Diferenciální diagnostika povlakových angin: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (typo) |
m (Oprava názvosloví, překlepů, odkazů) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
=== Akutní tonsilitida === | |||
(lat. [[tonsillitis acuta]]) může být vyvolána pestrou škálou původců. Nejčastěji se objevuje u dětí a mladých dospělých. [[Etiologie|Etiologii]] určuje především intenzita, rozsah, postižení krku, [[měkké patro|měkkého patra]], dále přítomnost exsudace, puchýřků, [[petechie|petechií]] či [[enantém]]u. Z bakterií bývá nejčastějším původcem [[Streptococcus pyogenes]]. U dětí do tří let bývá většinou virového původu. | |||
=== Klinický obraz === | |||
Lokálně u tonsilitid dochází k zarudnutí a zduření mandlí, mohou být pokryté povláčky – čepy. Rychle vzniká '''bolest v krku''' doprovázená obtížemi při polykání ([[odynofagie]]). Submandibulární uzliny jsou zduřelé a bolestivé. K lokálním projevům se přidává '''celkový pocit nemoci''' – malátnost, únava, [[horečka]], schvácenost. | |||
{{Cave|Dle klinického obrazu většinou nelze určit původce.}} | |||
{| class="wikitable" | |||
! Diagnóza !! Klinický obraz (KO), a diagnostika (DG) | |||
=== | |||
{| class = wikitable | |||
|- | |- | ||
| | | Akutní zánět patrových mandlí || '''KO:''' zarudnutí a edém patrových mandlí, hnisavé čepy, fibrinové povlaky, [[nekróza|nekrózy]] (''angina catarrhalis, folicularis, lacunaris, pseudomembranacea'') | ||
|- | |- | ||
| | | [[Infekční mononukleóza]] || '''KO:''' povlaková angína s výraznou [[lymfadenopatie|lymfadenopatií]] (generalizovanou), Holzelovo znamení, Bassův příznak<br /> [[krevní obraz|KO+diff]]: [[leukocytóza]] (iniciálně leukopenie) [[monocytóza]], atypické [[leukocyty]],<br /> '''DG:''' sérologie | ||
|- | |- | ||
| | | [[Herpangína]] || '''KO:''' obraz vezikulární angíny, vesikulární eflorescence na patrových obloucích,<br /> KO+diff: leukopenie | ||
|- | |- | ||
| | | [[Spálová angína|Streptokoková angína]] || '''KO:''' obraz nejčastěji lakunární angíny,<br /> KO+diff: [[neutrofilie]] s posunem doleva,<br /> '''DG:''' kultivace, [[ASLO]] | ||
|- | |- | ||
| | | [[Spála]] || '''KO:''' horečka, obraz nejčastěji lakunární angíny, malinový jazyk, spálový kožní exantém, [[Filatovův příznak|Filatovův]] a [[Šrámkův příznak]],<br /> '''DG''': [[krevní obraz|KO]], [[Sedimentace erytrocytů|FW]], kultivace, ASLO | ||
|- | |- | ||
| | | Angína při orofaryngeální formě [[tularémie]] || '''KO:''' obraz nekrotizující angíny, často jednostranná, výrazná regionální lymphadenopatie,<br /> '''DG''': KO, FW, sérologie | ||
|- | |- | ||
| | | [[Diftérie]] || '''KO:''' špinavě šedé povlaky přesahující okraje tonzil, pevně lpící, foetor,<br /> '''DG''': nátěr na sklíčko, bakteriologie | ||
|- | |- | ||
| | | Ulceromembranózní tonsillitis ([[Plautova–Vincentova angina]]) || '''KO:''' nekrotizující angína s tendencí k tvorbě ulcerací, špinavé povlaky, imunologicky kompromitovaní jedinci, těžký celkový stav, jednostranný nález, vzácný výskyt | ||
|- | |- | ||
| | | Angína při agranulocytóze<br /> (při akutní leukémii) || '''KO:''' oboustranná nekrotizující angína, ulcerace faryngeální sliznice, není patrná lymfadenopatie, zatímco [[hepatosplenomegalie]] je obvykle přítomna, tonzilitida může být první manifestací celkového základního onemocnění<br /> '''DG''': KO, FW | ||
|- | |- | ||
| < | | Syfilitická tonzilitida<br /> (II. stádium [[syfilis]]) || '''KO:''' plaques mucoses,<br /> '''DG''': sérologie | ||
|} | |} | ||
* z klinického obrazu | ==Klinické jednotky == | ||
* laboratorní vyšetření – virové – normální sedimentace, spíše [[leukopenie]], převaha mononukleárů | === Streptokoková tonzilofaryngitida === | ||
* IM | {{Podrobnosti| Spálová angína}} | ||
=== Záškrt === | |||
* virové – jen symptomaticky | {{Podrobnosti|Difterie}} | ||
* streptokoková – penicilin (erytromycin), cefalosporiny I.g., [[absces]] – linkosamidy | === Plautova-Vincentova angína === | ||
* gonokok, lues – též penicilin | * vzácná, vyvolaná smíšenou flórou anaerobů a spirochet; | ||
* | * postižení je jednostranné – typický je odporný feator ex ore; | ||
* u IM jsou naopak aminopeniciliny zcela nevhodné! | * Lemierrova nemoc – vzácná ale smrtelná, infekce [[Fusobacterium|Fusobakterium necrophorum]] se šíří do [[mediastinum|mediastina]]. | ||
== | === Infekční mononukleóza (IM) === | ||
{{Citace | {{Podrobnosti|Infekční mononukleóza}} | ||
* značné zduření tonsil, huhňání; | |||
* Holzelovo znamení – drobné petechie na měkkém patře; | |||
* Bassův příznak – otok očních víček. | |||
=== Herpangína === | |||
* viry Coxsackie, většinou u dětí | |||
* horečka, [[bolesti hlavy]] | |||
* zarudnutí orofaryngu s drobnými puchýřky (2–10), nesplývají | |||
* na obloucích, bolest při polykání – [[odynofagie]] | |||
* během 2–4 dní horečka ustoupí a vřídky se zhojí | |||
* dif.dg. – [[Gingivostomatitis herpetica|herpetická stomatitis]] – vřídky vpředu v [[ústní dutina|ústní dutině]] | |||
;Další formy | |||
* méně časté | |||
* [[gonokok]]ová faryngitida, sekundární [[syfilis]] | |||
;Diagnóza | |||
* z klinického obrazu; | |||
* laboratorní vyšetření – virové – normální sedimentace, spíše [[leukopenie]], převaha mononukleárů; | |||
* IM – atypické [[lymfocyty]]. | |||
;Terapie | |||
* virové – jen symptomaticky; | |||
* streptokoková – [[penicilin]] (erytromycin), [[cefalosporiny]] I.g., [[absces]] – [[linkosamidy]]; | |||
* gonokok, [[lues]] – též penicilin; | |||
* [[Corynebacterium diphtheriae|corynebacterium diphteriae]] – též penicilin; | |||
* '''u IM jsou naopak aminopeniciliny zcela nevhodné!'''. | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Zdroj === | |||
* {{Citace | |||
|typ = web | |typ = web | ||
|příjmení1 = Beneš | |příjmení1 = Beneš | ||
|jméno1 = Jiří | |jméno1 = Jiří | ||
|název = Studijní materiály | |název = Studijní materiály | ||
|rok = | |rok = 2007 | ||
|citováno = | |citováno = 2009 | ||
|url = http:// | |url = http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc | ||
}} | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Klozar | |||
| jméno1 = Jan | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Speciální otorinolaryngologie | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Galén | |||
| rok = 2005 | |||
| rozsah = 224 | |||
| isbn = 80-7262-346-X | |||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
|korporace = | |||
|příjmení1 = Havlík |jméno1 = Jiří | |||
|kolektiv = ano | |||
|titul = Infektologie | |||
|vydání = 2 |místo = Praha | |||
|vydavatel = Avicenum |rok = 1990 |rozsah = 393 | |||
|edice = |svazek = | |||
|isbn = 80-201-0062-8 |strany = | |||
|url = | |||
}} | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
|korporace = | |||
|příjmení1 = Lobovská |jméno1 = Alena | |||
|kolektiv = ne | |||
|titul = Infekční nemoci | |||
|vydání = 1 |místo = Praha | |||
|vydavatel = Karolinum |rok = 2001 |rozsah = 263 | |||
|edice = |svazek = | |||
|isbn = 80-246-0116-8 |strany = | |||
|url = | |||
}} | }} | ||
{{Pahýl}} | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Infekční lékařství]] | [[Kategorie:Infekční lékařství]] | ||
[[Kategorie:Otorhinolaryngologie]] | |||
[[Kategorie:Diferenciální diagnostika]] | |||
[[Kategorie:Všeobecné praktické lékařství]] |
Aktuální verze z 17. 3. 2024, 10:23
Akutní tonsilitida[upravit | editovat zdroj]
(lat. tonsillitis acuta) může být vyvolána pestrou škálou původců. Nejčastěji se objevuje u dětí a mladých dospělých. Etiologii určuje především intenzita, rozsah, postižení krku, měkkého patra, dále přítomnost exsudace, puchýřků, petechií či enantému. Z bakterií bývá nejčastějším původcem Streptococcus pyogenes. U dětí do tří let bývá většinou virového původu.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Lokálně u tonsilitid dochází k zarudnutí a zduření mandlí, mohou být pokryté povláčky – čepy. Rychle vzniká bolest v krku doprovázená obtížemi při polykání (odynofagie). Submandibulární uzliny jsou zduřelé a bolestivé. K lokálním projevům se přidává celkový pocit nemoci – malátnost, únava, horečka, schvácenost.
Dle klinického obrazu většinou nelze určit původce.
Diagnóza | Klinický obraz (KO), a diagnostika (DG) |
---|---|
Akutní zánět patrových mandlí | KO: zarudnutí a edém patrových mandlí, hnisavé čepy, fibrinové povlaky, nekrózy (angina catarrhalis, folicularis, lacunaris, pseudomembranacea) |
Infekční mononukleóza | KO: povlaková angína s výraznou lymfadenopatií (generalizovanou), Holzelovo znamení, Bassův příznak KO+diff: leukocytóza (iniciálně leukopenie) monocytóza, atypické leukocyty, DG: sérologie |
Herpangína | KO: obraz vezikulární angíny, vesikulární eflorescence na patrových obloucích, KO+diff: leukopenie |
Streptokoková angína | KO: obraz nejčastěji lakunární angíny, KO+diff: neutrofilie s posunem doleva, DG: kultivace, ASLO |
Spála | KO: horečka, obraz nejčastěji lakunární angíny, malinový jazyk, spálový kožní exantém, Filatovův a Šrámkův příznak, DG: KO, FW, kultivace, ASLO |
Angína při orofaryngeální formě tularémie | KO: obraz nekrotizující angíny, často jednostranná, výrazná regionální lymphadenopatie, DG: KO, FW, sérologie |
Diftérie | KO: špinavě šedé povlaky přesahující okraje tonzil, pevně lpící, foetor, DG: nátěr na sklíčko, bakteriologie |
Ulceromembranózní tonsillitis (Plautova–Vincentova angina) | KO: nekrotizující angína s tendencí k tvorbě ulcerací, špinavé povlaky, imunologicky kompromitovaní jedinci, těžký celkový stav, jednostranný nález, vzácný výskyt |
Angína při agranulocytóze (při akutní leukémii) |
KO: oboustranná nekrotizující angína, ulcerace faryngeální sliznice, není patrná lymfadenopatie, zatímco hepatosplenomegalie je obvykle přítomna, tonzilitida může být první manifestací celkového základního onemocnění DG: KO, FW |
Syfilitická tonzilitida (II. stádium syfilis) |
KO: plaques mucoses, DG: sérologie |
Klinické jednotky[upravit | editovat zdroj]
Streptokoková tonzilofaryngitida[upravit | editovat zdroj]
Záškrt[upravit | editovat zdroj]
Plautova-Vincentova angína[upravit | editovat zdroj]
- vzácná, vyvolaná smíšenou flórou anaerobů a spirochet;
- postižení je jednostranné – typický je odporný feator ex ore;
- Lemierrova nemoc – vzácná ale smrtelná, infekce Fusobakterium necrophorum se šíří do mediastina.
Infekční mononukleóza (IM)[upravit | editovat zdroj]
- značné zduření tonsil, huhňání;
- Holzelovo znamení – drobné petechie na měkkém patře;
- Bassův příznak – otok očních víček.
Herpangína[upravit | editovat zdroj]
- viry Coxsackie, většinou u dětí
- horečka, bolesti hlavy
- zarudnutí orofaryngu s drobnými puchýřky (2–10), nesplývají
- na obloucích, bolest při polykání – odynofagie
- během 2–4 dní horečka ustoupí a vřídky se zhojí
- dif.dg. – herpetická stomatitis – vřídky vpředu v ústní dutině
- Další formy
- méně časté
- gonokoková faryngitida, sekundární syfilis
- Diagnóza
- z klinického obrazu;
- laboratorní vyšetření – virové – normální sedimentace, spíše leukopenie, převaha mononukleárů;
- IM – atypické lymfocyty.
- Terapie
- virové – jen symptomaticky;
- streptokoková – penicilin (erytromycin), cefalosporiny I.g., absces – linkosamidy;
- gonokok, lues – též penicilin;
- corynebacterium diphteriae – též penicilin;
- u IM jsou naopak aminopeniciliny zcela nevhodné!.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.