Klíšťová encefalitida

Sající samička klíštěte v elektronovém mikroskopu.

Klíšťová encefalitida je lokální sezónní (jaro až podzim) arbovirová neuroinfekce.

• Původce: arbovirus (tj. virus přenášený členovci, obalený RNA virus) ze skupiny Flaviviridae.
• Vektor: klíště obecné (Ixodes ricinus).
• Rezervoár infekce: lesní zvěř, ovce, kozy.
• Arboviry vyvolávají hlavně meningitidy, v mozku postihují šedou hmotu, v míše její přední rohy pod obrazem chabých paréz bez poruch čití.

Klinické příznaky a průběh

Po 1–2 týdnech inkubace je většinou typický dvoufázový průběh:

1. fáze („chřipková“) – virémie s bolestí hlavy a svalů, teplotou a malátností, stav se za několik dní vždy zlepší → uzdravení nebo nastoupí 2. fáze.

2. fáze – meningeální příznaky: cefalea, světloplachost, encefalomyelitické příznaky: alterace vědomí (spavost až kóma), poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, chabé parézy končetin.

• Průběh je buď abortivní anebo je meningitida, encefalitida, ev. encefalomyelitida.

Diagnostika

• rychle: průkaz IgM v séru
• vzestup specifických protilátek (KFR, HIT)

Léčba a prevence

• Dosud jen symptomatická (analgetika, antiemetika, antipyretika), klidový režim;
• parézy léčíme podáváním vit. B a rehabilitací
• příznivě působí antiedematózní léčba a kortikoidy;
• aktivní imunizace je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko postvakcinační encefalitidy;
• prevencí je rovněž ochrana před klíšťaty a nepít nepasterizované mléko (šíří se i mlékem infikovaných zvířat).

Prognóza a následky

• Těžší formy vyžadují rekonvalescenci trvající týdny až měsíce;
• přetrvávají rezidua (u 10 % pacientů) v podobě periferních chabých paréz, poruch paměti, soustředění a spánku.

Použitá literatura

• http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1770888