Porodní analgezie a anestezie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Řádek 22: Řádek 22:
* z lat. ''caedo, caedere'' – řezat;
* z lat. ''caedo, caedere'' – řezat;
* u císařského řezu jsou regionální i celková anestezie stejně bezpečné;
* u císařského řezu jsou regionální i celková anestezie stejně bezpečné;
* volba anestezie u plánovaného císařského řezu zohledňuje preferenci rodičky;
* obecně je preferována regionální anestezie;
* oxytocin – je pro prevenci děložní atonie u císařského řezu (uterotonikum 1. volby);<ref name=Blaha1"/>
* volba anestezie u plánovaného císařského řezu zohledňuje preferenci rodičky;<ref name=Blaha1"/><ref name="Blaha2"/>


===Regionální anestezie (neuroaxiální blokáda) ===
===Regionální anestezie (neuroaxiální blokáda) ===
* epidurální (EDA), spinální (subarachnoidální, SAB) či kombinovaná spinální-epidurální (CSE);
* výhody v oproti celkové anestezii: menší krevní ztráty a menší pooperační třes;
* výhody v oproti celkové anestezii: menší krevní ztráty a menší pooperační třes;
* u spinální anestézie je častější hypotenze matky (než při celkové či epidurální), která může způsobit nedostatečnou uteroplacentární perfuzi a tím negativně působit na plod – léčba: volumoterapie, vazopresory;<ref name=Blaha1"/>
* spinální (subarachnoidální, SAB – nejčastější; technicky jednodušší než epidurální anestezie), epidurální (EDA; pomalejší nástup blokády) či kombinovaná spinální-epidurální (CSE);
 
** u spinální anestézie je častější hypotenze matky (než při celkové či epidurální), která může způsobit nedostatečnou uteroplacentární perfuzi a tím negativně působit na plod – léčba: volumoterapie, vazopresory.<ref name=Blaha1"/>


===Celková anestezie (CA)===
===Celková anestezie (CA)===
* metoda volby při kritických stavech matky či při emergentním ohrožení života plodu, kdy je nutné vybavení plodu do 5 minut;
* jestliže je porod ukončen do 3–4 minut po úvodu do celkové anestezie, je v naprosté většině případů [[poporodní adaptace novorozence]] stejná jako při užití neuroaxiálních metod;
* riziko neúspěšné intubace s nezajištěním dýchání či aspirace během úvodu do celkové anestezie;  
* riziko neúspěšné intubace s nezajištěním dýchání či aspirace během úvodu do celkové anestezie;  
* riziko zhoršené poporodní adaptace donošených novorozenců (vliv anestetik podaných matce); nedostatek informací o vlivu na těžce nezralé novorozence;
* riziko zhoršené poporodní adaptace donošených novorozenců (vliv anestetik podaných matce); nedostatek informací o vlivu na těžce nezralé novorozence.<ref name=Blaha1"/><ref name="Blaha2"/>


* před úvodem do CA se podává oxygenoterapie (maska s vysokým FiO<sub>2</sub>) – cílem je denitrogenace plic (nikoli zlepšení aktuální saturace) a prodloužení časového intervalu do začátku desaturace při apnoické intubaci – ženy na konci těhotenství mají fyziologicky zvýšený metabolismus,  vyšší konsumpci kyslíku a sníženou plicní funkční reziduální kapacitu (FRC);<ref name=Blaha1">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Bláha| jméno1 = J| kolektiv = ano| článek = Současné postupy v porodnické anestezii I. – peroperační péče u císařského řezu| časopis = Anest. intenziv. Med
;Postup
* před úvodem do [[Celková anestezie|CA]] se podává oxygenoterapie (maska s vysokým FiO<sub>2</sub>) – cílem je denitrogenace plic (nikoli zlepšení aktuální saturace) a prodloužení časového intervalu do začátku desaturace při apnoické intubaci – ženy na konci těhotenství mají fyziologicky zvýšený metabolismus,  vyšší konsumpci kyslíku a sníženou plicní funkční reziduální kapacitu (FRC);<ref name=Blaha1">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Bláha| jméno1 = J| kolektiv = ano| článek = Současné postupy v porodnické anestezii I. – peroperační péče u císařského řezu| časopis = Anest. intenziv. Med
| url = https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2013-2/soucasne-postupy-v-porodnicke-anestezii-i-peroperacni-pece-u-cisarskeho-rezu-40346| rok = 2013| ročník = 24| svazek = -| číslo = 2| strany = 91-101| issn = -}}</ref>
| url = https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2013-2/soucasne-postupy-v-porodnicke-anestezii-i-peroperacni-pece-u-cisarskeho-rezu-40346| rok = 2013| ročník = 24| svazek = -| číslo = 2| strany = 91-101| issn = -}}</ref>
 
* úvod do anestezie – tzv. bleskový úvod (''rapid sequence induction''; RSI) –  thiopental či propofol nebo ketamin; myorelaxace – sukcinylcholin;
* intubace je provedena v apnoické pauze (bez prodýchávání obličejovou maskou – riziko insuflace žaludku, regurgitace a aspirace);
* vedení anestezie: úvodní dávka anestetik s eventuálními bolusovými doplňky a inhalační směs O<sub>2</sub>/N<sub>2</sub>O (1 : 1) s volatilním anestetikem (isofluran, sevofluran, desfluran);
* další anestetika a opioidní analgetika podána až po podvazu pupečníku, pouze nedepolarizující relaxancia je možné podat ihned po intubaci (zlepší hemodynamickou a vegetativní stabilitu rodičky a také operační podmínky);
* oxytocin – je pro prevenci děložní atonie u císařského řezu (uterotonikum 1. volby).<ref name="Blaha2">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Bláha| jméno1 = J| kolektiv = ano| článek = Současné postupy v porodnické anestezii II. – celková anestezie u císařského řezu| časopis = Anest. intenziv. Med| url = https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2013-3-8/soucasne-postupy-v-porodnicke-anestezii-ii-celkova-anestezie-u-cisarskeho-rezu-40959| rok = 2013| ročník = 24| svazek = -| číslo = 3| strany = 186-192| issn = -}}</ref>


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 18. 11. 2020, 21:39

Bolest je definována jako nepříjemná senzorická a emocionální zkušenost spojená se skutečným nebo potenciálním poškozením tkání a je vždy subjektivní. Analgezie je ztráta schopnosti cítit bolest bez ztráty vědomí. Anestezie je vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti (celková anestezie), nebo znecitlivění určité části jeho těla (regionální, lokální anestezie).Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; chybné názvy, např. je jich příliš mnoho

Téměř každý spontánní porod je provázen bolestí, a to různé intenzity. Jedná se o akutní bolest, do které se prolínají kombinované patofyziologické mechanismy (viscerální, nociceptivní a neuropatické). Pro některé ženy je porodní bolest až nesnesitelná. Při nepodání adekvátní léčby bolesti může dojít k psychickému a fyzickému vyčerpání rodičky až s rizikem poškození zdraví matky a/nebo dítěte. Může dojít k poruše funkce děložního svalstva, k poruše acidobazické rovnováhy a stresu plodu/novorozence či k dlouhodobému duševnímu traumatu ženy. Každá těhotná žena má právo na adekvátní léčbu bolesti.Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; chybné názvy, např. je jich příliš mnoho

Porodnická analgezie se podává na počátku porodu a proto je jedním s cílů minimální ovlivnění průběhu porodu. Naopak porodnická anestezie se podává k ukončení porodu nebo k řešení porodních či poporodní komplikací.

Analgezie u vaginálního porodu

Nefarmakologické metody

  • Psychologické metody: předporodní příprava, audioanalgezie, hypnóza;
  • Elektroanalgezie: TENS (transkutánní elektrická nervová stimulace);
  • Hydroanalgezie: relaxační koupel, porod do vody, intradermální injekce (obstřiky) sterilní vodou;
  • Alternativní polohy;
  • Fytoterapie, aromaterapie, homeopatie, akupunktura, akupresura.Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; chybné názvy, např. je jich příliš mnoho

Farmakologické metody

  • Systémová analgezie: inhalační analgezie (50% N2O : 50% O2 – oxid dusný, „rajský plyn“), intramuskulární nebo intravenózní analgezie (nalbuphin, remifentanil);
  • Regionální analgezie: pudendální analgezie, paracervikální analgezie, epidurální analgezie, spinální analgezie, kombinovaná spinální a epidurální analgezie.Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; chybné názvy, např. je jich příliš mnoho

Anestezie u císařského řezu

  • z lat. caedo, caedere – řezat;
  • u císařského řezu jsou regionální i celková anestezie stejně bezpečné;
  • obecně je preferována regionální anestezie;
  • volba anestezie u plánovaného císařského řezu zohledňuje preferenci rodičky;[1][2]

Regionální anestezie (neuroaxiální blokáda)

  • výhody v oproti celkové anestezii: menší krevní ztráty a menší pooperační třes;
  • spinální (subarachnoidální, SAB – nejčastější; technicky jednodušší než epidurální anestezie), epidurální (EDA; pomalejší nástup blokády) či kombinovaná spinální-epidurální (CSE);
    • u spinální anestézie je častější hypotenze matky (než při celkové či epidurální), která může způsobit nedostatečnou uteroplacentární perfuzi a tím negativně působit na plod – léčba: volumoterapie, vazopresory.[1]

Celková anestezie (CA)

  • metoda volby při kritických stavech matky či při emergentním ohrožení života plodu, kdy je nutné vybavení plodu do 5 minut;
  • jestliže je porod ukončen do 3–4 minut po úvodu do celkové anestezie, je v naprosté většině případů poporodní adaptace novorozence stejná jako při užití neuroaxiálních metod;
  • riziko neúspěšné intubace s nezajištěním dýchání či aspirace během úvodu do celkové anestezie;
  • riziko zhoršené poporodní adaptace donošených novorozenců (vliv anestetik podaných matce); nedostatek informací o vlivu na těžce nezralé novorozence.[1][2]
Postup
  • před úvodem do CA se podává oxygenoterapie (maska s vysokým FiO2) – cílem je denitrogenace plic (nikoli zlepšení aktuální saturace) a prodloužení časového intervalu do začátku desaturace při apnoické intubaci – ženy na konci těhotenství mají fyziologicky zvýšený metabolismus, vyšší konsumpci kyslíku a sníženou plicní funkční reziduální kapacitu (FRC);[1]
  • úvod do anestezie – tzv. bleskový úvod (rapid sequence induction; RSI) – thiopental či propofol nebo ketamin; myorelaxace – sukcinylcholin;
  • intubace je provedena v apnoické pauze (bez prodýchávání obličejovou maskou – riziko insuflace žaludku, regurgitace a aspirace);
  • vedení anestezie: úvodní dávka anestetik s eventuálními bolusovými doplňky a inhalační směs O2/N2O (1 : 1) s volatilním anestetikem (isofluran, sevofluran, desfluran);
  • další anestetika a opioidní analgetika podána až po podvazu pupečníku, pouze nedepolarizující relaxancia je možné podat ihned po intubaci (zlepší hemodynamickou a vegetativní stabilitu rodičky a také operační podmínky);
  • oxytocin – je pro prevenci děložní atonie u císařského řezu (uterotonikum 1. volby).[2]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

PORODU Doporučený postup ČGPS]

Reference

  1. Skočit nahoru k: a b c d BLÁHA, J, et al. Současné postupy v porodnické anestezii I. – peroperační péče u císařského řezu. Anest. intenziv. Med [online]. 2013, roč. 24, vol. -, no. 2, s. 91-101, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2013-2/soucasne-postupy-v-porodnicke-anestezii-i-peroperacni-pece-u-cisarskeho-rezu-40346>. 
  2. Skočit nahoru k: a b c BLÁHA, J, et al. Současné postupy v porodnické anestezii II. – celková anestezie u císařského řezu. Anest. intenziv. Med [online]. 2013, roč. 24, vol. -, no. 3, s. 186-192, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2013-3-8/soucasne-postupy-v-porodnicke-anestezii-ii-celkova-anestezie-u-cisarskeho-rezu-40959>.