"></ref><ref name="čl5"></ref> Současná mitrální regurgitace, obstrukce výtokového traktu levé komory a postižení pravostranných oddílů mohou srdeční selhání výrazně zhoršit.<ref name="čl3"></ref> Zároveň představují vyšší riziko rozvoje kardiogenního šoku. Zhruba u čtvrtiny pacientů se objevují '''arytmie'''.<ref name="čl3"></ref><ref name="čl5"></ref> Jsou charakteru fibrilace síní či v důsledku prodloužení QT intervalu torsade do pointes. Mezi další komplikace patří výskyt '''trombů''' v dutině levé komory a vzácně ruptura stěny levé komory.<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref><ref name="čl5"></ref>


==Léčba==
==Léčba==
V akutní fázi je nutné opakované monitorovat EKG a echokardiografické parametry pacienta. I pacienti bez prodlouženého QT intervalu by měli být kvůli možným komplikacím prvních 48 hodin hospitalizování na koronární jednotce a telemetricky monitorování. Farmakologická léčba se kromě tíže srdečního selhání do značné míry řídí přítomností a tíží obstrukce výtokového traktu levé komory. Je tedy nutná opatrnost při nasazování ionotropik. V terapii srdečního selhání jsou nasazovány ACE-inhibitory, diuretika a betablokátory, které mají i určitý protiarytmický efekt a mohou zlepšit obstrukci. V některých případech jsou nasazována venodilatancia. U pacientů s průkazem trombů je nasazena antikoagulace. U pacientů v kardiogenním šoku je indikována mechanická srdeční podpora, ECMO nebo intraaortální balónková pumpa.  
V akutní fázi je nutné opakovaně monitorovat '''EKG a echokardiografické parametry''' pacienta. I pacienti bez prodlouženého QT intervalu by měli být kvůli možným komplikacím prvních 48 hodin hospitalizováni na koronární jednotce.<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref> Farmakologická léčba je u této nemoci značně individuální a kromě tíže srdečního selhání se do značné míry řídí přítomností a tíží obstrukce výtokového traktu levé komory a související hypotenze. Je tedy nutná '''opatrnost při nasazování ionotropik'''.<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref><ref name="čl5"></ref>  V terapii srdečního selhání jsou nasazovány [[Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu|ACE-inhibitory]], [[diuretika]] a [[Beta-blokátory|betablokátory]], které mají i určitý protiarytmický efekt a mohou zlepšit obstrukci.<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref><ref name="čl5"></ref> V některých případech jsou nasazována venodilatancia.<ref name="čl3"></ref> Při průkazu trombů je nasazena antikoagulace. U pacientů v kardiogenním šoku může být indikována mechanická srdeční podpora, ECMO nebo intraaortální balónková pumpa.<ref name="čl3"></ref>


Stran chronické medikace zatím není žádná studie, která by potvrzovala pozitivní efekt dlouhodobého užívání ACE-inhibitorů, betablokátorů či dalších farmak. Podporu má u expertů užívání betablokátorů především u pacientů se zvýšeným tonem sympatiku.
Stran chronické medikace zatím není žádná studie, která by potvrzovala pozitivní efekt dlouhodobého užívání ACE-inhibitorů, betablokátorů či dalších farmak. Podporu má u expertů užívání betablokátorů, především u pacientů se zvýšeným tonem sympatiku.<ref name="čl3"></ref><ref name="čl5"></ref>


==Prognóza==
==Prognóza==
Nemocniční mortalita nemoci je 2-5 %. Vzhledem k reverzibilitě dysfunkce levé komory je dlouhodobá prognóza většinou dobrá, nicméně rekurence kardiomyopatie do 10 let je zhruba 20 %. U některých pacientů jsou také popisovány metabolické změny a změny ve struktuře myokardu. <noinclude>
Nemocniční mortalita nemoci je 2-5 %.<ref name="čl1"></ref><ref name="čl3"></ref> Vzhledem k reverzibilitě dysfunkce levé komory je dlouhodobá prognóza většinou dobrá, nicméně rekurence kardiomyopatie do 10 let je zhruba 20 %.<ref name="čl3"></ref> U některých pacientů jsou také popisovány metabolické změny a změny ve struktuře myokardu.<ref name="čl3"></ref>
<noinclude>
 
==Odkazy==
==Odkazy==
===Související články===
===Související články===


*[[Kardiomyopatie]]
*[[Kardiomyopatie]]
 
===Použitá literatura===
*{{Citace| typ = kniha| isbn = 978-80-7387-423-0| příjmení1 = Češka| jméno1 = Richard| kolektiv = ano| titul = Interna| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Triton
| rok = 2010| rozsah = 855}}
*{{Citace| typ = web| příjmení1 = Paleček| jméno1 = Tomáš| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/474_palecek-nesarkomerickehypertrofickekmp.pdf/
| název = Nesarkomerické hypertrofické kardiomyopatie, Takotsubo kardiomyopatie| podnázev = II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha; ICRC-FNUSA, Brno| citováno = 2014-03-27}}
*{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Mann| jméno1 = Douglas L| kolektiv = ano| titul = Braunwald´s Heart Disease| podnázev = A Textbook of Cardiovascular Medicine| vydání = 10th Edition| rok = 2015| isbn = 978-0-323-29429-4}}
*{{Citace| typ = článek | příjmení1 = Medina de Chazal | jméno1 = Horacio | příjmení2 = Del Buono | jméno2 = Marco Giuseppe | příjmení3 = Keyser-Marcus | jméno3 = Lori| článek = Stress Cardiomyopathy Diagnosis and Treatment| časopis = Journal of the American College of Cardiology| rok = 2018| ročník = 16| svazek = 72| strany = 1955-1971| issn = 0735-1097| doi = 10.1016/j.jacc.2018.07.072}}
*{{Citace| typ = článek | příjmení1 = Ghadri | jméno1 = Jelena-Rima | příjmení2 = Wittstein | jméno2 = Ilan Shor
| příjmení3 = Prasad | jméno3 = Abhiram| článek = International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part I): Clinical Characteristics, Diagnostic Criteria, and Pathophysiology| časopis = European Heart Journal| rok = 2018| ročník = 22| strany = 2032-2046| issn = 0195-668X| doi = 10.1093/eurheartj/ehy076}}
*{{Citace| typ = článek | příjmení1 = Ghadri
| jméno1 = Jelena-Rima | příjmení2 = Wittstein | jméno2 = Ilan Shor | příjmení3 = Prasad | jméno3 = Abhiram| článek = International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part II): Diagnostic Workup, Outcome, and Management| časopis = European Heart Journal| rok = 2018| ročník = 22| svazek = 39| strany = 2047-2062
| issn = 0195-668X| doi = 10.1093/eurheartj/ehy077}}
===Externí odkazy===
===Externí odkazy===


Řádek 51: Řádek 65:
===Reference===
===Reference===
<references />
<references />
===Použitá literatura===
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
* {{Citace| typ = web| příjmení1 = Paleček| jméno1 = Tomáš| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/474_palecek-nesarkomerickehypertrofickekmp.pdf/
| název = Nesarkomerické hypertrofické kardiomyopatie, Takotsubo kardiomyopatie| podnázev = II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha; ICRC-FNUSA, Brno| citováno = 2014-03-27}}
</noinclude>


[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Patofyziologie]]
[[Kategorie:Patofyziologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]

Aktuální verze z 14. 10. 2024, 10:55

Tako-tsubo kardiomyopatie (někdy zvaná jako apical ballooning cardiomyopathy, syndrom zlomeného srdce, stress cardiomyopathy) je vzácné onemocnění nevyjasněné etiologie. Dnes je nejvíce přijímána teorie o omráčení myokardu vysokou koncentrací katecholaminů v oběhu. Katecholaminy působí přímo toxicky na myokard a sekundárně způsobují přechodnou mikrovaskulární dysfunkci.[1][2] Onemocnění mimikuje akutní koronární syndrom a manifestuje se často akutním srdečním selháním.[2] Postižení je sice většinou reverzibilní, ale mohou se objevit i závažné a život ohrožující komplikace.

Slovo Tako-tsubo pochází z Japonska a označuje speciální koš japonských rybářů, určený k lovu chobotnic, jehož tvar je podobný klasické žárovce.

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Patofyziologie tako-tsubo kardiomyopatie není stále vyjasněná. Jedna hypotéza pracuje s omráčením myokardu působením cirkulujících katecholaminů. Některé práce tuto teorii zpochybňují a zvýšenou hladinu katecholaminů označují za kompenzační mechanismus.[2][3] Zkoumána je teorie působení noradrenalinu a neuropeptidu Y, což jsou neurotransmitery postsynaptických neuronů sympatiku.[3] Tyto látky mohou toxicky působit na myokard a vést k epikardiální a mikrovaskulární dysfunkci. Není jasné, proč se u některých lidí po vystavení vyvolávajícím faktorům nemoc vyvine a u jiných nikoliv. Roli pravděpodobně hraje genetická predispozice stran účinku katecholaminů a dalších látek na myokard.[3][4]

Vyvolávající faktor není zjištěn až u třetiny pacientů.[3] Spouštěči jsou ve většině případů fyzické nebo emocionální faktory, což ovšem není vždy podmínkou. Převažují fyzické vyvolávající faktory.[4] Mezi emocionální (zhruba do 5 dní před manifestací obtíží) jsou řazeny silné stresové situace jako ztráta partnera, násilí, přírodní katastrofa, velká finanční ztráta. Mezi ty fyzické jsou řazeny například akutní vážné úrazy a nemoci, operace, meningitida, mrtvice, plicní embolizace, chemoterapie, podání katecholaminů, sepse, exacerbace CHOPN atd.[2][3][4]

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Tako-tsubo kardiomyopatie velice často mimikuje akutní koronární syndrom. Z celkového počtu koronarografií provedených pro suspektní akutní koronární syndrom je nakonec tako-tsubo kardiomyopatie diagnostikována u zhruba 1-2 % pacientů (údaj z USA).[2][3] V až 90 % se jedná o ženy, většinu tvoří postmenopauzální pacientky starší 65 let.[3] Důvodem je mimo jiné kombinace zvýšeného tonu sympatiku, endoteliální dysfunkce a zvýšené sekrece neuropeptidu Y s nižší koronární rezervou.[3]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji jsou postiženy ženy po menopauze (90 %). Dominujícím příznakem jsou akutní bolesti na hrudi charakteru anginy pectoris.[1][3] Dalšími častými příznaky jsou dušnost, závrať a synkopa. Poslední dva příznaky souvisí s hypotenzí a hypoperfuzí a mohou indikovat rozvíjející se kardiogenní šok nebo ventrukulární tachyarytmii.[3]

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

EKG nález u Tako-tsubo kardiomyopatií. Viditelné jsou inverze T vln v prekordiálních svodech.

Diagnostika se řídí doporučeními odborných společností.[3][4][5] Uplatňuje se klinický obraz, typické změny na zobrazovacích metodách a markery myokardiálního poškození. Důležitým diagnostickým kritériem je také to, že systolická dysfunkce levé komory je reverzibilní v řádu několika týdnů až měsíců od začátku potíží.[3] V diferenciální diagnostice je nutné vyloučit akutní koronární syndrom, myokarditidu a kardiomyopatii na podkladě feochromocytomu.[1][3]

Typickým obrazem na zobrazovacích metodách (včetně ventrikulografie) je snížená kontraktilita apikálních segmentů levé komory, která je kompenzována zvýšenou kontraktilitou bazálních segmentů. To může společně s dopředným pohybem předního cípu mitrální chlopně vést k obstrukci výtokového traktu levé komory a tvorbě apikálních trombů. Hypokinetické mohou být ovšem i bazální nebo střední segmenty levé komory. Vyskytovat se může i biventrikulární typ. U těchto forem je hemodynamická nestabilita často větší. Porucha kinetiky myokardu přesahuje distribuci jedné koronární arterie.[1][2][3][4]

EKG je abnormální ve většině případů. Většinou jsou přítomné ST elevace a inverze T vlny. Časté je také prodloužení QT intervalu, což souvisí s vyšším rizikem komorových tachykardií a komorové fibrilace.[3] Pacienty je tedy nutné telemetricky monitorovat. CAVE!!! Na základě EKG nelze jasně odlišit tako-tsubo kardiomyopatii a akutní koronární syndrom![1]

K vyloučení akutního koronárního syndromu je u pacientů provedena diagnostická koronarografie. Vyšetření by nemělo ve většině případů odhalit významné aterosklerotické změny koronárních arterií.[3]

Echokardiografie kromě typických poruch kontraktility zobrazí i případnou obstrukci výtokového traktu levé komory a s tím související mitrální regurgitaci.[2][3][5] Je základní a kvůli dynamice onemocnění velmi důležitou zobrazovací metodou při sledování stavu pacienta a stratifikaci rizika komplikací.

Levostranná ventrikulografie schematicky − Tako-tsubo kardiomyopatie - apikální forma (A), normální nález (B)

Biomarkery myokardiálního poškození mívají odlišnou dynamiku než je tomu u akutního koronárního syndromu. Elevace troponinu a CK-MB je většinou mírná. Naopak je u většiny pacientů výrazná elevace natriuretických peptidů (BNP či pro-BNP), která je obvykle vyšší než u koronárního syndromu.[2][3][4][5]

Magnetická rezonance srdce je užitečná pro potřeby diferenciální diagnostiky a odlišení tako-tsubo kardiomyopatie od myokarditidy a ischemického postižení myokardu. Obvykle je přítomný edém myokardu. Výhoda magnetické rezonance spočívá i v lepším rozlišení myokardiálních segmentů, včetně pravostranných oddílů, a případných trombů v hrotu levé komory.[1][3]

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Tako-tsubo kardiomyopatie je sice tranzientním onemocnění, ale je nutné pečlivě sledovat stav pacienta. Systolické srdeční selhání je přítomné až u poloviny pacientů.[3][5] Současná mitrální regurgitace, obstrukce výtokového traktu levé komory a postižení pravostranných oddílů mohou srdeční selhání výrazně zhoršit.[3] Zároveň představují vyšší riziko rozvoje kardiogenního šoku. Zhruba u čtvrtiny pacientů se objevují arytmie.[3][5] Jsou charakteru fibrilace síní či v důsledku prodloužení QT intervalu torsade do pointes. Mezi další komplikace patří výskyt trombů v dutině levé komory a vzácně ruptura stěny levé komory.[1][3][5]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

V akutní fázi je nutné opakovaně monitorovat EKG a echokardiografické parametry pacienta. I pacienti bez prodlouženého QT intervalu by měli být kvůli možným komplikacím prvních 48 hodin hospitalizováni na koronární jednotce.[1][3] Farmakologická léčba je u této nemoci značně individuální a kromě tíže srdečního selhání se do značné míry řídí přítomností a tíží obstrukce výtokového traktu levé komory a související hypotenze. Je tedy nutná opatrnost při nasazování ionotropik.[1][3][5] V terapii srdečního selhání jsou nasazovány ACE-inhibitory, diuretika a betablokátory, které mají i určitý protiarytmický efekt a mohou zlepšit obstrukci.[1][3][5] V některých případech jsou nasazována venodilatancia.[3] Při průkazu trombů je nasazena antikoagulace. U pacientů v kardiogenním šoku může být indikována mechanická srdeční podpora, ECMO nebo intraaortální balónková pumpa.[3]

Stran chronické medikace zatím není žádná studie, která by potvrzovala pozitivní efekt dlouhodobého užívání ACE-inhibitorů, betablokátorů či dalších farmak. Podporu má u expertů užívání betablokátorů, především u pacientů se zvýšeným tonem sympatiku.[3][5]

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Nemocniční mortalita nemoci je 2-5 %.[1][3] Vzhledem k reverzibilitě dysfunkce levé komory je dlouhodobá prognóza většinou dobrá, nicméně rekurence kardiomyopatie do 10 let je zhruba 20 %.[3] U některých pacientů jsou také popisovány metabolické změny a změny ve struktuře myokardu.[3]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
  • MANN, Douglas L, et al. Braunwald´s Heart Disease : A Textbook of Cardiovascular Medicine. 10th Edition vydání. 2015. ISBN 978-0-323-29429-4.
  • MEDINA DE CHAZAL, Horacio, Marco Giuseppe DEL BUONO a Lori KEYSER-MARCUS. Stress Cardiomyopathy Diagnosis and Treatment. Journal of the American College of Cardiology. 2018, roč. 16, vol. 72, s. 1955-1971, ISSN 0735-1097. DOI: 10.1016/j.jacc.2018.07.072.
  • GHADRI, Jelena-Rima, Ilan Shor WITTSTEIN a Abhiram PRASAD. International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part I): Clinical Characteristics, Diagnostic Criteria, and Pathophysiology. European Heart Journal. 2018, roč. 22, s. 2032-2046, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehy076.
  • GHADRI, Jelena-Rima, Ilan Shor WITTSTEIN a Abhiram PRASAD. International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part II): Diagnostic Workup, Outcome, and Management. European Heart Journal. 2018, roč. 22, vol. 39, s. 2047-2062, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehy077.

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k PALEČEK, Tomáš. Nesarkomerické hypertrofické kardiomyopatie, Takotsubo kardiomyopatie : II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha; ICRC-FNUSA, Brno [online]. [cit. 2014-03-27]. <http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/474_palecek-nesarkomerickehypertrofickekmp.pdf/>.
  2. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h MANN, Douglas L, et al. Braunwald´s Heart Disease : A Textbook of Cardiovascular Medicine. 10th Edition vydání. 2015. ISBN 978-0-323-29429-4.
  3. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af MEDINA DE CHAZAL, Horacio, Marco Giuseppe DEL BUONO a Lori KEYSER-MARCUS. Stress Cardiomyopathy Diagnosis and Treatment. Journal of the American College of Cardiology. 2018, roč. 16, vol. 72, s. 1955-1971, ISSN 0735-1097. DOI: 10.1016/j.jacc.2018.07.072.
  4. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f GHADRI, Jelena-Rima, Ilan Shor WITTSTEIN a Abhiram PRASAD. International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part I): Clinical Characteristics, Diagnostic Criteria, and Pathophysiology. European Heart Journal. 2018, roč. 22, s. 2032-2046, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehy076.
  5. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i GHADRI, Jelena-Rima, Ilan Shor WITTSTEIN a Abhiram PRASAD. International Expert Consensus Document on Takotsubo Syndrome (Part II): Diagnostic Workup, Outcome, and Management. European Heart Journal. 2018, roč. 22, vol. 39, s. 2047-2062, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehy077.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Tako-tsubo_kardiomyopatie&oldid=485294“