Abstinenční syndrom: Porovnání verzí
m (Doplnění) |
m (Pokračování) |
||
Řádek 73: | Řádek 73: | ||
U všech uvedených skupin lze zařadit '''společné příznaky''' jako jsou nechutenství či naopak nutkání se přejídat, [[nauzea]], [[deprese]], úzkosti, suicidiální tendence, apod. Možnou komplikací bývá také [[malnutrice]] (zejména u uživatelů stimulancií). | U všech uvedených skupin lze zařadit '''společné příznaky''' jako jsou nechutenství či naopak nutkání se přejídat, [[nauzea]], [[deprese]], úzkosti, suicidiální tendence, apod. Možnou komplikací bývá také [[malnutrice]] (zejména u uživatelů stimulancií). | ||
Verze z 17. 12. 2014, 13:48
![]() | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 17. prosince 2014 v 13:48. | ||||
Jako abstinenční syndrom (také syndrom z odnětí, či syndrom z vysazení) lze označit stav, při němž dochází z důvodu přerušení užívání psychoaktivní látky k bažení po droze (tzv. craving), a zpravidla také k somatickým projevům (zejména v případě, kdy droga obnáší riziko fyzické závislosti). Podle druhu psychoaktivní látky po jejímž odnětí byl abstinenční syndrom vyprovokován, se může syndrom z odnětí exacerbovat jen jako subjektivně nepříjemný pocit, ale i život ohrožující stav.
Fyzická a psychická závislost
Fyzickou závislostí se rozumí adaptace organismu na účinek drogy a postupné zařazení biochemických pochodů způsobených aplikací látky mezi ostatní „běžné“ biochemické pochody v těle. Na úrovní molekulární a tkáňové ve specifických orgánech zpravidla dochází k patologickým (často ireverzibilním) změnám.
Naproti tomu psychická závislost znamená adaptaci psycho-sociální složky osobnosti jedince na aplikaci drogy, a postupným nárůstem potřeby intoxikaci opakovat.
Platí, že abstinenční syndrom u drog, které vyvolávají fyzickou závislost jen malou či žádnou (deriváty amfetaminu), bývá zpravidla jen subjektivně nepříjemný. Naopak látky, jenž vyvolávají tělesnou závislost (alkohol, opiáty, benzodiazepiny) mohou v prvních dnech abstinence pacienta přímo ohrozit na životě (delirium tremens).
Následující tabulka udává míru fyzické a psychické závislosti
Látka | Fyzická závislost | Psychická závislost |
Alkohol | Velmi silná | Velmi silná |
Amfetaminy | Slabá | Silná |
Kokain | Slabá | Velmi silná |
Tabák | Střední | Silná |
Slabé opiáty (kodein, pethidin) | Střední | Silná |
Silné opiáty (morfin, heroin) | Střední | Velmi silná |
Benzodiazepiny | Silná | Silná |
Kanabinoidy | Velmi slabá | Mírná |
Halucinogeny | Velmi slabá | Mírná |
Těkavé látky (toluen, aceton) | Střední | Silná |
Zjednodušeně lze říci, že symptomy při odvykání od drogy jsou opakem účinků intoxikace - psychoaktivní látky působící na organismus stimulačně (nikotin, amfetamin, kokain) způsobí při náhlém vysazení psychomotorický útlum, a látky působící sedativně (alkohol, opiáty) způsobí excitaci.
Klinický obraz a léčba
Pro zjednodušení si v tomto článku zařadíme psychoaktivní látky do 4 skupin - drogy alkoholového typu, stimulancia, opiáty a halucinogeny.
Drogy alkoholového typu
- Představují pravděpodobně co do komplikací a prognózy při léčbě patrně nejrizikovější skupinu
- Mezi ně patří benzodiazepiny, barbituráty a alkohol
- Syndrom z vysazení se projevuje nápadnou excitací, úzkostí, podrážděností a neobvyklou touhou užít drogu
- V případě benzodiazepinů se mohou objevit epileptické záchvaty typu grand mal i u zdravých lidí
- U alkoholu se může v krajním případě rozvinout alkoholové delirium
- Zpravidla se k abstinenci směřuje postupným snižováním dávek
- Důležitá je podpůrná léčba (v případě alkoholu vitaminy skupiny B či léčba acamprosatem, u benzodiazepinů lze použít nebenzodiazepinová antikonvulziva)
- Akutní abstinenční příznaky se dostavují v závislosti na droze do několika desítek hodin od užití, přičemž po 1-2 týdnech postupně odeznívají
Psychostimulancia
Po dlouhodobé "jízdě" (užívání amfetaminů po dobu několika dní bez odpočinku a s minimem jídla) dochází k chorobné spavosti a únavě, kterou střídá chvilková bdělost, kdy abstinující konzumuje ohromné množství jídla a tekutin (stimulancia tyto potřeby potlačují), tzv. „Vlčí hlad“
- Jedná se o kokain, amfetamin a jeho deriváty (metamfetamin), případně i nikotin
- Po vysazení dochází k nápadnému útlumu, depresi, apatii a rovněž touhou užít drogu
- Mezi stimulancia patří rovněž i kofein, nicméně odvykací příznaky u kofeinu jsou minimální
- Abstinenční příznaky odeznívají během několika dní
Opiáty
- Patří zde morfin, kodein, tramadol, pethidin, fentanyl, sufentanyl, heroin, metadon
- Dělí se na slabé a silné (viz výše) a abstinenční příznaky při vysazení silnějších opiátů nastupují tedy s větší intenzitou
- Při abstinenci se dostavují symptomy podobné chřipkovému onemocnění - rýma, bolest svalů, kloubů a hlavy, hyperestezie, subfebrilie a úzkost
- Jelikož opiáty působí jako obstipancia, jejich vysazení způsobuje úporné průjmy
- Výhodou je, že lze zaměnit rizikovější opiáty a způsoby aplikace při substitučním programu za bezpečnější látky (např. heroin za suboxan či metadon)
- Abstinenční příznaky odeznívají obvykle týden
Halucinogeny
- Lze mezi ně zařadit LSD, Psilocybin (lysohlávky), DMT, MDMA (účinná látka extáze je na pomezí stimulancií a halucinogenů), kanabinoidy
- Také mezi ně můžeme počítat i zřídka užívané deliriogeny (Durman obecný, Blín černý, Rulík zlomocný, Mandragora lékařská) a těkavé látky
- Halucinogeny způsobují těžké poruchy vědomí a myšlení a hluboce zasahují do integrity psychiky jedince, ale abstinenční příznaky jsou minimální
- Pouze u těkavých látek je závislost silnější
U všech uvedených skupin lze zařadit společné příznaky jako jsou nechutenství či naopak nutkání se přejídat, nauzea, deprese, úzkosti, suicidiální tendence, apod. Možnou komplikací bývá také malnutrice (zejména u uživatelů stimulancií).