Ventrikulografie
Ventrikulografie má za úkol zobrazit srdeční dutiny, jejich objemy a změny během srdečního cyklu, případně patologie. Lze využít dvou cest jak zobrazit srdeční dutiny:
- prvoprůtoková angiokardiografie;
- hradlovaná ventrikulografie.
Prvoprůtoková angiokardiografie[upravit | editovat zdroj]
Radiofarmakum s krátkým poločasem rozpadu (co nejvíc přeměn za krátký čas) je aplikováno jako bolus do žíly co nejblíž srdci (v. jugularis). Na dynamickém scintigrafickém záznamu pak sledujeme průtok radiofarmaka jednotlivými srdečními oddíly. Na vyšetření srdce může navázat vyšetření cév, ovšem s nižší přesností, neboť dochází k rozředění bolu radiofarmaka.
Hradlovaná ventrikulografie[upravit | editovat zdroj]
Hradlovaná (gated) ventrikulografie vyžaduje připojení pacienta k EKG. Po i.v. podání radiofarmaka se chvilku počká, aby došlo homogennímu rozložení značené látky v krevním řečišti. Značí se nejčastěji 99mTc a to buď autologní erytrocyty, nebo albumin.
Scintilační kamera je spojena s EKG. Srdeční revoluce je rozdělena na různý počet úseků (mezi 16–32). Každý R kmit zahajuje nové sledování, zachycené obrazy se v jednotlivých fázích průměrují. Pro správné provedení vyšetření je potřeba zachytit okolo 500 srdečních cyklů. Vyšetření lze provádět také technikou SPECT.
Výpočetní technika zpracuje naměřené údaje. Výstup pak může mít podobu:
- průměrné srdeční revoluce – jeden srdeční stah vzniklý zprůměrováním všech scintigrafických měření;
- objemové křivky – z aktivity protékající krve vyjádřený graf objemu srdečních oddílů, vztažený na jeden zprůměrovaný cyklus.
Můžeme tedy zhodnotit objemy srdečních dutin v různých fázích cyklu, rychlost jejich plnění, tvar dutin a jejich vzájemné vztahy.
