Klíšťová encefalitida: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(citace, doplnění)
Řádek 34: Řádek 34:
* příznivě působí [[antiedematózní léčba]] a [[kortikosteroidy|kortikoidy]];
* příznivě působí [[antiedematózní léčba]] a [[kortikosteroidy|kortikoidy]];
* [[aktivní imunizace]] je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko [[postvakcinační encefalitida|postvakcinační encefalitidy]];
* [[aktivní imunizace]] je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko [[postvakcinační encefalitida|postvakcinační encefalitidy]];
* prevencí je rovněž ochrana před klíšťaty a nepít nepasterizované mléko (šíří se i mlékem infikovaných zvířat).
* prevencí je rovněž ochrana před klíšťaty a nepít nepasterizované mléko (šíří se i mlékem infikovaných zvířat, včetně mléka kravského<ref name="PubMed">{{Citace
|typ = web
|korporace =
|příjmení1 =Vereta
|jméno1 = LA
|příjmení2 =Skorobrekha
|jméno2 = VZ
|příjmení3 =Nikolaeva
|jméno3 = SP
|kolektiv =
|název = The transmission of the tick-borne encephalitis virus via cow's milk
|rok = 1991
|datum_revize =
|citováno = 2010-01-14
|url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1770888
}}</ref>).


==== Prognóza a následky ====
==== Prognóza a následky ====
Řádek 59: Řádek 74:
<references/>
<references/>
</noinclude>
</noinclude>
* http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1770888
 
 


[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Mikrobiologie]]
[[Kategorie:Mikrobiologie]]
[[Kategorie:Infekční lékařství]]
[[Kategorie:Infekční lékařství]]

Verze z 14. 1. 2010, 01:13

Sající samička klíštěte v elektronovém mikroskopu.

Klíšťová encefalitida je lokální sezónní (jaro až podzim) arbovirová neuroinfekce.[1]

  • Původce: arbovirus (tj. virus přenášený členovci, obalený RNA virus) ze skupiny Flaviviridae.
  • Vektor: klíště obecné (Ixodes ricinus).
  • Rezervoár infekce: lesní zvěř, ovce, kozy.
  • Arboviry vyvolávají hlavně meningitidy, v mozku postihují šedou hmotu, v míše její přední rohy pod obrazem chabých paréz bez poruch čití.

Klinické příznaky a průběh

Po 1–2 týdnech inkubace je většinou typický dvoufázový průběh:

1. fáze („chřipková“)virémie s bolestí hlavy a svalů, teplotou a malátností, stav se za několik dní vždy zlepší → uzdravení nebo nastoupí 2. fáze.
2. fáze – meningeální příznaky: cefalea, světloplachost, encefalomyelitické příznaky: alterace vědomí (spavost až kóma), poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, chabé parézy končetin.

Diagnostika

  • rychle: průkaz IgM v séru
  • vzestup specifických protilátek (KFR, HIT)

Léčba a prevence

Prognóza a následky

  • Těžší formy vyžadují rekonvalescenci trvající týdny až měsíce;
  • přetrvávají rezidua (u 10 % pacientů)[3] v podobě periferních chabých paréz, poruch paměti, soustředění a spánku.


Použitá literatura
  1. SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  2. VERETA, LA, VZ SKOROBREKHA a SP NIKOLAEVA. The transmission of the tick-borne encephalitis virus via cow's milk [online]. ©1991. [cit. 2010-01-14]. <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1770888>.
  3. POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.