Os sphenoidale: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(založeno, obrázek; kategorie; zdroje)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
__OBSAH__
 
[[Soubor:Gray145.png|thumb|Horní plocha]]
[[Soubor:Gray145.png|thumb|Horní plocha]]
[[Soubor:Gray146.png|thumb|Ventrální povrch (s úpony svalů)]]
[[Soubor:Gray146.png|thumb|Ventrální povrch (s úpony svalů)]]
[[Soubor:Gray147.png|thumb|Zadní plocha]]
[[Soubor:Gray147.png|thumb|Zadní plocha]]
Kost klínová tvoří střed chondrogenní lebeční baze. Obsahuje mnoho důležitých struktur, pojících se s ostatními kostmi a tím společně vytváří prostory pro smyslová ústrojí a úpony svalů. Na kosti klínové nalezneme také [[Hypofýza|hypofýzu]].
'''Kost klínová''' tvoří střed chondrogenní lebeční baze. Obsahuje mnoho důležitých struktur, pojících se s ostatními kostmi a tím společně vytváří prostory pro smyslová ústrojí a úpony svalů. Na kosti klínové nalezneme také [[Hypofýza|hypofýzu]].


==Anatomické struktury==
== Anatomické struktury ==
[[Soubor:Sphenoid bone.png|thumb|Uložení kosti v lebce]]
[[Soubor:Sphenoid bone.png|thumb|Uložení kosti v lebce]]
Klínová kost se rozděluje v základně na corpus a tři páry výběžků.
Klínová kost se rozděluje v základě na corpus a tři páry výběžků.


===Corpus ossis sphenoidalis===
=== Corpus ossis sphenoidalis ===
Tělo nese tvar nepravidelného kvádru (krabičky), kde je horní, dolní a přední stěna přístupná. Zadní stěna je v '''synchondrosis sphenooccipitalis''' připojena k týlní kosti.  
Tělo nese tvar nepravidelného kvádru (krabičky), kde je horní, dolní a přední stěna přístupná. Zadní stěna je v '''synchondrosis sphenooccipitalis''' připojena k [[týlní kost]]i.


Z těla odstupují:
Z těla odstupují:
* z horní ventrální části párové '''alae minores'''  
* z horní ventrální části párové '''alae minores''';
*od boků párové '''alae majores'''
* od boků párové '''alae majores''';
*ze zadní dolní strany párové výběžky '''processus pterygoidei'''
* ze zadní dolní strany párové výběžky '''processus pterygoidei'''.


Tělo kosti je duté, otvory se označují jako '''sinus sphenoidales''' – párové, ventrálně komunikující (apertura sinus sphenoidalis) dutiny v těle klínové kosti. Patří mezi [[vedlejší nosní dutiny]] a jsou navzájem asymetricky odděleny přepážkou septum sinuum sphenoidalium.  
Tělo kosti je duté, otvory se označují jako '''sinus sphenoidales''' párové, ventrálně komunikující (apertura sinus sphenoidalis) dutiny v těle klínové kosti. Patří mezi [[vedlejší nosní dutiny]] a jsou navzájem asymetricky odděleny přepážkou septum sinuum sphenoidalium.


Na horní straně těla, obrácene do mozkové části lebky jsou popsány útvary:
Na horní straně těla, obráceném do mozkové části lebky jsou popsány útvary:
*'''fossa hypophysialis''' – jamka pro uložení [[Hypofýza|hypofýzy]], označuje se také přirovnáním k tureckému sedlu jako '''sella turcica''' s zadní vyvýšeninou dorsum sellae. Na dorsum sellae se popisují párové postranní výčnělky processus clinoidei posteriores, na bocích tureckého sedla se nachází otisk '''a. carotis interna'''.
* '''fossa hypophysialis''' jamka pro uložení [[Hypofýza|hypofýzy]], označuje se také přirovnáním k tureckému sedlu jako '''sella turcica''', se zadní vyvýšeninou '''dorsum sellae'''. Na dorsum sellae se popisují párové postranní výčnělky processus clinoidei posteriores, na bocích tureckého sedla se nachází otisk ''[[a. carotis interna]]'';
:*na ventrální straně sedla se nachází '''sulcus prechiasmaticus''' – místo křížení optických nervů
** na ventrální straně sedla se nachází '''sulcus prechiasmaticus''' místo křížení optických nervů;
*'''canalis opticus''' – široký kanál ze sulcus prechiasmaticus do očnic, zde prochází [[n. opticus]] a a. ophthalmica


Na spodní straně těla je uprostřed plochy '''rostrum sphenoidale''', ostrá sagitální hrana na kterou nasedá [[vomer]].
Na spodní straně těla je uprostřed plochy '''rostrum sphenoidale''', ostrá sagitální hrana, na kterou nasedá [[vomer]].


===Alae minores===
=== Alae minores ===
Malá křídla odstupují od středu horní ventrální strany těla ve tvaru dvou trojúhelníků. U středu jimi proniká canalis opticus, jejich horní plocha souvisí s dutinou lebeční a spodní plocha s očnicí. Zadní okraj alae minores se považuje za '''hranici''' přední a střední jámy lebeční. Přední okraj křídel je spojen švy s kostí čichovou a kostí čelní.
Malá křídla odstupují od prostředku horní ventrální strany těla ve tvaru dvou trojúhelníků. U středu jimi proniká '''canalis opticus''' (široký kanál ze sulcus prechiasmaticus do očnic, zde prochází [[n. opticus]] a a. ophthalmica), jejich horní plocha souvisí s dutinou lebeční a spodní plocha s očnicí. Zadní okraj alae minores se považuje za hranici přední a střední jámy lebeční. Přední okraj křídel je spojen švy s [[Os ethmoidale|kostí čichovou]] a [[Os frontale|kostí čelní]].


'''Processus clinoidei panteriores''' jsou zde jediným patrným útvarem jako výběžky ze zadních okrajů křídel.
Processus clinoidei anteriores jsou zde jediným patrným útvarem jako výběžky ze zadních okrajů křídel.


===Alae majores===
=== Alae majores ===
Velká křídla odstupují bočně od těla kosti klínové. Svou plochou se účastní hned několika míst ve stavbě lebky:
Velká křídla odstupují bočně od těla kosti klínové. Svou plochou se účastní hned několika míst ve stavbě lebky:
*'''facies cerebralis''' – horní plocha v komunikující s dutinou lebeční, většinou nese otisky závitů mozku
* '''facies cerebralis''' horní plocha komunikující s dutinou lebeční, většinou nese otisky závitů [[Mozek|mozku]];
:*'''foramen rotundum''' – ventrálně položený otvor vedoucí do fossa pterygopalatina na maxillární plochu, obsahuje druhou větev trojklanného nervu (n. trigeminus) – '''n. maxillaris'''
** '''foramen rotundum''' ventrálně položený otvor vedoucí do fossa pterygopalatina na maxillární plochu, obsahuje druhou větev [[nervus trigeminus|trojklaného nervu]] – '''n. maxillaris''';
:*'''foramen ovale''' –  nachází se za předešlým otvorem, vede na facies infratemporalis třetí větev n. trigeminus – '''n. mandibularis'''
** '''foramen ovale''' nachází se za předešlým otvorem, vede na facies infratemporalis třetí větev [[nervus trigeminus|n. trigeminus]] – '''n. mandibularis''';
:*'''foramen spinosum''' – nejmenší otvor dorsolaterálně od oválného otvoru, na facies infratemporalis jím přichází zdola do lebky a. meningea media spolu s větévkou z n. mandibularis pro dura mater cerebri
** '''foramen spinosum''' nejmenší otvor dorsolaterálně od oválného otvoru, z facies infratemporalis jím přichází zdola do lebky a. meningea media spolu s větévkou z n. mandibularis pro [[dura mater]] cerebri;
*'''facies temporalis''' – zevní plocha přivrácená ke spánkové jámě
* '''facies temporalis''' zevní plocha přivrácená ke spánkové jámě;
:*temporální plochu ukončuje kaudálně '''cristra infratemporalis'''
** temporální plochu ukončuje kaudálně '''crista infratemporalis''';
*pod crista infratemporalis začíná '''facies infratemporalis''' související se spodinou lebeční
* pod crista infratemporalis začíná '''facies infratemporalis''' související se spodinou lebeční;
:*obsahuje ústí foramen ovale a spinosum, za ním kaudálně vyčnívá trn '''spina ossis sphenoidalis'''
** obsahuje ústí foramen ovale a spinosum, za ním kaudálně vyčnívá trn '''spina angularis''' (spina ossis sphenoidalis);
*'''facies orbitalis''' – tvoří část zevní stěny očnice
* '''facies orbitalis''' tvoří část zevní stěny [[očnice]];
*'''facies maxillaris''' – pod orbitální částí, obrácená proti maxille do prostoru fossa pterygopalatina
* '''facies maxillaris''' pod orbitální částí, obrácená proti [[Maxilla|maxille]] do prostoru fossa pterygopalatina.


Důležitá '''fissura orbitalis superior''' je protáhlou štěrbinou mezi zadní částí ala minor a přední částí ala major. Zde vedou důležité nervy:
Důležitá '''fissura orbitalis superior''' je protáhlou štěrbinou mezi zadní částí ala minor a přední částí ala major. Zde vedou důležité nervy:
*n. oculomotorius
* [[nervus oculomotorius|n. oculomotorius]];
*n. trochlearis
* [[nervus trochlearis|n. trochlearis]];
*n. abducens
* [[nervus abducens|n. abducens]];
*1. větev n. trigeminus – n. ophthalmicus
* 1. větev n. trigeminus – n. ophthalmicus;
*do lebeční dutiny tudy vstupuje v. ophthalmica superior
* do lebeční dutiny tudy vstupuje v. ophthalmica superior.


===Processus pterygoidei===
=== Processus pterygoidei ===
Křídlové výběžky jsou kaudálně odstupující kostěné lamely od okraje těla sphenoidální kosti. Každý processus pterygoideus obsahuje dvě vertikální laminy:
Křídlové výběžky jsou kaudálně odstupující kostěné lamely od okraje těla sphenoidální kosti. Každý processus pterygoideus obsahuje dvě vertikální laminy:
*'''lamina lateralis''' – vnější široká lamela
* '''lamina lateralis''' vnější široká lamela;
*'''lamina medialis''' – vnitřní úzká lamela
* '''lamina medialis''' vnitřní úzká lamela;
:*'''hamulus pterygoideus''' – zevně zakřivený háček na konci vnitřní lamely, obtáčí se kolem něj člacha m. tensor veli palatini
** '''hamulus pterygoideus''' zevně zakřivený háček na konci vnitřní lamely, obtáčí se kolem něj šlacha m. tensor veli palatini;
*'''canalis pterygoideus''' (Vidii) – zezadu dopředu probíhající kanál v odstupu processus pterygoideus, vede zde n. et a. canalis pterygoidei
* '''canalis pterygoideus''' (Vidii) zezadu dopředu probíhající kanál v odstupu processus pterygoideus, vede zde n. et a. canalis pterygoidei.
 
{{poznámka|Mezi laminami je prostor označovaný jako fossa pterygoidea (vpředu spojený, vzadu otevřený), zde začíná žvýkací sval m. pterygoideus medialis.}}
Pozn.:''Mezi laminami je prostor označovaný jako fossa pterygoidea (vpředu spojený, vzadu otevřený), zde začíná žvýkací sval m. pterygoideus medialis.''
=== Nejběžnější variace ===
Členitá kost má mnoho variací, přičemž nejčastější je nedokončená osifikace foramen ovale, akcesorní otvůrky v okolí oválného otvoru, kostěné můstky od spina ossis sphenoidalis k laterální lamině křídlového výběžku, vyvinutý canalis craniopharyngeus v těle kosti klínové nebo kostěné můstky mezi proc. clinoidei.


===Nejběžnější variace===
== Odkazy ==
Členitá kost má mnoho variací, přičemž nejčastější je nedokončená osifikace foramen ovale, akcesorní otvůrky v okolí oválného otvoru, kostěné můstky od spina ossis sphenoidalis k laterální lamině křídlového výběžku, vyvinutý canalis craniopharyngeus v těle kosti klínové nebo kostěné můstky mezi proc. clinoidei.
=== Související články ===
* [[Kosti neurocrania]]
=== Použitá literatura ===
* {{Citace| typ = kniha| isbn = 80-7169-970-5| příjmení1 = Čihák| jméno1 = Radomír| příjmení2 = Grim| jméno2 = Miloš| titul = Anatomie| vydání = 2. upr. a dopl| místo = Praha| vydavatel = Grada Publishing| rok = 2001| rozsah = 497| svazek = 1}}
{{navbox - kosti}}


==Odkazy==
===Související články===
*[[Kosti neurocrania]]
===Použitá literatura===
*{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7169-970-5
| příjmení1 = Čihák
| jméno1 = Radomír
| titul = Anatomie I
| vydání = 2
| místo = Praha
| vydavatel = Grada
| rok = 2001
| rozsah = 516
| strany = 140-144
}}
[[Kategorie:Anatomie]]
[[Kategorie:Anatomie]]

Aktuální verze z 4. 7. 2023, 13:36

Horní plocha
Ventrální povrch (s úpony svalů)
Zadní plocha

Kost klínová tvoří střed chondrogenní lebeční baze. Obsahuje mnoho důležitých struktur, pojících se s ostatními kostmi a tím společně vytváří prostory pro smyslová ústrojí a úpony svalů. Na kosti klínové nalezneme také hypofýzu.

Anatomické struktury[upravit | editovat zdroj]

Uložení kosti v lebce

Klínová kost se rozděluje v základě na corpus a tři páry výběžků.

Corpus ossis sphenoidalis[upravit | editovat zdroj]

Tělo nese tvar nepravidelného kvádru (krabičky), kde je horní, dolní a přední stěna přístupná. Zadní stěna je v synchondrosis sphenooccipitalis připojena k týlní kosti.

Z těla odstupují:

  • z horní ventrální části párové alae minores;
  • od boků párové alae majores;
  • ze zadní dolní strany párové výběžky processus pterygoidei.

Tělo kosti je duté, otvory se označují jako sinus sphenoidales – párové, ventrálně komunikující (apertura sinus sphenoidalis) dutiny v těle klínové kosti. Patří mezi vedlejší nosní dutiny a jsou navzájem asymetricky odděleny přepážkou septum sinuum sphenoidalium.

Na horní straně těla, obráceném do mozkové části lebky jsou popsány útvary:

  • fossa hypophysialis – jamka pro uložení hypofýzy, označuje se také přirovnáním k tureckému sedlu jako sella turcica, se zadní vyvýšeninou dorsum sellae. Na dorsum sellae se popisují párové postranní výčnělky processus clinoidei posteriores, na bocích tureckého sedla se nachází otisk a. carotis interna;
    • na ventrální straně sedla se nachází sulcus prechiasmaticus – místo křížení optických nervů;

Na spodní straně těla je uprostřed plochy rostrum sphenoidale, ostrá sagitální hrana, na kterou nasedá vomer.

Alae minores[upravit | editovat zdroj]

Malá křídla odstupují od prostředku horní ventrální strany těla ve tvaru dvou trojúhelníků. U středu jimi proniká canalis opticus (široký kanál ze sulcus prechiasmaticus do očnic, zde prochází n. opticus a a. ophthalmica), jejich horní plocha souvisí s dutinou lebeční a spodní plocha s očnicí. Zadní okraj alae minores se považuje za hranici přední a střední jámy lebeční. Přední okraj křídel je spojen švy s kostí čichovou a kostí čelní.

Processus clinoidei anteriores jsou zde jediným patrným útvarem jako výběžky ze zadních okrajů křídel.

Alae majores[upravit | editovat zdroj]

Velká křídla odstupují bočně od těla kosti klínové. Svou plochou se účastní hned několika míst ve stavbě lebky:

  • facies cerebralis – horní plocha komunikující s dutinou lebeční, většinou nese otisky závitů mozku;
    • foramen rotundum – ventrálně položený otvor vedoucí do fossa pterygopalatina na maxillární plochu, obsahuje druhou větev trojklaného nervun. maxillaris;
    • foramen ovale – nachází se za předešlým otvorem, vede na facies infratemporalis třetí větev n. trigeminusn. mandibularis;
    • foramen spinosum – nejmenší otvor dorsolaterálně od oválného otvoru, z facies infratemporalis jím přichází zdola do lebky a. meningea media spolu s větévkou z n. mandibularis pro dura mater cerebri;
  • facies temporalis – zevní plocha přivrácená ke spánkové jámě;
    • temporální plochu ukončuje kaudálně crista infratemporalis;
  • pod crista infratemporalis začíná facies infratemporalis související se spodinou lebeční;
    • obsahuje ústí foramen ovale a spinosum, za ním kaudálně vyčnívá trn spina angularis (spina ossis sphenoidalis);
  • facies orbitalis – tvoří část zevní stěny očnice;
  • facies maxillaris – pod orbitální částí, obrácená proti maxille do prostoru fossa pterygopalatina.

Důležitá fissura orbitalis superior je protáhlou štěrbinou mezi zadní částí ala minor a přední částí ala major. Zde vedou důležité nervy:

Processus pterygoidei[upravit | editovat zdroj]

Křídlové výběžky jsou kaudálně odstupující kostěné lamely od okraje těla sphenoidální kosti. Každý processus pterygoideus obsahuje dvě vertikální laminy:

  • lamina lateralis – vnější široká lamela;
  • lamina medialis – vnitřní úzká lamela;
    • hamulus pterygoideus – zevně zakřivený háček na konci vnitřní lamely, obtáčí se kolem něj šlacha m. tensor veli palatini;
  • canalis pterygoideus (Vidii) – zezadu dopředu probíhající kanál v odstupu processus pterygoideus, vede zde n. et a. canalis pterygoidei.
Mezi laminami je prostor označovaný jako fossa pterygoidea (vpředu spojený, vzadu otevřený), zde začíná žvýkací sval m. pterygoideus medialis.

Nejběžnější variace[upravit | editovat zdroj]

Členitá kost má mnoho variací, přičemž nejčastější je nedokončená osifikace foramen ovale, akcesorní otvůrky v okolí oválného otvoru, kostěné můstky od spina ossis sphenoidalis k laterální lamině křídlového výběžku, vyvinutý canalis craniopharyngeus v těle kosti klínové nebo kostěné můstky mezi proc. clinoidei.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2001. 497 s. sv. 1. ISBN 80-7169-970-5.