Hypothalamo-hypofysární systém: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (notoc, - blank space, typo) |
m (→Hypothalamus: doplneni) |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__notoc__ | __notoc__ | ||
[[Soubor:Hypothalamus.jpg|thumb|right|Magnetická rezonance mozku; šipka směřuje na hypothalamus]] | [[Soubor:Hypothalamus.jpg|thumb|right|Magnetická rezonance mozku; šipka směřuje na hypothalamus]] | ||
'''Hypothalamo-hypofyzární systém''' je | '''Hypothalamo-hypofyzární systém''' je součástí neuroendokrinního systému (systému propojujícího nervové signály se signály endokrinními) a řídí ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Skládá se ze dvou částí: [[Hypothalamus|hypothalamu]] a [[Hypofýza|hypofýzy]]. | ||
== Hypothalamus == | |||
{{Podrobnosti|Hypothalamus}} | |||
== | |||
[[Soubor:Pituitary gland representation_cs.svg|thumb|right|250px|Schéma hypothalamo-hypofyzárního systému]] | [[Soubor:Pituitary gland representation_cs.svg|thumb|right|250px|Schéma hypothalamo-hypofyzárního systému]] | ||
[[Soubor:Pituitary gland et vessel.jpg|thumb|right|450px|1 – chiasma opticum, 2 –, 3 – pars tuberalis, 4 – pars distalis, 5 –, 6 – pars nervosa, 7a – , 7b –, 8 –, 9 –, 10 – neurosekreční neurony, 11 – nucleus paraventricularis, 12 – nucleus supraopticus, 13 – pars intermedia]] | [[Soubor:Pituitary gland et vessel.jpg|thumb|right|450px|1 – chiasma opticum, 2 –, 3 – pars tuberalis, 4 – pars distalis, 5 –, 6 – pars nervosa, 7a –, 7b –, 8 –, 9 –, 10 – neurosekreční neurony, 11 – nucleus paraventricularis, 12 – nucleus supraopticus, 13 – pars intermedia]] | ||
'''Hypothalamus''' je část [[Diencephalon| | '''Hypothalamus''' je část [[Diencephalon|diencefala]] obsahující řídící centrum [[Autonomní nervový systém|autonomního nervového systému]] organismu. Sám tvoří hormony, a to: | ||
* '''liberiny''' a '''statiny''', které regulují uvolňování hormonů adenohypofýzy (obecně platí, že liberiny "uvolňují hormony" - kortikoliberin a statiny naopak inhibují uvolňování - somatostatin) | |||
* '''[[ADH|antidiuretický hormon]]''' (z nucleus supraopticus hypothalami) a '''[[oxytocin]]''' (z nucleus paraventricularis hypothalami). | |||
Je s hypofýzou spojený, a to: | Je s hypofýzou spojený, a to: | ||
* ''' | * '''cévně''' – s adenohypofýzou je spojen portálním systémem. '''A. hypophysialis superior''', větev a. carotis interna, se rozpadá v primární kapilární pleteň na úrovni eminentia mediana hypothalami, kde jsou do něj uvolňovány liberiny a statiny. Primární kapilární pleteň se znovu spojuje v portální žíly, které následně rozpadají v sekundární pleteň. Ta se nachází kolem adenohypofýzy, kde se liberiny a statiny vstřebávají. Naopak do krve přechází hormony produkované samotnou adenohypofýzou. Ze sekundární pleteně odcházejí vv. hypophysiales do sinus cavernosus. Tento jev, kdy dochází k vsunutí kapilárního plexu mezi cévy stejného typu se nazývá rete mirabile, v tomto případě se jedná o '''rete mirabile venosum''' (pleteň je vsunuta mezi žíly). | ||
* ''' | * '''nervově''' – s neurohypofýzou je spojen nemyelinizovanými axony neuronů jader hypothalamu (nucleus supraopticus et paraventricularis). Tyto axony tvoří stopku hypofýzy a jsou jimi do zadního laloku hypofýzy dopravován [[ADH|antidiuretický hormon]] (ADH, vazopresin) a [[Oxytocin|oxytocin]]. Dráha tvořené těmito axony se nazývá '''tractus hypothalamo-hypophysialis'''. | ||
== Hypofýza == | == Hypofýza == | ||
'''Hypofýza''' je oválné rozšíření | {{Podrobnosti|Hypofýza}} | ||
'''Hypofýza''' je oválné rozšíření konce infundibulárního výběžku hypothalamu. Je uložena v sella turcica kosti klínové a složena ze dvou anatomicky, funkčně a vývojově odlišných částí – '''adenohypofýzy''' (s epiteliální strukturou) a '''neurohypofýzy''' (s neurální strukturou). Neurohypofýza a adenohypofýza jsou navzájem propojeny krátkým portálním oběhem ''(a. hypophysea inferior)''. | |||
=== Adenohypofýza === | === Adenohypofýza === | ||
Adenohypofýza je přední lalok hypofýzy. Produkce hormonů adenohypofýzou je regulována liberiny a statiny z hypothalamu. Je s ním cévně spojená. | Adenohypofýza je přední lalok hypofýzy. Produkce hormonů adenohypofýzou je regulována liberiny a statiny z hypothalamu. Je s ním cévně spojená hypofyziálním portálním oběhem. Skládá se ze tří částí | ||
* '''pars distalis''' – hlavní část adenohypofýzy zodpovědná za tvorbu většiny hormonů, tvořena trámci buněk chromofobních a chromofilních. Buňky chromofilní se dále dělí na buňky '''acidofilní''' a '''bazofilní'''. | |||
* '''pars intermedia''' – málo vyvinutá část tvořená zejména bazofilními buňkami (kortikotropní), chromofobními buňkami a Rathkeho cystami | |||
* '''pars tuberalis''' – obsahuje především buňky bazofilní (gonadotropní) | |||
==== Hormony adenohypofýzy==== | |||
'''Acidofilní buňky''' produkují jednoduché [[protein]]y a v trámčitém epitelu převažují, patří mezi ně dva hlavní typy buněk: | |||
* | *'''somatotropní''' buňky − '''[[Somatotropin|somatotropin]]''' (STH), růstový hormon - podporuje proteosyntézu, a tím růst jedince, působí na proliferaci chondrocytů v růstových ploténkách; | ||
* | *'''mammotropní''' buňky − '''[[Prolaktin|prolaktin]]''' (PRL), stimuluje rozvoj [[Mléčná žláza|mléčné žlázy]] a [[Laktace|produkci mléka]]. | ||
; | '''Bazofilní buňky''' pars distalis secernují glykoproteiny – jsou PAS pozitivní: | ||
* | *'''thyreotropní buňky''' − '''[[TSH|thyreotropní hormon]]''' (TSH), stimuluje syntézu a uvolňování [[Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích|hormonů štítné žlázy]]; | ||
* | *'''gonadotropní buňky''' − '''[[FSH|folikuly stimulující hormon]]''' (FSH), u žen stimuluje zrání ovariálního folikulu, u mužů podporuje [[Spermatogeneze|spermatogenezi]] a '''[[luteinizační hormon]]''' (LH), inhibuje růst vajíčka a zvyšuje efekt estradiolu na skladování a spotřebu cholesterolu v granulóza luteinních buňkách, podporuje tvorbu pohlavních hormonů; | ||
*'''kortikotropní buňky''' − '''[[ACTH|adrenokortikotropní hormon]]''' (ACTH), stimuluje růst kůry [[Nadledviny|nadledvin]] a v ní produkci [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]]. | |||
V bazofilních buňkach pars intermedia je navíc tvořen: | |||
*'''[[MSH|melanocyty stimulující hormon]]''' (MSH) – stimuluje [[melanocyty]] k produkci [[Melanin|melaninu]] a přenosu jeho granul do keratinocytů v kůži a ve vlasech. | |||
V bazofilních buňkach pars intermedia je tvořen: | |||
* [[ | |||
=== Neurohypofýza === | === Neurohypofýza === | ||
Neurohypofýza neboli zadní lalok hypofýzy je tvořen axony neurosekrečních neuronů a dále gliovými buňkami (tzv. pituicity). Je nervově spojený s [[ | Neurohypofýza neboli zadní lalok hypofýzy je tvořen axony neurosekrečních neuronů a dále gliovými buňkami (tzv. pituicity). Je nervově spojený s [[Hypothalamus|hypothalamem]] a touto cestou se do něj také dostávají antidiuretický hormon a oxytocin, které jsou v hypofýze už pouze skladované a po stimulaci akčním potenciálem uvolňované do krve exocytózou. | ||
* [[ | * [[oxytocin]] – navozuje kontrakce [[Děloha|dělohy]] při porodu a kontrakci mlékovodů při [[Kojení|kojení]]. | ||
* [[ | * [[antidiuretický hormon]] – zvyšuje zpětnou resorpci Na<sup>+</sup> a vody v distálním tubulu a sběracím kanálku ledvin. | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Nemoci hypotalamo-hypofyzárního systému]] | * [[Nemoci hypotalamo-hypofyzárního systému]] | ||
* [[Hypotalamus]] | |||
* [[Hypofýza]] | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| Řádek 104: | Řádek 93: | ||
| rok = 2000 | | rok = 2000 | ||
| rozsah = 291 | | rozsah = 291 | ||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 8085787377 | |||
| příjmení1 = Junqueira | |||
| jméno1 = L. Carlos | |||
| příjmení2 = Carneiro | |||
| jméno2 = Chosé | |||
| titul = Základy histologie | |||
| vydání = 7 | |||
| místo = Jinočany | |||
| vydavatel = H&H | |||
| rok = 1999 | |||
}} | }} | ||
| Řádek 111: | Řádek 113: | ||
[[Kategorie:Fyziologie]] | [[Kategorie:Fyziologie]] | ||
[[Kategorie:Endokrinologie]] | [[Kategorie:Endokrinologie]] | ||
[[Kategorie:Histologie]] | |||
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]] | [[Kategorie:Vnitřní lékařství]] | ||
Aktuální verze z 19. 6. 2024, 00:36
Hypothalamo-hypofyzární systém je součástí neuroendokrinního systému (systému propojujícího nervové signály se signály endokrinními) a řídí ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Skládá se ze dvou částí: hypothalamu a hypofýzy.
Hypothalamus[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Hypothalamus.
Hypothalamus je část diencefala obsahující řídící centrum autonomního nervového systému organismu. Sám tvoří hormony, a to:
- liberiny a statiny, které regulují uvolňování hormonů adenohypofýzy (obecně platí, že liberiny "uvolňují hormony" - kortikoliberin a statiny naopak inhibují uvolňování - somatostatin)
- antidiuretický hormon (z nucleus supraopticus hypothalami) a oxytocin (z nucleus paraventricularis hypothalami).
Je s hypofýzou spojený, a to:
- cévně – s adenohypofýzou je spojen portálním systémem. A. hypophysialis superior, větev a. carotis interna, se rozpadá v primární kapilární pleteň na úrovni eminentia mediana hypothalami, kde jsou do něj uvolňovány liberiny a statiny. Primární kapilární pleteň se znovu spojuje v portální žíly, které následně rozpadají v sekundární pleteň. Ta se nachází kolem adenohypofýzy, kde se liberiny a statiny vstřebávají. Naopak do krve přechází hormony produkované samotnou adenohypofýzou. Ze sekundární pleteně odcházejí vv. hypophysiales do sinus cavernosus. Tento jev, kdy dochází k vsunutí kapilárního plexu mezi cévy stejného typu se nazývá rete mirabile, v tomto případě se jedná o rete mirabile venosum (pleteň je vsunuta mezi žíly).
- nervově – s neurohypofýzou je spojen nemyelinizovanými axony neuronů jader hypothalamu (nucleus supraopticus et paraventricularis). Tyto axony tvoří stopku hypofýzy a jsou jimi do zadního laloku hypofýzy dopravován antidiuretický hormon (ADH, vazopresin) a oxytocin. Dráha tvořené těmito axony se nazývá tractus hypothalamo-hypophysialis.
Hypofýza[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Hypofýza.Hypofýza je oválné rozšíření konce infundibulárního výběžku hypothalamu. Je uložena v sella turcica kosti klínové a složena ze dvou anatomicky, funkčně a vývojově odlišných částí – adenohypofýzy (s epiteliální strukturou) a neurohypofýzy (s neurální strukturou). Neurohypofýza a adenohypofýza jsou navzájem propojeny krátkým portálním oběhem (a. hypophysea inferior).
Adenohypofýza[upravit | editovat zdroj]
Adenohypofýza je přední lalok hypofýzy. Produkce hormonů adenohypofýzou je regulována liberiny a statiny z hypothalamu. Je s ním cévně spojená hypofyziálním portálním oběhem. Skládá se ze tří částí
- pars distalis – hlavní část adenohypofýzy zodpovědná za tvorbu většiny hormonů, tvořena trámci buněk chromofobních a chromofilních. Buňky chromofilní se dále dělí na buňky acidofilní a bazofilní.
- pars intermedia – málo vyvinutá část tvořená zejména bazofilními buňkami (kortikotropní), chromofobními buňkami a Rathkeho cystami
- pars tuberalis – obsahuje především buňky bazofilní (gonadotropní)
Hormony adenohypofýzy[upravit | editovat zdroj]
Acidofilní buňky produkují jednoduché proteiny a v trámčitém epitelu převažují, patří mezi ně dva hlavní typy buněk:
- somatotropní buňky − somatotropin (STH), růstový hormon - podporuje proteosyntézu, a tím růst jedince, působí na proliferaci chondrocytů v růstových ploténkách;
- mammotropní buňky − prolaktin (PRL), stimuluje rozvoj mléčné žlázy a produkci mléka.
Bazofilní buňky pars distalis secernují glykoproteiny – jsou PAS pozitivní:
- thyreotropní buňky − thyreotropní hormon (TSH), stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy;
- gonadotropní buňky − folikuly stimulující hormon (FSH), u žen stimuluje zrání ovariálního folikulu, u mužů podporuje spermatogenezi a luteinizační hormon (LH), inhibuje růst vajíčka a zvyšuje efekt estradiolu na skladování a spotřebu cholesterolu v granulóza luteinních buňkách, podporuje tvorbu pohlavních hormonů;
- kortikotropní buňky − adrenokortikotropní hormon (ACTH), stimuluje růst kůry nadledvin a v ní produkci glukokortikoidů.
V bazofilních buňkach pars intermedia je navíc tvořen:
- melanocyty stimulující hormon (MSH) – stimuluje melanocyty k produkci melaninu a přenosu jeho granul do keratinocytů v kůži a ve vlasech.
Neurohypofýza[upravit | editovat zdroj]
Neurohypofýza neboli zadní lalok hypofýzy je tvořen axony neurosekrečních neuronů a dále gliovými buňkami (tzv. pituicity). Je nervově spojený s hypothalamem a touto cestou se do něj také dostávají antidiuretický hormon a oxytocin, které jsou v hypofýze už pouze skladované a po stimulaci akčním potenciálem uvolňované do krve exocytózou.
- oxytocin – navozuje kontrakce dělohy při porodu a kontrakci mlékovodů při kojení.
- antidiuretický hormon – zvyšuje zpětnou resorpci Na+ a vody v distálním tubulu a sběracím kanálku ledvin.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
- JUNQUEIRA, L. Carlos a Chosé CARNEIRO. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H&H, 1999. ISBN 8085787377.
