Chromozomální determinace pohlaví: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (Robot: kosmetické úpravy) |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
** v [[haploidní]] sadě '''gamety''' je '''1 gonozom''', všechny ostatní jsou [[autozomy]] (u člověka je v gametě 1 gonozom a 22 autozomů) | ** v [[haploidní]] sadě '''gamety''' je '''1 gonozom''', všechny ostatní jsou [[autozomy]] (u člověka je v gametě 1 gonozom a 22 autozomů) | ||
[[Soubor:Chromosome X.svg|thumb|100px|Lidský chromozom X]] | [[Soubor:Chromosome X.svg|thumb|100px|Lidský chromozom X]] | ||
** v diploidní buňce je normálně 1 pár gonozomů – '''kombinace XX nebo XY''' + '''druhově specifický''' počet homologních párů autozomů | ** v diploidní buňce je normálně 1 pár gonozomů – '''kombinace XX nebo XY''' + '''druhově specifický''' počet homologních párů autozomů | ||
* pohlavní chromozomy – morfologicky nápadné; značná část je tvořena '''heterochromatinem''' (= chromatin, který zůstává spiralizovaný [barví se tmavě] během celého buněčného cyklu – geneticky neaktivní), který se v interfázi nedespiralizuje a je v ní patrný | * pohlavní chromozomy – morfologicky nápadné; značná část je tvořena '''heterochromatinem''' (= chromatin, který zůstává spiralizovaný [barví se tmavě] během celého buněčného cyklu – geneticky neaktivní), který se v interfázi nedespiralizuje a je v ní patrný | ||
* Y chromozom je obvykle podstatně menší než chromozom X, i všechny autozomy | * Y chromozom je obvykle podstatně menší než chromozom X, i všechny autozomy | ||
* u člověka (i většiny živočichů) rozhodují o pohlaví '''[[spermie]]''' (je heterogametická) – může nést jak chromozom X, tak i chromozom Y | * u člověka (i většiny živočichů) rozhodují o pohlaví '''[[spermie]]''' (je heterogametická) – může nést jak chromozom X, tak i chromozom Y | ||
[[Soubor:Chromosome Y.svg|thumb|100px|Lidský chromozom Y]] | [[Soubor:Chromosome Y.svg|thumb|100px|Lidský chromozom Y]] | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
[[Soubor:PBB Protein SRY image.jpg|thumb|100px|SRY protein]] | [[Soubor:PBB Protein SRY image.jpg|thumb|100px|SRY protein]] | ||
* vytvořená chromozomová výbava zygoty se jejím rýhováním (tj. mitotickým dělením) postupně předává všem buňkám organizmu, které se z ní vyvíjejí | * vytvořená chromozomová výbava zygoty se jejím rýhováním (tj. mitotickým dělením) postupně předává všem buňkám organizmu, které se z ní vyvíjejí | ||
* při gametogenezi (I. meiotické dělení) se oba gonozomy opět rozcházejí a každá gameta dostává pouze 1 z nich | * při gametogenezi (I. meiotické dělení) se oba gonozomy opět rozcházejí a každá gameta dostává pouze 1 z nich | ||
* chromozom Y nese na krátkých raménkách vysoce kondenzovanou oblast [[SRY]] (sex determining region of Y). Ta obsahuje geny pro determinaci mužských gonád, které jsou homologní s geny pro tvorbu (TSPY) non-histonových jaderných proteinů (produkt TSPY genu, váže se na promotor genu cytochrom – P450 – aromatasy, která mění testosteron na ženský estradiol) | * chromozom Y nese na krátkých raménkách vysoce kondenzovanou oblast [[SRY]] (sex determining region of Y). Ta obsahuje geny pro determinaci mužských gonád, které jsou homologní s geny pro tvorbu (TSPY) non-histonových jaderných proteinů (produkt TSPY genu, váže se na promotor genu cytochrom – P450 – aromatasy, která mění testosteron na ženský estradiol) | ||
* inaktivace genu pro cytochrom – P450 – aromatasy u embrya zachovává aktivitu vytvářeného testosteronu a determinuje mužské pohlaví | * inaktivace genu pro cytochrom – P450 – aromatasy u embrya zachovává aktivitu vytvářeného testosteronu a determinuje mužské pohlaví | ||
* TSPY protein se váže i na promotor genu '''Müllerovy inhibiční substance''', jeho aktivace u mužského embrya vede k diferenciaci testes a regresi ženských gonád | * TSPY protein se váže i na promotor genu '''Müllerovy inhibiční substance''', jeho aktivace u mužského embrya vede k diferenciaci testes a regresi ženských gonád | ||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
==== Ptačí typ (typ Abraxas) ==== | ==== Ptačí typ (typ Abraxas) ==== | ||
* ptáci, některé ryby a motýli | * ptáci, některé ryby, někteří obojživelníci a motýli | ||
* pohlaví: ZW (samice) | * pohlaví: ZW (samice) | ||
* pohlaví: ZZ (samci) | * pohlaví: ZZ (samci) | ||
==== Typ Protenor ==== | |||
* kobylky, vosy, ploštice | |||
* chybí chromozom Y | |||
* pohlaví: X0 (samec), XX (samice) | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 42: | Řádek 48: | ||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
{{Citace | * {{Citace | ||
|typ = web | |typ = web | ||
|příjmení1 = Štefánek | |příjmení1 = Štefánek | ||
Aktuální verze z 11. 11. 2023, 15:13
Obecně[upravit | editovat zdroj]
- uplatňuje se u gonochoristů (živočichů s odděleným samčím a samičím pohlavím); pohlaví je determinováno v různých etapách jejich ontogenetického vývoje; u většiny je pohlaví určeno již při oplození
- založeno na existenci pohlavních chromozomů: vlastní určující role přísluší právě pohlavním chromozomům (heterochromozomy, gonozomy), které jsou normální součástí chromozomální výbavy každé buňky v organizmu
- 2 typy pohlavních chromozomů – chromozom X a chromozom Y – pohlaví určeno jejich vzájemnou kombinací
- v diploidní buňce je normálně 1 pár gonozomů – kombinace XX nebo XY + druhově specifický počet homologních párů autozomů
- pohlavní chromozomy – morfologicky nápadné; značná část je tvořena heterochromatinem (= chromatin, který zůstává spiralizovaný [barví se tmavě] během celého buněčného cyklu – geneticky neaktivní), který se v interfázi nedespiralizuje a je v ní patrný
- Y chromozom je obvykle podstatně menší než chromozom X, i všechny autozomy
- u člověka (i většiny živočichů) rozhodují o pohlaví spermie (je heterogametická) – může nést jak chromozom X, tak i chromozom Y
- při oplození je 50 % pravděpodobnost vzniku samčího i samičího pohlaví (při meiotické tvorbě pohlavních buněk všechny oocyty obsahují shodný chromozom X, ale ve spermiích je s 50 % pravděpodobností přítomen buď X nebo Y – při splynutí s 50 % pravděpodobností vzniká jak zygota XX (děvče), tak zygota XY (chlapec))
- vytvořená chromozomová výbava zygoty se jejím rýhováním (tj. mitotickým dělením) postupně předává všem buňkám organizmu, které se z ní vyvíjejí
- při gametogenezi (I. meiotické dělení) se oba gonozomy opět rozcházejí a každá gameta dostává pouze 1 z nich
- chromozom Y nese na krátkých raménkách vysoce kondenzovanou oblast SRY (sex determining region of Y). Ta obsahuje geny pro determinaci mužských gonád, které jsou homologní s geny pro tvorbu (TSPY) non-histonových jaderných proteinů (produkt TSPY genu, váže se na promotor genu cytochrom – P450 – aromatasy, která mění testosteron na ženský estradiol)
- inaktivace genu pro cytochrom – P450 – aromatasy u embrya zachovává aktivitu vytvářeného testosteronu a determinuje mužské pohlaví
- TSPY protein se váže i na promotor genu Müllerovy inhibiční substance, jeho aktivace u mužského embrya vede k diferenciaci testes a regresi ženských gonád
Základní typy určení pohlaví[upravit | editovat zdroj]
Savčí typ (typ Drozophila)[upravit | editovat zdroj]
- savci včetně člověka, někteří obojživelníci, plazi, většina řádů hmyzu a většina dvoudomých rostlin
- pohlaví: XX (homogametní) tvoří vajíčka pouze s chromozomem X (samice)
- pohlaví: XY (heterogametní) tvoří spermie buď s chromozomem X nebo s Y v poměru 1 : 1 (samci)
Ptačí typ (typ Abraxas)[upravit | editovat zdroj]
- ptáci, některé ryby, někteří obojživelníci a motýli
- pohlaví: ZW (samice)
- pohlaví: ZZ (samci)
Typ Protenor[upravit | editovat zdroj]
- kobylky, vosy, ploštice
- chybí chromozom Y
- pohlaví: X0 (samec), XX (samice)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.
