Hypothalamo-hypofysární systém: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (překlep, -linky)
m (→‎Hypothalamus: doplneni)
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__notoc__
[[Soubor:Hypothalamus.jpg|thumb|right|Magnetická rezonance mozku; šipka směřuje na hypothalamus]]
[[Soubor:Hypothalamus.jpg|thumb|right|Magnetická rezonance mozku; šipka směřuje na hypothalamus]]
Hypothalamo-hypofyzární systém je nejdůležitější součástí neuroendokrinního systému (systému, který spojuje nervové a endokrinní signály) a řídí ostatní žlázy s vnitřní sekrecí.  
'''Hypothalamo-hypofyzární systém''' je součástí neuroendokrinního systému (systému propojujícího nervové signály se signály endokrinními) a řídí ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Skládá se ze dvou částí: [[Hypothalamus|hypothalamu]] a [[Hypofýza|hypofýzy]].


Má 2 části: 
== Hypothalamus ==
# [[hypothalamus]];
{{Podrobnosti|Hypothalamus}}
# [[hypofýza|hypofýzu]].
 
== Hypotalamus ==
[[Soubor:Pituitary gland representation_cs.svg|thumb|right|250px|Schéma hypothalamo-hypofyzárního systému]]
[[Soubor:Pituitary gland representation_cs.svg|thumb|right|250px|Schéma hypothalamo-hypofyzárního systému]]
[[Soubor:Pituitary gland et vessel.jpg|thumb|right|450px|1 – chiasma opticum, 2 – , 3 – pars tuberalis, 4 – pars distalis, 5 – , 6 – pars nervosa, 7a – , 7b – , 8 – , 9 – , 10 – neurosekreční neurony, 11 – nucleus paraventricularis, 12 – nucleus supraopticus, 13 – pars intermedia]]
[[Soubor:Pituitary gland et vessel.jpg|thumb|right|450px|1 – chiasma opticum, 2 –, 3 – pars tuberalis, 4 – pars distalis, 5 –, 6 – pars nervosa, 7a –, 7b –, 8 –, 9 –, 10 – neurosekreční neurony, 11 – nucleus paraventricularis, 12 – nucleus supraopticus, 13 – pars intermedia]]
'''Hypothalamus''' je část [[Diencephalon|diencepahala]] zodpovědná za spoustu vegetativních pochodů v organismu. Sám tvoří hormony, a to:
'''Hypothalamus''' je část [[Diencephalon|diencefala]] obsahující řídící centrum [[Autonomní nervový systém|autonomního nervového systému]] organismu. Sám tvoří hormony, a to:
# '''liberiny''' a '''statiny''', které řídí uvolňování hormonů z adenohypofýzy;
* '''liberiny''' a '''statiny''', které regulují uvolňování hormonů adenohypofýzy (obecně platí, že liberiny "uvolňují hormony" - kortikoliberin a statiny naopak inhibují uvolňování - somatostatin)
# '''[[antidiuretický hormon]]''' a '''[[oxytocin]]''' (tyto dva hormony jsou tvořeny v nucleus supraopticus a paraventricularis hypothalami).  
* '''[[ADH|antidiuretický hormon]]''' (z nucleus supraopticus hypothalami) a '''[[oxytocin]]''' (z nucleus paraventricularis hypothalami).


Je s hypofýzou spojený, a to:
Je s hypofýzou spojený, a to:
*'''Cévně''' – s adenohypofýzou je spojen portálním systémem. První kapilární rozvětvení je na úrovni hypotalamu, kde jsou do něj uvolňovány liberiny a statiny. Druhé rozvětvení je u samotné adenohypofýzy, kde se liberiny a statiny vstřebají a naopak do krve přejdou hormony produkované samotnou adenohypofýzou.
* '''cévně''' – s adenohypofýzou je spojen portálním systémem. '''A. hypophysialis superior''', větev a. carotis interna, se rozpadá v primární kapilární pleteň na úrovni eminentia mediana hypothalami, kde jsou do něj uvolňovány liberiny a statiny. Primární kapilární pleteň se znovu spojuje v portální žíly, které následně rozpadají v sekundární pleteň. Ta se nachází kolem adenohypofýzy, kde se liberiny a statiny vstřebávají. Naopak do krve přechází hormony produkované samotnou adenohypofýzou. Ze sekundární pleteně odcházejí vv. hypophysiales do sinus cavernosus. Tento jev, kdy dochází k vsunutí kapilárního plexu mezi cévy stejného typu se nazývá rete mirabile, v tomto případě se jedná o '''rete mirabile venosum''' (pleteň je vsunuta mezi žíly).  
*'''Nervově''' – s neurohypofýzou. V axonech neuronů (které tvoří stopku hypofýzy) z hypotalamu je do zadního laloku hypofýzy dopravován antidiuretický hormon (ADH, vasopresin) a oxytocin. Dráze tvořené těmito axony říkáme tractus hypothalamo-hypofysialis.
* '''nervově''' – s neurohypofýzou je spojen nemyelinizovanými axony neuronů jader hypothalamu (nucleus supraopticus et paraventricularis). Tyto axony tvoří stopku hypofýzy a jsou jimi do zadního laloku hypofýzy dopravován [[ADH|antidiuretický hormon]] (ADH, vazopresin) a [[Oxytocin|oxytocin]]. Dráha tvořené těmito axony se nazývá '''tractus hypothalamo-hypophysialis'''.


== Hypofýza ==
== Hypofýza ==
'''Hypofýza''' je oválné rozšíření na konci infundibulárního výběžku hypothalamu. Je uložena v sella turcica kosti klínové. Hypofýza je složena ze dvou anatomicky a funkčně odlišných částí – '''adenohypofýzy''' (která má epiteliální strukturu) a '''neurohypofýzy''' (která má neurální strukturu).
{{Podrobnosti|Hypofýza}}
'''Hypofýza''' je oválné rozšíření konce infundibulárního výběžku hypothalamu. Je uložena v sella turcica kosti klínové a složena ze dvou anatomicky, funkčně a vývojově odlišných částí – '''adenohypofýzy''' (s epiteliální strukturou) a '''neurohypofýzy''' (s neurální strukturou). Neurohypofýza a adenohypofýza jsou navzájem propojeny krátkým portálním oběhem ''(a. hypophysea inferior)''.


=== Adenohypofýza ===
=== Adenohypofýza ===
Adenohypofýza je přední lalok hypofýzy. Produkce hormonů adenohypofýzou je regulována liberiny a statiny z hypothalamu. Je s ním cévně spojená.
Adenohypofýza je přední lalok hypofýzy. Produkce hormonů adenohypofýzou je regulována liberiny a statiny z hypothalamu. Je s ním cévně spojená hypofyziálním portálním oběhem. Skládá se ze tří částí
 
* '''pars distalis''' – hlavní část adenohypofýzy zodpovědná za tvorbu většiny hormonů, tvořena trámci buněk chromofobních a chromofilních. Buňky chromofilní se dále dělí na buňky '''acidofilní''' a '''bazofilní'''.
;Pars distalis
* '''pars intermedia''' – málo vyvinutá část tvořená zejména bazofilními buňkami (kortikotropní), chromofobními buňkami a Rathkeho cystami
* hlavní část adenohypofýzy, zodpovědná za tvorbu většiny hormonů tvořena trámci buněk několika typů:
* '''pars tuberalis''' – obsahuje především buňky bazofilní (gonadotropní)
**chromofobní buňky;
**chromafinní buňky – ty rozdělujeme ještě na buňky '''acidofilní''' a '''bazofilní'''.
 
;Pars intermedia
* málo vyvinutá;
* tvoří jí zejména bazofilní buňky.
 
;Pars tuberalis
* obsahuje především chromofobní buňky.


====[[Hormony]]====
==== Hormony adenohypofýzy====
V acidofilních buňkach pars distalis jsou tvořeny:
'''Acidofilní buňky''' produkují jednoduché [[protein]]y a v trámčitém epitelu převažují, patří mezi ně dva hlavní typy buněk:
* [[Růstový hormon]] = somatotropní hormon (STH) podporuje proteosyntézu, a tím růst jedince;
*'''somatotropní''' buňky − '''[[Somatotropin|somatotropin]]''' (STH), růstový hormon - podporuje proteosyntézu, a tím růst jedince, působí na proliferaci chondrocytů v růstových ploténkách;
* [[Luteinizační hormon|Luteotropní hormon]] (LTH) – stimuluje [[ovulace|ovulaci]] a růst [[corpus luteum|žlutého tělíska]];
*'''mammotropní''' buňky − '''[[Prolaktin|prolaktin]]''' (PRL), stimuluje rozvoj [[Mléčná žláza|mléčné žlázy]] a [[Laktace|produkci mléka]].
* [[Prolaktin]] (PRL) stimuluje rozvoj [[mléčná žláza|mléčné žlázy]] a [[laktace|produkci mléka]].


V bazofilních buňkach pars distalis jsou tvořeny:
'''Bazofilní buňky''' pars distalis secernují glykoproteiny – jsou PAS pozitivní:
* [[Folikuly stimulující hormon]] (FSH) = folitropin – u žen stimuluje zrání ovariálního folikulu, u mužů podporuje [[spermatogeneze|spermatogenezi]].
*'''thyreotropní buňky''' − '''[[TSH|thyreotropní hormon]]''' (TSH), stimuluje syntézu a uvolňování [[Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích|hormonů štítné žlázy]];
* [[Luteinizační hormon]] (LH) = lutropin – podporuje tvorbu pohlavních hormonů:
*'''gonadotropní buňky''' − '''[[FSH|folikuly stimulující hormon]]''' (FSH), u žen stimuluje zrání ovariálního folikulu, u mužů podporuje [[Spermatogeneze|spermatogenezi]] a '''[[luteinizační hormon]]''' (LH), inhibuje růst vajíčka a zvyšuje efekt estradiolu na skladování a spotřebu cholesterolu v granulóza luteinních buňkách, podporuje tvorbu pohlavních hormonů;
**u žen [[estrogen|estrogenů]] a [[progesteron]]u;
*'''kortikotropní buňky''' − '''[[ACTH|adrenokortikotropní hormon]]''' (ACTH), stimuluje růst kůry [[Nadledviny|nadledvin]] a v ní produkci [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]].
**u mužů – [[testosteron]]u.
* [[TSH|Thyreotropní hormon]] (TSH) = thyrotropin – stimuluje syntézu a uvolňování [[Hormony štítné žlázy a jejich funkce v regulačních dějích|hormonů štítné žlázy]].
* [[ACTH|Adrenokortikotropní hormon]] (ACTH) stimuluje růst kůry [[Nadledviny|nadledvin]] a v ní produkci [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]].


V bazofilních buňkach pars intermedia je tvořen:
V bazofilních buňkach pars intermedia je navíc tvořen:
* [[Melanocyty stimulující hormon]] (MSH) – stimuluje [[melanocyty]] k produkci [[melanin]]u a přenosu jeho granul do keratinocytů v kůži a ve vlasech.
*'''[[MSH|melanocyty stimulující hormon]]''' (MSH) – stimuluje [[melanocyty]] k produkci [[Melanin|melaninu]] a přenosu jeho granul do keratinocytů v kůži a ve vlasech.


=== Neurohypofýza ===
=== Neurohypofýza ===
Neurohypofýza neboli zadní lalok hypofýzy je tvořen axony neurosekrečních neuronů a dále gliovými buňkami (tzv. pituicity). Je nervově spojený s [[Hypotalamus|hypotalamem]] a touto cestou se do něj také dostávají antidiuretický hormon a oxytocin, které jsou v hypofýze už pouze skladované a uvolňované do krve.  
Neurohypofýza neboli zadní lalok hypofýzy je tvořen axony neurosekrečních neuronů a dále gliovými buňkami (tzv. pituicity). Je nervově spojený s [[Hypothalamus|hypothalamem]] a touto cestou se do něj také dostávají antidiuretický hormon a oxytocin, které jsou v hypofýze už pouze skladované a po stimulaci akčním potenciálem uvolňované do krve exocytózou.
*[[Oxytocin]] – navozuje kontrakce [[děloha|dělohy]] při porodu a kontrakci mlékovodů při [[kojení]].
* [[oxytocin]] – navozuje kontrakce [[Děloha|dělohy]] při porodu a kontrakci mlékovodů při [[Kojení|kojení]].
*[[Antidiuretický hormon]] – zvyšuje zpětnou resorpci Na<sup>+</sup> a vody v distálním tubulu a sběracím kanálku ledvin.
* [[antidiuretický hormon]] – zvyšuje zpětnou resorpci Na<sup>+</sup> a vody v distálním tubulu a sběracím kanálku ledvin.
<noinclude>


<noinclude>
== Odkazy ==
==Odkazy==
=== Související články ===
===Související články===
* [[Nemoci hypotalamo-hypofyzárního systému]]
* [[Nemoci hypotalamo-hypofyzárního systému]]
===Použitá literatura===
* [[Hypotalamus]]
*{{Citace
* [[Hypofýza]]
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-247-3068-4
| příjmení1 = Kittnar
| jméno1 = Otomar
| kolektiv = ano
| titul = Lékařská fyziologie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Grada
| rok = 2011
| rozsah = 790
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 80-247-0143-X
| isbn = 80-247-0143-X
Řádek 77: Řádek 78:
| svazek = 2
| svazek = 2
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 80-86022-80-3
| isbn = 80-86022-80-3
Řádek 92: Řádek 93:
| rok = 2000
| rok = 2000
| rozsah = 291
| rozsah = 291
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 8085787377
| příjmení1 = Junqueira
| jméno1 = L. Carlos
| příjmení2 = Carneiro
| jméno2 = Chosé
| titul = Základy histologie
| vydání = 7
| místo = Jinočany
| vydavatel = H&#38;H
| rok = 1999
}}
}}


Řádek 99: Řádek 113:
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Endokrinologie]]
[[Kategorie:Endokrinologie]]
[[Kategorie:Histologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]

Aktuální verze z 19. 6. 2024, 00:36

Magnetická rezonance mozku; šipka směřuje na hypothalamus

Hypothalamo-hypofyzární systém je součástí neuroendokrinního systému (systému propojujícího nervové signály se signály endokrinními) a řídí ostatní žlázy s vnitřní sekrecí. Skládá se ze dvou částí: hypothalamu a hypofýzy.

Hypothalamus[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hypothalamus.
Schéma hypothalamo-hypofyzárního systému
1 – chiasma opticum, 2 –, 3 – pars tuberalis, 4 – pars distalis, 5 –, 6 – pars nervosa, 7a –, 7b –, 8 –, 9 –, 10 – neurosekreční neurony, 11 – nucleus paraventricularis, 12 – nucleus supraopticus, 13 – pars intermedia

Hypothalamus je část diencefala obsahující řídící centrum autonomního nervového systému organismu. Sám tvoří hormony, a to:

  • liberiny a statiny, které regulují uvolňování hormonů adenohypofýzy (obecně platí, že liberiny "uvolňují hormony" - kortikoliberin a statiny naopak inhibují uvolňování - somatostatin)
  • antidiuretický hormon (z nucleus supraopticus hypothalami) a oxytocin (z nucleus paraventricularis hypothalami).

Je s hypofýzou spojený, a to:

  • cévně – s adenohypofýzou je spojen portálním systémem. A. hypophysialis superior, větev a. carotis interna, se rozpadá v primární kapilární pleteň na úrovni eminentia mediana hypothalami, kde jsou do něj uvolňovány liberiny a statiny. Primární kapilární pleteň se znovu spojuje v portální žíly, které následně rozpadají v sekundární pleteň. Ta se nachází kolem adenohypofýzy, kde se liberiny a statiny vstřebávají. Naopak do krve přechází hormony produkované samotnou adenohypofýzou. Ze sekundární pleteně odcházejí vv. hypophysiales do sinus cavernosus. Tento jev, kdy dochází k vsunutí kapilárního plexu mezi cévy stejného typu se nazývá rete mirabile, v tomto případě se jedná o rete mirabile venosum (pleteň je vsunuta mezi žíly).
  • nervově – s neurohypofýzou je spojen nemyelinizovanými axony neuronů jader hypothalamu (nucleus supraopticus et paraventricularis). Tyto axony tvoří stopku hypofýzy a jsou jimi do zadního laloku hypofýzy dopravován antidiuretický hormon (ADH, vazopresin) a oxytocin. Dráha tvořené těmito axony se nazývá tractus hypothalamo-hypophysialis.

Hypofýza[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hypofýza.

Hypofýza je oválné rozšíření konce infundibulárního výběžku hypothalamu. Je uložena v sella turcica kosti klínové a složena ze dvou anatomicky, funkčně a vývojově odlišných částí – adenohypofýzy (s epiteliální strukturou) a neurohypofýzy (s neurální strukturou). Neurohypofýza a adenohypofýza jsou navzájem propojeny krátkým portálním oběhem (a. hypophysea inferior).

Adenohypofýza[upravit | editovat zdroj]

Adenohypofýza je přední lalok hypofýzy. Produkce hormonů adenohypofýzou je regulována liberiny a statiny z hypothalamu. Je s ním cévně spojená hypofyziálním portálním oběhem. Skládá se ze tří částí

  • pars distalis – hlavní část adenohypofýzy zodpovědná za tvorbu většiny hormonů, tvořena trámci buněk chromofobních a chromofilních. Buňky chromofilní se dále dělí na buňky acidofilní a bazofilní.
  • pars intermedia – málo vyvinutá část tvořená zejména bazofilními buňkami (kortikotropní), chromofobními buňkami a Rathkeho cystami
  • pars tuberalis – obsahuje především buňky bazofilní (gonadotropní)

Hormony adenohypofýzy[upravit | editovat zdroj]

Acidofilní buňky produkují jednoduché proteiny a v trámčitém epitelu převažují, patří mezi ně dva hlavní typy buněk:

  • somatotropní buňky − somatotropin (STH), růstový hormon - podporuje proteosyntézu, a tím růst jedince, působí na proliferaci chondrocytů v růstových ploténkách;
  • mammotropní buňky − prolaktin (PRL), stimuluje rozvoj mléčné žlázy a produkci mléka.

Bazofilní buňky pars distalis secernují glykoproteiny – jsou PAS pozitivní:

V bazofilních buňkach pars intermedia je navíc tvořen:

Neurohypofýza[upravit | editovat zdroj]

Neurohypofýza neboli zadní lalok hypofýzy je tvořen axony neurosekrečních neuronů a dále gliovými buňkami (tzv. pituicity). Je nervově spojený s hypothalamem a touto cestou se do něj také dostávají antidiuretický hormon a oxytocin, které jsou v hypofýze už pouze skladované a po stimulaci akčním potenciálem uvolňované do krve exocytózou.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.
  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
  • JUNQUEIRA, L. Carlos a Chosé CARNEIRO. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H&H, 1999. ISBN 8085787377.