Kůže

Kůže je největší orgán lidského těla s povrchem do 2 m², tvoří 5–9 % tělesné hmotnosti. Kůže je složena ze tří hlavních částí: epidermis (pokožka), corium (dermis – škára) a tela subcutanea (subcutis – podkožní vazivo).(Histologický preparát)

Epidermis (pokožka)

Příčný průřez kůží

Epidermis tvoří vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící. Průměrná tloušťka je přibližně 0,3–1,5 mm. Do spodní hranice epidermis zasahují výběžky koria, tzv. papily. Zrání buněk od bazální vrstvy k povrchu trvá cca 28 dní (na hlavě asi 14 dní), kdy se buňky nezhorovělých vrstev (keratinocyty) mění keratinizací v šupiny (korneocyty).

Rozlišujeme 5 vrstev dle typu buněk:

Stratum basale

• jedna vrstva palisádovitě uspořádaných kubicko-cylindrických buněk (keratinocyty), zrnka melaninu tvoří nad jádrem čepičku
• buňky jsou navzájem spojeny hemidesmozomy
• cca 5 % buněk – melanocyty – neuroektodermální původ, tvoří melanin, početné výběžky, kterými je transportován melanin do okolitých keratinocytů (1 melanocyt zásobuje cca 30–40 keratinocytů)

Stratum spinosum

• spolu s předchozí tvoří stratum germinativum Malpighii
• polygonální buňky spojené pomocí desmozomů, mezibuněčné prostory vyplněné tkáňovým mokem, cytokeratinová filamenta v cytoplazmě zajišťují mechanickou odolnost kůže
• při obnažení vlhne až mokvá

Stratum granulosum

• jedna až více vrstev plochých buněk
• bazofilně se barvící hrubá zrna keratohyalinu – meziprodukt rohovění
• uvolnění granul exocytózou fosfolipidového charakteru do mezibuněčných prostor (chrání kůži oproti účinkům látek z okolí)

Stratum lucidum

• tenká, 2–3 vrstvy buněk, jádra ztratila barvitelnost, cytoplasma homogenní
• přeměna keratohyalinu v granula glykogenu a eleidinu
• nápadněji vyvinuta na dlaních a chodidlech
• důležitá bariéra

Stratum corneum

• několik vrstev bezjaderných, zcela oploštělých buněk (korneocytů)
• nejsilnější na chodidlech a dlaních
• podle tloušťky této vrstvy rozlišujeme tlustý a tenký typ epidermis

Stratum conjunctum

• spodní vrstva, kompaktní

Stratum disjunctum

• horní vrstva, olupuje se

Langerhansovy buňky

Jedná se o dendritické buňky, prostupující všechny vrstvy epidermis. Vznikají v kostní dřeni, mají schopnost prezentace antigenů lymfocytům (,,antigen presenting cells"). Jejich počet je různý, stoupá při zánětech, klesá vlivem UV záření. Mají dlouhé výběžky a světlou chromofóbní cytoplazmu.Od keratinocytů je lze odlišit průkazem ATPázy; protein S 100+.

Merkelovy buňky

• • mechanoreceptory;
  • ve stratum basale a zevní epitelové pochvě vlasového folikulu;
  • oválná jádra, světlá cytoplazma, peptidová granula je možné prokázat imunohistochemicky.

Corium (škára, dermis, cutis)

• mezenchymální původ
• tvořena vazivovými vlákny, základní substancí, nervy, cévami a buňkami

Stratum papillare

• • část vybíhající směrem do epidermis jako papily;
  • řídké kolagenní vazivo s mnoha buňkami a elastickými vlákny;
  • volná sens. nervová zakončení, nervová tělíska − Meissnerova, Ruffiniho.

Stratum reticulare

• • pod papilární vrstvou;
  • hustá pleteň kolagenních a elastických vláken, méně buněk, lalůčky tukových buněk;
  • Vater-Paciniho tělíska.

Vazivová složka – 4 druhy vláken:

1. kolagenní – pevnost kůže, orientované (čáry štěpitelnosti kůže);
2. elastická – podpůrné, obkružují adnexa, pevnost, pružnost;
3. retikulinová – jemné;
4. kotvící fibrily – připojení bazální membrány ke kolagenním vláknům dermis.

Extracelulární matrix

Buněčné elementy − fibroblasty, histiocyty, mastocyty, lymfocyty.

Krevní cévy − dva systémy – povrchový (subpapilární) a hluboký − mezi nimi jsou rami communicantes;

• glomy − obličej, bříška prstů − termoregulace.

Mízní cévy − začínají v papilách, také tvoří 2 systémy.

Nervy

• Senzitivní – jednoduché fibrily (volná nervová zakončení) nebo specializovaná zakončení (Paccini, Ruffini…):
  • Ruffiniho tělísko – obaleno perineuriem+kolagen. vlákny;
  • Meissnerovo tělísko – oválný tvar, větší rozměr než Ruffiniho, vyskytují se na břískách prstů, dlani, chodidle, rtu, jazyku, jde o nahromadění buněk Schwannových + kolagen. vláken, která poutají basální membránu k epidermis;
  • Vater-Paciniho tělísko – 1-3 mm, oválný tvar, registruje tlakové vjemy, výskyt nejen v kůži, ale i ve stěnách vnitřních orgánů, v cévních svazcích, šlachách.
• Vegetativní – funkce žláz, vazokonstrikce i dilatace, stahy m. arrectores pilorum.

Tela subcutanea (subcutis, podkoží)

• mezenchymální původ;
• vazivo, cévy, nervy, nervová zakončení, žlázy potní;
• nejtenčí na očních víčkách, nejsilnější – hýždě, břicho, stehna (panniculus adiposus).

Kožní adnexa

 Podrobnější informace naleznete na stránce Kožní adnexa.

Odkazy

Související články

• Fyziologie kůže
• Vývoj kože
• Funkce kůže
• Fototypy | Pigment | Poruchy pigmentace
• Histologie: Kůže tlustého typu (histologický preparát) | Axilla/histologický preparát

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 4.11.2010]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

Literatura

• MARTÍNEK, Jindřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 136 s. ISBN 978-80-247-2393-8.

• ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.

• JIRSOVÁ, Zuzana. Kůže [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 2011. 

Externí odkazy

• Příčný průřez kůží