Trikuspidální stenóza: Porovnání verzí
m (odstranění "vložený článek") |
m (Typografie) |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
==Klinický obraz== | ==Klinický obraz== | ||
Klinický obraz zahrnuje především '''fyzikální nálezy při pravostranném srdečním selhání''', tedy zvýšení tlaku v krčních žilách, nepříjemný diskomfort v oblasti krku (vysoká ''vlna a''), hepatosplenomegalie, ascites až [[anasarka]].<ref name="Čl1"></ref><ref name="Čl2"></ref> Přítomná je také únava (snížený minutový srdeční výdej), dušnost, hemoptýza ([[plicní embolie|embolizace do plic]] u fibrilace pravé síně).<ref name="Čl2"></ref> Dušnost jako typická známka (současně se vyskytující) mitrální stenózy nemusí být tak silně vyjádřená kvůli sníženému průtoku krve v pravém srdci. '''Absence známek městnání v plicním řečišti při jasné mitrální stenóze by tedy měla vést k pátrání po trikuspidální stenóze.<ref name="Čl2"></ref>'''[[Soubor:Tricuspid valve stenosis E00768 (CardioNetworks ECHOpedia).webm|náhled|Čtyřdutinová apikální projekce s ukázkou trikuspidální stenózy | Klinický obraz zahrnuje především '''fyzikální nálezy při pravostranném srdečním selhání''', tedy zvýšení tlaku v krčních žilách, nepříjemný diskomfort v oblasti krku (vysoká ''vlna a''), hepatosplenomegalie, ascites až [[anasarka]].<ref name="Čl1"></ref><ref name="Čl2"></ref> Přítomná je také únava (snížený minutový srdeční výdej), dušnost, hemoptýza ([[plicní embolie|embolizace do plic]] u fibrilace pravé síně).<ref name="Čl2"></ref> Dušnost jako typická známka (současně se vyskytující) mitrální stenózy nemusí být tak silně vyjádřená kvůli sníženému průtoku krve v pravém srdci. '''Absence známek městnání v plicním řečišti při jasné mitrální stenóze by tedy měla vést k pátrání po trikuspidální stenóze.<ref name="Čl2"></ref>'''[[Soubor:Tricuspid valve stenosis E00768 (CardioNetworks ECHOpedia).webm|náhled|Čtyřdutinová apikální projekce s ukázkou trikuspidální stenózy ]]Nálezy provázející trikuspidální stenózu bývají často přisuzovány pouze mitrální stenóze, proto je nutné na možnost postižení trikuspidální chlopně aktivně myslet.<ref name="Čl2"></ref> Z auskultačních nálezů patří k nálezu stenózy trojcípé chlopně '''diastolický šelest u dolního okraje sterna vlevo'''. Ozřejměn může být různými manévry měnícími průtok trikuspidální chlopní (např. zesílení šelestu v inspiriu).<ref name="Čl2"></ref> | ||
==Diagnostika== | ==Diagnostika== | ||
Z EKG známek jsou pozorovatelné zvětšení pravé síně (P pulmonale), případně fibrilace síní.<ref name="Čl2"></ref> Základní diagnostickou metodou je [[echokardiografie]].<ref name="Čl3"></ref> Ta kromě posouzení anatomických změn trojcípé chlopně slouží i k posouzení tlakových gradientů v pravém srdci, což dokonce výrazně snížilo nutnost provedení pravostranné katetrizace k potvrzení diagnózy.<ref name="Čl3"></ref>[[Soubor:Tricuspid valve stenosis E00769 (CardioNetworks ECHOpedia).jpg|náhled|Dopplerovské měření tlakových gradientů na trojcípé chlopni při stenóze | Z EKG známek jsou pozorovatelné zvětšení pravé síně (P pulmonale), případně fibrilace síní.<ref name="Čl2"></ref> Základní diagnostickou metodou je [[echokardiografie]].<ref name="Čl3"></ref> Ta kromě posouzení anatomických změn trojcípé chlopně slouží i k posouzení tlakových gradientů v pravém srdci, což dokonce výrazně snížilo nutnost provedení pravostranné katetrizace k potvrzení diagnózy.<ref name="Čl3"></ref>[[Soubor:Tricuspid valve stenosis E00769 (CardioNetworks ECHOpedia).jpg|náhled|Dopplerovské měření tlakových gradientů na trojcípé chlopni při stenóze|alt=]] | ||
==Léčba== | ==Léčba== | ||
Symptomatickou úlevu může přinést restrikce příjmu sodíku a diuretická terapie.<ref name="Čl2"></ref> Symptomatičtí pacienti s těžkou trikuspidální stenózou mohou být indikování k '''perkutánní balónkové valvuloplastice'''. Může ovšem, společně s valvulotomií, vést k rozvoji trikuspidální regurgitace.<ref name="Čl2"></ref><ref name="Čl3"></ref> Další možností je '''chirurgická náhrada chlopně''', což je často kombinováno s výkonem na jiných chlopních. Preferenčně jsou využívány bioprotézy kvůli vyššímu riziku [[Trombóza|trombózy]] při použití mechanických chlopní.<ref name="Čl3"></ref> Při kombinovaném výskytu trikuspidální i mitrální stenózy není stenóza trojcípé chlopně operována izolovaně, protože by jinak došlo k rozvoji [[Plicní arteriální hypertenze|plicní hypertenze]].<ref name="Čl2"></ref> | Symptomatickou úlevu může přinést restrikce příjmu sodíku a diuretická terapie.<ref name="Čl2"></ref> Symptomatičtí pacienti s těžkou trikuspidální stenózou mohou být indikování k '''perkutánní balónkové valvuloplastice'''. Může ovšem, společně s valvulotomií, vést k rozvoji trikuspidální regurgitace.<ref name="Čl2"></ref><ref name="Čl3"></ref> Další možností je '''chirurgická náhrada chlopně''', což je často kombinováno s výkonem na jiných chlopních. Preferenčně jsou využívány bioprotézy kvůli vyššímu riziku [[Trombóza|trombózy]] při použití mechanických chlopní.<ref name="Čl3"></ref> Při kombinovaném výskytu trikuspidální i mitrální stenózy není stenóza trojcípé chlopně operována izolovaně, protože by jinak došlo k rozvoji [[Plicní arteriální hypertenze|plicní hypertenze]].<ref name="Čl2"></ref> | ||
Aktuální verze z 13. 11. 2020, 20:24
Trikuspidální stenóza je vzácnou chlopenní vadou, mnohem častější je regurgitace chlopně.[1][2] Stenóza trikuspidální chlopně je nejčastěji důsledkem revmatického poškození, většinou při současném postižení chlopní levého srdce.[1][2] V klinickém obrazu převažují symptomy pravostranného srdečního selhání. Základní diagnostickou metodou je echokardiografie.[3] V léčbě se uplatňuje jak perkutánní valvuloplastika, tak chirurgické řešení.[1]
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Celkově je trikuspidální stenóza vzácnou vadou. Nejčastější etiologií je revmatické postižení chlopně spolu s postižením levostranných chlopní (zejména jako postrevmatická vada spojená s mitrální stenózou).[1][2] V některých případech je postižení spojené s karcinoidem, endokarditidou nebo vrozenou atrézií chlopně.[2] Stenózu v oblasti trikuspidální chlopně může navodit i velký trombus nebo nádor v pravé síni.[2]
Patofyziologicky dochází při stenóze ke zvýšení diastolického tlakového gradientu mezi pravou síní a pravou komorou, který je zesilován v inspiriu, při námaze a větším přívodu tekutin.[2] Již zvýšení středního tlaku v pravé síni na 5 mmHg je dostatečné k rozvoji městnání v centrálním žilním řečišti.[2] Kvůli zvýšené tlaku v pravé síni dochází k její hypertrofii, posléze dilataci, což může vést až k rozvoji fibrilace síní.[4] Na záznamu centrálního žilního tlaku je vlna a vysoká a dosahuje až hodnot systolického tlaku v pravé komoře.[2] Stenóza způsobuje snížení diastolický průtok chlopní, což vede ke snížení minutového srdečního výdeje pravé komory. Současně je sice většinou přítomná mitrální stenóza, nicméně ta nemusí být výrazně manifestovaná. Je tomu tak z toho důvodu, že trikuspidální stenóza omezuje tok krve do plicní cirkulace.[2]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Klinický obraz zahrnuje především fyzikální nálezy při pravostranném srdečním selhání, tedy zvýšení tlaku v krčních žilách, nepříjemný diskomfort v oblasti krku (vysoká vlna a), hepatosplenomegalie, ascites až anasarka.[1][2] Přítomná je také únava (snížený minutový srdeční výdej), dušnost, hemoptýza (embolizace do plic u fibrilace pravé síně).[2] Dušnost jako typická známka (současně se vyskytující) mitrální stenózy nemusí být tak silně vyjádřená kvůli sníženému průtoku krve v pravém srdci. Absence známek městnání v plicním řečišti při jasné mitrální stenóze by tedy měla vést k pátrání po trikuspidální stenóze.[2]
Nálezy provázející trikuspidální stenózu bývají často přisuzovány pouze mitrální stenóze, proto je nutné na možnost postižení trikuspidální chlopně aktivně myslet.[2] Z auskultačních nálezů patří k nálezu stenózy trojcípé chlopně diastolický šelest u dolního okraje sterna vlevo. Ozřejměn může být různými manévry měnícími průtok trikuspidální chlopní (např. zesílení šelestu v inspiriu).[2]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Z EKG známek jsou pozorovatelné zvětšení pravé síně (P pulmonale), případně fibrilace síní.[2] Základní diagnostickou metodou je echokardiografie.[3] Ta kromě posouzení anatomických změn trojcípé chlopně slouží i k posouzení tlakových gradientů v pravém srdci, což dokonce výrazně snížilo nutnost provedení pravostranné katetrizace k potvrzení diagnózy.[3]
.jpg)
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Symptomatickou úlevu může přinést restrikce příjmu sodíku a diuretická terapie.[2] Symptomatičtí pacienti s těžkou trikuspidální stenózou mohou být indikování k perkutánní balónkové valvuloplastice. Může ovšem, společně s valvulotomií, vést k rozvoji trikuspidální regurgitace.[2][3] Další možností je chirurgická náhrada chlopně, což je často kombinováno s výkonem na jiných chlopních. Preferenčně jsou využívány bioprotézy kvůli vyššímu riziku trombózy při použití mechanických chlopní.[3] Při kombinovaném výskytu trikuspidální i mitrální stenózy není stenóza trojcípé chlopně operována izolovaně, protože by jinak došlo k rozvoji plicní hypertenze.[2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 3. vydání. Triton, 2020. ISBN 978-80-7553-782-9.
- MANN, Douglas L, et al. Braunwald´s Heart Disease : A Textbook of Cardiovascular Medicine. 10th Edition vydání. 2015. ISBN 978-0-323-29429-4.
- SILBERNAGL, Stefan a Florian LANG. Atlas patofyziologie. 2. vydání vydání. 2012. ISBN 978-80-247-3555-9.
- BAUMGARTNER, Helmut, Volkmar FALK a Jeroen J BAX. 2017 ESC/EACTS Guidelines for the management of Valvular heart disease. European Heart Journal. 2017, roč. 36, vol. 38, s. 2739-2791, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehx391.
- OTTO, Catherine M. Textbook of Clinical Echocardiography. 6. vydání. Elsevier, 2018. ISBN 978-0-323-48048-2.
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 18.05.2009]. <http://langenbeck.webs.com>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 3. vydání. Triton, 2020. ISBN 978-80-7553-782-9.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r MANN, Douglas L, et al. Braunwald´s Heart Disease : A Textbook of Cardiovascular Medicine. 10th Edition vydání. 2015. ISBN 978-0-323-29429-4.
- ↑ a b c d e BAUMGARTNER, Helmut, Volkmar FALK a Jeroen J BAX. 2017 ESC/EACTS Guidelines for the management of Valvular heart disease. European Heart Journal. 2017, roč. 36, vol. 38, s. 2739-2791, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehx391.
- ↑ SILBERNAGL, Stefan a Florian LANG. Atlas patofyziologie. 2. vydání vydání. 2012. ISBN 978-80-247-3555-9.
.
