Fagocytóza: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (napřímení odkazů)
 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
* Schopnost buněk pohlcovat různé částice (mikroby, poškozené buňky apod.). <ref>{{Citace
__toc__
'''Fagocytóza''' je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky.<ref>{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Švíglerová
| příjmení1 = Švíglerová
Řádek 7: Řádek 8:
| datum_revize = 2009-02-18
| datum_revize = 2009-02-18
| citováno = 2011-01-02
| citováno = 2011-01-02
}}</ref>
}}</ref> Fagocytózy jsou schopné buňky podílející se na [[Nespecifická imunita|nespecifické imunitě organizmu]] – [[APC|antigen prezentující buňky]], [[monocyty]], z kterých se vyvíjejí jednotlivé druhy [[makrofágy|makrofágů]] ([[Kupfferovy buňky]], [[histiocyt]]y, [[mikroglie]] a další), a bílé krvinky ([[Neutrofilní granulocyty|neutrofilní leukocyty]], [[Eozinofilní granulocyt|eozinofilní leukocyty]]). Tyto buňky jsou schopné [[Diapedéza|diapedézy]] a přechodu do poškozené tkáně, kde vytvářejí panožky a pohlcují nechtěné částice a buňky.
*Tento velmi starý děj (podobné je u améb pohlcování potravy) patřící mezi mechanizmy nespecifické imunity.


==Obecný základ==
== Obecný základ ==
===Buňky===
=== Buňky ===
Buňky primárně určené ke fagocytóze označujeme pojmem''' profesionální fagocyty'''. Patří mezi ně [[neutrofily]], [[eozinofily]], monocyty → [[makrofágy]]. Tvoří základ buněčné [[nespecifická imunita|nespecifické imunity]] a hrají ústřední roli v [[zánět|zánětlivé reakci]].  
Buňky primárně určené k fagocytóze označujeme pojmem''' profesionální fagocyty'''. Patří mezi ně [[neutrofily]], [[eozinofily]], monocyty → [[makrofágy]]. Tvoří základ buněčné [[nespecifická imunita|nespecifické imunity]] a hrají ústřední roli v [[zánět|zánětlivé reakci]].
*'''Neutrofily''' však neexprimují [[Hlavní histokompatibilitní komplex|MHC]] II. třídy, nemohou tedy prezentovat antigén složkám [[specifická imunita|specifické imunity]] a nepatří tedy mezi [[APCs|APC]] – antigén prezentujíci buňky. Mají však význam v obraně proti extracelulárním bakteriím.  
* '''Neutrofily''' však neexprimují [[Hlavní histokompatibilitní komplex|MHC]] II. třídy, nemohou tedy prezentovat antigen složkám [[specifická imunita|specifické imunity]] a nepatří tedy mezi [[APCs|APC]] – antigen prezentujíci buňky. Mají však význam v obraně proti extracelulárním bakteriím.
*'''Makrofágy''' jsou specializované na „uklízení“ pozůstatků vlastních buněk zahynulých [[apoptóza|apoptózou]]. Uplatňují se tedy hlavně v obraně proti [[Repetitorium mikrobiologie|intracelulárním bakteriím]].  
* '''Makrofágy''' jsou specializované na „uklízení“ pozůstatků vlastních buněk zahynulých [[apoptóza|apoptózou]]. Uplatňují se tedy hlavně v obraně proti [[Repetitorium mikrobiologie|intracelulárním bakteriím]].
Rychlostní rozdíl v zásahu je ten, že granulocyty konají hned a makrofágy až po aktivaci signály, například: ([[cytokiny]] [[T-lymfocyty|T-lymfocytů]], [[interferony|interferon-&gamma;]], [[TNF]]). eutrofily žijí krátce (6–12 hod), makrofágy dlouho v různých stádiích – v oběhu nebo v tkáních. Frakce cirkulujících neutrofilů odpovídá frakci neutrofilů adherovaných na stěnu cévní. Z celkového množství neutrofilů je asi jen 7% periferních a zbytek najdeme v kostní dřeni, kde můžou být postupně vyplavovány dle potřeby organismu. Poměr cirkulujících a dřeňových měněn vlivem zánětlivých cytokinů a bakteriálních produktů.
Rychlostní rozdíl v zásahu je ten, že granulocyty konají hned a makrofágy až po aktivaci signály, například: ([[cytokiny]] [[T-lymfocyty|T-lymfocytů]], [[interferony|interferon-&gamma;]], [[TNF]]). Neutrofily žijí krátce (6–12 hod), makrofágy dlouho v různých stádiích – v oběhu nebo ve tkáních. Frakce cirkulujících neutrofilů odpovídá frakci neutrofilů adherovaných na stěnu cévní. Z celkového množství neutrofilů je asi jen 7% periferních a zbytek najdeme v kostní dřeni, kde mohou být postupně vyplavovány dle potřeby organismu. Poměr cirkulujících a dřeňových neutrofilů je měněn vlivem zánětlivých cytokinů a bakteriálních produktů.
[[File:Phagocytosis2.png|thumb|right|Fagocytóza]]
=== Mechanismus průchodu do poškozené tkáně ===
[[Soubor:Phagocytosis in three steps.png|náhled|Schéma fagocytózy]]
Fagocyt se zachytí na povrchu endotelových buněk zanícených tkání díky adhezivním molekulám, které jsou exprimovány pod vlivem zánětlivých cytokinů → prostoupí do tkáně ('''''diapedéza'''''&thinsp;=&thinsp;extravazace) → aktivní pohyb do místa poškození. Pohyb je řízen [[chemotaxe|chemotakticky]], látkami uvolňovanými v místě zánětu.
* '''''1. fáze:''''' při extravazaci/diapedéze se uplatňují interakce mezi adhezivními proteiny endotelií ([[Přenos signálů v buňkách#Selektiny|selektiny]]) a sacharidovými strukturami na povrchu neutrofilů&thinsp;=&thinsp;'''rolling'''; reverzibilní adhezivní interakce; zpomaluje pohyb neutrofilů.
* '''''2. fáze:''''' vazba povrchových adhezivních molekul neutrofilů (leukocytární [[Přenos signálů v buňkách#Integriny|integriny]]) na povrchový glykoprotein endotelových buněk (ICAM-1, CD54); monocyty a [[eozinofily]] přilnou na endotelie (VCAM-1) prostřednictvím &beta;1-integrinů.
* '''''3. fáze:''''' po pevném zachycení se fagocyty protáhnou mezi endotelovými buňkami, opustí cévu → do tkáně.


===Mechanismus průchodu do poškozené tkáně===
=== Chemotaktické faktory ===
Fagocyt se zachytí na povrchu endotelových buněk zanícených tkání díky adhezivním molekulám, které jsou exprimovány pod vlivem zánětlivých cytokinů → prostoupí do tkáně ('''''diapedéza'''''&thinsp;=&thinsp;extravazace) → aktivní pohyb do místa poškození. Pohyb je řízen [[chemotaxe|chemotakticky]], látkami uvolňovanými v místě zánětu.
Fagocyty směrují do místa zánětu podle chemotaktického gradientu.
* '''''1. fáze:''''' při extravazaci/diapedéze se uplatňují interakce mezi adhezivními proteiny endotelií ([[selektiny]]) a sacharidovými strukturami  na povrchu neutrofilů&thinsp;=&thinsp;'''rolling'''; reverzibilní adhezivní interakce; zpomaluje pohyb neutrofilů
* hlavní chemotaktické látky pro '''neutrofily''': cytokin (chemokin), interleukin-8 (IL-8),
* '''''2. fáze:''''' vazba povrchových adhezivních molekul neutrofilů (leukocytární [[integriny]]) na povrchový glykoprotein endotelových buněk (ICAM-1, CD54); monocyty a [[eozinofily]] přilnou na endotelie (VCAM-1) prostřednictvím &beta;1-integrinů
* pro monocyty, '''eozinofily''': MIP-1α, MIP-1β, MCP-1, RANTES,
* '''''3. fáze:''''' po pevném zachycení se fagocyty protáhnou mezi endotelovými buňkami, opustí cévu → do tkáně
* '''společné''': C3a, C5a, leukotrien B4 (LTB 4), PAF, fMLP (formylmetionylleucinfenylalanin; peptid z bakteriálních proteinů).
Pro všechny tyto látky jsou na povrchu fagocytů příslušné receptory; stimulace receptorů způsobí chemotaxi a následně aktivaci fagocytózy. Fagocyty se ve tkáni aktivně pohybují směrem k místu zánětu (secernují hydrolytické enzymy → štěpí složky mezibuněčné hmoty). Tento posun nastává pomocí reverzibilních adhezivních interakcí – systém kontraktilních vláken ([[aktin]], tubulin).
Neutrofily, co splnily úkol, brzy hynou a pozůstatky jsou odstraňovány dalšími fagocytárními buňkami ([[makrofágy]]). Odumřelé neutrofily vytvoří '''hnis'''. Makrofágy fagocytózu několikrát opakují.


===Chemotaktické faktory===
== Rozpoznávací mechanismy fagocytů ==
Fagocyty směrují do místa zánětu podle chemotaktického gradientu.  
Fagocyty rozpoznají struktury na povrchu mikroorganismu, ale ne na vlastních poškozených buňkách. Mezi tyto rozpoznávací struktury patří například: [[lipopolysacharidy]], teichoové kyseliny (u všech [[Repetitorium mikrobiologie|G+ i G- bakterií]]), manany (u [[Kvasinky|kvasinek]]).
:* hl.chemotaktické látky pro '''neutrofily''': cytokin (chemokin), interleukin-8 (IL-8)
;Neimunologická fagocytóza
:* pro monocyty, '''eozinofily''': MIP-1α, MIP-1β, MCP-1, RANTES
:Interakce mezi povrchovými [[lektiny]] (proteiny vážící [[sacharidy]]) fagocytů a sacharidy (v mikrobiálních [[glykoprotein]]ech a [[polysacharidy|polysacharid]]ech).
:* '''společné''': C3a, C5a, leukotrien B4 (LTB 4), [[PAF]], fMLP (formylmetionylleucinfenylalanin; peptid z bakteriálních proteinů)
:*'''Manózový receptor''' rozeznává D-manózu.
Pro všechny tyto látky jsou na povrchu fagocytů příslušné receptory; stimulace receptorů způsobí chemotaxi a následně aktivaci fagocytózy. Fagocyty se ve tkáni aktivně pohybují směrem k místu zánětu (secernují hydrolytické enzymy → štěpí složky mezibuněčné hmoty). Tento posun nastává pomocí reverzibilních adhezivních interakcí – systém kontraktilních vláken ([[aktin]], [[tubulin]]).  
:*'''Galaktózový receptor''' rozeznává galaktosylové zbytky na povrchu senescentních erytrocytů. Bakteriální lipopolysacharidy váže CD14 i jiné.
Neutrofily, co splnily úkol, brzy hynou a pozůstatky jsou odstraňovány dalšími fagocytárními buňkami ([[makrofágy]]). Odumřelé neutrofily vytvoří  '''hnis'''. Makrofágy fagocytózu několikrát opakují.  
:*'''Scavengerové receptory''' rozeznávají polyanionické struktury (kys. teichoové, negativně nabité fosfolipidy na apoptotických buňkách).


== Rozpoznávací mechanismy fagocytů ==
;Opsonizace
Fagocyty rozpoznají struktury na povrchu mikroorganismu, ale ne na vlastních poškozených buňkách. Mezi tyto rozpoznávací struktury patří například: [[lipopolysacharidy]], teichoové kyseliny (u všech [[Repetitorium mikrobiologie|G+ i G- bakterií]]), manany (u [[Kvasinky|kvasinek]]).
:Spolupůsobení [[protilátky|protilátek]], [[komplement]]u, sérových proteinů. {{Podrobnosti|Opsonizace}}
*tzv.  '''neimunologická fagocytóza''' je interakce mezi povrchovými [[lektiny]] (proteiny vážící sacharidy) fagocytů a sacharidy (v mikrobiálních [[glykoprotein]]ech a [[polysacharid]]ech).  '''Manózový receptor''' rozeznává D-manózu; '''galaktózový receptor''': rozeznává galaktosylové zbytky na povrchu senescentních erytrocytů. Bakteriální lipopolysacharidy váže CD14 i jiné.  '''Scavengerové receptory''': rozeznávají polyanionické struktury (kys. teichoové, negativně nabité fosfolipidy na apoptotických buňkách)
 
* '''[[opsonizace]]''' – spolupůsobení [[protilátky|protilátek]], [[komplement]]u, sérových proteinů. '''Fc-receptory''' – protilátky navázané na mikroorganismus rozeznány.  
;Fc-receptory
* na povrchu mikroorganismů dochází taky k '''aktivaci komplementu''' → usazování fragmentů komplementových proteinů (zejména C3). Rozeznávány komplement. receptory. Protilátky a fragmenty komplmentu působí jako '''opsoniny''' – označují částici jako cizorodou. Působí tak i ''lektin vázající manózu'' (MBL), ''fibronektin'', ''fibrinogen'', [[CRP]], [[amyloid P]],…
:Protilátky navázané na mikroorganismus rozeznány.
* '''imunologická fagocytóza''' je indukována pomocí Fc-receptorů a komplementových receptorů
 
* [[proteiny akutní fáze]] produkovány [[játra|játry]] vlivem zánětlivých cytokinů: MBL, fibronektin, fibrinogen, CRP, sérový amyloid P
;Aktivace komplementu na povrchu mikroorganismů  
:Usazování fragmentů komplementových proteinů (zejména C3). Rozeznávány komplement. receptory. Protilátky a fragmenty komplementu působí jako '''opsoniny''' – označují částici jako cizorodou. Působí tak i ''lektin vázající manózu'' (MBL), ''fibronektin'', ''fibrinogen'', [[C-reaktivní protein|CRP]], amyloid P,….
 
;Imunologická fagocytóza
:Indukována pomocí Fc-receptorů a komplementových receptorů.
 
;Proteiny akutní fáze
:Produkovány [[játra|játry]] vlivem zánětlivých cytokinů: MBL, fibronektin, fibrinogen, CRP, sérový amyloid P. {{Podrobnosti|Proteiny akutní fáze}}


== Proces fagocytózy ==
== Proces fagocytózy ==
Fagocyt nejdřív kontaktuje malou částí svého povrchu cizorodou částici prostřednictvím svých receptorů. Postupně ji obchvacuje svými pseudopodiemi až je částice nakonec zcela obklopena povrchovou membránou fagocytu – uzavřena do nově vzniklé vakuoly = '''fagosom'''. Proces závisí na intracelulárním přeskupení kontraktilních proteinů.  
Fagocyt nejdříve kontaktuje malou částí svého povrchu cizorodou částici prostřednictvím svých receptorů. Postupně ji obchvacuje svými pseudopodiemi až je částice nakonec zcela obklopena povrchovou membránou fagocytu – uzavřena do nově vzniklé vakuoly = '''fagosom'''. Proces závisí na intracelulárním přeskupení kontraktilních proteinů.
;Fáze fagocytózy:  
Fáze fagocytózy:
# '''aktivní pohyb fagocytů'''
# '''aktivní pohyb fagocytů''',
# '''adherence'''
# '''adherence''' (přilnutí),
# '''ingesce''' (pohlcení)
# '''ingesce''' (pohlcení),
# '''intracelulární degradace''' (závěrečná fáze)
# '''intracelulární degradace''' (závěrečná fáze).


== Likvidace pohlceného organismu ==
== Likvidace pohlceného organismu ==
Během vytváření fagosomu a hlavně po jeho ukončení fúze s [[lyzosomy]] (azurofilní granula). Obsahují hodně baktericidních látek (defensiny), hydrolytických enzymů (kathepsiny, lyzozym) v [[pH]] 4–5,…
Během vytváření fagosomu a hlavně po ukončení jeho fúze s [[lyzosomy]] (azurofilní granula), které obsahují hodně baktericidních látek (defensiny), hydrolytických enzymů (kathepsiny, lyzozym) v [[pH]] 4–5,…
* napadají a ničí pohlcené mikroorganismy = baktericidní systémy nezávislé na <chemform>O2</chemform>
* napadají a ničí pohlcené mikroorganismy = baktericidní systémy nezávislé na O<sub>2</sub>,
* interakce Fc-receptorů, komplementových receptorů + opsonizované částice → rychlá aktivace NADPH-oxidázy → katalyzuje reakci NADPH + <chemform>O2</chemform> → NADP+ + superoxidový radikál
* interakce Fc-receptorů, komplementových receptorů + opsonizované částice → rychlá aktivace [[NADPH|NADPH]]-oxidázy → katalyzuje reakci NADPH + O<sub>2</sub> → NADP+ + superoxidový radikál,
* z něj dalšími reakcemi vzniká singletový kyslík, [[peroxid vodíku]], hydroxylový radikál = '''[[Reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) v organismu|reaktivní kyslíkové intermediáty]]''' (ROI) → velmi reaktivní, oxidační; narušují strukturu mikroorganismu, ničí aktivitu enzymů, poškozují [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]]  
* vzniká z něj dalšími reakcemi singletový kyslík, peroxid vodíku, hydroxylový radikál = '''[[Reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) v organismu|reaktivní kyslíkové intermediáty]]''' (ROI) → velmi reaktivní, oxidační; narušují strukturu mikroorganismu, ničí aktivitu enzymů, poškozují [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]],
* <chemform>H2O2</chemform> reaguje s <chemform>Cl-</chemform> (katalyzováno myeloperoxidázou) → baktericidní chlornanové anionty  
* H<sub>2</sub>O<sub>2</sub> reaguje s Cl<sup>-</sup> (katalyzováno myeloperoxidázou) → baktericidní chlornanové anionty,
* respirační (oxidační) vzplanutí: děje zahájeny aktivací NADPH-oxidázy; výrazná spotřeba kyslíku
* respirační (oxidační) vzplanutí: děje zahájeny aktivací NADPH-oxidázy; výrazná spotřeba kyslíku,
*'''NO''' – mikrobicidní prostředek fagocytů. NO-syntáza; aktivace NO-syntázy v makrofázích vlivem cytokinů z TH1 ([[interferony|IFN-&gamma;]], [[TNF]]) – účinný v pohlcování intracelulárních patogenů
* '''NO''' – mikrobicidní prostředek fagocytů. NO-syntáza; aktivace NO-syntázy v makrofázích vlivem cytokinů z TH1 ([[interferony|IFN-&gamma;]], [[TNF]]) – účinný v pohlcování '''intracelulárních patogenů''',
* NADPH – oxidázový systém účinný v ničení pohlcených extracelulárních patogenů
* '''NADPH – oxidázový systém''' účinný v ničení pohlcených '''extracelulárních patogenů''',
* baktericidní látky se mohou někdy uvolňovat i do okolních tkání a poškozovat je
* baktericidní látky se mohou někdy uvolňovat i do okolních tkání a poškozovat je.


== Sekreční produkty fagocytů ==
== Sekreční produkty fagocytů ==
Během fagocytózy '''neutrofil''' odumírá (vzniká hnis), přesto secernuje řadu cytokinů působících na ostatní buňky. Je producentem '''vazodilatačních látek''', a tak napomáhá imunitnímu systému způsobením otoku, zarudnutím, zvýšením teploty, zlepšením prokrvení tkáně, …
* '''Monocyty/makrofágy''' produkují cytokiny: IL-1α, IL-1β, IL-3, TNF, IL-6, IL-8, IL-12, GM-CSF. Neutrofily produkují méně cytokinů, ale je jich více v místě zánětu. Zprostředkují systémovou odpověď na zánět (IL-1, IL-6, TNF), amplifikují zánětlivou reakci (IL-8), regulují hematopoezu: IL-3, GM-CSF, regulují diferenciaci T-lymfocytů: IL-12, produkty metabolismu kyseliny arachidonové: [[prostaglandiny]], prostacykliny, [[leukotrieny]], [[Eikosanoidy#Tromboxany|tromboxany]].
* Fagocyty jsou důležitým zdrojem lokální produkce složek komplementu (C3).
* '''Eozinofily '''produkují IL-5, MIP-1α, TGF-α, TGF-β.


Během fagocytózy neutrofil odumírá (hnis), přesto secernuje řadu cytokinů působících na ostatní buňky. Je producentem vazodilatačních látek, a tak napomáhá imunitnímu systému  způsobením otoku, zarudnutím, zvýšením teploty, zlepšením prokrvení tkáně,…
<noinclude>
*Monocyty/makrofágy produkují cytokiny: IL-1α, IL-1β, IL-3, TNF, IL-6, IL-8, IL-12, GM-CSF. Neutrofily produkují méně cytokinů, ale je jich více v místě zánětu. Zprostředkují systémovou odpověď na zánět (IL-1, IL-6, TNF), amplifikují zánětlivou reakci (IL-8),  regulují [[hematopoeza|hematopoezu]]: IL-3, GM-CSF, regulují diferenciaci T-lymfocytů: IL-12, produkty metabolismu kyseliny arachidonové: [[prostaglandiny]], [[prostacykliny]], [[leukotrieny]], [[tromboxany]].
*Fagocyty důležitým zdrojem lokální produkce složek komplementu (C3)
*Eozinofily produkují IL-5, MIP-1α, TGF-α, TGF-β
 


<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Související články ===
=== Související články ===
Řádek 73: Řádek 88:
* [[Neutrofilní granulocyty]]
* [[Neutrofilní granulocyty]]
* [[Nespecifická imunita]]
* [[Nespecifická imunita]]
===Reference===
=== Reference ===
<references />
<references />
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
{{Citace
* {{Citace
|typ = kniha
|typ = kniha
|korporace =  
|korporace =  
Řádek 98: Řádek 113:
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]
[[Kategorie:Slovník fyziologie]]
[[Kategorie:Slovník fyziologie]]
[[Kategorie:Slovník histologie a embryologie]]

Aktuální verze z 18. 4. 2020, 17:25

Fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky.[1] Fagocytózy jsou schopné buňky podílející se na nespecifické imunitě organizmuantigen prezentující buňky, monocyty, z kterých se vyvíjejí jednotlivé druhy makrofágů (Kupfferovy buňky, histiocyty, mikroglie a další), a bílé krvinky (neutrofilní leukocyty, eozinofilní leukocyty). Tyto buňky jsou schopné diapedézy a přechodu do poškozené tkáně, kde vytvářejí panožky a pohlcují nechtěné částice a buňky.

Obecný základ[upravit | editovat zdroj]

Buňky[upravit | editovat zdroj]

Buňky primárně určené k fagocytóze označujeme pojmem profesionální fagocyty. Patří mezi ně neutrofily, eozinofily, monocyty → makrofágy. Tvoří základ buněčné nespecifické imunity a hrají ústřední roli v zánětlivé reakci.

  • Neutrofily však neexprimují MHC II. třídy, nemohou tedy prezentovat antigen složkám specifické imunity a nepatří tedy mezi APC – antigen prezentujíci buňky. Mají však význam v obraně proti extracelulárním bakteriím.
  • Makrofágy jsou specializované na „uklízení“ pozůstatků vlastních buněk zahynulých apoptózou. Uplatňují se tedy hlavně v obraně proti intracelulárním bakteriím.

Rychlostní rozdíl v zásahu je ten, že granulocyty konají hned a makrofágy až po aktivaci signály, například: (cytokiny T-lymfocytů, interferon-γ, TNF). Neutrofily žijí krátce (6–12 hod), makrofágy dlouho v různých stádiích – v oběhu nebo ve tkáních. Frakce cirkulujících neutrofilů odpovídá frakci neutrofilů adherovaných na stěnu cévní. Z celkového množství neutrofilů je asi jen 7% periferních a zbytek najdeme v kostní dřeni, kde mohou být postupně vyplavovány dle potřeby organismu. Poměr cirkulujících a dřeňových neutrofilů je měněn vlivem zánětlivých cytokinů a bakteriálních produktů.

Fagocytóza

Mechanismus průchodu do poškozené tkáně[upravit | editovat zdroj]

Schéma fagocytózy

Fagocyt se zachytí na povrchu endotelových buněk zanícených tkání díky adhezivním molekulám, které jsou exprimovány pod vlivem zánětlivých cytokinů → prostoupí do tkáně (diapedéza = extravazace) → aktivní pohyb do místa poškození. Pohyb je řízen chemotakticky, látkami uvolňovanými v místě zánětu.

  • 1. fáze: při extravazaci/diapedéze se uplatňují interakce mezi adhezivními proteiny endotelií (selektiny) a sacharidovými strukturami na povrchu neutrofilů = rolling; reverzibilní adhezivní interakce; zpomaluje pohyb neutrofilů.
  • 2. fáze: vazba povrchových adhezivních molekul neutrofilů (leukocytární integriny) na povrchový glykoprotein endotelových buněk (ICAM-1, CD54); monocyty a eozinofily přilnou na endotelie (VCAM-1) prostřednictvím β1-integrinů.
  • 3. fáze: po pevném zachycení se fagocyty protáhnou mezi endotelovými buňkami, opustí cévu → do tkáně.

Chemotaktické faktory[upravit | editovat zdroj]

Fagocyty směrují do místa zánětu podle chemotaktického gradientu.

  • hlavní chemotaktické látky pro neutrofily: cytokin (chemokin), interleukin-8 (IL-8),
  • pro monocyty, eozinofily: MIP-1α, MIP-1β, MCP-1, RANTES,
  • společné: C3a, C5a, leukotrien B4 (LTB 4), PAF, fMLP (formylmetionylleucinfenylalanin; peptid z bakteriálních proteinů).

Pro všechny tyto látky jsou na povrchu fagocytů příslušné receptory; stimulace receptorů způsobí chemotaxi a následně aktivaci fagocytózy. Fagocyty se ve tkáni aktivně pohybují směrem k místu zánětu (secernují hydrolytické enzymy → štěpí složky mezibuněčné hmoty). Tento posun nastává pomocí reverzibilních adhezivních interakcí – systém kontraktilních vláken (aktin, tubulin). Neutrofily, co splnily úkol, brzy hynou a pozůstatky jsou odstraňovány dalšími fagocytárními buňkami (makrofágy). Odumřelé neutrofily vytvoří hnis. Makrofágy fagocytózu několikrát opakují.

Rozpoznávací mechanismy fagocytů[upravit | editovat zdroj]

Fagocyty rozpoznají struktury na povrchu mikroorganismu, ale ne na vlastních poškozených buňkách. Mezi tyto rozpoznávací struktury patří například: lipopolysacharidy, teichoové kyseliny (u všech G+ i G- bakterií), manany (u kvasinek).

Neimunologická fagocytóza
Interakce mezi povrchovými lektiny (proteiny vážící sacharidy) fagocytů a sacharidy (v mikrobiálních glykoproteinech a polysacharidech).
  • Manózový receptor rozeznává D-manózu.
  • Galaktózový receptor rozeznává galaktosylové zbytky na povrchu senescentních erytrocytů. Bakteriální lipopolysacharidy váže CD14 i jiné.
  • Scavengerové receptory rozeznávají polyanionické struktury (kys. teichoové, negativně nabité fosfolipidy na apoptotických buňkách).
Opsonizace
Spolupůsobení protilátek, komplementu, sérových proteinů.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Opsonizace.
Fc-receptory
Protilátky navázané na mikroorganismus rozeznány.
Aktivace komplementu na povrchu mikroorganismů
Usazování fragmentů komplementových proteinů (zejména C3). Rozeznávány komplement. receptory. Protilátky a fragmenty komplementu působí jako opsoniny – označují částici jako cizorodou. Působí tak i lektin vázající manózu (MBL), fibronektin, fibrinogen, CRP, amyloid P,….
Imunologická fagocytóza
Indukována pomocí Fc-receptorů a komplementových receptorů.
Proteiny akutní fáze
Produkovány játry vlivem zánětlivých cytokinů: MBL, fibronektin, fibrinogen, CRP, sérový amyloid P.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Proteiny akutní fáze.

Proces fagocytózy[upravit | editovat zdroj]

Fagocyt nejdříve kontaktuje malou částí svého povrchu cizorodou částici prostřednictvím svých receptorů. Postupně ji obchvacuje svými pseudopodiemi až je částice nakonec zcela obklopena povrchovou membránou fagocytu – uzavřena do nově vzniklé vakuoly = fagosom. Proces závisí na intracelulárním přeskupení kontraktilních proteinů. Fáze fagocytózy:

  1. aktivní pohyb fagocytů,
  2. adherence (přilnutí),
  3. ingesce (pohlcení),
  4. intracelulární degradace (závěrečná fáze).

Likvidace pohlceného organismu[upravit | editovat zdroj]

Během vytváření fagosomu a hlavně po ukončení jeho fúze s lyzosomy (azurofilní granula), které obsahují hodně baktericidních látek (defensiny), hydrolytických enzymů (kathepsiny, lyzozym) v pH 4–5,…

  • napadají a ničí pohlcené mikroorganismy = baktericidní systémy nezávislé na O2,
  • interakce Fc-receptorů, komplementových receptorů + opsonizované částice → rychlá aktivace NADPH-oxidázy → katalyzuje reakci NADPH + O2 → NADP+ + superoxidový radikál,
  • vzniká z něj dalšími reakcemi singletový kyslík, peroxid vodíku, hydroxylový radikál = reaktivní kyslíkové intermediáty (ROI) → velmi reaktivní, oxidační; narušují strukturu mikroorganismu, ničí aktivitu enzymů, poškozují DNA,
  • H2O2 reaguje s Cl- (katalyzováno myeloperoxidázou) → baktericidní chlornanové anionty,
  • respirační (oxidační) vzplanutí: děje zahájeny aktivací NADPH-oxidázy; výrazná spotřeba kyslíku,
  • NO – mikrobicidní prostředek fagocytů. NO-syntáza; aktivace NO-syntázy v makrofázích vlivem cytokinů z TH1 (IFN-γ, TNF) – účinný v pohlcování intracelulárních patogenů,
  • NADPH – oxidázový systém účinný v ničení pohlcených extracelulárních patogenů,
  • baktericidní látky se mohou někdy uvolňovat i do okolních tkání a poškozovat je.

Sekreční produkty fagocytů[upravit | editovat zdroj]

Během fagocytózy neutrofil odumírá (vzniká hnis), přesto secernuje řadu cytokinů působících na ostatní buňky. Je producentem vazodilatačních látek, a tak napomáhá imunitnímu systému způsobením otoku, zarudnutím, zvýšením teploty, zlepšením prokrvení tkáně, …

  • Monocyty/makrofágy produkují cytokiny: IL-1α, IL-1β, IL-3, TNF, IL-6, IL-8, IL-12, GM-CSF. Neutrofily produkují méně cytokinů, ale je jich více v místě zánětu. Zprostředkují systémovou odpověď na zánět (IL-1, IL-6, TNF), amplifikují zánětlivou reakci (IL-8), regulují hematopoezu: IL-3, GM-CSF, regulují diferenciaci T-lymfocytů: IL-12, produkty metabolismu kyseliny arachidonové: prostaglandiny, prostacykliny, leukotrieny, tromboxany.
  • Fagocyty jsou důležitým zdrojem lokální produkce složek komplementu (C3).
  • Eozinofily produkují IL-5, MIP-1α, TGF-α, TGF-β.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Fagocytóza [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2011-01-02]. <http://wiki.lfp-studium.cz/index.php?title=Fagocyt%C3%B3za&oldid=137>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.