Placenta: Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 11. 2020, 12:26

Schéma placenty.

Placenta (plodové lůžko) je důležitá součást reprodukčního systému. Vzniká diferenciací z fetálního základu plodových obalů, především z choria. Spolu s plodovou vodou zajišťuje správný vývoj a růst plodu^[1].

Anatomie placenty[upravit | editovat zdroj]

Zralá placenta je cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15–20 cm a tloušťce 2–3 cm^[1]. Její hmotnost je cca 500 g (17 % hmotnosti plodu)^[1]; z toho 50 % je tvořeno mateřskou krví a 15 % fetální krví^[1].

S plodem je spojená pupečníkem (umbilicus) o průměru 1–2,5 cm a průměrné délce 50 cm (30–100 cm)^[1]. Cévy obsažené uvnitř pupečníku (jedna vena umbilicalis, dvě arteriae umbilicales) mají spirálovitý průběh a jsou obklopené Whartonovým rosolem.

Schéma placentární krevní cirkulace

Vývoj placenty[upravit | editovat zdroj]

Nejprve dojde ke zbytňování choria na straně přivrácené ke stěně dělohy a vzniku tzv. choriové plotny. Na plodové straně atrofuje a vytváří se amniový kryt přecházející v pupečník.

Cirkulace krve v placentě[upravit | editovat zdroj]

Mateřská krev je v přímém kontaktu s klkovitým povrchem placenty („hemochoriální typ placenty“) – mateřská krev omývá choriové klky, ve kterých koluje fetální krev. V choriových klcích poté dochází k výměně plynů, živin a produktů metabolismu.

Krev bohatá na živiny a kyslík je z placenty do plodu přiváděna jednou umbilikální vénou. Játra, do kterých je krev směřována, by ale všechny živiny strávila, což je důvod, proč jsou částečně obcházena pomocí bypassu ductus venosus (venosus, protože spojuje 2 vény – vena umbilicalis a vena cava inferior). Tím se část krve dostane do vena cava inferior. Až do jater jde čistá okysličená krev, dále se smísí s venózní krví plodu. Proto se u plodu nepopisuje okysličená a odkysličená krev, okysličená je jen ve vena umbilicalis a ductus venosus. Dále je krev všude smíšená, včetně krve v arteriae umbilicales. Po narození ductus venosus zaniká a stává se z něj ligamentum venosum, které je důležitým mezníkem mezi levým a pravým lalokem jater.

Podrobnější informace naleznete na stránce Krevní oběh plodu.

Plodová plocha placenty s marginálním úponem pupečníku (nahoře), mateřská plocha placenty (dole).

Funkce placenty[upravit | editovat zdroj]

Placentární trofoblast a cévní endotel mají vlastnosti semipermeabilní membrány s aktivní transportní funkcí. Propustnost pro některé látky se v průběhu těhotenství mění (např. k přestupu železa, vápníku a IgG dochází až ve 3. trimestru gravidity)^[1].

Mezi základní funkce placenty patří

Výměna krevních plynů (nízká arteriovenózní diference – transport kyslíku u plodu je usnadněn fetálním hemoglobinem a vyšší tepovou frekvencí).
Dodávka živin od matky k plodu.
Exkrece degradačních produktů metabolismu.
Hormonální produkce: proteohormony a steroidy (choriový gonadotropin, placentární laktogen, choriový tyreotropin, estrogeny, progesteron).
Imunologická bariéra^[1].

Insuficience placenty[upravit | editovat zdroj]

Plod je ohrožen nedostatkem kyslíku a energetických zdrojů.
Chronická insuficience placenty – trvá podstatnou část gravidity, je důsledkem onemocnění matky nebo samotné placenty.
- Příčiny: gestóza, hypertenze matky, degenerativní změny na placentě^[1].
Akutní insuficience placenty – je výsledkem komplikací před porodem nebo během porodu.
- Může způsobit asfyxii plodu.

Endokrinní funkce placenty[upravit | editovat zdroj]

Placenta je zdrojem hormonů udržujících a podporujících těhotenství. Patří mezi ně zejména

hCG potlačuje produkci dalších folikulů ve vaječnících a zároveň stimuluje růst žlutého tělíska, které produkuje estrogeny a progesteron. V kůře nadledvin u plodu stimuluje produkci DHEA, DHEA-S. Průkaz hCG v krvi nebo moči značí těhotenství.
Progesteron udržuje u ženy těhotenství a stimuluje růst prsou. Je výchozím substrátem kortizolu, který vzniká ve fetálních nadledvinách. U mužského plodu je ve varlatech přeměňován na testosteron. Produkce progesteronu probíhá nejprve ve žlutém tělísku, následně se přesouvá do placenty. Tento proces se nazývá luteo-placentární zkrat a je ukončen 8. týden těhotenství.
Estrogeny se tvoří v závislosti na produkci dehydroepiandrosteronu (DHEA) v nadledvinách plodu. DHEA zde vzniká z progesteronu, který je transportován krví z placenty. V dalším kroku se DHEA vrací zpět do placenty, kde je přeměňován na estrogeny. Účinky jsou zejména na růst prsou, a to jak přímo, tak nepřímo, zvyšováním hladiny prolaktinu. Dále stimulují průtok krve placentou a tvorbu prostaglandinů. Ovlivňují pozitivně počet receptorů pro oxytocin v buňkách děložní svaloviny. Ke konci těhotenství hladina prudce stoupá a působí antagonisticky na progesteron.
Choriový somatomamotropin (hCS) je označován také jako placentární laktogen (HPL) a působí na metabolismus živin. Stimuluje anabolismus bílkovin a katabolismus lipidů (lipolýzu). U ženy stimuluje růst a vývoj prsní žlázy. U plodu zvyšuje dostupnost glukózy.
Kortikoliberin (CRH) se uplatňuje zejména při regulaci délky těhotenství a následného porodu. U předčasných porodů stoupá hladina CRH rychleji než u porodu v termínu. Kortikoliberin působí u plodu na sekreci ACTH v hypofýze a ovlivňuje také produkci DHEA, DHEA-S v nadledvinách.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

JĚŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas fetální patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2008. Poslední revize 2.2.2010, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-463-hypertextovy-atlas-fetalni-patologie.html>.

SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 3. vydání. Praha : Grada, 2004. 435 s. ISBN 80-247-0630-X.
KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ZOBAN, P, M ČERNÝ a H DROBNÁ, et al. Neonatologický edukační program, modul I. 1. vydání. Třinec : T-PRINT s. r. o., 1996. 164 s. 1; sv. 1. s. 3-6.

[nep-1] Skočit nahoru k: ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ZOBAN, P, M ČERNÝ a H DROBNÁ, et al. Neonatologický edukační program, modul I. 1. vydání. Třinec : T-PRINT s. r. o., 1996. 164 s. 1; sv. 1. s. 3-6.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Placenta''' je důležitá součást reprodukčního systému. Vzniká diferenciací z fetálního základu plodových obalů, především z [[chorion|choria]]. Spolu s [[plodová voda|plodovou vodou]] zajišťuje správný vývoj a růst [[plod]]u.<ref name="nep">{{Citace
+__OBSAH__
+[[File:2910_The_Placenta-02.jpg|thumb|Schéma placenty.]]
+[[Soubor:Fetal circulation.png|náhled|200px|[[Krevní oběh plodu]].]]
+'''Placenta''' (plodové lůžko) je důležitá součást reprodukčního systému. Vzniká diferenciací z fetálního základu plodových obalů, především z [[chorion|choria]]. Spolu s [[plodová voda|plodovou vodou]] zajišťuje správný vývoj a růst [[plod]]u<ref name="nep">{{Citace
 |typ = kniha
 |korporace =
@@ Řádek 20: / Řádek 23: @@
 |strany = 3-6
 |url =
-}}</ref>
+}}</ref>.
 == Anatomie placenty ==
-* zralá placenta &ndash; cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15&ndash;20&nbsp;cm a tloušťce 2&ndash;3&nbsp;cm<ref name="nep"/>
+'''Zralá placenta''' je cévnatý orgán diskoidního tvaru o průměru 15–20&nbsp;cm a tloušťce 2–3&nbsp;cm<ref name="nep"/>. Její hmotnost je cca 500&nbsp;g (17 % hmotnosti plodu)<ref name="nep"/>; z toho 50 % je tvořeno mateřskou krví a 15 % fetální krví<ref name="nep"/>.
-** hmotnost cca 500&nbsp;g (17&nbsp;% hmotnosti plodu)<ref name="nep"/>; z toho 50&nbsp;% je tvořeno mateřskou krví a 15&nbsp;% fetální krví<ref name="nep"/>
-* s plodem je spojená '''pupečníkem''' (umbilicus) o průměru 1&ndash;2,5&nbsp;cm a průměrné délce 50&nbsp;cm (30&ndash;100&nbsp;cm)<ref name="nep"/>
+S plodem je spojená '''[[pupečník]]em''' (umbilicus) o průměru 1–2,5&nbsp;cm a průměrné délce 50&nbsp;cm (30–100&nbsp;cm)<ref name="nep"/>. Cévy obsažené uvnitř pupečníku (jedna vena umbilicalis, dvě arteriae umbilicales) mají spirálovitý průběh a jsou obklopené '''Whartonovým rosolem'''.
-** cévy obsažené uvnitř (1 vena umbilicalis, 2 arteriae umbilicales) mají spirálovitý průběh a jsou obklopené '''Warthonovým rosolem'''
+[[Soubor:Gray39_cs.png|náhled|350px|vpravo|Schéma placentární krevní cirkulace]]
+== Vývoj placenty ==
+Nejprve dojde ke zbytňování choria na straně přivrácené ke stěně dělohy a vzniku tzv. '''choriové plotny'''. Na plodové straně atrofuje a vytváří se amniový kryt přecházející v pupečník.
 == Cirkulace krve v placentě ==
-* mateřská krev je v přímém kontraktu s klkovitým povrchem placenty ("hemochoriální typ placenty") &ndash; mateřská krev omývá '''choriové klky''', ve kterých koluje fetální krev
+'''Mateřská krev''' je v přímém kontaktu s klkovitým povrchem placenty („hemochoriální typ placenty“) – mateřská krev omývá '''choriové klky''', ve kterých koluje '''fetální krev'''. V choriových klcích poté dochází k výměně plynů, živin a produktů metabolismu.
-* v choriových klcích dochází k výměně plynů, živin a produktů metabolismu
-[[Soubor:Fetal circulation.png|right|thumb|Krevní oběh plodu.]]
-* '''''odkysličená krev''''' je z plodu přiváděna do placenty dvěma umbilikálními arteriemi
-* '''''okysličená krev''''' je z placenty do plodu přiváděna jednou umbilikální vénou
-* blíže viz [[Fetální oběh|tento článek]]
+'''Krev bohatá na živiny a kyslík''' je z placenty do plodu přiváděna ''jednou umbilikální vénou''. Játra, do kterých je krev směřována, by ale všechny živiny strávila, což je důvod, proč jsou částečně obcházena pomocí bypassu '''ductus venosus''' (venosus, protože spojuje 2 vény – vena umbilicalis a vena cava inferior). Tím se část krve dostane do vena cava inferior. Až do jater jde čistá okysličená krev, dále se smísí s venózní krví plodu. Proto se u plodu nepopisuje okysličená a odkysličená krev, okysličená je jen ve vena umbilicalis a ductus venosus. Dále je krev všude smíšená, včetně krve v arteriae umbilicales. Po narození ductus venosus zaniká a stává se z něj ligamentum venosum, které je důležitým mezníkem mezi levým a pravým lalokem jater.
+{{Podrobnosti|Krevní oběh plodu}}
+[[Soubor:Human placenta both sides.jpg|náhled|200px|Plodová plocha placenty s marginálním úponem pupečníku (nahoře), mateřská plocha placenty (dole).]]
 == Funkce placenty ==
-* placentární trofoblast a cévní endotel mají vlastnosti '''semipermeabilní''' membrány s aktivní transportní funkcí
+Placentární trofoblast a cévní [[endotel]] mají vlastnosti '''semipermeabilní''' membrány s aktivní transportní funkcí. Propustnost pro některé látky se v průběhu těhotenství mění (např. k přestupu [[železo|železa]], [[vápník]]u a [[IgG]] dochází až ve 3. trimestru gravidity)<ref name="nep"/>.
-* propustnost pro některé látky se v průběhu těhotenství mění (např. k přestupu [[železo|železa]], [[vápník]]u a [[IgG]] dochází až ve 3. trimestru gravidity)<ref name="nep"/>
-<u>Mezi základní funkce placenty patří:</u>
+;Mezi základní funkce placenty patří:
-* '''''výměna krevních plynů''''' (nízká arteriovenózní diference &ndash; transport kyslíku u plodu je usnadněn fetálním [[hemoglobin]]em a vyšší tepovou frekvencí)
+* '''''Výměna krevních plynů''''' (nízká arteriovenózní diference – transport kyslíku u plodu je usnadněn fetálním [[hemoglobin]]em a vyšší tepovou frekvencí).
-* '''''dodávka živin''''' od matky k plodu
+* '''''Dodávka živin''''' od matky k plodu.
-* '''''exkrece''''' degradačních produktů metabolismu
+* '''''Exkrece''''' degradačních produktů metabolismu.
-* '''''hormonální produkce:''''' proteohormony a [[steroidy]] ([[choriový gonadotropin]], [[placentární laktogen]], [[choriový tyreotropin]], [[estrogeny]], [[progesteron]])
+* '''''Hormonální produkce:''''' proteohormony a [[steroidy]] ([[choriový gonadotropin]], [[placentární laktogen]], [[choriový tyreotropin]], [[estrogeny]], [[progesteron]]).
-* '''''imunologická''''' [[Bariérové funkce těla|bariéra]]<ref name="nep"/>
+* '''''Imunologická''''' [[Bariérové funkce těla|bariéra]]<ref name="nep"/>.
 == Insuficience placenty ==
-* [[plod]] je ohrožen nedostatkem [[kyslík]]u a energetických zdrojů
+* [[Plod]] je ohrožen nedostatkem [[kyslík]]u a energetických zdrojů.
-* '''chronická''' &ndash; trvá podstatnou část [[těhotenství|gravidity]], je důsledkem onemocnění matky nebo samotné placenty
+* '''Chronická insuficience placenty''' – trvá podstatnou část [[těhotenství|gravidity]], je důsledkem onemocnění matky nebo samotné placenty.
-** ''příčiny:'' [[gestóza]], [[hypertenze]] matky, degenerativní změny na placentě<ref name="nep"/>
+** ''Příčiny:'' [[gestóza]], [[hypertenze]] matky, degenerativní změny na placentě<ref name="nep"/>.
-* '''akutní''' &ndash; je výsledkem komplikací před porodem nebo během porodu
+* '''Akutní insuficience placenty''' – je výsledkem komplikací před porodem nebo během porodu.
-** může způsobit asfyxii [[novorozenec|novorozence]]
+** Může způsobit [[asfyxie|asfyxii]] plodu.
+<noinclude>
+== Endokrinní funkce placenty ==
+Placenta je zdrojem hormonů udržujících a podporujících [[těhotenství]]. Patří mezi ně zejména
+* [[Choriový gonadotropin|hCG]] potlačuje produkci dalších folikulů ve [[vaječník|vaječnících]] a zároveň stimuluje růst žlutého tělíska, které produkuje estrogeny a progesteron. V kůře [[nadledviny|nadledvin]] u plodu stimuluje produkci DHEA, DHEA-S. Průkaz hCG v krvi nebo moči značí těhotenství.
+* [[Gestageny|Progesteron]] udržuje u ženy těhotenství a stimuluje růst prsou. Je výchozím substrátem [[kortizol]]u, který vzniká ve fetálních nadledvinách. U mužského plodu je ve varlatech přeměňován na [[testosteron]]. Produkce progesteronu probíhá nejprve ve žlutém tělísku, následně se přesouvá do placenty. Tento proces se nazývá '''luteo-placentární zkrat''' a je ukončen 8. týden těhotenství.
+* [[Estrogeny]] se tvoří v závislosti na produkci dehydroepiandrosteronu (DHEA) v nadledvinách plodu. DHEA zde vzniká z progesteronu, který je transportován krví z placenty. V dalším kroku se DHEA vrací zpět do placenty, kde je přeměňován na estrogeny. Účinky jsou zejména na růst prsou, a to jak přímo, tak nepřímo, zvyšováním hladiny [[prolaktin]]u. Dále stimulují průtok krve placentou a tvorbu [[prostaglandiny|prostaglandinů]]. Ovlivňují pozitivně počet receptorů pro [[oxytocin]] v buňkách děložní svaloviny. Ke konci těhotenství hladina prudce stoupá a působí antagonisticky na progesteron.
+* '''Choriový somatomamotropin''' (hCS) je označován také jako placentární laktogen (HPL) a působí na metabolismus živin. Stimuluje anabolismus bílkovin a katabolismus lipidů (lipolýzu). U ženy stimuluje růst a vývoj prsní žlázy. U plodu zvyšuje dostupnost [[glukóza|glukózy]].
+* '''Kortikoliberin''' (CRH) se uplatňuje zejména při regulaci délky těhotenství a následného [[porod]]u. U předčasných porodů stoupá hladina CRH rychleji než u porodu v termínu. Kortikoliberin působí u plodu na sekreci [[ACTH]] v hypofýze a ovlivňuje také produkci DHEA, DHEA-S v nadledvinách.
-===Reference===
+== Odkazy ==
+=== Související články ===
+* [[Placenta (histologie)]]
+* [[Plodove obaly a placenta]]
+* [[Patologické uložení placenty]]
+=== Externí odkazy ===
+* {{Citace
+| typ = web
+| příjmení1 = Jěžová
+| jméno1 = Marta
+| příjmení2 = Hotárková
+| jméno2 = Sylva
+| příjmení3 = Můčková
+| jméno3 = Katarína
+| kolektiv = ano
+| url = http://portal.med.muni.cz/clanek-463-hypertextovy-atlas-fetalni-patologie.html
+| název = Hypertextový atlas fetální patologie
+| podnázev = Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů
+| vydavatel = Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online]
+| rok = 2008
+| datum_revize = 2.2.2010
+| citováno = 26.11.2011
+| poznámky = ISSN 1801-6103
+}}
+* SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 3. vydání. Praha : Grada, 2004. 435 s. ISBN 80-247-0630-X.
+* KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
+=== Reference ===
 <references/>
+</noinclude>
 [[Kategorie:Anatomie]]
-[[Kategorie:Gynekologie a porodnictví]]
+[[Kategorie:Gynekologie]]
+[[Kategorie:Porodnictví]]
 [[Kategorie:Embryologie]]