Fagocytóza: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

VizuálníWikitext
m (napřímení DNA)
 
(Není zobrazeno 46 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Fagocytóza''' je velmi starý děj (podobné je u améb pohlcování potravy).
__toc__
* profesionální fagocyty: [[neutrofily]], [[eozinofily]], monocyty → [[makrofágy]]
'''Fagocytóza''' je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky.<ref>{{Citace
* základní buňky [[nespecifická imunita|nespecifické imunity]], ústřední buňky [[zánět|zánětlivé reakce]]
| typ = web
* '''neutrofily''': neexprimují [[MHC]] II. třídy, tzn. nejsou [[Antigen prezentující buňky|APC]]; význam v obraně proti extracelulárním bakteriím
| příjmení1 = Švíglerová
* '''makrofágy''': fagocytují pozůstatky vlastních buněk zahynulých [[apoptóza|apoptózou]]; význam v obraně proti [[Repetitorium mikrobiologie|intracelulárním bakteriím]]
| jméno1 = Jitka
* granulocyty konají hned, makrofágy až po aktivaci signály ([[cytokiny]] [[T-lymfocyty|T-lymfocytů]], [[interferony|interferon-&gamma;]], [[TNF]])
| url = http://wiki.lfp-studium.cz/index.php?title=Fagocyt%C3%B3za&oldid=137
* neutrofily žijí krátce (6-12 hod), makrofágy dlouho v různých stádiích
| název = Fagocytóza
* neutrofily a monocyty v [[krev|krevním]] oběhu
| datum_revize = 2009-02-18
* frakce cirkulujících neutrofilů odpovídá frakci neutrofilů adherovaných na stěnu cévní
| citováno = 2011-01-02
* 7% periferních neutrofilů, 93% v kostní dřeni (průběžně vyplavovány)
}}</ref> Fagocytózy jsou schopné buňky podílející se na [[Nespecifická imunita|nespecifické imunitě organizmu]] – [[APC|antigen prezentující buňky]], [[monocyty]], z kterých se vyvíjejí jednotlivé druhy [[makrofágy|makrofágů]] ([[Kupfferovy buňky]], [[histiocyt]]y, [[mikroglie]] a další), a bílé krvinky ([[Neutrofilní granulocyty|neutrofilní leukocyty]], [[Eozinofilní granulocyt|eozinofilní leukocyty]]). Tyto buňky jsou schopné [[Diapedéza|diapedézy]] a přechodu do poškozené tkáně, kde vytvářejí panožky a pohlcují nechtěné částice a buňky.
* poměr cirkulujících a dřeňových měněn vlivem zánětlivých cytokinů a bakteriálních produktů
* '''mechanismus průchodu do poškozené tkáně''': fagocyt se zachytí na povrchu endotelových buněk zanícených tkání díky adhezivním molekulám, které jsou exprimovány pod vlivem zánětlivých cytokinů → prostoupí ('''''diapedéza''''' = extravazace) → v tkáni pohyb aktivně do místa poškození
* pohyb řízen [[chemotaxe|chemotakticky]] látkami uvolňovanými v místě zánětu
:* '''''1. fáze:''''' při extravazaci se uplatňují interakce mezi adhezivními proteiny endotelií ([[selektiny]]) a sacharidovými strukturami  na povrchu neutrofilů = '''rolling'''; reverzibilní adhezivní interakce; zpomaluje pohyb neutrofilů
:* '''''2. fáze:''''' vazba povrchových adhezivních molekul neutrofilů (leukocytární [[integriny]]) na povrchový glykoprotein endotelových buněk (ICAM-1, CD54); monocyty a [[eozinofily]] přilnou na endotelie (VCAM-1) prostřednictvím &beta;1-integrinů
:* '''''3. fáze:''''' po pevném zachycení se fagocyty protáhnou mezi endotelovými buňkami, opustí cévu → do tkáně
* '''chemotaktické faktory''': fagocyty směrují do místa zánětu; podle chemotaktického gradientu
:* hl.chemotaktické látky pro '''neutrofily''': cytokin (chemokin), interleukin-8 (IL-8)
:* pro monocyty, '''eozinofily''': MIP-1α, MIP-1β, MCP-1, RANTES
:* '''společné''': C3a, C5a, leukotrien B4 (LTB 4), [[PAF]], fMLP (formylmetionylleucinfenylalanin; peptid z bakteriálních proteinů)
:* pro všechny tyto látky na povrchu fagocytů příslušné receptory; stimulace receptorů → chemotaxe, aktivace fagocytózy
:* fagocyty se ve tkáni aktivně pohybují k místu zánětu (secernují hydrolytické enzymy → štěpí složky mezibuněčné hmoty)
:* posun pomocí reverzibilních adhezivních interakcí
:* systém kontraktilních vláken ([[aktin]], [[tubulin]])
* neutrofily, co splnily úkol, brzy hynou; pozůstatky odstraňovány dalšími fagocytárními buňkami ([[makrofágy]])
* odumřelé neutrofily = '''hnis'''
* makrofágy fagocytózu několikrát opakují


=== Rozpoznávací mechanismy fagocytů ===
== Obecný základ ==
* fagocyty rozpoznají struktury na povrchu mikroorganismu, ale ne na vlastních poškozených buňkách
=== Buňky ===
* [[lipopolysacharidy]], teichoové kyseliny (u všech [[Repetitorium mikrobiologie|G+ i G- bakterií]]), manany (u [[Kvasinky|kvasinek]])
Buňky primárně určené k fagocytóze označujeme pojmem''' profesionální fagocyty'''. Patří mezi ně [[neutrofily]], [[eozinofily]], monocyty → [[makrofágy]]. Tvoří základ buněčné [[nespecifická imunita|nespecifické imunity]] a hrají ústřední roli v [[zánět|zánětlivé reakci]].
* '''neimunologická fagocytóza''': interakce mezi povrchovými lektiny (proteiny vážící sacharidy) fagocytů a sacharidy (v mikrobiálních [[glykoprotein]]ech a [[polysacharid]]ech)
* '''Neutrofily''' však neexprimují [[Hlavní histokompatibilitní komplex|MHC]] II. třídy, nemohou tedy prezentovat antigen složkám [[specifická imunita|specifické imunity]] a nepatří tedy mezi [[APCs|APC]] – antigen prezentujíci buňky. Mají však význam v obraně proti extracelulárním bakteriím.
* '''manózový receptor''': rozeznává D-manózu; galaktózový receptor: rozeznává galaktosylové zbytky na povrchu senescentních erytrocytů
* '''Makrofágy''' jsou specializované na „uklízení“ pozůstatků vlastních buněk zahynulých [[apoptóza|apoptózou]]. Uplatňují se tedy hlavně v obraně proti [[Repetitorium mikrobiologie|intracelulárním bakteriím]].
* bakteriální lipopolysacharidy váže CD14 i jiné
Rychlostní rozdíl v zásahu je ten, že granulocyty konají hned a makrofágy až po aktivaci signály, například: ([[cytokiny]] [[T-lymfocyty|T-lymfocytů]], [[interferony|interferon-&gamma;]], [[TNF]]). Neutrofily žijí krátce (6–12 hod), makrofágy dlouho v různých stádiích – v oběhu nebo ve tkáních. Frakce cirkulujících neutrofilů odpovídá frakci neutrofilů adherovaných na stěnu cévní. Z celkového množství neutrofilů je asi jen 7% periferních a zbytek najdeme v kostní dřeni, kde mohou být postupně vyplavovány dle potřeby organismu. Poměr cirkulujících a dřeňových neutrofilů je měněn vlivem zánětlivých cytokinů a bakteriálních produktů.
* '''scavengerové receptory''': rozeznávají polyanionické struktury (kys. teichoové, negativně nabité fosfolipidy na apoptotických buňkách)
[[File:Phagocytosis2.png|thumb|right|Fagocytóza]]
* '''[[opsonizace]]''': spolupůsobení [[protilátky|protilátek]], [[komplement]]u, sérových proteinů
=== Mechanismus průchodu do poškozené tkáně ===
* '''Fc-receptory''': protilátky navázané na mikroorganismus rozeznány
[[Soubor:Phagocytosis in three steps.png|náhled|Schéma fagocytózy]]
* na povrchu mikroorganismů dochází taky k aktivaci komplementu → usazování fragmentů komplementových proteinů (zejména C3); rozeznávány komplement. receptory
Fagocyt se zachytí na povrchu endotelových buněk zanícených tkání díky adhezivním molekulám, které jsou exprimovány pod vlivem zánětlivých cytokinů → prostoupí do tkáně ('''''diapedéza'''''&thinsp;=&thinsp;extravazace) → aktivní pohyb do místa poškození. Pohyb je řízen [[chemotaxe|chemotakticky]], látkami uvolňovanými v místě zánětu.
* protilátky a komplement. fragmenty působí jako '''opsoniny''': označují částici jako cizorodou; působí tak i lektin vázající manózu (MBL), fibronektin, fibrinogen, [[CRP]], [[amyloid P]]
* '''''1. fáze:''''' při extravazaci/diapedéze se uplatňují interakce mezi adhezivními proteiny endotelií ([[Přenos signálů v buňkách#Selektiny|selektiny]]) a sacharidovými strukturami na povrchu neutrofilů&thinsp;=&thinsp;'''rolling'''; reverzibilní adhezivní interakce; zpomaluje pohyb neutrofilů.
* '''imunologická fagocytóza''': indukována pomocí Fc-receptorů a komplementových receptorů
* '''''2. fáze:''''' vazba povrchových adhezivních molekul neutrofilů (leukocytární [[Přenos signálů v buňkách#Integriny|integriny]]) na povrchový glykoprotein endotelových buněk (ICAM-1, CD54); monocyty a [[eozinofily]] přilnou na endotelie (VCAM-1) prostřednictvím &beta;1-integrinů.
* [[proteiny akutní fáze]] produkovány [[játra|játry]]; vlivem zánětlivých cytokinů: MBL, fibronektin, fibrinogen, CRP, sérový amyloid P
* '''''3. fáze:''''' po pevném zachycení se fagocyty protáhnou mezi endotelovými buňkami, opustí cévu → do tkáně.


=== Proces fagocytózy ===
=== Chemotaktické faktory ===
* fagocyt nejdřív kontaktuje malou částí svého povrchu cizorodou částici prostřednictvím svých receptorů; postupně ji obchvacuje svými pseudopodiemi; částice nakonec zcela obklopena povrchovou membránou fagocytu; uzavřena do nově vzniklé vakuoly = '''fagosom'''
Fagocyty směrují do místa zánětu podle chemotaktického gradientu.
* závislé na intracelulárním přeskupení kontraktilních proteinů
* hlavní chemotaktické látky pro '''neutrofily''': cytokin (chemokin), interleukin-8 (IL-8),
# '''aktivní pohyb fagocytů'''
* pro monocyty, '''eozinofily''': MIP-1α, MIP-1β, MCP-1, RANTES,
# '''adherence'''
* '''společné''': C3a, C5a, leukotrien B4 (LTB 4), PAF, fMLP (formylmetionylleucinfenylalanin; peptid z bakteriálních proteinů).
# '''ingesce''' (pohlcení)
Pro všechny tyto látky jsou na povrchu fagocytů příslušné receptory; stimulace receptorů způsobí chemotaxi a následně aktivaci fagocytózy. Fagocyty se ve tkáni aktivně pohybují směrem k místu zánětu (secernují hydrolytické enzymy → štěpí složky mezibuněčné hmoty). Tento posun nastává pomocí reverzibilních adhezivních interakcí – systém kontraktilních vláken ([[aktin]], tubulin).
# '''intracelulární degradace''' (závěrečná fáze)
Neutrofily, co splnily úkol, brzy hynou a pozůstatky jsou odstraňovány dalšími fagocytárními buňkami ([[makrofágy]]). Odumřelé neutrofily vytvoří '''hnis'''. Makrofágy fagocytózu několikrát opakují.


=== Likvidace pohlceného organismu ===
== Rozpoznávací mechanismy fagocytů ==
* během vytváření fagosomu a hlavně po jeho ukončení fúze s [[lyzosomy]] (azurofilní granula): obsahují hodně baktericidních látek (defensiny), hydrolytických enzymů (kathepsiny, lyzozym) v [[pH]] 4-5
Fagocyty rozpoznají struktury na povrchu mikroorganismu, ale ne na vlastních poškozených buňkách. Mezi tyto rozpoznávací struktury patří například: [[lipopolysacharidy]], teichoové kyseliny (u všech [[Repetitorium mikrobiologie|G+ i G- bakterií]]), manany (u [[Kvasinky|kvasinek]]).
* napadají a ničí pohlcené mikroorganismy = baktericidní systémy nezávislé na <chemform>O2</chemform>
;Neimunologická fagocytóza
* interakce Fc-receptorů, komplementových receptorů + opsonizované částice → rychlá aktivace NADPH-oxidázy → katalyzuje reakci NADPH + <chemform>O2</chemform> → NADP+ + superoxidový radikál
:Interakce mezi povrchovými [[lektiny]] (proteiny vážící [[sacharidy]]) fagocytů a sacharidy (v mikrobiálních [[glykoprotein]]ech a [[polysacharidy|polysacharid]]ech).
* z něj dalšími reakcemi vzniká singletový kyslík, [[peroxid vodíku]], hydroxylový radikál = '''[[Reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) v organismu|reaktivní kyslíkové intermediáty]]''' (ROI) → velmi reaktivní, oxidační; narušují strukturu mikroorganismu, ničí aktivitu enzymů, poškozují [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]]  
:*'''Manózový receptor''' rozeznává D-manózu.
* <chemform>H2O2</chemform> reaguje s Cl- (katalyzováno myeloperoxidázou) → baktericidní chlornanové anionty
:*'''Galaktózový receptor''' rozeznává galaktosylové zbytky na povrchu senescentních erytrocytů. Bakteriální lipopolysacharidy váže CD14 i jiné.
* respirační (oxidační) vzplanutí: děje zahájeny aktivací NADPH-oxidázy; výrazná spotřeba kyslíku
:*'''Scavengerové receptory''' rozeznávají polyanionické struktury (kys. teichoové, negativně nabité fosfolipidy na apoptotických buňkách).
* '''NO''': mikrobicidní prostředek fagocytů; NO-syntáza; aktivace NO-syntázy v makrofázích vlivem cytokinů z TH1 ([[interferony|IFN-&gamma;]], [[TNF]])
* NADPH–oxidázový systém účinný v ničení pohlcených extracelulárních patogenů
* NO účinný v pohlcování intracelulárních patogenů
* baktericidní látky  se mohou někdy uvolňovat i do okolních tkání a poškozovat je


=== Sekreční produkty fagocytů ===
;Opsonizace
* '''regulační funkce''' fagocytů
:Spolupůsobení [[protilátky|protilátek]], [[komplement]]u, sérových proteinů. {{Podrobnosti|Opsonizace}}
* během fagocytózy neutrofil odumírá (hnis), přesto secernuje řadu cytokinů působících na ostatní buňky; je producentem vazodilatačních látek, a tak napomáhá imunitnímu systému, protože způsobí otok, zarudnutí, zvýšení teploty, zlepšení prokrvení tkáně
* monocyty/makrofágy produkují cytokiny: IL-1α, IL-1β, IL-3, TNF, IL-6, IL-8, IL-12, GM-CSF
* neutrofily produkují méně cytokinů, ale je jich více v místě zánětu
* zprostředkují systémovou odpověď na zánět (IL-1, IL-6, TNF)
* amplifikují zánětlivou reakci (IL-8)
* regulují [[hematopoeza|hematopoezu]]: IL-3, GM-CSF
* regulují diferenciaci T-lymfocytů: IL-12
* fagocyty důležitým zdrojem lokální produkce složek komplementu (C3)
* eozinofily produkují IL-5, MIP-1α, TGF-α, TGF-β
* produkty metabolismu kyseliny arachidonové: [[prostaglandiny]], [[prostacykliny]], [[leukotrieny]], [[tromboxany]]


;Fc-receptory
:Protilátky navázané na mikroorganismus rozeznány.
;Aktivace komplementu na povrchu mikroorganismů
:Usazování fragmentů komplementových proteinů (zejména C3). Rozeznávány komplement. receptory. Protilátky a fragmenty komplementu působí jako '''opsoniny''' – označují částici jako cizorodou. Působí tak i ''lektin vázající manózu'' (MBL), ''fibronektin'', ''fibrinogen'', [[C-reaktivní protein|CRP]], amyloid P,….
;Imunologická fagocytóza
:Indukována pomocí Fc-receptorů a komplementových receptorů.
;Proteiny akutní fáze
:Produkovány [[játra|játry]] vlivem zánětlivých cytokinů: MBL, fibronektin, fibrinogen, CRP, sérový amyloid P. {{Podrobnosti|Proteiny akutní fáze}}
== Proces fagocytózy ==
Fagocyt nejdříve kontaktuje malou částí svého povrchu cizorodou částici prostřednictvím svých receptorů. Postupně ji obchvacuje svými pseudopodiemi až je částice nakonec zcela obklopena povrchovou membránou fagocytu – uzavřena do nově vzniklé vakuoly = '''fagosom'''. Proces závisí na intracelulárním přeskupení kontraktilních proteinů.
Fáze fagocytózy:
# '''aktivní pohyb fagocytů''',
# '''adherence''' (přilnutí),
# '''ingesce''' (pohlcení),
# '''intracelulární degradace''' (závěrečná fáze).
== Likvidace pohlceného organismu ==
Během vytváření fagosomu a hlavně po ukončení jeho fúze s [[lyzosomy]] (azurofilní granula), které obsahují hodně baktericidních látek (defensiny), hydrolytických enzymů (kathepsiny, lyzozym) v [[pH]] 4–5,…
* napadají a ničí pohlcené mikroorganismy = baktericidní systémy nezávislé na O<sub>2</sub>,
* interakce Fc-receptorů, komplementových receptorů + opsonizované částice → rychlá aktivace [[NADPH|NADPH]]-oxidázy → katalyzuje reakci NADPH + O<sub>2</sub> → NADP+ + superoxidový radikál,
* vzniká z něj dalšími reakcemi singletový kyslík, peroxid vodíku, hydroxylový radikál = '''[[Reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) v organismu|reaktivní kyslíkové intermediáty]]''' (ROI) → velmi reaktivní, oxidační; narušují strukturu mikroorganismu, ničí aktivitu enzymů, poškozují [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]],
* H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> reaguje s Cl<sup>-</sup> (katalyzováno myeloperoxidázou) → baktericidní chlornanové anionty,
* respirační (oxidační) vzplanutí: děje zahájeny aktivací NADPH-oxidázy; výrazná spotřeba kyslíku,
* '''NO''' – mikrobicidní prostředek fagocytů. NO-syntáza; aktivace NO-syntázy v makrofázích vlivem cytokinů z TH1 ([[interferony|IFN-&gamma;]], [[TNF]]) – účinný v pohlcování '''intracelulárních patogenů''',
* '''NADPH – oxidázový systém''' účinný v ničení pohlcených '''extracelulárních patogenů''',
* baktericidní látky se mohou někdy uvolňovat i do okolních tkání a poškozovat je.
== Sekreční produkty fagocytů ==
Během fagocytózy '''neutrofil''' odumírá (vzniká hnis), přesto secernuje řadu cytokinů působících na ostatní buňky. Je producentem '''vazodilatačních látek''', a tak napomáhá imunitnímu systému způsobením otoku, zarudnutím, zvýšením teploty, zlepšením prokrvení tkáně, …
* '''Monocyty/makrofágy''' produkují cytokiny: IL-1α, IL-1β, IL-3, TNF, IL-6, IL-8, IL-12, GM-CSF. Neutrofily produkují méně cytokinů, ale je jich více v místě zánětu. Zprostředkují systémovou odpověď na zánět (IL-1, IL-6, TNF), amplifikují zánětlivou reakci (IL-8), regulují hematopoezu: IL-3, GM-CSF, regulují diferenciaci T-lymfocytů: IL-12, produkty metabolismu kyseliny arachidonové: [[prostaglandiny]], prostacykliny, [[leukotrieny]], [[Eikosanoidy#Tromboxany|tromboxany]].
* Fagocyty jsou důležitým zdrojem lokální produkce složek komplementu (C3).
* '''Eozinofily '''produkují IL-5, MIP-1α, TGF-α, TGF-β.
<noinclude>
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Diapedéza]]
* [[Makrofágy]]
* [[Neutrofilní granulocyty]]
* [[Nespecifická imunita]]
=== Reference ===
<references />
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
{{Citace
* {{Citace
|typ = kniha
|typ = kniha
|korporace =  
|korporace =  
Řádek 92: Řádek 108:
}}
}}


=== Související články ===
</noinclude>
* [[Makrofágy]]
* [[Neutrofilní granulocyty]]
* [[Nespecifická imunita]]


[[Kategorie:Imunologie]]
[[Kategorie:Imunologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Slovník fyziologie]]
[[Kategorie:Slovník histologie a embryologie]]

Aktuální verze z 18. 4. 2020, 17:25

Fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky.[1] Fagocytózy jsou schopné buňky podílející se na nespecifické imunitě organizmu – antigen prezentující buňky, monocyty, z kterých se vyvíjejí jednotlivé druhy makrofágů (Kupfferovy buňky, histiocyty, mikroglie a další), a bílé krvinky (neutrofilní leukocyty, eozinofilní leukocyty). Tyto buňky jsou schopné diapedézy a přechodu do poškozené tkáně, kde vytvářejí panožky a pohlcují nechtěné částice a buňky.

Obecný základ[upravit | editovat zdroj]

Buňky[upravit | editovat zdroj]

Buňky primárně určené k fagocytóze označujeme pojmem profesionální fagocyty. Patří mezi ně neutrofily, eozinofily, monocyty → makrofágy. Tvoří základ buněčné nespecifické imunity a hrají ústřední roli v zánětlivé reakci.

  • Neutrofily však neexprimují MHC II. třídy, nemohou tedy prezentovat antigen složkám specifické imunity a nepatří tedy mezi APC – antigen prezentujíci buňky. Mají však význam v obraně proti extracelulárním bakteriím.
  • Makrofágy jsou specializované na „uklízení“ pozůstatků vlastních buněk zahynulých apoptózou. Uplatňují se tedy hlavně v obraně proti intracelulárním bakteriím.

Rychlostní rozdíl v zásahu je ten, že granulocyty konají hned a makrofágy až po aktivaci signály, například: (cytokiny T-lymfocytů, interferon-γ, TNF). Neutrofily žijí krátce (6–12 hod), makrofágy dlouho v různých stádiích – v oběhu nebo ve tkáních. Frakce cirkulujících neutrofilů odpovídá frakci neutrofilů adherovaných na stěnu cévní. Z celkového množství neutrofilů je asi jen 7% periferních a zbytek najdeme v kostní dřeni, kde mohou být postupně vyplavovány dle potřeby organismu. Poměr cirkulujících a dřeňových neutrofilů je měněn vlivem zánětlivých cytokinů a bakteriálních produktů.

Fagocytóza

Mechanismus průchodu do poškozené tkáně[upravit | editovat zdroj]

Schéma fagocytózy

Fagocyt se zachytí na povrchu endotelových buněk zanícených tkání díky adhezivním molekulám, které jsou exprimovány pod vlivem zánětlivých cytokinů → prostoupí do tkáně (diapedéza = extravazace) → aktivní pohyb do místa poškození. Pohyb je řízen chemotakticky, látkami uvolňovanými v místě zánětu.

  • 1. fáze: při extravazaci/diapedéze se uplatňují interakce mezi adhezivními proteiny endotelií (selektiny) a sacharidovými strukturami na povrchu neutrofilů = rolling; reverzibilní adhezivní interakce; zpomaluje pohyb neutrofilů.
  • 2. fáze: vazba povrchových adhezivních molekul neutrofilů (leukocytární integriny) na povrchový glykoprotein endotelových buněk (ICAM-1, CD54); monocyty a eozinofily přilnou na endotelie (VCAM-1) prostřednictvím β1-integrinů.
  • 3. fáze: po pevném zachycení se fagocyty protáhnou mezi endotelovými buňkami, opustí cévu → do tkáně.

Chemotaktické faktory[upravit | editovat zdroj]

Fagocyty směrují do místa zánětu podle chemotaktického gradientu.

  • hlavní chemotaktické látky pro neutrofily: cytokin (chemokin), interleukin-8 (IL-8),
  • pro monocyty, eozinofily: MIP-1α, MIP-1β, MCP-1, RANTES,
  • společné: C3a, C5a, leukotrien B4 (LTB 4), PAF, fMLP (formylmetionylleucinfenylalanin; peptid z bakteriálních proteinů).

Pro všechny tyto látky jsou na povrchu fagocytů příslušné receptory; stimulace receptorů způsobí chemotaxi a následně aktivaci fagocytózy. Fagocyty se ve tkáni aktivně pohybují směrem k místu zánětu (secernují hydrolytické enzymy → štěpí složky mezibuněčné hmoty). Tento posun nastává pomocí reverzibilních adhezivních interakcí – systém kontraktilních vláken (aktin, tubulin). Neutrofily, co splnily úkol, brzy hynou a pozůstatky jsou odstraňovány dalšími fagocytárními buňkami (makrofágy). Odumřelé neutrofily vytvoří hnis. Makrofágy fagocytózu několikrát opakují.

Rozpoznávací mechanismy fagocytů[upravit | editovat zdroj]

Fagocyty rozpoznají struktury na povrchu mikroorganismu, ale ne na vlastních poškozených buňkách. Mezi tyto rozpoznávací struktury patří například: lipopolysacharidy, teichoové kyseliny (u všech G+ i G- bakterií), manany (u kvasinek).

Neimunologická fagocytóza
Interakce mezi povrchovými lektiny (proteiny vážící sacharidy) fagocytů a sacharidy (v mikrobiálních glykoproteinech a polysacharidech).
  • Manózový receptor rozeznává D-manózu.
  • Galaktózový receptor rozeznává galaktosylové zbytky na povrchu senescentních erytrocytů. Bakteriální lipopolysacharidy váže CD14 i jiné.
  • Scavengerové receptory rozeznávají polyanionické struktury (kys. teichoové, negativně nabité fosfolipidy na apoptotických buňkách).
Opsonizace
Spolupůsobení protilátek, komplementu, sérových proteinů.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Opsonizace.
Fc-receptory
Protilátky navázané na mikroorganismus rozeznány.
Aktivace komplementu na povrchu mikroorganismů
Usazování fragmentů komplementových proteinů (zejména C3). Rozeznávány komplement. receptory. Protilátky a fragmenty komplementu působí jako opsoniny – označují částici jako cizorodou. Působí tak i lektin vázající manózu (MBL), fibronektin, fibrinogen, CRP, amyloid P,….
Imunologická fagocytóza
Indukována pomocí Fc-receptorů a komplementových receptorů.
Proteiny akutní fáze
Produkovány játry vlivem zánětlivých cytokinů: MBL, fibronektin, fibrinogen, CRP, sérový amyloid P.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Proteiny akutní fáze.

Proces fagocytózy[upravit | editovat zdroj]

Fagocyt nejdříve kontaktuje malou částí svého povrchu cizorodou částici prostřednictvím svých receptorů. Postupně ji obchvacuje svými pseudopodiemi až je částice nakonec zcela obklopena povrchovou membránou fagocytu – uzavřena do nově vzniklé vakuoly = fagosom. Proces závisí na intracelulárním přeskupení kontraktilních proteinů. Fáze fagocytózy:

  1. aktivní pohyb fagocytů,
  2. adherence (přilnutí),
  3. ingesce (pohlcení),
  4. intracelulární degradace (závěrečná fáze).

Likvidace pohlceného organismu[upravit | editovat zdroj]

Během vytváření fagosomu a hlavně po ukončení jeho fúze s lyzosomy (azurofilní granula), které obsahují hodně baktericidních látek (defensiny), hydrolytických enzymů (kathepsiny, lyzozym) v pH 4–5,…

  • napadají a ničí pohlcené mikroorganismy = baktericidní systémy nezávislé na O2,
  • interakce Fc-receptorů, komplementových receptorů + opsonizované částice → rychlá aktivace NADPH-oxidázy → katalyzuje reakci NADPH + O2 → NADP+ + superoxidový radikál,
  • vzniká z něj dalšími reakcemi singletový kyslík, peroxid vodíku, hydroxylový radikál = reaktivní kyslíkové intermediáty (ROI) → velmi reaktivní, oxidační; narušují strukturu mikroorganismu, ničí aktivitu enzymů, poškozují DNA,
  • H2O2 reaguje s Cl- (katalyzováno myeloperoxidázou) → baktericidní chlornanové anionty,
  • respirační (oxidační) vzplanutí: děje zahájeny aktivací NADPH-oxidázy; výrazná spotřeba kyslíku,
  • NO – mikrobicidní prostředek fagocytů. NO-syntáza; aktivace NO-syntázy v makrofázích vlivem cytokinů z TH1 (IFN-γ, TNF) – účinný v pohlcování intracelulárních patogenů,
  • NADPH – oxidázový systém účinný v ničení pohlcených extracelulárních patogenů,
  • baktericidní látky se mohou někdy uvolňovat i do okolních tkání a poškozovat je.

Sekreční produkty fagocytů[upravit | editovat zdroj]

Během fagocytózy neutrofil odumírá (vzniká hnis), přesto secernuje řadu cytokinů působících na ostatní buňky. Je producentem vazodilatačních látek, a tak napomáhá imunitnímu systému způsobením otoku, zarudnutím, zvýšením teploty, zlepšením prokrvení tkáně, …

  • Monocyty/makrofágy produkují cytokiny: IL-1α, IL-1β, IL-3, TNF, IL-6, IL-8, IL-12, GM-CSF. Neutrofily produkují méně cytokinů, ale je jich více v místě zánětu. Zprostředkují systémovou odpověď na zánět (IL-1, IL-6, TNF), amplifikují zánětlivou reakci (IL-8), regulují hematopoezu: IL-3, GM-CSF, regulují diferenciaci T-lymfocytů: IL-12, produkty metabolismu kyseliny arachidonové: prostaglandiny, prostacykliny, leukotrieny, tromboxany.
  • Fagocyty jsou důležitým zdrojem lokální produkce složek komplementu (C3).
  • Eozinofily produkují IL-5, MIP-1α, TGF-α, TGF-β.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Fagocytóza [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2011-01-02]. <http://wiki.lfp-studium.cz/index.php?title=Fagocyt%C3%B3za&oldid=137>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Fagocytóza&oldid=437732“